Zdravím všechny. Náhodou jsem sem zabrousil a docela mě tahle debata zaujala. Ví se, že 90% občanů této země je finančně negramotných a je to zde i vidět. Kromě těchto lidí se na tomto fórku profilují dvě skupiny. Zastánci investování do otevřených podílových fondů a pak jejich odpůrci. Než vyjádřím svůj názor na oba tábory, odpovím na poslední dotaz panu Zvědovi. Neuvažujete dobře.
Do fondu, jakéhokoliv, platíte vstupní poplatek (ážio) vždy. Ve Vašem případě je to 5,25%. Částku zjistíte z prospektu každého fondu (factsheet). Pokud Vám někdo nabídne nižší vstupní poplatek, tak je to jenom marketingový tah. Věřte, že rozdíl si od Vás vybere jinak.
3% je poplatek za zprostředkování, v tomto případě firmě Jung DMS. Mimochodem, Ertrag investování do Franklin Templeton fondů nezprostředkovává. Je ale partnerem Jungu a možná proto ten informační šum. Ertrag je totiž poradenská a zprostředkovatelská firma, která nemá vlastní produkty. Zprostředkovává investice do uzavřených exkluzivních projektů firmy Shedlin, drahých kovů firmy EVVE, hypotéky Raiffeisen banky a private banking v Lichtenštejnsku.
Zmíněný 0,5% poplatek nechápu. Vím o čem mluvím, mám v Templetonu zainvestováno a spořím i pravidelně. Ážio a poplatek 3% je všechno, co by Vás to mělo stát. A když říkám všechno, tak opravdu všechno. Na rozdíl od jiných zprostředkovatelských firem již neplatíte žádné další poplatky typu: depozitní poplatek, za zřízení účtu, za vedení účtu, za zaslání výpisu, poplatek do garančního fondu, poplatek za zahraniční platbu, obhospodařovatelský poplatek, výstupní poplatek a pod. Nemluvě o převodním kurzu, který by měl být devizy střed, ale zhusta není.
Když to shrnu, na různých skrytých poplatcích zaplatíte víc. Tady víte hned na čem jste. Mnoho lidí si myslí, že když je to levné při nákupu, tak je to výhodnější. Např. výstupní poplatky mohou investici nepříjemně prodražit. Raději zaplatím 3% z počátečního vkladu, než 2% ze zhodnoceného objemu. Ale co je daleko důležitější, je servis. Využijte služeb jiných firem a uvidíte ten rozdíl. Od okamžiku kdy zainventujete, se už o Vás nikdo nezajímá. Ani když jste za speciální poplatek tzv. VIP klient. Proboha co to je? U Junga má poradce povinnost se minimálně jednou za rok s klientem sejít a jeho investici probrat. Kdykoliv mu můžete zavolat, je tu pro Vás.
Další výhodou je tzv. switch. Znám lidi, co na krizi (propad akcií až o 70%) v roce 2008 vydělali, zatímco jiní mají vyplakané oči. Jednoduše tím, že svou investici včas překlopili z dynamického do dluhopisového fondu (výnos v roce 2008 – 7,3% a 2009 - 18,83%) a v roce 2009 zase zpět. Vše v rámci skupiny Franklin Templeton a vše zadarmo. Zkuste si odpovědět, zdali by toto bylo možné jinde. Ještě Vás trápí procenta na vstupu? Pak si tedy navíc uvědomte, že nákupní cena podílů denně kolísá. Může i o několik procent (třeba o ty zmíněné 3%). Zmiňujete, že máte investováno v Asii. Nevím v čem, ale např. Templeton Asian Smaller Companies (tam mám své peníze já), udělal v roce 2009 + 97,91% a v roce 2010 + 40,32%. Uvádíte, že za 10 let budete chtít prodat. Myslíte, že s tímto servisem se musíte celou dobu znepokojovat? Pokud chcete mít absolutní klid, tak kromě těch počátečních 100 tisíc, investujte pravidelně každý měsíc třeba 2000 Kč. Náklady se Vám zprůměrují, při poklesu nakoupíte více podílů a jste celých 10 let v klidu. Dohledejte si to na netu, říká se tomu „cost average effect“. Když tohle pochopíte, budete mít klidný spánek a ztratíte i potřebu neustále sledovat jak si Vaše investice stojí.
Pane nebo paní Ryply, obdivuji Vaši trpělivost, se kterou diskutujete a věci vysvětlujete a to jsem prošel jenom pár stránek této diskuze. Máte samozřejmě pravdu, je vidět, že o problematice investování něco víte. Souhlasím i s Vašim názorem na Dr. Marka Mobia. Je to pan fondový manažer. Osobně bych nevložil své peníze do žádného tuzemského fondu. Je zajímavé, že portfolia zdejších investičních společností jsou vždy promíchaná s fondy Franklin Templeton. Proč asi? Specializovaný renomovaný americký investiční časopis Barrons sestavuje každý rok žebříček nejlepších investičních společností. Franklin Templeton byl vyhodnocen jako nejlepší společnost celého desetiletí a to opakovaně. Hádejte kdo byl opět první v roce 2010? Franklin Templeton spravuje aktuálně 670 miliard US dolarů. Zvědem zmíněná Česká spořitelna 50 mld. korun českých (celá skupina). Tím nechci nijak znevažovat tuto instituci, sám tam mám účet. Je to prostě o malém dvorku.
Jenom si pane Ryply uvědomte, že panu (nebo paní) Saabikovi to nemá smysl vysvětlovat. Saabik je buď exponent konkurenta Ertragu, resp. Jungu a zcela záměrně provokuje s cílem odradit lidi od přímé investice anebo totální laik, který si hraje na odborníka. Osobně se kloním k možnosti první. S Jungem a Ertragem přišla těžká konkurence, která otevírá lidem oči a ze které mají zdejší manipulátoři veliký strach. Proto ty zuřivé debaty, které sami vyvolávají a sami do nich přispívají. Proto ty hanlivé články, kterých autor záměrně zkresluje fakta. Mají strach, ale pokud se novým podmínkám nepřizpůsobí, nemají šanci. Prostě se sem dostalo něco, co je na západě zcela normální. Tam jsou nastaveni na úplně jiné výnosy než my. Pro nás je normální a výhodný výnos 2-3%. Dokonce v reklamě podávaný formou - až 3%.
Ví lidé u nás, že v USA žije 70% důchodců z výnosů z podílových fondů do kterých si spořili? Říká se tomu plán výběru. U nás to nikdo kromě Junga neumí. Nebo že ve Švýcarsku si lidé povinně ze zákona spoří do otevřených podílových fondů a to 7% ze mzdy zaměstnanec a 9% zaměstnavatel? Nebo že ve Velké Británii je povinné spoření od věku 28 let? Jenom tak na okraj, v jednom příspěvku jste pane Ryply zmínil fond Templeton Latin America. V prospektu je napsáno, že v tomto fondu nelze spořit. Ale já tam spořím. Ať to pan Saabik (nebo jiní odborníci co zde prezentují své názory) zkusí, když je tak dobrý.
Pro mě je důležité, že mám smlouvu se společností Franklin Templeton a ne s nějakou tuzemskou společností. Výpisy z mého depozitu v Lucembursku mi posílá Franklin Templeton a ne tuzemská firma. Jsem tudíž majitelem akcií (ne nějakých jednotek !!!) a v mém případě je zbytečné argumentovat zákonem 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
K debatě o Investičním životním pojištění je zbytečné se dlouze vyjadřovat. První dva roky mám garantovanou nulu. Vše co jsem vložil, jde na provize, (ale řeknou vám, že poplatky jsou nulové). A teprve zhruba po dvanácti letech mám na účtu víc, než jsem tam vložil. Tak jaképak spoření. Nemluvě o tom, že jsem tam léta zavřený a konečný výnos je mizerný. Pozor, nemám nic proti pojištění čehokoliv. Pojištění je potřeba, ale samostatně (za pár stovek ročně), ne v této kombinaci. Viz článek
http://www.penize.cz/pojisteni/29439-in ... he-sporeni. Líbí se mi zde definice autora Petra Fejtka „IŽP je jako lít teplou vodu do Vltavy na Šumavě ve víře, že se v Praze ohřejeme.“
Dosud výhodné stavební spoření stát úspěšně likviduje. Novým snižuje příspěvek, stávajícím jej zdaňuje speciální daní, prostě během hry zpětně mění pravidla. Tak to je super státní garance. To jenom pro ty, co je pro ně garance důležitá. Průměrný výnos za minulý rok činí 2%. No ale nechoď tam, když za podpis smlouvy dostaneš baťoh.
Penzijní připojištění ve stávající podobě je zoufalý produkt. Průměrný výnos za rok 2009 byl 1,5%. Ale poctivě musím říct, že za to ty penzijní fondy nemohou. Mají zakázáno dynamicky investovat, tak kde mají vydělat. Peněžní fondy jim ty výnosy nepřinesou. Uživit aparát, pokrýt vysokou režii a ještě připsat klientovi vysoký výnos, je pak prostě nemožné. Navíc penzijní reformu u nás zabili Maďaři. Udělali to tím, že před vánocemi znárodnili své penzijní fondy, ve kterých ze zákona 12 let spořily 3 miliony tamních občanů. Získali tím do rozpočtu 270 mld. Kč, které okamžitě prožrali. Bůh jim pomáhej. Opět, kde je ta garance. A co inflace?
Nechci tady sáhodlouze diskutovat, mám jinou práci. Jenom pro ty co to ještě nepochopili. Garance neexistuje nikde. Je to jenom prázdný pojem, marketingový tah. Investice do dynamického akciového podílového fondu má smysl, pokud je dlouhodobá (větší riziko, ale taky šance na vyšší výnos). Alespoň 7-8 let, nejlépe 10 let a více. Pokud se bojím, jdu do dluhopisového, smíšeného nebo střešního fondu (menší riziko, ale nižší výnos). Tam mohu zůstat kratší dobu. Jsou i jiné možnosti relativně bezpečného investování s vysokým výnosem, dostupné každému, ale to zde nemá smysl vysvětlovat. Pan Ryply ví o čem mluvím. Vše tedy záleží na odvaze investora, na jeho investičních cílech a hlavně na tom, jestli má k dispozici komplexní informace. 670 miliard US dolarů jenom do jediné investiční společnosti a že jich na světě je, nenasypal jeden člověk. To jenom my tady jsme postiženi harvardským syndromem, ovlivněni vytunelovanými investičními společnostmi a bojíme se podílových fondů. Nejnověji nepřidal na důvěře investorů případ investiční společnosti Capital Partners. Nedivím se proto lidem, že mají z investování do podílových fondů strach. Paradoxně to ale ve velkém dělají prostřednictvím Investičního nebo kapitálového životního pojištění. Má rada tedy zní, pokud už to děláte, vezměte to do vlastních rukou, ať z toho něco máte.
Všechno, o čem tady píšu, lze dohledat na internetu. Doporučuji nespoléhat na takovéto debaty, ale raději dohledat fakta. Každý má svůj vlastní rozum a umí si je vyhodnotit sám. Pak se nemůže stát, že se nechá účelově ovlivnit a přinutit k něčemu, co je pro něho krajně nevýhodné, ale pro zprostředkovatele provizně velmi výhodné. Tak, jak je tomu dnes a denně. Tak, jak se to stalo i mně, ještě v dobách mé blažené nevědomosti (a blbosti).
No a těm, co to pochopit nechtějí, přeji hodně odolnosti do života. Neboť patří mezi ty, co je štěstí potkalo, řeklo uhni a šlo dál.