Mám názor (nemusí být ovšem správný), že investování je rozumné, pokud se dělá s nějakým konkrétním cílem - třeba chci si pořídit nový vůz do 3 let, nastěhovat se do domu za 6 let, nechci mít holou pr..l až půjdu do důchodu a budu si chtít dopřávat pravidelnou dovolenou třeba každé 3 měsíce. Nebo mít aspoň nějakou rámcovou představu. Pak s ohledem na tvůj investiční profil se dá vybrat konkrétní třída aktiv (peněžní trh, dluhopisy, akcie, nemovitosti...), hlavně v jakém poměru a teprve pak se rozhodnout pro vhodný instrument a třeba až následně pro konkrétní fond.
Jen hledat něco lepšího než spořák totiž nemusí stačit (leč možná dosáhneš taky stavu, že si řekneš, že nyní mám v tom fondu dost peněz, tak to vyberu a něco si za to jdu koupit - ale při troše plánování by to mohlo dopadnout i lépe (peněz bys měl nakonec víc, nebo bys je prostě utratil za něco lepšího). Někdy je prostě lepší ty peníze jen dále syslit na spořáku, stavebku a podobných produktech, kde lze aspoň vidět, kolik tě to zhruba bude stát, někomu ale třeba může prospět, že ty peníze cpe do fondu, protože pak ví, že na ně nebude sahat - to už je snad i trochu o psychologii toho konkrétního jedince. Nějaká univerzální rada pro každého neexistuje.