radecekh, protože úrok se vždycky splatí věřiteli a nenarůstá o něj jistina (narozdíl od toho, jak se úrok na spořicím účtu připisuje k vkladu a příští měsíc se úročí obojí).
Taky nevidím, proč by to drozdenovi mělo fungovat.
Pokud úplně ignorujeme časovou hodnotu peněz („kolik přeplatím“), extrémně hrubý výpočet pro break-even je (2,15*10-1,9*6)/4=2,525% (vs. 2,52615… pro ten vzorec drozden; to vychází tak strašně podobně, i když logika je úplně jiná, protože ln(1+x)/x je skoro 1).
Ignorovat časovou hodnotu peněz bychom teda neměli, ale pak tu bude nekonečná debata o diskontní míře… Postup je každopádně vypočítat splátky, pak splátky brát jako anuity, a vyjádřit present value anuity na 10 let
https://en.wikipedia.org/wiki/Annuity#Annuity-immediate , present value anuity na 6 let, a z toho vyjde present value pro ty zbývající 4 roky. Matně si vzpomínám, že je tam nějaká hezká ekvivalence, ale fakt si nemůžu vzpomenout. Ale to, že diskontní míra v tom drozdenově vzorečku není, je samo o sobě myslím argument pro to, proč není správně.