Rusnok míří vysoko, sazby by se měly rychle vrátit k normálu
Ve čtvrtek se guvernér ČNB nechal slyšet, že by se české sazby měly velmi rychle vrátit do „normálu“. Tento normál navíc ještě definoval: "V průběhu maximálně dvou let bychom se mohli vrátit do normálního stavu, to znamená, že při dvouprocentní inflaci by úrokové sazby mohly být okolo tří procent".
Nejvyšší představitel české monetární politiky tak hovoří o zvýšení sazeb o 250 bodů za „maximálně 2 roky “. Graficky (a velmi schematicky) jsme to vyjádřili na následujícím grafu:
Představa takto dramatického zvyšování sazeb automaticky znamená také navýšení úrokového diferenciálu mezi námi a eurozónou, protože ECB je prozatím od zvyšování sazeb vzdálená. Dle slov jejího guvernéra jí nejprve do konce roku 2018 čeká ukončování QE, pak teprve bude na pořadu dne zvyšování sazeb. My očekáváme první zvýšení sazeb v EMU na konci roku 2019.
V novodobé historii Česka od zavedení inflačního cíle sazby takto rychle za takto krátkou dobu ještě nerostly. Nejvíce se tomu blížil nárůst sazeb v letech 2006 – 2008, tedy v době všeobecného očekávání problémů na finančním trhu. I tehdy ale sazby vyrostly „pouze“ o 175 bodů za 27 měsíců. Nutno ale podotknout, že tehdy sazby zvedali všichni, takže úrokový diferenciál se dokonce propadal do záporu. ČNB tehdy ve zvyšování sazeb doháněla ostatní.
V situaci kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně jsme se ocitli od roku 2002 pouze dvakrát (v roce 2004 a v roce 2009) a ani jednou to netrvalo déle než rok. Nejvyšší rozdíl činil 25 bodů. Už dnešní 50bodový je tedy rekordní. Určitý rozdíl mezi úroky v ČR a v EMU v současnosti nepochybně dává smysl. V EMU stále ještě probíhá kvantitativní uvolňování a tamní trh práce má k dokonalosti poměrně daleko. V Česku je trh práce na vrcholu a HDP roste rekordním tempem, které snese srovnání s předkrizovými hodnotami. Současná etapa kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně tedy ještě nějaký čas vydrží. Pro úrokový diferenciál ve výši 250 bodů ale prostor opravdu nevidíme.
Dost možná nejsmutnější na slovech Jiřího Rusnoka ale je fakt, že do značné míry protiřečí také vlastní prognóze ČNB, která na rok 2018 předpovídá jeden, maximálně dva hiky (viz předchozí graf).
Monetární politika se musí odvíjet od situace na Evropských trzích. Scénář navržený guvernérem by v praxi znamenalo další příliv kapitálu do ČR, vysoký tlak na posilování koruny, které by mohlo ekonomiku výrazně zpomalit, ne-li poslat do recese. Naštěstí je ale v praxi jen velmi obtížně realizovatelný.
http://www.kurzy.cz/zpravy/438490-rusno ... k-normalu/
Hypotéky zdražují, vyplatí se delší fixace
https://www.novinky.cz/finance/455950-h ... ixace.html
Dlouhodobých fixací hypoték strmě přibylo, kroky centrální banky ale trend otáčejí
Více na http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-b ... ji-1340179
Lidé si napůjčovali od bank už přes 160 miliard jen na hypotékách (za 1. až 3.Q17)
Více na http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/l ... ch-1340236
Během dvou let by mohly být úrokové sazby kolem 3%, řekl Rusnok
https://www.novinky.cz/ekonomika/455135 ... usnok.html
Na základě prvního čl., kde je toho mezi řádky mnoho, lze očekávat růst % po malých 0.1 poskocích UP. V současné době se určitě vyplatí Hypo při stávajících nízkém % úročení, fix na 10 let. Protože současný stav je abnormální, akorát jsme si na něj nějak přivykli. Normální inflace se pohybuje okolo 2% (dnes téměř 0%) a úročení bank na hypo jsou další +2% (bylo i 1,79%) tj. normál je 4-5% za Hypo (bude za 2-3-4-5 let?). Využil bych situaci a vybral delší fixaci a volné finance nechal někde pracovat.