od Rop 27. 10. 2014 08:24
mikicz: ano ... a už se to dneska běžně děje. Jenom do konce roku 2014 se lze odvolat s odkladným účinkem. On nového roku to nepůjde.
Důvodová zpráva k zrušení onoho odkladného účinku:
Navrhuje se zrušení odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí správce daně o delegaci, a
to zejména v zájmu flexibilnějšího využití tohoto institutu v boji s daňovými úniky.
V konkrétní rovině by tato flexibilita měla umožnit zejména omezení zneužívání tzv.
virtuálních sídel daňových subjektů a posílení možností odhalování tzv. řetězových podvodů
v rámci daně z přidané hodnoty. Možnost rychlého a efektivního využití delegace umožní
v situacích, kdy pro zúčastněné subjekty je místně příslušných více správců daně,
koncentrovat aktivitu správce daně na jednom místě, což umožní lepší provázanost a vyšší
efektivitu vyhledávací činnosti a daňových kontrol.
Institut delegace představuje možnost přenesení místní příslušnosti ke správě daní na jiného
věcně příslušného správce daně. Institut delegace má komplexnější a dlouhodobější charakter
než například institut dožádání (§ 17). Delegaci lze „uplatňovat“, dokud nedojde ke změně
okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti, resp. dokud nedojde k odpadnutí důvodů,
pro které bylo rozhodnutí o delegaci vydáno. K využití delegace může dojít na žádost
daňového subjektu nebo z podnětu příslušného správce daně. Nejblíže společně nadřízený
správce daně je oprávněn delegovat místní příslušnost na jiného věcně příslušného správce
daně, (i) jestliže to shledá účelným nebo (ii) jsou-li pro výkon správy daní potřebné
mimořádné odborné znalosti. Formulace zákona tímto poskytuje obecný, a tedy i poměrně
flexibilní, rámec pro určení situací, pro které je možno využít delegace.
Účelnost lze spatřovat především tam, kde by jinak správa daní daňových subjektů byla
neefektivní a nehospodárná, mimo jiné v případech, kdy se skutečné sídlo právnické osoby
liší od sídla zapsaného do veřejného rejstříku, nebo obdobně u fyzické osoby, pokud má místo
trvalého pobytu jinde než provozovnu. Pojem účelnost nelze vykládat pouze ve vztahu k
daňovému subjektu (tj. účelnost pro subjekt), ale měla by být vztažena především na účelnost
na straně správce daně. Z tohoto pohledu je pak možno účelnost delegace vnímat ve vztahu
ke kapacitním možnostem správce daně, v dopadu na řízení s jinými subjekty
(např. rozkrývání účelového řetězení subjektů v rámci daně z přidané hodnoty) nebo i v
dalších skutečnostech týkajících se správce daně, aniž by tyto přímo souvisely s konkrétním
daňovým subjektem. Kritérium účelnosti tak zcela jistě bude naplněno, pokud místně
příslušný správce daně zjistí, že právnická osoba má skutečné sídlo nebo provozovnu v
obvodu územní působnosti jiného správce daně nebo pokud mu kapacitní možnosti nedovolují
účelně a hospodárně provádět správu daní.
Kritérium mimořádných odborných znalostí bude naplněno například tehdy, bude-li se subjekt
zabývat specifickým druhem činnosti, se kterým nejsou úřední osoby místně příslušného
správce daně podrobněji odborně seznámeny. V takovém případě pak dikce zákona umožňuje
delegovat místní příslušnost ke správě daně na jiného věcně příslušného správce daně, jehož
úřední osoby těmito znalostmi disponují, protože se kupříkladu s obdobným subjektem již v
minulosti setkaly nebo mají ve svém obvodu působnosti více subjektů s daným předmětem
činnosti (typicky lze v této souvislosti uvažovat např. o Specializovaném finančním úřadu,
který má z hlediska možnosti delegace postavení jako kterýkoli jiný finanční úřad – srov. § 11
odst. 4 zákona o Finanční správě České republiky).
Daňový subjekt má možnost podat proti rozhodnutí o delegaci odvolání, kterému je přiznán
odkladný účinek, čímž je oddálena jeho vykonatelnost. Tím se současná právní úprava liší od
úpravy v zákoně o správě daní a poplatků platné a účinné do 31. prosince 2010, kde proti
rozhodnutí o delegaci nebyl připuštěn opravný prostředek (§ 5 ZSDP). Rozhodnutí o delegaci
efektivně bránit, pokud s ním nesouhlasí. Nejvyšší správní soud zároveň ve své rozhodovací
praxi judikoval, že takovéto rozhodnutí podléhá přezkumu v rámci správního soudnictví.
Samotná možnost brojit proti rozhodnutí o delegaci odvoláním je žádoucí. To však již neplatí
o přiznání odkladného účinku odvolání, které vede k rigiditě celého institutu a nemožnosti na
straně správce daně flexibilně reagovat při detekci možného rizika daňových úniků nebo
jiných jevů rozporných se zákonem. Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o delegaci
v praxi často inspiruje daňové subjekty k procesním obstrukcím. Smysl institutu delegace tak
může být v řadě případů oslaben až znehodnocen právě s ohledem na časovou prodlevu před
samotnou realizací delegace.
Současně je třeba zdůraznit, že ačkoli delegace představuje zásah do práv a povinností
daňového subjektu, v principu nepatří tento zásah mezi nejintenzivnější. Vedle odvolání proti
samotnému rozhodnutí o delegaci má ostatně daňový subjekt všechny standardní možnosti
brojit proti postupu správce daně, na nějž byla místní příslušnost delegována (např. námitka
podjatosti úřední osoby, stížnost atd.; nemluvě o opravných prostředcích vůči jednotlivým
rozhodnutím správce daně). V případě, že by nezákonnou delegací byla daňovému subjektu
způsobena újma (což lze v praxi označit spíše za vzácnou situaci), může daňový subjekt
uplatnit náhradu škody. Konečně je třeba uvést, že v případě napadení rozhodnutí o delegaci u
soudu rovněž není žalobě odkladný účinek přiznán.
Proti nezbytnosti odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí o delegaci svědčí velmi nízký
počet úspěšných odvolání (z nichž část ještě představuje případy, kdy odvolání bylo vyhověno
pouze z důvodu, že v mezidobí došlo ke změně rozhodných skutečností pro delegaci na straně
daňového subjektu).
Z těchto důvodů se zachování odkladného účinku rozhodnutí o delegaci jeví jako disproporční
s ohledem na jeho značné negativní dopady pro správu daní a současně značně relativní
přínos pro ochranu práv a povinností daňových subjektů.
Když nevíš co s tím, tak to zaúčtuj na základní stádo.