Rop píše:Vedlejší činnost pro účely ZP je pokud máš alespoň minimální mzdu ze zaměstnání. Tedy musí být hrubá mzda vyšší než 12 200 Kč.
To myslím že ne. Prostě pokud je to pro ZP vedlejší činnost, mohu si vydělat kolik chci (a ZP platím procentem ze skutečného výdělku). Takže ta poznámka Ropa platí spíše pro méně než minimální mzdu.
Pokud si zaměstnání zvolím jako hlavní činnost, tak pokud nedosahuji minimální mzdy, doplácí se zdravotní pojištění do určité minimální částky. Pokud si zaměstnání zvolím jako vedlejší a mám méně než minimální mzdu, tak musím zaměstnavateli podepsat, že mi nemá doplácet do minima ZP. Obdobně je to pro OSVČ. Pokud ho mám jako hlavní, musím platit minimum (cca 2000 měsíčně na ZP), i když mám výdělek jako OSVČ třeba jeden tisíc. Pokud OSVČ mám jako vedlejší, neplatím minimální ZP, ale to musím někde platit, tj. budu to minimum platit v zaměstnání.
Je to takový paradox. Pokud budu mít OSVČ jako hlavní a nic nevydělám, na ZP zaplatím celé 2000,-. No a v zaměstnání, kde budu mít normální mzdu(>než 12 tisíc), budu platit ZP úplně stejně, jako bych nebyl OSVČ, takže ty dvě tisíce zaplatím zbytečně. Proto je vhodné označit jako hlavní tu činnost, ve které si vydělám více. Pokud v obou vydělám více (pro zaměstnání více než minimální mzdu, jako OSVČ tolik, že mi vyjde ZP těch 2000,-), tak je to jedno.
Pro sociální pojištění je to podobné, ale platí, že se nemusí platit žádné minimum (ale potom člověk není důchodově pojištěn)