Banky by v takovem systemu musely fungovat samozrejme jinak. Dnes vsechny banky pujcuji neexistujici penize tedy vyrabeji penize z niceho (princip fungovani bankovnictvi na principu castecnych rezerv). Nic takoveho s bitcoinem neni mozne.
A představ si, že je. Je to možné v každém systému, kde je půjčovaná komodita homogenní a nemusí být tedy vrácen shodný kus, jako byl půjčen. A je úplně jedno, jestli se půjčují dolary, koruny, písek, zlato, voda,....
Vidím, že jsi viděl "TO" video. To je mor. Slyšel jsem o něm mluvit člověka, co se vyjadřoval stylem "jak může stát něco takového dopustit", atd. Přitom nejde o nic neobvyklého, nebo dokonce tajného. Tento princip musí znát každý student prvního ročníku ekonomické vysoké školy, jen v knížkách ho najdeš pod označením "peněžní multiplikátor". Vysvětlím princip, např. na zlatě:
Adam vytěží kilo zlata (stát vytiskne nové peníze, najde se nový důl na písek, nový pramen vody,....). Jde a uloží ho do banky (ta ho rozřeže na 1000 kusů po 1 g, aby se jí s ním lépe manipulovalo). 10 % si ponechá jako rezervu (co kdyby se Adam vrátil a chtěl část ze svých peněz zpět) a 900 g půjčí Bedřichovi, který si za ně od Davida koupí dům. David opět uloží peníze do banky. Banka odloží 10 % (90 g) a připraví si 810 g pro Emila, který si za ně postaví chatu (peníze zaplatí stavební firmě Franty, který je vezme a uloží do banky). Banka si opět uloží do trezoru 10 % (81 g). Gustav si půjčí 729 g a koupí si za to třeba stádo koní od Hynka. Ten peníze vezme a dá do banky.
Adam - uloženo 1000 g
Banka v trezoru 100 g
Bedřich - půjčeno 900 g
David - uloženo 900 g
Banka v trezoru 90 g
Emil - půjčeno 810 g
Franta - uloženo 810 g
Banka v trezoru 81 g
Gustav - půjčeno 729 g
Hynek - uloženo 729 g
Banka má nyní v trezoru 729 g, z nichž má v úmyslu 90 % půjčit.
Součet:
Půjčeno: Bedřich 900 + Emil 810 + Gustav 729 g = 2439 g
Zůstatek na účtech: Adam 1000 + David 900 + Franta 810 + Hynek 729 g = 3439 g
Fyzicky má banka v trezoru: 100 + 90 + 81 + 729 = 1000 g
Takže Adam vytěžil kilo zlata, ale vklady vzrostly o 2 439 g, úvěry o 3439 g a to kilo zlata má banka schované v trezoru
. (samozřejmě můžu ještě pokračovat, dokud bych se nedostal k poslední půjčce v hodnotě 1 g).
Velikost peněžního multiplikátoru záleží na výši povinných minimálních rezerv (ČNB má 2 %, Čínská národní banka více než desetinásobné - 20,5 %), sklonu lidí a firem k úsporám a rychlosti oběhu peněz. V příkladech v knihách se počítá obvykle s číslem 10.
Samozřejmě je možné, aby národní banka stanovila výši povinných minimálních rezerv na 100 %. To by ovšem znamenalo konec bankovního systému, jak ho známe. Banky by přestaly mít zájem o vklady (když by je nemohly půjčit) a místo abychom za ně dostávali úroky, tak bychom za uložení peněz museli ještě platit. Samozřejmě by prudce vzrostly transakční náklady (převody, vklady, výběry), protože by to byl téměř jediný zdroj příjmů banky. Půjčovat by tak mohly pouze vlastní kapitál. To by vedlo ke snížení množství peněz v ekonomice a de facto zastavení investic. Celou ekonomiku by tak vlastnilo několik finančních a průmyslnických skupin.
-- 5. 8. 2011 16:49 --miho píše:Co urcuje cenu bitcoinu, dobra otazka. Zkusim to trosku obratit- co urcuje cenu zlata? Pokud si odmyslim aplikace v prumyslu (ktere cenu rozhodne neurcuji protoze mnozstvi zlata vyuziteho v prumyslu je male a pri tak nizke poptavce by byla cena uplne nekde jinde) je zlato doslova a do pismene k nicemu.
Zlato má překvapivě široké spektrum použití. Kromě šperkařství - pochopitelně, se používá i v elektronice, medicíně (revma se léčí injekcemi s ionty zlata), kosmonautice (hledí skafandrů je pokryto tenkou vrstvou zlata) a určitě ještě v řadě dalších oborů a v dalších by našlo užití, kdyby bylo levnější. Poptávka žene nahoru těžbu, podle některých pramenů bylo za posledních 50 let vytěženo více zlata, než za celou předešlou lidskou historii
miho píše: Kdyby nekdo prisel na genialni metodu, jak zlato prumyslove vyrabet (zadna alchymie, treba supernovy to umi
) tak jeho cena brzy klesne na cenu urcenou prumyslovou poptavkou (nekde pod cenu medi) a cena sperku na cenu umelecke prace.
Tak užitečnost zlata je mnohem vyšší, než užitečnost mědi. Jeho vodivost je jen mírně nižší, než vodivost mědi (a vyšší než u hliníku), ale je výjimečně chemicky odolné a je neuvěřitelně kujné a tažné. Také žádný proces není zadarmo, takže cenu by určovaly náklady na výrobu nebo těžbu (ono je ho dost i v mořské vodě, jen ho zatím neumíme dostatečně efektivně získat).
Mě spíše překvapuje, kdo je ochoten BTC koupit a předpokládám, že se to děje, když na jejich stránkách je uveden jakýsi pohyblivý kurz. Co lze v tuto chvíli - konkrétního - za BTC koupit.
Když si vymyslím měnu, kterou bude přijímat jediný subjekt, tak bude mít nějakou cenu. Např. stát vydá novou měnu s názvem "troník". Nebude nikoho nutit, aby danou měnu přijímal, ale vyhlásí, že troníky bude možné platit daně a poplatky a to v kurzu 1:1 k české koruně. Zároveň dá k dispozici pracovní místa, kde bude plat stanoven v tronících. Někteří obchodníci si řeknou, že to je super příležitost, stejně musí nějaké daně platit, tak proč si nerozšířit klientelu o lidi, kteří mají plat v tronících. Směnný kurz asi nenastaví 1:1 (to by nevydělali), ale takový, aby lidé vydělávající v tronících měli ještě zájem u nich nakupovat. Samozřejmě si dají pozor, aby objem přijatých troníků nepřevýšil jejich daňovou povinnost. Postupem času se budou přidávat další a další obchodníci a míst, kde bude možné zaplatit troníky bude růst, nakonec si budou troníkem platit i podnikatelé navzájem a pravděpodobně vzniknou i směnárny, kde bude možné troníky vyměnit za české koruny. Samozřejmě bude platit, že lidé, kteří budou mít k dispozici troníky i koruny se budou snažit spořit koruny a utrácet troníky - tento systém je znám od doby, co začalo znehodnocování mincí z drahých kovů (snižoval se podíl drahého kovu), říkalo se tomu že "špatná mince vytlačuje tu dobrou z oběhu" - špatnou mincí rádi zaplatíme, ale doma do hrnce si dáme tu dobrou.
Tím se opět vracím k základní otázce - co někoho motivuje k tomu, aby si BTC koupil. Neberu těžil, to je částečně zábava, částečně to lidi nic nestojí (pokud těží na PC svého zaměstnavatele, nebo elektřinu platí rodiče), tak proč si nevydělat. Ale rád bych pochopil to, co někoho motivuje k tomu vyměnit např. USD za BTC.
Nekupuji si věci, které nepotřebuji nebo které se mi nelíbí, abych udělal dojem na lidi, kteří mě stejně nemají rádi.