FinExpert.cz

Mám dva starší bratry, kteří si před 35-ti lety rozdělili na poloviny darovaný domek č. 1 zapsáním na katastru. Prostřední bratr po pár letech po dohodě s nejstarším bratrem dům přepsal jen na sebe a začal jej rekonstruovat přičemž jsem mu asi 10 let významně pomáhal. Matka mě v závěti u notáře napsala polovinu rodného domu č. 2, s tím, že druhou polovinu tohoto domu bude mět nejstarší bratr. Nyní jsem se prakticky dovtípil a matka mě to nakonec i v hádce přiznala, že nejstarší bratr s ní jel původní závět k notáři zrušit, tak aby měl každý ze tří bratrů třetinu domu v zákonném dědictví automaticky. S tím že jsem si spočítal, že prostřední bratr mu svoji třetinu domu č. 2 přenechá jako odstupné za to, že mu nejstarší bratr přenechal darováním polovinu domu č. 1 před 35 lety. Byl a jsem z toho na mrtvici, nemohl jsem několik nocí ani spát. Kdyby to bylo v dnes už bývalé rodině totiž spravedlivé od počátku, tak jsem měl na domě č. 1 mět třetinu podíl, ale bral jsem to automaticky tak, že spravedlivě a logicky dostanu za pomoc při rekonstrukci domu č. 1 , polovinu domu č. 2. Také jsem za desítky let na domě č. 2 rodičům řadu věcí pomáhal na zahradě i domě, bydlím tu. Matka je silně ovlivněna manipulacemi nejstaršího bratra a stařeckou umínenou demencí. Bratrům jsem sdělil, že jsou pro mě hůř než cizí lidi, rodičům jsem řekl to samé. Nevím co dál mám dělat, nemůžu tento megapodraz překousnout, jen o tom začnu přemýšlet.

redhaven:
Rada do života. Nerozčilujte se. Moje manželka měla dědečka, kterého nikdy nepoznala, protože dědeček se se svým bráchou porafal o dědictví, až ho z toho kleplo. Stálo to za to? Nestálo.
Lidé nejsou spravedliví. Taky si myslím, že rodiče pro ségru dělají výrazně více, než pro mě, a naopak, když něco potřebují, obrátí se spíše na mě, než na ni, ale neřeším to. Nestojí to za to. Kdyby se rozhodli jí dát všechno, co mají, asi mě to taky naštve, ale na druhou stranu mě život naučil, že se mám starat hlavně sám o sebe a nečekat něco od jiných. Když něco dostanu, jsem za to rád, ale raději s tím nepočítám.

Tak jako svinarna to je, pokud to tak je, ale nezname nazor druhe strany sporu. Na zavet se neda spolehat, bud rad, ze te o zmene zaveti nekdo informoval predem, mel jsi matku presvedcit k daru.

radecekh na to ma ten spravny nazor, udelej tlustou caru a raduj se z toho, ze je mamka stale na svete ...

Však to je další Podraz, bývalého bráchy. Moc, moc kladl matce na srdce, at mě o zrušení závěti neříká. Tak abych asi do cizího baráku ještě investoval ze svého, což matka taky chtěl před pár lety, "však to bude tvoje". Ještě ted má matka tu infantilní drzost mě říci, že se mám postarat o výměnu oken na baráku.
Naštěstí mě intuitivně nějak téměř došlo, co bývalý bratr s matkou možná peče, díky jeho neobvyklým častým návštěvám.
Další věcí je samozřejmě to, že i zrušená závět od notáře byla jen podmíněně platná. Tzv. neopomenutelní dědici v 1. linii, by se museli svého zákonného (tuším 1/2 matematického podílu) vzdát. Což jsem u prostředního býv. bratra logicky spravedlivě přepokládal.

Peníze nejsou to nejdůležitější. Fakticky jsou jenom tři možnosti:

a) povznést se nad to
b) dělat to samé
c) prohlásit maminku za nesvéprávnou

Já bych si to tak nebral.
Mně rodiče za života ojebali na úkor bratra o cca 5 milionů korun. Matka chvilku poté začala umírat, dva roky umírala, prosila mě, abych za ní šel, vzal s sebou děti. Vykašlal jsem se na ní. Připomněl jsem jí zaležitost s těmi penězi, vůbec nechápala o čem mluvím. Nakonec jsem jí ani na pohřbu nebyl.
Svého dědického podílu po ní jsem se vzdal, s tím, že peníze po té svini ani nechci.
Otec to samé. Pouze mi jednou za rok za dva zavolá, že mě i mé děti chce vídat. Já mu kulatně sdělím, že se s ním nebudu bavit a nazdar.
Když mu to za toho bůra stojí.... Pro rodiče je nejhorší, když ho jeho dítě odvrhne za života.

To se mas cim chlubit. Takhle se chovat kvuli domele nebo skutecne nespravedlivemu deleni majetku. Opravdu hrozny.

Jasně.
Měl jsem pečovat o umírající matku a koukat jak pumpuje miliony do vychcaný snachy, za výsměchu, že oboum sourozenců dává stejně. Což sestávalo v tom, že bratr dostal 500 na umoření hypotéky a já jsem měl být obdarován 5 let starým vozem střední třídy 2,5 litru benzín s automatickou převodovkou (ve skutečnosti otec nechtěl chodit do autobazaru a vybavovat se tam s nějakejma moulama, tak chtěl auto přepsat na mě).

Matkou mě bylo v hádce řečeno, že mě udá Babišovu gestapu za domělou optimalizaci daní. Nejstarší býv. bratr mě vzkázal přes matku, že "se mnou zatočí", za to že jsem mu napsal dvě ! SMS o tom co, že je považuju za méně než cizí lidi, pokud mu pošlu ještě nějakou SMS. Mám podezření, že i to udání má matka od nejstrašího býv. bratra. Jinak mám takový pocit, že jsou schopni se na mě domluvit a nějakým podvodem mě prohlásit za nesvéprávného, s tím, že mě umístí do cvokhausu, a vše jim ještě dosvědčí udavači sousedi, s kterými jsme my s rodiči na křížky, ale bývalý bratr jedna ruka. Případně po úmrtí rodičů, mě nějakým způsobem odstraní "přirozenou smrtí", aby se dostali mému podílu na domu a hlavně k nemalým prachům.

Redheaven, se s nima nebav a máš klid.

Jenže já to pořád nemůžu překousnout, takovou svinárnu a křivdu, beru to jako moje osobní vytunelování mé otrocké dřiny na baráku býv. bráchy a vytunelování mě jako dědice už hned z podílu na 1. domě. Před chvílí mě popadl takový amok, že jsem býv. bráchu v SMS chtěl proklet.

Vykašli se na to. Nebo zešílíš, v horším případě skončíš v base. Tady bohužel jiná rada není.

redhaven:
Klídek. Za život člověk udělá zbytečných věcí, které se mu nevyplatí.
Jinak už pomalu začínám chápat, proč vás chtějí z dědictví vyšachovat. Jste moc na peníze a oni mají pocit, že byste hledal všechny možné kličky, jak je o majetek připravit. A vůbec nezáleží na tom, jestli byste to ve skutečnosti udělal, nebo ne.
Spousta lidí začíná v životě několikrát. Najde si špatného partnera, o všechno přijde a musí začít znova. Nebo se vrhne do podnikání, které nevyjde. Tak se na to taky podívejte takhle. Prostě tlustá čára za minulostí, ani bych ten zbytek rodiny neignoroval, naopak bych jim ukázal, že bez nich se mám líp. To je totiž jediné zadostiučinění, kterého můžete dosáhnout.

No ja jsem rad, ze mam svych vlastnich penez dost a nemusim spolehat na nejake dedictvi, ale nikdo me o nej stejne pripravit nechce.