"Prožrat" to nechceme
Dobře. Ale jak tedy chcete, aby se to ve vašem životě projevilo? Není
vůbec žádný budoucí větší výdaj, který by tím byl umožněn, vyřešen nebo usnadněn? Stereotypní takové cíle jsou příjem v důchodu (první priorita, protože na důchod vám nikdo nepůjčí), nějaké zlepšení života dětí (pomoc s bydlením, vzdělání, nebo zkrátka dar), možná nové auto. (Pokud ty peníze vůbec nikde nepotřebujete, tak je zkrátka darujte na nějakou dobročinnost — a se zodpovědným výběrem bude ještě daleko víc práce.)
Od cíle se pak odvíjí uvažování o tom, v jak vzdálené budoucnosti ten cíl je, a od toho zase, jaké investice by vůbec připadaly v úvahu.
Zatím je dotaz formulovaný jen jako úspory/investice vs. nízko úročený úvěr - to je rozhodně relevantní otázka, ale na první pohled mi to připadá jako příliš omezený rozhled.
Druhá zásadní věc k rozmyšlení je, jaké máte zkušenosti s investicemi a schopnost nést riziko (objektivně a především subjektivně, tj. aby to nerušilo klidné spaní).
K té otázce, jak byla položená: Úvěr za 2,35%, pokud je to fixní sazba, kterou už nezvednou, je pod momentální inflaci a historicky extrémně výhodná sazba, tak bych se úplně nehnal ho splatit – možná se dost brzo najde nějaké naprosto bezpečné spoření, které ty úroky zaplatí (ale pozor na zdanění, pokud jsou úroky ze spoření zdaněné a z úvěru se neodepisují z daní); už teď je roční mezibankovní PRIBOR na 2,55%. Na druhé straně
teď bezrizikově odložit peníze tak, aby vynesly 2,35% nebo dokonce 2,76% (s dopadem zdanění), neumím – nejbližší tomu by asi byl státní proti-inflační spořicí dluhopis nebo snad termínovaný vklad J&T banky na 10 let. Těžko soudit.
Akciové investice (typu ETF nebo, pokud to musí být, bankovní fondy) mají slušnou šanci vydělat o dost víc než 2,35% ročně, ale jsou vhodné jen pro delší časové horizonty a lidi, kteří můžou nést riziko
trvalé ztráty hodnoty té investice. Takže proto ty další otázky.
Ještě je varianta celou věc trochu odložit – pečlivě si pohlídat, že už máte rezervu na nenadálé výdaje, a vše ostatní na rok odložit do proti-inflačního spořicího dluhopisu. Tím se ty peníze „nepokazí“, a za rok asi budou úrokové sazby jinde než teď, a otázka splacení úvěru bude mít jasnější odpověď – a přibude rok času přemýšlet, jak ty peníze využít a vzdělávat se o investování.
Obzvlášť kdyby náhodou to byl objem peněz, který je pro vás momentálně nepředstavitelný „držet“, může se takový odklad na rok hodit, zabrání to neuváženostem libovolného typu (ztráta v pochybné investici přes známého, neuvážené rozdávání). (Mimochodem v tom případě ještě jedna poznámka: nikomu v rodině ani ze známých, kdo to vysloveně nemusí vědět, o „naprosto nepředstavitelném“ dědictví neříkat!)