XTB a nákup akcíí na dlouho

[privrat]

Díky, tak to je docela v pohodě. Čekal jsem ty kurzy horší. Jde o to, že se chystám nakoupit nějaké etf, právě přes XTB. No a přemýšlím, jestli má smysl to řešit víceměnovým účtem u XTB + Revolut + Paypal a nebo se na to vše vykašlat a mít to jen v CZK, které si tam můžu poslat zdarma ze svého bankovního účtu. Takže si z toho beru to, že pokud to budou dlouhodobé nákupy/investice, které plánuju vybrat až za několik let, tak se jedná prakticky jen o jednorázový vstupní poplatek cca 0,5 % ke "spotovému" kurzu, a nemusím nic řešit.

[minarjo]

Účet u XTB v CZK mi moc nedává smysl, protože tam v Kč nic rozumného nekoupíš (XTB sice už umí nákup českých akcií, ale pokud vím tak zatím stále neumí českým společnostem předat daňovou rezidenci, takže s daní z dividend 35% se nevyplatí, na české je stále lepší Fio). Proto já tam mám účet v eurech, protože za prvé eura snadno bezplatně lze zaslat do XTB z Revolutu (běžná SEPA platba, stejně tak opačně, IBAN v EUR u Revolutu je na tvé jméno) a za druhé u akcií v eurech mi tím zcela odpadá ta kurzová přirážka půl procenta. Tu tedy platím jen u jiných, hlavně v librách (USD akcie mám u jiného brokera). Takže jaký by mělo smysl mít u XTB účet v Kč a těch 0,5% tedy platit vždy, při nákupu i prodeji, i u ETF v euru? Výhoda žádná, když i to zaslání eur je bezplatné.

[Pfemir]

Tak ono přijde na to. Ono totiž u XTB nebo i u jiných brokerů ten převod i s tou přirážkou 0.5% mnohdy vychází levněji než u třeba Revolutu nebo nějaké devizovky.
Konkrétně když budu vycházet z tvého příkladu:
- XTB 261.25 GPB = 305.17 EUR
- Revolut 261.25 GPB = 304.65 EUR
- RoklenFX 261.25 GBP = 306.305 EUR

Takže ano Revolut je o chloupek levnější, ale není to tak vždy, je to třeba hlídat. Navíc je tu omezení 25tis./měsíc.
Já např. jsem to dříve řešil přes devizovky, ale teď už na to kašlu a posílám rovnou CZK. Navíc u USD bych musel ještě platit za transféry. Je to prostě na zvážení.

EDIT: Ještě doplním Akcentu 261.25 GBP = 305.5 EUR.

[Milos]

Nesmíš ale zapomínat, že při případném budoucím prodeji zaplatíš ten poplatek za směnu znovu. Ideální je proto kupovat ETF ve stejné měně, jako máš účet u XTB.

[Pfemir]

Nesmíš ale zapomínat, že při případném budoucím prodeji zaplatíš ten poplatek za směnu znovu.

S tím počítám. Když nějaké ETF nebo akcii v budoucnu prodám, tak proto, že budu potřebovat hotovost, protože budu např. v důchodu umírat hlady nebo nebudu mít na topení, takže to stejně budu měnit na CZK. Co u nás budu dělat s EUR nebo USD. A zase u brokera ten zpětný kurz vychází většinou lépe.

Ideální je proto kupovat ETF ve stejné měně, jako máš účet u XTB.

To si právě myslím, že je úplně fuk. Navíc u XTB můžeš mít účty ve všech třech měnách.

[Milos]

ETF přece můžes v budoucnu prodávat, i když nebudeš potřebovat peníze, ale třeba to ETF půjde do kopru a bude se vědět, že už se z toho nevzpamatuje

[Pfemir]

Ano i taková situace může nastat. Zatím jsem ještě nic neprodával, tak nevím jak to u XTB chodí, jestli když budu mít účet i v EUR, jestli při prodeji zůstanou eura na tomto EUR účtu nebo se automaticky konvertují na CZK.

[Milos]

Ty různé měnové účty jsou vzájemně oddělené. Pokud například koupíš eurové ETF přes svůj CZK účet, tak jeho následný prodej bude realizován/konvertován na CZK účet, i když budeš mít i EUR účet.

[minarjo]

Přesně tak, XTB nemá multiměnu, každý účet v určité měně je vlastně samostatným portfoliem (se svým vlastním číslem=var.symbolem resp. Referencí plátce pro vklady) a nelze mezi nimi převádět.

[Pfemir]

Pak má smysl obchodovat ETF ve stejné měně, jako je účet. I když jestli bych chtěl kupovat dolarové ETF (akcie), tak nevím, co bylo bylo výhodnější. Tam by záleželo v jakém objemu by to bylo.
Já se teď primárně zajímám o IB a tam to funguje jinak.

[Pfemir]

...Samozřejmě za nula, to souvisí s britskými zákony (danění Británie jako jedna z mála zemí umí přeložit v souladu se Smlouvou o zamezení dvojího zdanění až na zemi příjemce, tamní daň je pro nás proto nulová a v českém daňovém přiznání z toho bude klasických 15%)...

Rád bych se zeptal, pro zamezení dvojímu zdanění se vyplňuje formulář W-8BEN. Ten ale platí pouze pro USA. Pro státy EU se také vyplňují nějaké formuláře? Pokud ne, jak např. v Británii zjistí že jsem rezident ČR a nemají mi danit dividendy?

...V pravé poledne přišla dividenda Erste. Zdaněno 27,5 %, 5 % tedy ještě zbývá do daňového přiznání a pak časem zvážit, jestli se vyplatí do Rakouska žádat o vrácení těch 17,5 % nad úroveň smlouvy o zamezení dvojího zdanění...

Nerozumím co znamená těch 5%. Přece zahraniční daň se započte vůči české, tzn. že pokud je zahraniční vyšší, tak nic víc neplatíte. Nebo jsem to špatně pochopil?

Dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem je nicméně možno proti tuzemské 15% sazbě započíst pouze 10% sazbu.

Rád bych se ještě vrátil otázce dvojího zdanění. Dá se někde nalézt (nejlépe nějaká tabulka), kde by bylo uvedeno kolik se daní dividendy (kolika procenty mi přijde dividenda zdaněna) a kolik je možno započíst v DP pro jednotlivé země? Nějaké tabulky jsem vygooglil, ale je tam jen pár zemí a hlavně se ty údaje se rozchází.

EDIT: Nebo dokáže mi někdo říct, jak přijdou zdaněné dividendy a kolik je možno započíst v DP u akcií s domicilem v Polsku, Kanadě a Austrálii?

[minarjo]

Z Polska v ČR smíš započíst maximálně 5% z hrubé dividendy, u Kanady a Austrálie je to 15%.
Obecně: stačí Googlit text "smlouvy o zamezení dvojího zdanění" a vyjede ti tento přehled platných smluv přímo u zdroje, tedy na webu MF: https://www.mfcr.cz/cs/zahranici-a-eu/s ... nych-smluv

Jde o PDF skeny, mnohdy hodně staré, mnohdy je tam více zákonů/smluv náraz v jednom a ty musíš správnou smlouvu/zemi v tom PDF hledat atd., ale co je pro tebe klíčové, když už ji najdeš, je vždy najít v dané smlouvě článek nazvaný Dividendy (typické pořadové číslo tohoto článku je něco mezi 7 a 10, dle typu a stáří smlouvy). V něm pak je zpravidla hned v prvním odstavci citace ve stylu "...daň takto stanovená nepřesáhne XX %" a to XX je pro tebe horní hranicí, kolik z dané země můžeš z této daně použít (započíst) v ČR (ještě tam někdy bývá nižší sazba platná pro ty, co drží určitý větší podíl v dané firmě, to se nás drobných akcionářů netýká). Většina zemí má 15%, ale třeba Rakousko+Francie+Nizozemí 10% a Polsko jen 5%.

Pokud jde o aktuální lokální sazby daně z dividend v jednotlivých zemích, tak najdeš sice mraky tabulek, ale dost pravděpodobně nebude žádná z nich na 100% správná, protože každý rok se najde minimálně jedna země, která své daňové sazby změní . Proto tyto Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou jim z hlediska uplatnění zahraniční daně u nás v ČR v daňovém přiznání nadřazené už tím, že platí často i desítky let, jak v přehledu MF sám vidíš.

[mimous]

Možná by se mohla dát použít interaktivní formulář pro daňové přiznání. Když tam vyplníš, kolik jsi dostal dividendu, z jaké země, kolik jsi zaplatil daň, tak by ti pak měl ukázat, kolik je třeba doplatit. Aspoň mně to takhle ukázalo u US a IE (etf), když jsem to letos vyplňoval.

[fc70]

Tím se zjistí sazba započítaná v ČR (to z tabulky ministerstva financí), ale nic o stržené dani v cizině.

[Pfemir]

@minarjo Díky za odpověď. Mezi tím jsem objevil tvůj seriál o "Investor a daně", kde jsem našel odpovědí na všechny moje otázky. Ten seriál je naprosto skvělý, hlavně ten příklad jak vyplnit DAP. Super, díky moc.