Teorie efektivních trhů

[jednadva]

Díky tisku peněz dnes oslabují všechny měny.

Když dolar vůči koruně oslabí, co udělá koruna vůči dolaru?

Příjde pan Singer a pak koruna opět oslabí

Až přijde pan Singer a koruna vůči dolaru oslabí, co udělá (současně) dolar vůči koruně? Dám vám na výběr: buď posílí, anebo posílí. Anebo máte ještě třetí variantu: posílí.

[xmart]

Ano posílí, ale na jak dlouhou dobu?

Asi nechápete podstatu měnových válek centrální banka např FED napřed zdevalvuje jednu měnu a pak se přidají další CB, aby podpořily vývozy zdevalvují Euro nebo Jen..

[gotesák]

Podle mého názoru dolar posílí, a to dost výrazně. Možná to bude poslední křeč před jeho pádem do zapomenutí, ale může trvat roky až desítky let. Dívám se na stoletý graf od r. 1900. Má sice trochu zpoždění, ale dlouhodobé grafy většinou mají svoji vypovídací hodnotu.

Tady je jeden čerstvější graf pro orientaci.

[jednadva]

Já zastávám nějakou nepředvídatelnost? Jo? To je zvláštní. Hlavně že se tady furt omílá market timing, že. Vy jste si to nějak popletl.

Pokud zastavate EMH, coz podle vseho ano, tak jiste zastavate i nepredvidatelnost. Nebo EMH nezastavate?

Není pravda, že EMH = nepředvídatelnost. Viz např. rozhovor s Famou na http://vimeo.com/94396606 (22:58 a dále).

Přepis, bohužel s chybami - místo "normal return" má být "abnormal return", celý rozhovor začíná na str. 7:
http://www.google.cz/url?url=http://www ... Ll07CBDH9Q

C/ A ne, nebude to nezbytne nutne tech 5 %.

Furt mi to lidi nedá. Kolik teda bude ten očekávaný výnos, když ne 5 %? V tomhle případě? Na rebalancování musí být vždycky aspoň dva, jinak nemá smysl o rebalancování vůbec mluvit - jeden kupuje a druhý tím pádem musí prodávat. No a když jeden vydělá o něco víc, musí ten druhej přece vydělat o to samý míň! Přece se rebalancováním jen tak shůry nevytvoří prachy navíc pro všecky!

[xmart]

Podle mého názoru dolar posílí, a to dost výrazně. Možná to bude poslední křeč před jeho pádem do zapomenutí, ale může trvat roky až desítky let.

Já bych to tak růžově neviděl, petrodolar to má již spočítaný. Stačí se dívat, co se děje kolem, národy BRICS již dolary pro obchod mezi sebou nepoužívají a Čína má měnové swapy i s Německem, Austrálií a dokonce i Velkou Británií...

[drozden]

Není pravda, že EMH = nepředvídatelnost. Viz např. rozhovor s Famou na http://vimeo.com/94396606 (22:58 a dále).

Priznam se, ze jsem si pustil jenom odkazovanou cast, nicmene co tam Fama rika je, ze trh je informacne efektivni; tj. ze neocekavana cast vynosu (tj. ta, ktera se zaklada na novych informacich) bude nepredikovatelna a ze soucasne zname informace jsou jiz do ceny zakomponovany (resp. po nejake kratke dobe). To je trivialni tvrzeni, protoze nove informace jsou z definice nejiste.

O cem jsem mluvil ja je ale neco jineho - totiz ze agregovane chovani investoru do fondu (tj. nikoliv na zaklade kurzotvornych informaci jejich jednotlivych konstituentu) je statisticky signifikantne horsi, nez vynos fondu => tj. investori do fondu jsou (temer jiste) schopni delat market timing, bohuzel vsak se spatnym znamenkem.
(abych trochu napovedel: nejspise se budete muset uchylit k vysvetleni zalozenem na casove ruznem vnimani rizika)

C/ A ne, nebude to nezbytne nutne tech 5 %.

Furt mi to lidi nedá. Kolik teda bude ten očekávaný výnos, když ne 5 %? V tomhle případě? Na rebalancování musí být vždycky aspoň dva, jinak nemá smysl o rebalancování vůbec mluvit - jeden kupuje a druhý tím pádem musí prodávat. No a když jeden vydělá o něco víc, musí ten druhej přece vydělat o to samý míň! Přece se rebalancováním jen tak shůry nevytvoří prachy navíc pro všecky!

Ten ocekavany vynos bude funkci korelace a variance jednotlivych konstituentu. Jak ho vypocitat bohuzel z hlavy narychlo neodvodim, nicmene bude treba predpokladat nejake netrivialni a sporne veci, zejmena distribuce vynosu jednotlivych konstituentu.

Rebalancovani nevytvori prachy pro vsecky, stejne jako investovani nevytvori prachy pro vsecky. Aby jeden mohl na aktivu vydelat, musel mu jej (nebo jeho podkladova aktiva) druhy prodat a tim si nechat ujit pripadny zisk. Trochu podobny zpusob uvazovani vyustil v no trade theorem, pokud neznate tak pogooglete, je to hezka myslenka.

[jednadva]

Díky za reakci.

neocekavana cast vynosu (tj. ta, ktera se zaklada na novych informacich)

Nebo spíš na neočekávaných informacích?

Fama rika (...) ze trh je informacne efektivni; tj. ze neocekavana cast vynosu (tj. ta, ktera se zaklada na novych informacich) bude nepredikovatelna a ze soucasne zname informace jsou jiz do ceny zakomponovany

Mluví i o time-varying risk premia:

"People’s attitudes towards risk vary through time. That’s going to give rise to variation through time in what it takes to get people to hold securities, and that’s going to create some predictability in returns, which is totally consistent with an efficient market."

tj. investori do fondu jsou (temer jiste) schopni delat market timing, bohuzel vsak se spatnym znamenkem.
(abych trochu napovedel: nejspise se budete muset uchylit k vysvetleni zalozenem na casove ruznem vnimani rizika)

Zatím jsem šel do lesa jenom jednou, takže nemám kloudnou odpověď... Mimochodem, jak jste kdesi kdysi mluvil o tom riziku nepřekonání trhu (když jsme mluvili o aktivních investorech), tak to už mi došlo. V tom vašem modelu vlastně aktivní investor - kdyby si koupil index - drží 100% riziko. Ale kdyby neinvestoval pasivně, tak má riziko třeba 60 %. Chápu to správně?

Ale zpět k tématu - takovéhle anomálie (nebo "anomálie") radši beru s rezervou. Koneckonců quantum tunneling taky nedokážu uspokojivě vysvětlit. Termín potenciálová jáma mi víc než co jiného připomíná starého dobrého Edgara Allana nebo kyvadlo. A sluníčko bez ohledu na moji ignoranci svítí a svítí... protože se v něm vesele kvantově tuneluje.

Anebo když se mám prokousat třeba Grossmanem a Stiglitzem (On the Impossibility of Informationally Efficient Markets), tak čtu úvod a závěr. Rovnice - ne, díky. Na to mi aritmetika nestačí. Ergo tyhle "bulvární" anomálie fakt pouštím ze zřetele. 3Com a Palm, to je taky případ jako Brno. Nebo Black Monday. Ale co s tím?

[drozden]

Nebo spíš na neočekávaných informacích?

Taky, ale je podle me uzitecne to rozlisit:
Neocekavana informace by (v mem slovniku) byla napriklad ta, ze z nejakeho vyrobniho zavodu Coca-Coly unikaly nebezpecne latky a KO ted celi $50B pokute. Takova informace je kurzotvorna, ale neni temer jiste v kurzu zapocitana.

Nejista informace je napriklad vysledne rozhodnuti o tom, zda muzou rafinerie vyvazet benzin po svete. Pokud zakonadarci reknou, ze ne, je (rekneme) hodnota PSX $60. Pokud reknou, ze ano, je hodnota PSX $100. V zavislosti na tom, jakou pravdepodobnost jednotlivym vyrokum trh pripisuje, bude PSX oceneno. Pokud je ted cena PSX $80, implikovalo by to 50/50 sanci; pricemz vime, ze po rozhodnuti se cena zasadne zmeni (tj. neni to neocekavane), jenom nevime kam.

Zatím jsem šel do lesa jenom jednou, takže nemám kloudnou odpověď... Mimochodem, jak jste kdesi kdysi mluvil o tom riziku nepřekonání trhu (když jsme mluvili o aktivních investorech), tak to už mi došlo. V tom vašem modelu vlastně aktivní investor - kdyby si koupil index - drží 100% riziko. Ale kdyby neinvestoval pasivně, tak má riziko třeba 60 %. Chápu to správně?

Chapete, jestli si dobre vzpominam, tak jsem to pouzival jako priklad toho, ze scitat individualni rizika neni dobry napad (nebo neco podobneho).

Anebo když se mám prokousat třeba Grossmanem a Stiglitzem (On the Impossibility of Informationally Efficient Markets), tak čtu úvod a závěr. Rovnice - ne, díky. Na to mi aritmetika nestačí. Ergo tyhle "bulvární" anomálie fakt pouštím ze zřetele. 3Com a Palm, to je taky případ jako Brno. Nebo Black Monday. Ale co s tím?

Skoda, nedalo mi to a nasel jsem clanek dokazujici, ze ocekavany prinos rebalancovani mezi dvema nekorelovanymi aktivy je pozitivni (jsou tam tedy nejake predpoklady, kterym by se Mandelbrot vysmal, ale nest).

Ad co s tim: Nic, preci klidne muzete stat zcela mimo a doufat, ze ostatni neefektivity odstrani. Rada investoru, ktera participovala v long/short obchodu na VW/Porsche, by mohla o nakladech odstranovani neefektivit vypravet. Nebo i koneckoncu LTCM, ze, ktery delal teoreticky vsechno spravne, jenom mel smulu na dobu.

[jednadva]

Taky, ale je podle me uzitecne to rozlisit:

Aha, aha, jasně!

Vlastně i očekávané události můžou dopadnout tak i tak, že? Čili informačně efektivní trh např. kurzotvornou informaci o budoucím rozhodnutí zákonodárce - které může dopadnout oběma směry, tj. třeba pro PSX příznivě i nepříznivě - korektně reflektuje podle toho, jaký je "gambler" a jak velkou rizikovou prémii požaduje, ale cena se nakonec může pohnout nahoru i dolů. Dopředu známe jenom pravděpodobnosti a ty jsou v současné ceně započítané.

(A zároveň s jistotou nevíme, jestli pozorujeme informačně efektivní trh. Neboli jak říká Cochrane: "There is a joint hypothesis theorem -- probability and marginal utility always enter together in asset pricing formulas -- so no amount of staring at prices will ever solve this interpretation question." Můžu se zeptat - nevíte, jestli se tím "marginal utility" myslí požadovaná riziková prémie? Jakoby "mezní užitek z podstoupeného rizika"? Tj. můj užitek navíc z toho, že jsem se rozhodl koupit si akcie, oproti tomu, že bych peníze uložil do banky na nějaký bezrizikový vklad?)

investori do fondu jsou (temer jiste) schopni delat market timing, bohuzel vsak se spatnym znamenkem.

Mohl byste to trochu rozvést? Je to zajímavé, ale zatím nevím, s kterým výnosem se srovnává výnos investorů do fondu. Jestli tomu ale dobře rozumím, tak jde o to, že investoři si fond - indexový i aktivní - kupují typicky v nevhodnou dobu. Kdyby nákup časovali na jindy, tak vydělávají víc. Prostě "kupují nahoře a prodávají dole". Je to tak?

Nemůže tohle srovnání být vysvětlitelné i jinak než pomocí time-varying risk premia? Není to jenom statistická anomálie způsobená volbou období (= window) apod.?

Četl jsem jednoho Odeana - Do Investors Trade Too Much - a on tam uvádí jednu zajímavou věc, totiž že investoři používající discount brokery příliš obchodují. "Příliš" = výnos koupené akcie minus výnos prodané akcie je menší než náklady na round-trip. To ale s načasováním investic do fondů asi nijak nesouvisí, že?

(Mandelbrota prosím vás radši ne. Už tak dost zápolím se středoškolskou matikou.)

[drozden]

Vlastně i očekávané události můžou dopadnout tak i tak, že? Čili informačně efektivní trh např. kurzotvornou informaci o budoucím rozhodnutí zákonodárce - které může dopadnout oběma směry, tj. třeba pro PSX příznivě i nepříznivě - korektně reflektuje podle toho, jaký je "gambler" a jak velkou rizikovou prémii požaduje, ale cena se nakonec může pohnout nahoru i dolů. Dopředu známe jenom pravděpodobnosti a ty jsou v současné ceně započítané.

Tak. Proto ta pomerne bezna kritika EMH, ze neni mozne, aby EMH zaroven platila a zaroven nejaka akcie ztratila 50 % ceny za par mesicu, stoji dost na vode (ale cf. Shiller 1981, ktery to ukazuje pro cely trh; nicmene v ramci paradigmatu EMH je "nesmyslna" volatilita trhu jenom odrazem rapidnich zmen preferenci investoru).

(A zároveň s jistotou nevíme, jestli pozorujeme informačně efektivní trh. Neboli jak říká Cochrane: "There is a joint hypothesis theorem -- probability and marginal utility always enter together in asset pricing formulas -- so no amount of staring at prices will ever solve this interpretation question." Můžu se zeptat - nevíte, jestli se tím "marginal utility" myslí požadovaná riziková prémie? Jakoby "mezní užitek z podstoupeného rizika"? Tj. můj užitek navíc z toho, že jsem se rozhodl koupit si akcie, oproti tomu, že bych peníze uložil do banky na nějaký bezrizikový vklad?)

V principu tomu rozumite spravne. Kam tim Cochrane zrejme miri (pokud tomu ja rozumim spravne):
Joint hypothesis problem je ta nestastna situace, ktera nedovoluje testovat EMH, ale pouze EMH+nejaky model ocenovani aktiv. Vsechny modely ocenovani aktiv (resp. ty rozumne) maji zaklad v tom, ze hodnota aktiva=budouci penezni toky, nejakym zpusobem diskontovane. Ten mezni uzitek do toho vstupuje v ramci toho diskontovani - mezni uzitek konzumace se pochopitelne se starim investora lisi (ono je to tedy jeste trochu slozitejsi, ale snad je to jadro myslenky srozumitelne; kazdopadne jsem si pomerne jist, ze Cochrane ma na mysli prave mezni uzitek z konzumace).

investori do fondu jsou (temer jiste) schopni delat market timing, bohuzel vsak se spatnym znamenkem.

Mohl byste to trochu rozvést? Je to zajímavé, ale zatím nevím, s kterým výnosem se srovnává výnos investorů do fondu. Jestli tomu ale dobře rozumím, tak jde o to, že investoři si fond - indexový i aktivní - kupují typicky v nevhodnou dobu. Kdyby nákup časovali na jindy, tak vydělávají víc. Prostě "kupují nahoře a prodávají dole". Je to tak?

Vynos investoru do fondu = hodnotove-vazeny vynos za obdobi t..t1.
Vynos fondu=hodnota podiloveho listu fondu v t1-t.
Vynosy fondu jsou temer vzdy vyssi nez vynosy investoru, protoze investori daneho fondu kupuji a prodavaji v nevhodne doby, typicky jako momentum investori.

Nemůže tohle srovnání být vysvětlitelné i jinak než pomocí time-varying risk premia? Není to jenom statistická anomálie způsobená volbou období (= window) apod.?

Milionova otazka, zatim jsem se nesetkal s lepsim (nebehavioralnim) vysvetlenim. Data mining to nebude (protoze to plati na spouste obdobi, jak v bycich tak medvedich trzich, ve spouste zemi..).
Hezky je to videt napriklad na fondu Bruce Berkowitze (FAIRX): za poslednich 10 let vydelal fond 11.34 % pa, investori 5.86 %. Pritom ma ale vyssi Sharpe, Sortino i Treynor pomery nez SP500 a za poslednich 10 let prekonal SP500 9x.

Četl jsem jednoho Odeana - Do Investors Trade Too Much - a on tam uvádí jednu zajímavou věc, totiž že investoři používající discount brokery příliš obchodují. "Příliš" = výnos koupené akcie minus výnos prodané akcie je menší než náklady na round-trip. To ale s načasováním investic do fondů asi nijak nesouvisí, že?

Ne, to spis souvisi s tim, ze lide maji tendenci prodavat ziskove a drzet ztratove akcie.
Ale pripomina mi to jednu hezkou studii, kterou jsem kdysi cetl - totiz ze fondy, ktere maji vysoke vstupni i vystupni poplatky, maji nizsi vynos nez fondy s nizsimi poplatky (coz dava rozum), ale maji vyssi investorske vynosy (protoze kdyz uz tam jednou investor je, tak se mu nechce kvuli poplatku prodavat).

[jednadva]

rapidnich zmen preferenci investoru

"Rapidní změnou" myslíte třeba rychlé zvýšení rizikové averze při nástupu recese?

[Ladislav 1.]

Idiot z Karlova náměstí
Idiot z Karlova náměstí varuje před mírnou předražeností amerických akcií podle průměrného ocenění amerických akcií v indexu S&P500 = 10y.P/E.S&P500, kde je započten zisk firem z posledních 10 let. A pak se idiot z Karlova náměstí přizná, že on sám koupil akcii kanadského provozovatele stříbrných dolů Silver Wheaton Corp. (SLW), která je s P/S 14.3 = KUV 14.3 = kurz/tržba 14.3 předražená pětkrát a P/E 29. A proto mu jeho extrémně předražená stříbrná kanadská akcie krásně klesá, on však idiot z Karlova náměstí chce vydělat na růstu kurzu akcie a ne na poklesu.
http://finance.yahoo.com/q/ks?s=SLW+Key+Statistics
http://quotes.morningstar.com/stock/slw/s?t=slw
Idiot z Karlova náměstí má však další hloupé tipy na nevhodné akcie: Ztrátovou firmu Goldcorp Inc. (GG) s P/S 6.2 = KUV 6.2
http://finance.yahoo.com/q/ks?s=GG+Key+Statistics
http://quotes.morningstar.com/stock/gg/s?t=gg
A ztrátovou firmu First Majestic Silver Corp. (AG) s P/S 4.9 = KUV 4.9
http://finance.yahoo.com/q/ks?s=AG+Key+Statistics
http://quotes.morningstar.com/stock/ag/s?t=ag
Jen hlupáci z Karlova náměstí se však staraji o průměrné ocenění amerických akcií v indexu S&P500 = 10y.P/E.S&P500, kde je započten zisk firem z posledních 10 let. Kdyby měli lidi na Karlově náměstí trochu rozumu v hlavě, věděli by, že se musí sledovat ocenění jedné jediné akcie a ignorovat průměrné ocenění 500 amerických akcií v indexu S&P500 = 10y.P/E.S&P500, kde je započten negativní zisk nebo nízký zisk bank v krizi 2008-2013 a započteno extrémně vysoké P/E 341 = KGV 341 akcie Amazon, P/E 152 Salesforce, P/E 119 Allegheny, P/E 110 Netflix, P/E 87 Essex, P/E 85 Macerich, P/E 80 Vornado, P/E 58 Adobe, P/E 48 Facebook.

Dnes levné americké akcie v indexu S&P500
KGV = P/E
WKN: A1JEXK MARATHON PETROLEUM KGV 9,86
http://financials.morningstar.com/valua ... ture=en-US
WKN: 872055 UNUM GROUP KGV 9,77
http://financials.morningstar.com/valua ... html?t=UNM
WKN: A1JYNN ENSCO KGV 9,72
http://financials.morningstar.com/valua ... html?t=ESV
WKN: 876951 STAPLES INC. KGV 9,65
http://financials.morningstar.com/valua ... tml?t=SPLS
WKN: 851204 GOODYEAR TIRE KGV 9,54
http://financials.morningstar.com/valua ... ture=en-US
WKN: 859406 LINCOLN NATIONAL KGV 9,47
http://financials.morningstar.com/valua ... html?t=LNC
WKN: 851301 HEWLETT-PACKARD CO. KGV 9,29
http://financials.morningstar.com/valua ... html?t=HPQ
WKN: A0JC59 CA INC. KGV 9,18
http://financials.morningstar.com/valua ... .html?t=CA
WKN: 908683 VALERO ENERGY KGV 8,24
http://financials.morningstar.com/valua ... html?t=VLO


Hloupá investice = předražená akcie Silver Wheaton Corp. (SLW) v USD na NYSE, P/S 14.3, P/E 29.

[drozden]

rapidnich zmen preferenci investoru

"Rapidní změnou" myslíte třeba rychlé zvýšení rizikové averze při nástupu recese?

Treba, ale ne pouze.
A/ akcie vetsinou klesaji pred nastupem recese (jsou spise predstihovym indikatorem)
B/ akcie klesaji, i kdyz zadna recese nenasleduje

spis se zda, ze 'zmeny preference investoru' jsou do znacne miry dany vyvojem ceny samotnych akcii (coz je absurdni); ale kdo vi.

[jednadva]

Hm. Sériová autokorelace, je to tak? To je zajímavá věc. Viděl jsem teď pár přednášek Andrewa Lo z MIT a on - jakožto autor adaptive market hypothesis - poměrně striktně tvrdí, že nenulová sériová autokorelace není v souladu s efektivním trhem. Ale Fama v tom posledně odkazovaném videu z akce American Enterprise Institutu říká spíš něco jiného. Nezdá se mi, že by ho nějak vyváděla z míry nenáhodnost výnosů, respektive fakt, že trh ne vždycky správně predikuje budoucí vývoj reálné ekonomiky.

[drozden]

Autokorelace je (nejspise) dusledkem te me posledni vety.
Ze Famu neznervoznuje neschopnost trhu predikovat budouci vyvoj ekonomiky je pochopitelne:
A/ ekonomika!=akciovy trh
B/ kdyz to prezenu, tak Fama tvrdi, ze ceny zobrazuji nejlepsi mozny odhad budoucich cen akcii; stale je to ale jenom odhad, tudiz bude chybovat.