Měnové zajištění

[jednadva]

Jasně, já jen pro pořádek, abych někoho nemystifikoval. A sledovaný index je MSCI North America, ne S&P500.

[Widy]

Aha, má chyba. Už je to nějaká doba co jsem si fond podrobněji prohlížel.

Taky mi přijde zajímavé, že díky nízké nákladovosti je cílem fondu dokonce mírně překonávat referenční ukazatel MSCI North America. To se u OPF často nevidí, a už vůbec ne u zajištěných.

[jednadva]

Taky mi přijde zajímavé, že díky nízké nákladovosti je cílem fondu dokonce mírně překonávat referenční ukazatel MSCI North America.

No, je to podezřelé. Oni by měli index nějak rozumně sledovat, ne překonávat.

[Widy]

Podezřelé mi to nepřijde, fond totiž používá částečnou fyzickou replikaci v kombinaci se syntetickou. Manager fondu tak používá například futures k překonání výkonu, který bychom očekávali od plné fyzické replikace.

Stále se jedná o pasivně spravovaný indexový fond, ale díky typu replikace má správce fondu rozšířené možnosti.

[jednadva]

Manager fondu tak používá například futures k překonání výkonu, který bychom očekávali od plné fyzické replikace.

Pod tím si nedovedu nic představit. Jak to konkrétně dělá?

[Widy]

Konkrétně syntetická replikace fondu umožňuje správci používat deriváty. Právě třeba futures, nebo swaps, opce.

Například - správce ETF se z určitých důvodů rozhodne nekoupit určité množství akcií, které by při exaktním kopírování indexu koupit měl. Namísto toho se s nějakou protistranou, nejčastěji investiční bankou, dohodne, že použije derivát TRS.

V rámci TRS se protistrana zaváže, že ETFku vyplatí výnosy konkrétního sledovaného aktiva za určitou dobu. ETF pak na oplátku peníze, za které by muselo nakupovat jednotlivé tituly, pošle protistraně.

ETF dopředu složí jen nějaký kolaterál, a s proti stranou se vyrovná až v předem určený čas. Prakticky tak ETF získá finanční páku, protože získává výnos aktiv, které reálně nevlastní, a ještě je nezaplatilo.

Teoreticky tak syntetické ETF může replikovat nějaký index, aniž by vlastnilo jedinou akcii z indexu.

Osobně žádné takové ale neznám, a rozhodně to není případ Amundi Equity North America OPF.

[jednadva]

Ale jak vede syntetická replikace k překonávání výnosu referenčního indexu?

[Widy]

No, deriváty mají své výhody - zmiňoval jsem finanční páku, pak to může být hedging, nebo spekulace na vývoj nějakého aktiva.

Pokud fond získá finanční páku, můžeš si to představit zjednodušeně třeba tak, že i když je ve fondu zainvestována 1 miliarda, fond využívá k tvoření zisku aktiva v hodnotě 1,1 miliardy.

Aktiva v hodnotě 1,1 miliardy logicky vytvoří vyšší zisk než aktiva v hodnotě 1 miliardy. Ze zvýšeného zisku se odpočítají náklady vynaložené na získání finanční páky, a výnos který zbude může vyhoupnout výkonnost fondu nad referenční index.

[jednadva]

Kde to je napsáno? Že fond investuje peníze podílníků + navíc si půjčuje 10 %?

[Widy]

Uhh, to byl jenom hypotetický příklad jak syntetická replikace může překonávat výnos referenčního indexu.

Pokud tě zajímá přímo Amundi Equity North America, můžeš si nabídnout výroční zprávu:

http://www.fundsquare.net/download/dl?s ... 67d0t00w==

Já ti to vyhledávat nemám chuť, možná pokud někdy budu psát na tohle téma článek.

Pokud v dokumentu budeš vyhledávat "Equity North America" měl bys najít minimálně realizované zisky/ztráty na derivátech (futures/swaps).

Ve statu fondu by ses myslím také měl dočíst, jak deriváty konkrétně může fond používat.

---

Fondy se syntetickou replikaci mají nižši transparentnost.

[jednadva]

O leverage se ve statutu samozřejmě nic nepíše. To byste zjistil, kdybyste se do něj podíval, ještě než jste to napsal. To samozřejmě není zapákovaný fond. Stačí se podívat na graf. Spíš jenom kecají, že umí překonávat index.

[EDIT: A k překonávání indexu samozřejmě nepotřebujete swapovou replikaci.]

[Widy]

Ve statutu se píše, že fond může deriváty používat. Žádné zvláštní omezení jsem nenašel, jen ty co udávají směrnice EU. Možná snad, že fond nemůže mít v podobných instrumentech zainvestováno víc než 40 % - nevím jestli je tohle zvláštní omezení, nebo součást směrnice, v tomhle se moc neorientuji.

Takže fond klidně swapy používat může. Nebo jsem něco přehlédl?

... in order to deal with inflows and outflows and also with some equity local market
specificities (market access, liquidity, local tax), the manager will be able to combine the physical replication with a synthetic replication through derivatives such as amongst other Futures. In case of synthetic replication, the Sub-Fund may hold deposits while keeping full exposure to the index....

Každopádně máte pravdu, že (v loňském roce) používá jen forwards a futures:

[jednadva]

Ano, to jsem četl. Že můžou používat deriváty k řízení "inflows and outflows" a "local market specificities". Ale ze svých poněkud chabých znalostí derivátů jsem usoudil, že tím nemyslí to, že by se snažili zvyšovat výnos fondového majetku nad výnos indexu.

[jednadva]

Mohli bychom se ještě vrátit na chvíli k některým konkrétním věcem u toho měnového zajištění?

Třeba u amerických akcií vystavení se měnovému riziku znamená zhruba 15% nárůstu volatility. S dlouhodobým horizontem tedy měnové zajištění u akciových investic neřeším, čas tomu věnovaný mi za to nestojí. Přínos měnového zajištění sníženou volatilitou většinou nevynahradí zvýšené náklady.

U dluhopisů už je to jiná záležitost, tam se nám volatilita vlivem měnového rizika zvyšuje o stovky procent. Dluhopisy nezajištěné do koruny se tak stávají pro korunového investora spíše spekulací než investicí.

Velice zajímavá informace. V hrubých rysech o tomhle vím, ale nemám zdroj, kterým bych to doložil, kdyby se mě někdo ptal. Mohl byste sem dát link na článek nebo studii?

Pokud tedy mám příjem v korunách, a chci je nyní investovat do zahraničních akcií, a vím, že v budoucnosti budu chtít utrácet koruny. Nepřijde mi nejvýhodnější nakupovat např. dolarové fondy za uměle oslabenou korunu bez měnového zajištění. Pokud nyní nakoupím měnově zajištěný fond, po skončení intervence na tom pravděpodobně vydělám.

Pokud bychom se podívali na spotřební koš průměrného Čecha, jak by to vypadalo s měnovým rizikem pak? Hodně velkou část zboží dovážíme např. z eurozóny.

[Widy]

Jednoduše lze celkovou volatilitu spočítat jako odmocninu ze součtu volatility indexu^2 a volatility měny indexu vůči koruně^2

Na zdroj si teď přesně nevzpomenu, ale jsem si jistý, že o vlivu měnového rizika na volatilitu píše Pavel Kohout v jeho knize Investiční strategie pro třetí tisíciletí.

---

Souvislost měnového rizika investice a spotřebního koše průměrného Čecha mi asi uniká. To si budeme muset počkat na někoho chytřejšího.

Bavíme se tady o hypotetickém příkladu, jak se na mé kupní síle projeví měnové riziko kdy držím například DXET (€), koruna vůči € posilí, a já nakupuji zboží, jehož cena se odvíjí od hodnoty €?

Díky silnější koruně bude zboží levnější, ale korunová hodnota mé investice bude nižší. V takovém případě mě měnové riziko nemusí zajímat, jelikož přeneseně utrácím stejnou měnu, ve které investuji.

Stejně tak si myslím, že každý, koho toto téma zajímá, by si měl sestavit svůj vlastní spotřební koš. Je to podobné, jako to, že se mě netýká velká část inflace - pokud je třeba v nějakém roce vyhnána inflace pohonnými hmotami, tabákem a alkoholem, je mi to jedno, protože nekouřím, nepiji, a nekupuji pohonné hmoty. Věci, za které utrácím se dokonce mohly zlevnit.