mlsal píše:_pr_,
k tomu Amundi ... nákladovost fondu je 0,3%, což jde. Výnos korunové verze za poslední rok je 8,84% a výnos dolarové verze je 11,09%. Rozdíl je náklad na měnové zajištění = (1+0,1109)/(1+0,0884)-1 = 2,07%. Oproti indexu zaplatíš tedy navíc nákladovost a cenu za měnové zajištění. Otázka je, na čem proděláš víc. Jestli na posílení koruny k dolaru nebo na nákladu na měnové zajištění. Podle toho si vybereš zajištěný fond nebo ETF. Když koruna posílí o víc než 2,07% má smysl zajištění. Jak to bude, to dopředu nikdo neví. V dlouhém horizontu je změna kurzu nula, takže zajištění nemá smysl. Je ale otázka, co je dlouhý horizont.
Vstupní poplatek je 3% a platíš ho jen na začátku. S délkou investování ztrácí na významu.
Pozor na to, jestli AmNA zajišťuje všecky měny. Kdysi dávno zajišťovali jenom USD, ne CAD. Tedy je to v podstatě stejný problém jako např. globální ptf přes Portu.
Jak jste se ptal na výhodnost globální diverzifikace: vygooglete si Asnessovy články a podívejte se na stránky AQR. Porovnávali rizikovosti ptf individuálních zemí a globálního ptf a to globální vycházelo jako míň rizikové. Larry Swedroe k tomu taky občas něco píše a Asnesse dost cituje, takže se k tomu článku probojujete i přes Swedroa.
-- 2. 5. 2019 16:07 --
skejwin,
Ptal jsem se z toho důvodu, že tam mluvíš o trendové přímce. To se mi moc nezdá. Proto bych rád viděl formuli. Pokud bys třeba uvažoval náhodnou procházku s driftem, tak ta je nestacionární a deterministický trend nemá: Y(t+1)=a+Y(t)+e(t), kde a je driftová konstanta a e(t) je chyba rozdělená N(0,sigma^2). Takhle se tuším dá zhruba (nepřesně) modelovat cenový proces. Drift by asi odpovídal konstantní rizikové prémii. Přírůstky (výnosy) by pak měly být stacionární a rozdělené N(a+0,sigma^2).
