Pravidelná investice do S&P 500

Podílové fondy, akcie, komoditní trhy, spekulace, aukce. Kam a jak nejlépe investovat volné finanční prosředky

Moderátor: Moderátoři FinExpert.cz

Odeslat příspěvekod jednadva 2. 5. 2019 15:49

mlsal,
mlsal píše:_pr_,

k tomu Amundi ... nákladovost fondu je 0,3%, což jde. Výnos korunové verze za poslední rok je 8,84% a výnos dolarové verze je 11,09%. Rozdíl je náklad na měnové zajištění = (1+0,1109)/(1+0,0884)-1 = 2,07%. Oproti indexu zaplatíš tedy navíc nákladovost a cenu za měnové zajištění. Otázka je, na čem proděláš víc. Jestli na posílení koruny k dolaru nebo na nákladu na měnové zajištění. Podle toho si vybereš zajištěný fond nebo ETF. Když koruna posílí o víc než 2,07% má smysl zajištění. Jak to bude, to dopředu nikdo neví. V dlouhém horizontu je změna kurzu nula, takže zajištění nemá smysl. Je ale otázka, co je dlouhý horizont.

Vstupní poplatek je 3% a platíš ho jen na začátku. S délkou investování ztrácí na významu.

Pozor na to, jestli AmNA zajišťuje všecky měny. Kdysi dávno zajišťovali jenom USD, ne CAD. Tedy je to v podstatě stejný problém jako např. globální ptf přes Portu.

Jak jste se ptal na výhodnost globální diverzifikace: vygooglete si Asnessovy články a podívejte se na stránky AQR. Porovnávali rizikovosti ptf individuálních zemí a globálního ptf a to globální vycházelo jako míň rizikové. Larry Swedroe k tomu taky občas něco píše a Asnesse dost cituje, takže se k tomu článku probojujete i přes Swedroa.

-- 2. 5. 2019 16:07 --

skejwin,

Ptal jsem se z toho důvodu, že tam mluvíš o trendové přímce. To se mi moc nezdá. Proto bych rád viděl formuli. Pokud bys třeba uvažoval náhodnou procházku s driftem, tak ta je nestacionární a deterministický trend nemá: Y(t+1)=a+Y(t)+e(t), kde a je driftová konstanta a e(t) je chyba rozdělená N(0,sigma^2). Takhle se tuším dá zhruba (nepřesně) modelovat cenový proces. Drift by asi odpovídal konstantní rizikové prémii. Přírůstky (výnosy) by pak měly být stacionární a rozdělené N(a+0,sigma^2).
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod skejwin 2. 5. 2019 17:10

jednadva,

aha, už vím, na co narážíš. Ale slovo "trend" bylo v té větě s jiným významem. Já neprojektuju krátkodobý budoucí vývoj S&P 500. Tou větou jsem měl na mysli, že akcie v dlouhodobém horinzontu rostou. Nedělal jsem technickou analýzu ;-)
Na svém webu skejwin.cz píšu o investování do akcií, ETF, P2P, dluhopisů a budování portfolia obecně. Pravidelně také zveřejňuju výkonnost a podrobné složení mého portfolia.
skejwin
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod jednadva 3. 5. 2019 01:40

Měl jsem na mysli tu oscilaci kolem trendu. Oscilace kolem stochastického trendu nejde. Šoky jsou trvalé. Musel by tam být deterministický trend. Ale to teda nevím, co by to bylo.

Každopádně nevím, k čemu ti ta práce byla dobrá, když už máš na téma DCA / LSI napsané mraky článků. Každé hledání na googlu ti jich najde spousty. Proč nosit dříví do lesa?
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod jednadva 6. 5. 2019 11:44

mlsal,
mlsal píše:V dlouhém horizontu je změna kurzu nula, takže zajištění nemá smysl.

Myslíte změnu nominálního kurzu za celé dlouhé období? To znamená graf na začátku a konci období bude na stejné hodnotě, např. 20 Kč za dolar na začátku a 20 Kč za dolar na konci?

Nebo máte na mysli průměrnou odchylku budoucího spotového nominálního kurzu od forwardového nominálního kurzu (viz můj příklad se swapem na 10 mil. Kč)? To jsou podle mě dvě různé věci. Vývoj úrokového diferenciálu bude stochastický a chyba je taky náhodná. Ale je možné, že takový proces má skutečně střední hodnotu stejnou jako počáteční.

Pokud jste myslel změnu reálného kurzu jako poměru cenových hladin měřených v jedné stejné měně, tak ta je v krátkém období nenulová. Neplatí parita kupní síly. V dlouhém období možná ano.
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod paty07 6. 5. 2019 13:29

No a taky musíš zahrnout cenu toho zajištění na tak dlouhou dobu, což bude taky signifikantní.
paty07
Diskutér

Odeslat příspěvekod mlsal 6. 5. 2019 15:06

jednadva,

1) Pokud by platila PPP (parita kupních sil)
ΔEd/z = ¶d - ¶z ... změna kurzu rovná se rozdílu domácí a zahraniční inflace.
Po dosazení do:
Pz + ΔEd/z = Pd ... výnos investice v zahraniční měně plus změna kurzu rovná se výnosu v domácí měně, pak platí:
Pz - ¶z = Pd - ¶d ... reálný výnos pro zahraničního investora je stejný jako reálný výnos pro českého investora, neboli co vyděláme na změně kurzu, to nám sežere inflace.

2) Díky konvergenci rozvíjejících se ekonomik dochází k apreciaci reálného směnného kurzu (Ballassa - Samuelson efekt). Pak PPP neplatí. Změna reálného kurzu Δz je odchylka od PPP.

Δz = ΔEd/z + ¶z - ¶d ... změna reálného kurzu rovná se změně nominálního kurzu plus zahraniční inflace minus domácí inflace.
Δz<0 ... apreciace reálného kurzu.

3) Jak je na tom česká koruna? ČNB zveřejňuje efektivní reálný kurz koruny (index REER). Definuje ho jako podíl domácí cenové hladiny a cenové hladiny v zahraničí. Zahraniční cenová hladina je převedena na jednotky domácí měny přes stávající nominální měnový kurz ... Q = Pd / (Ed/z * Pz).

Jak vidíte, koruna se po období apreciace reálného kurzu (do r. 2007) dostala nad úroveň 100, tzn. je reálně nadhodnocená vůči koši měn zemí, se kterými ČR obchoduje, a je v pásmu nekonkurenceschopnosti. Domácí cenová hladina je vyšší než zahraniční. Aby došlo k vyrovnání, musí se snížit export a zvýšit import a tím dojde k reálnému i nominálnímu oslabení koruny. Další možnost je vyrovnání přes inflaci. To je ale vzhledem k nízkým inflačním cílům centrálních bank málo pravděpodobné.

Podle mého názoru by vlivem přirozeného vyrovnávání měl nadále reálný kurz kolísat kolem 100, takže by měla platit i nominální PPP. Pokud je to pravda, pak měnové zajištění pro dlouhodobé investice nemá smysl (viz bod 1).

Jaký je váš názor?
mlsal
Diskutér

Odeslat příspěvekod treborit 6. 5. 2019 16:09

Pomerne jednoduse vysvetleno, proc je dlouhodobe menove zajisteni zbytecne: https://www.investujeme.cz/clanky/jste- ... zapomente/
treborit
Diskutér

Odeslat příspěvekod jednadva 6. 5. 2019 16:16

mlsal,

REER se počítá ve vahách podle zobchodovaných objemů. Takže se bude o víc nebo míň lišit od reálného efektivního měnového kurzu daného vahami otevřených měnových pozic ve (vašem) ptf. Typicky větší zastoupení v tržním ptf než v obchodní výměně má z měnového hlediska USA: v ptf víc než polovina, v obchodní výměně tak o řád míň.

Model Balassa-Samuelson říká, že reálný měnový kurz se odchyluje od PPP z důvodu odlišné produktivity a neobchodovatelnosti části produkce.

Jak bude vypadat např. reálný kurz koruny a dolaru za 30 let predikovat nedokážu. Ale bude záviset mj. na diferenciálu změny produktivity u nás a v USA. Jestli vám v zajištění reálného kurzu za dlouhou dobu pomůžou měnové deriváty, to žel netuším. Mám o tom trochu pochyby. Nominální úrokové sazby by se měly hýbat s inflací. Ale všechno riziko měnovým derivátem asi neodstraníte.

Aby to všechno fungovalo, tak potřebujete rozumné korelace nominálních výnosů z akcií a nominálního kurzu. Pokud možno vysoké kladné, abyste měl jistotu, že nezajišťujete zbytečně, v závislosti na volatilitách obou + kovarianci.

Co je nominální PPP?

-- 6. 5. 2019 16:20 --

treborit,
treborit píše:Pomerne jednoduse vysvetleno, proc je dlouhodobe menove zajisteni zbytecne: https://www.investujeme.cz/clanky/jste- ... zapomente/

Tím se vůbec neřiďte. Má v tom zmatek. Viz jeho článek o indexových fondech.
jednadva
Diskutér

Předchozí stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků