Jaké fondy vybrat v programu Moneta Money Bank k SÚ Gold?

Podílové fondy, akcie, komoditní trhy, spekulace, aukce. Kam a jak nejlépe investovat volné finanční prosředky

Moderátor: Moderátoři FinExpert.cz

Odeslat příspěvekod phuong 8. 12. 2017 03:03

Kdyz si u Monety zalozis Tom ucet, splnis podminky pro uroceni 3%, vlozis na nej 100000 Kc, tak vydelas vic, nez kdyz strcis 500000 Kc do fondu a hlavne bude to narozdil od fondu bez rizika.
phuong
Mírně pokročilý

Odeslat příspěvekod DoubleSix 8. 12. 2017 11:57

fc70 píše:
marek 1300 píše:ad filip893:
počítám s tím, že jsou jistě možnosti investovat do konzervativních nebo fixních fondů se 100%-tní návratností vkladu
Ne. Nic takového v ČR pokud vím neexistuje (v USA snad ještě ano, ale tam to taky budou rušit.) Podíly fondů jsou pravidelně (denně/týdně) přeceňované na reálnou hodnotu a nikdo nezaručuje, že neklesnou.!
Myslím, že existuje.

Ve své podstatě se jedná o penzijní připojištění (transformované fondy) - ale ty už nově nekoupí.

Jinak garantované fondy má ČSOB, i se 100% návratností vložené částky. Např. zde:
https://www.csob.cz/portal/documents/10 ... -LETAK.pdf
DoubleSix
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod fc70 8. 12. 2017 23:26

Strukturované investice … jsou pro retail spíš sázení než investování, ale i tyhle fondy mají 100% návratnost jen při splatnosti; předtím jsou pravidelně přeceňované a můžou být při prodeji před splatností ztrátové, jak je vidět na https://www.csob.cz/portal/lide/produkt ... 83791349/8 .

(Pravda, termínované vklady taky mívají sankce, takže to není horší.)
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod saabik 9. 12. 2017 17:54

100% zajištěné strukturované certifikáty/fondy jsou dnes investice se ztrátou rovnající se součtu nákladů ušlé příležitosti a poplatků za nákup.
Na tyhle produkty je ještě moc brzo.
Alpina B3 Touring 2023

Všichni skončíme u Porsche.
saabik
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod jednadva 11. 12. 2017 13:17

DoubleSix,

Chápu-li to správně, tak zajištěné fondy jsou mix dluhopisů a opcí. Dluhopisy vydělají do splatnosti takovou částku, aby banka mohla ve splatnosti garantovat alespoň 100% návratnost fondu. Této konstrukci by snad odpovídal i tvar grafu ve Vámi odkazovaném letáku fondu ČSOB Globálních příležitostí USD 3, který připomíná long call opci. (Znalci prominou případný omyl.)


fc70,

(Nejen) na strukturované produkty rozhodně odborník nejsem. Ale nerozumím tomu, proč by měly být "pro retail spíš sázení než investování". Máte na mysli výnos opcí v portfoliu fondu?


saabik,

Proč je na ně "ještě brzo"? Myslíte kvůli úrokovým sazbám, nebo kvůli opcím? Úrokové sazby bych chápal. Tam se snad dá vydělat něco navíc, pokud budete v závislosti na tvaru výnosové křivky cílit na určitou splatnost (znalci nechť mne opět opraví - Famovy práce o úrokových sazbách znám opravdu jen z rychlíku).
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod mlsal 11. 12. 2017 16:09

jednadva,
abyste mohl zkonstruovat zajištěný fond, musíte mít kvalitní dluhopis s kladným výnosem. Např. vezmete státní dluhopis s výnosem do splatnosti 3% a se splatností 5 let. Za 85% koupíte dluhopis. S jeho výnosy budete mít při splatnosti 100%. To je ta garance. Za zbývajících 15% koupíte opci na akcie (index nebo koš akcií). Ta když vyjde, máte kladný výnos fondu, když propadne, máte garantovaných 100%. Minus poplatky. Takhle chápu princip zajištěných fondů.

Teď je ten problém, že státní dluhopisy ČR (EU) mají velice nízké výnosy. Např. český státní dluhopis splatný v 9/22 má výnos jen 0,394% p.a. Nedávno byly výnosy záporné. Proto nejde na podkladě těchto dluhopisů zkonstruovat zajištěný fond. Na nákup opce vám nezbudou peníze.

Proto nabízí ČSOB jen zajištěný fond v USD. Výnos amerických státních dluhopisů se splatností 5 let je cca 2%.
mlsal
Nadšenec

Odeslat příspěvekod fc70 11. 12. 2017 16:38

jednadva píše:Ale nerozumím tomu, proč by měly být "pro retail spíš sázení než investování"

1. I kdyby na strukturované investici banka neměla vůbec žádnou marži, v konstrukci dluhopis + opce je, za předpokladu férového ocenění opce (což asi, striktně řečeno, nemusí být pravda, struktuře trhu s opcemi, a obzvlášť s těmi exotičtějšími, které jsou pro tyhle produkty potřeba, vůbec nerozumím), očekávaná hodnota výnosu z opce zhruba rovná nákupní ceně (nebo snad striktně nižší než nákupní cena, protože opce přijde o časovou hodnotu?), ne? Takže investor nese riziko bližší investicím do akcií (obzvlášť teď, kdy 100% garance nebývají a součástí konstrukce je vypsání nějaké out of the money put opce), navíc relativně málo diverzifikované (podkladový koš bývá několik málo akcií nebo nanejvýš nějaký sektor), ale očekávaný výnos je na úrovni obyčejných dluhopisů (navíc s nejasnou kreditní kvalitou).

Tzn. investor nese riziko a není za ně, v očekávané hodnotě, kompenzován. Nést riziko a ještě za to platit je víceméně definice sázení. Ostatně i strukturálně je to podobné nákupu dluhopisu a spread betting na růst koše akcií v nějaké sázkové kanceláři.

1a. Tohle tím spíš platí proto, že retailový investor nemá absolužně žádnou šanci si spočítat tržní ocenění té opce a tím pádem vůbec netuší, kolik je marže banky / jak moc je za nesení rizika odměněn. Jediné, co brání bance prodávat ty opce za násobky jejich férové ceny, je reputační riziko banky (že po minulých špatných zkušenostech už klienti totéž nekoupí, nebo zanevřou na celou banku).

2. V principu může být v pořádku investice, která má vyšší riziko a nemá vyšší očekávanou hodnotu než dluhopisy, pokud to riziko nějak speciálně danému investorovi vyhovuje (investor tím diverzifikuje něco jiného, nebo má odůvodněně jiný než tržní názor na výhled daného sektoru / akcie) – stejně jako to platí pro každý obchod s opcemi. Ale nemyslím, že tohle je případ většiny retailových investic do strukturovaných produktů – retailový investor málokdy má odůvodněně jiný než tržní názor, a běžný finanční poradce sotva analyzuje potřeby a portfolio klienta tak, aby správně usoudil, že je potřeba nějaký risk vyrovnat nákupem opce na balík automobilek nebo kdovíčeho. Spíš proces začíná pohledem na nabídku zrovna upisovaných strukturovaných investic, poradce nabídne, a investor koupí, jakýkoli produkt, v jehož názvu je něco, co nedávno hodně rostlo.
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod jednadva 11. 12. 2017 16:52

mlsal píše:Teď je ten problém, že státní dluhopisy ČR (EU) mají velice nízké výnosy. Např. český státní dluhopis splatný v 9/22 má výnos jen 0,394% p.a. Nedávno byly výnosy záporné. Proto nejde na podkladě těchto dluhopisů zkonstruovat zajištěný fond. Na nákup opce vám nezbudou peníze.

Proto nabízí ČSOB jen zajištěný fond v USD. Výnos amerických státních dluhopisů se splatností 5 let je cca 2%.

mlsal,

To zní logicky.
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod jednadva 12. 12. 2017 13:16

fc70,
fc70 píše:Tzn. investor nese riziko a není za ně, v očekávané hodnotě, kompenzován.

Podstatný je užitek.
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod DoubleSix 12. 12. 2017 16:09

jednadva píše:
mlsal píše:Proto nabízí ČSOB jen zajištěný fond v USD. Výnos amerických státních dluhopisů se splatností 5 let je cca 2%.

mlsal,

To zní logicky.
Je to tak, zajištěné fondy s garancí vyplacení vložené částky jsou pouze v USD. V EUR nebo v CZK teď banka žádný takový fond dlouho nevytvořila. Naposledy snad v roce 2013.
DoubleSix
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod fc70 12. 12. 2017 23:59

jednadva píše:
fc70 píše:Tzn. investor nese riziko a není za ně, v očekávané hodnotě, kompenzován.

Podstatný je užitek.
No, dobře, pokud je to jediné kritérium, tak do „investic“ patří i oběd a vstupenka do kina, ne? A nebo ten tiket do loterie.

A přece je v tom rozdíl, i když nepracuji s nějakou rigorózní definici investice.

„Profesionální“ finanční trh by navíc měl být risk-neutral (až na riziko ztráty celého kapitálu a krachu), jinak existuje arbitráž, ne? Normálně jsou myslím ceny udávané spíš těmito profesionály než retailem (i když jsem nehledal žádná data; snad už jen pro to, že profesionálové mají páku daleko levnější a dostupnější, takže mohou silněji korigovat nesmyslné ceny). To, že retailové strukturované „dluhopisy“ jsou takhle oddělené od profesionálního trhu, je samozřejmě naschvál.

Taky jsem napsal pro retail „spíš“ sázení než investování, ne „vůbec“ investování. Argumentoval jsem tím, že pro retail 1. není to oceňované jako běžná investice a 2. nezařazuje se to do portfolia jako běžná investice.

No jo, s běžnými prodavači pojistek se 1. a 2. možná týká úplně všeho…
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod jednadva 13. 12. 2017 01:41

fc70,

Střední hodnota není jediné kritérium. Musíte se podívat taky na užitkovou funkci.

fc70 píše:„Profesionální“ finanční trh by navíc měl být risk-neutral (až na riziko ztráty celého kapitálu a krachu), jinak existuje arbitráž, ne?

Proč by měla? Z čeho by plynula?
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod fc70 13. 12. 2017 02:04

1. Najdu risk-neutral zdroj financování, ať už neúčelový bankovní úvěr, margin brokera, nebo peníze od investorů, kterým neřeknu, do čeho investuji [prý je jakýsi private equity podnik velice úspěšný investováním do věznic a podobných odpuzujících podniků].

2. Udělám dost malých obchodů na to, abych riziko minimalizoval a přiblížil se očekávané hodnotě.

Je v tom nějaký zádrhel?
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod jednadva 13. 12. 2017 02:16

fc70,

Vy jste něco užil?
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod fc70 13. 12. 2017 05:53

Ne, jen je to nějakých let, co jsem za sebou měl kurz statistiky. Chcete mi pomoct a říct, co je na tom věcně špatně?

-- 13. 12. 2017 05:58 --

No dobře, není to bezriziková arbitráž, a nejde to na všech trzích. Ale jako argument, proč by ceny v širokých asset classes, kde se dá diverzifikovat (což snad platí i u většiny opcí na jednotlivé akcie), měly být risk-neutral, to snad funguje.
fc70
Přeborník

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků