Jaké fondy vybrat v programu Moneta Money Bank k SÚ Gold?

[marek 1300]

Dobrý den,
poradil by mi zde někdo fundovaný, jaké fondy vybrat u banky Moneta-Money Bank(dřívější GE) ?

Jsem v situaci, kdy by se mi vyplatilo do nich zainvestovat, jelikož mám u nich spořící účet Genius Gold a při vkladu 500tis do jednoho z jejich nabízených fondů garantují zvýšení úrokové sazby na spořícím účtu, na dnešní poměry slušných 1,1%. Nyní mám tuším něco kolem 0,5%

Do fondů jsem nikdy neinvestoval a nerozumím tomu, jsem konzervativněji založen asi jako většina z nás, proto by se mi hodila rada, na jaké fondy z jejich programu se zaměřit, které by jste vybrali...
přehled zde: https://www.moneta.cz/lide/investovani/podilove-fondy
porovnání fondů https://www.moneta.cz/lide/investovani/porovnani-podilovych-fondu [url][/url]

Navíc do 13.12.017 mají 50% slevu na vstupní poplatek.
Jaká je maximální, ještě únosná výše takového poplatku dle nějakých průměrných konkurenčních nabídek a možností?


Děkuji za rady a postřehy.

[Jarmila H.]

Tento dotaz je míněn vážně, nebo je to trolling?

[tom brava]

Hele Marku, a co máš aktuálně v IB Monety? Totéž co já? Rámcovku o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů a stejně je mně to prd platné, kdybych chtěl investovat do pf....

Vážená klientko / Vážený kliente,

v současné době není z technických důvodů možné provádět transakce s podílovými fondy. K založení a změnám Rámcové smlouvy, příkazům k nákupu, prodeji a přestupu mezi podílovými fondy prosíme navštivte nejbližší pobočku MONETA Money Bank, a.s..

Za vzniklé komplikace se omlouváme.

Vaše MONETA Money Bank

[fc70]

Kdyby náhodou to bylo vážně:

Na fondech není dlouhodobě drahý poplatek za nákup, ale za správu (ten, co není ani v ceníku, jen v KIID).

Zvýhodněné úročení spořicího účtu / TV při investici do fondu typicky ani nepokryje ten nákupní poplatek; takže pokud člověk nechce investovat tak jako tak, neušetří vůbec nic.

[saabik]

Neinvestovat nic. Nevyplatí se to.

[marek 1300]

Proč bych ten dotaz neměl myslet vážně, je snad nějak nepochopitelně napsaný, nebo je nepochopitelné že chce člověk vložit do fondu půl mega jen kvůli tomu aby si zvýšil úrokovou sazbu z 0,5 na 1,1% kdy mu poplatek za vložení do fondů zaplatí úrok za 1 měsíc ze spořícího účtu?

Navíc poplatek za vložení do fondů u Monety je od 0,5%(konzervativní fondy) a 1% u fixního fondu, což činí vstupní poplatek 2.500kč, nebo 5000kč(o dynamickém fondu neuvažuji, poplatek 2%), navíc s 50% slevou do 15.12 jsou ty poplatky poloviční...

Těch 500tis. které jsou podmínkou pro vklad do fondů mi na spořícím účtu leží za 0,1% protože jsou již nad celkovou částkou která je u této banky ještě úročená úrokem 0,4%, tak mi nepřijde nelogické tuto částku, kterou bezprostředně nepotřebuji investovat do fondů, kde budou mít možnost se zhodnotit jistě lépe než o 0,1% za rok na úrocích.

Jistě že bych mohl těch 500tis. vložit na jiný spořící účet , ale co jsem se koukal, tak všechny ty "výhodnější úrokové sazby" jsou podmíněné nějakými podmínkami, které mi nevyhovují a kouskovat do různých účtů se mi to opravdu nechce.

Můžete mi objasnit, o jaké poplatky za správu fondů se přesně jedná a je na to člověk při sjednání upozorněn? To jsou nějaké šikovně skryté poplatky, nebo jak tomu mám rozumět?

Nechci do toho jít za každou cenu, jen bych si rád nechal vysvětlit proč jsou fondy u Monety nevýhodné a jak je to s těmi skrytými poplatky...

Děkuji

[filip893]

Tady na foru ti o podílových fondech neřekne nikdo nic hezkého. Poplatky za správu se nijak neztrhávají, ty jsou zakomponované již v samotné denní hodnotě podílového fondu. Čím větší správcovský poplatek, tím nižší potenciální výnos.

Já nevidím nic špatného investovat do podílových fondů, i když bych si vybral jiné, než co distribuuje Moneta. Problém spatřuji v naprosto špatném důvodu, proč uvažuješ do podílových fondů. Ty totiž uvažuješ jen v režimu spořícího účtu, kde řešíš, jak získat lepší úrok. A vůbec nebereš v potaz, že touto operací sice získáš lepší úrok na spořícím účtu, ale klidně můžeš provařit násobně více na případném poklesu hodnoty podílového fondu.

Lepší bude, když se na nějaké takové úvahy vykašleš. Stejně co uděláš, když zainvestuješ a následně Moneta změní podmínky pro zvýhodněný úrok.

A jestli chceš ode mne tip, tak v tuto chvíli nejlepší od Monety jsou její akcie. Podhodnocené a s vysokým dividendovým potenciálem.

[Delitzsch]

Možná by na začátek bylo lepší přečíst si informace k fondům, které jsou na webu Monety. Myslím, že je tam všechno komplexně vysvětleno. Je to hodně textu, ale investice nejsou hra na pískovišti. Případně na webu ING Bank jsou (byly) dobré edukační materiály o investování. Podílové fondy a další investiční produkty fungují úplně jinak než spořící účet. Při výběru je třeba zohlednit různá kriteria. Je tam také třeba povinnost vykazovat jejich prodeje nad určitou částku (100 tis.) v daňovém přiznání, před uplynutím určité doby (3 roky) platit z rozdílu mezi nákupem a prpdejem daň z příjmu atd. Já bych si z nabídky Monety vybral max. 2 fondy, kdybych musel. Podílové fondy od jiných společností mi připadají lepší.

[marek 1300]

ad filip893:
počítám s tím, že jsou jistě možnosti investovat do konzervativních nebo fixních fondů se 100%-tní návratností vkladu(nebo to tak nefunguje?), nebo s výdělkem, ale zatím jsem to nestudoval, ale určitě jsou možnosti investice do fondů, aby měl člověk jistotu že na tom neprodělá, byť s menší pravděpodobností nějakého vyššího zhodnocení.Pokud se pletu, opravte mne.

Ano je to jak píšete, může se to zdát a zřejmě to i je krátkozraké řešení a s pohyblivou úrokovou sazbou samozřejmě člověk počítat musí, ale to platí u všech produktů, tzn. že když klesne úrok "plošně" na spořících účtech , tento zvýhodněný bude i po poklesu ve srovnání s ostatními nadprůměrně úročený, alespoň si to myslím... Ono je to těžký dneska najít nějaký rozumný kompromis, ještě k tomu, když se člověk v těch finančních a investičních možnostech moc neorientuje...

Škoda že zrovna Moneta nemá ohledně fondů dobrou reputaci, bylo by to snažší rozhodování při opaku...

Díky za názor.

[Delitzsch]

Konzervativní fondy a fondy s garantovaným výnosem zrovna nemají příliš smysl, když se odečte od malinkého výnosu vstupní a správcovský poplatek, plus inflace. Za možnost získat na spořícím účtu úrok 1,1 to podle mě nestojí. Zvlášť to platí pro investici 500 tis. jsou to pro běžného člověka velké peníze, ale na takovou investici dost málo. Když už fondy, tak diverzifikovat a dle finančních možností volit i rizikovější investice.

[marek 1300]

Já bych si z nabídky Monety vybral max. 2 fondy, kdybych musel. Podílové fondy od jiných společností mi připadají lepší.

děkuji za názor, o potřebě něco danit v souvislosti s fondy slyším prvně, spíše jsem se dozvěděl, že po ponechání vložené částky do fondu po nějakou dobu(3roky?) jsou po této době úroky osvobozené od daně(teď nevím zda i zpětně, ale to je asi blbost...), to budou zřejmě ty 3 roky o kterých píšete...

Ano, chystám se to prostudovat o víkendu na stránkách Monety a něco o tom víc zjistit, ale tady mne spíše zajímají zkušenosti a doporučení ostatních, kteří se v tom pohybují...

Mohu se zeptat, do jakých konkrétních fondů u Monety by jste tedy investoval a proč?

Děkuji

-- 7. 12. 2017 22:46 --

Tady na foru ti o podílových fondech neřekne nikdo nic hezkého. Poplatky za správu se nijak neztrhávají, ty jsou zakomponované již v samotné denní hodnotě podílového fondu. Čím větší správcovský poplatek, tím nižší potenciální výnos.

Mám jakož-to laik nějakým způsobem možnost při sjednávání produktu -investice do fondů, možnost zjistit jak moc nekřesťansky jsou tyto poplatky nastavené? Jak se v tom orientovat?
Nebo to lze chápat tak, že u konzervativních fondů jsou díky menšímu potenciálnímu výnosu zohledněny i větší poplatky za zprávu? Nebo to nelze takto paušalizovat a je to zcela individuální...

díky

-- 7. 12. 2017 22:56 --

Konzervativní fondy a fondy s garantovaným výnosem zrovna nemají příliš smysl, když se odečte od malinkého výnosu vstupní a správcovský poplatek, plus inflace. Za možnost získat na spořícím účtu úrok 1,1 to podle mě nestojí. Zvlášť to platí pro investici 500 tis. jsou to pro běžného člověka velké peníze, ale na takovou investici dost málo. Když už fondy, tak diverzifikovat a dle finančních možností volit i rizikovější investice.

no když si spočítám rozdíl mezi ročním úrokem z 0,5% a 1,1% při výši částky na účtu(s penězi nehýbu)a beru na vědomí fakt, že i u konzervativního nebo fixního fondu bude výnos jistě lepší nž 0,1% tak my to trošku smysl dává, otázkou je, zda je vlastně investice do fondů také nějak (u těch konzervativních a fixních fondů) pojištěna do nějaké výše, jako je tomu např. u spořícího účtu(tuším pořád 100tis euro?) nebo o to člověk opravdu může přijít? To by úplně měnilo situaci...

[mlsal]

marek 1300,
opakuji...

Konzervativní fondy a fondy s garantovaným výnosem zrovna nemají příliš smysl, když se odečte od malinkého výnosu vstupní a správcovský poplatek, plus inflace. Za možnost získat na spořícím účtu úrok 1,1 to podle mě nestojí. Zvlášť to platí pro investici 500 tis. jsou to pro běžného člověka velké peníze, ale na takovou investici dost málo. Když už fondy, tak diverzifikovat a dle finančních možností volit i rizikovější investice.

U konzervativních (dluhopisových) fondů jsou důležité 2 parametry: durace a výnos do splatnosti. Nikdy neinvestujte do fondů, které tyto parametry neuvádějí v měsíční zprávě. Od výnosu do splatnosti odečtěte nákladovost fondu, kterou zjistíte v KIID a zhruba získáte výnos fondu na duraci. Dál je potřeba odhadnout pohyb úrokových měr. Když úrokové míry porostou, ceny dluhopisů budou klesat. Všechny tyto konzervativní fondy budou v několika příštích letech prodělávat. Investování do dluhopisových fondů není úplně triviální. Hodit půl mega někam a nevědět, co to udělá, mi přijde jako hazard.

Lepší přístup je v současné době kombinace akciového fondu (ETF) a spořícího účtu. Čím méně akcií, tím menší výnos a riziko. Nastudujte Investice: William F. Sharpe.

Do podílových fondů se neinvestuje, abyste získal na spořáku o 0,5% lepší úrok!!!!

[marek 1300]

mlsal:
ano, z Vašeho pohledu máte samozřejmě pravdu. Jenže já když neudělám tuto změnu, nechám to tak jak jsem to měl roky do teď a to postrádá ještě víc smysl, jsem natolik konzervativní, že určitě nezačnu studovat,jak jinak a lépe investovat toho půl mil. Nerozumím všem těm zkratkám co tady zazněly( KIID ap.) a už vůbec ne souvislostem o kterých se tu odborně píše, jsem odkázán na to co mi finanční poradce doporučí/poradí jako pro mne nejlepší řešení...

[mlsal]

Jste určitě tak konzervativní? Když to chcete na 1-3 roky tak je to důvod. Když investujete na 5 a více let, tak je to zbytečná ustrašenost. Vyplňte si nějaký investiční dotazník.

KIID: klíčové informace pro investory, musí zveřejňovat každý fond. Např.
https://www.moneta.cz/documents/cz/depo ... statut.pdf

Nejsem finanční poradce a nemůžu, ani nechci radit, do čeho máte investovat. Můžu jen poradit a pomoci pochopit problematiku investování. Spočítejte si, kolik vám vynese zvýšení úroku na spořáku a kolik zaplatíte na poplatcích fondu. Tohle je jen marketingová akce banky. Nikdy se nerozmýšlejte pod tlakem.

[fc70]

ad filip893:
počítám s tím, že jsou jistě možnosti investovat do konzervativních nebo fixních fondů se 100%-tní návratností vkladu

Ne. Nic takového v ČR pokud vím neexistuje (v USA snad ještě ano, ale tam to taky budou rušit.) Podíly fondů jsou pravidelně (denně/týdně) přeceňované na reálnou hodnotu a nikdo nezaručuje, že neklesnou.

Jestli chceš 100% návratnost, tak si založ spořicí účet nebo termínovaný vklad a hotovo. Je to míň práce než investovat do fondu a líp to odpovídá.

Mít 0,5% p.a. navíc na úročení vkladu, a přitom zaplatit 0,5% (nebo i kdyby 0,25%) na začátku, a pak průběžně 0,8% p.a. + náklady na obchodování za správu investice, (a to už vůbec nemluvíme o tom, že skutečně dosažené TER nějak zatloukají, nebo je aspoň neumím najít), to ty peníze nech v peněžence a budeš na tom stejně.

-- 8. 12. 2017 00:16 --

ano, z Vašeho pohledu máte samozřejmě pravdu. Jenže já když neudělám tuto změnu, nechám to tak jak jsem to měl roky do teď a to postrádá ještě víc smysl, jsem natolik konzervativní, že určitě nezačnu studovat,jak jinak a lépe investovat toho půl mil

Když to musíš nejdřív investovat, aby tě zajímalo, jak to funguje (což tak trochu chápu), tak investuj těch minimálních 300 Kč jednorázově nebo něco řádově podobného. Ne půl milionu!

[phuong]

Kdyz si u Monety zalozis Tom ucet, splnis podminky pro uroceni 3%, vlozis na nej 100000 Kc, tak vydelas vic, nez kdyz strcis 500000 Kc do fondu a hlavne bude to narozdil od fondu bez rizika.

[DoubleSix]

ad filip893:
počítám s tím, že jsou jistě možnosti investovat do konzervativních nebo fixních fondů se 100%-tní návratností vkladu

Ne. Nic takového v ČR pokud vím neexistuje (v USA snad ještě ano, ale tam to taky budou rušit.) Podíly fondů jsou pravidelně (denně/týdně) přeceňované na reálnou hodnotu a nikdo nezaručuje, že neklesnou.!

Myslím, že existuje.

Ve své podstatě se jedná o penzijní připojištění (transformované fondy) - ale ty už nově nekoupí.

Jinak garantované fondy má ČSOB, i se 100% návratností vložené částky. Např. zde:
https://www.csob.cz/portal/documents/10 ... -LETAK.pdf

[fc70]

Strukturované investice … jsou pro retail spíš sázení než investování, ale i tyhle fondy mají 100% návratnost jen při splatnosti; předtím jsou pravidelně přeceňované a můžou být při prodeji před splatností ztrátové, jak je vidět na https://www.csob.cz/portal/lide/produkt ... 83791349/8 .

(Pravda, termínované vklady taky mívají sankce, takže to není horší.)

[saabik]

100% zajištěné strukturované certifikáty/fondy jsou dnes investice se ztrátou rovnající se součtu nákladů ušlé příležitosti a poplatků za nákup.
Na tyhle produkty je ještě moc brzo.

[jednadva]

DoubleSix,

Chápu-li to správně, tak zajištěné fondy jsou mix dluhopisů a opcí. Dluhopisy vydělají do splatnosti takovou částku, aby banka mohla ve splatnosti garantovat alespoň 100% návratnost fondu. Této konstrukci by snad odpovídal i tvar grafu ve Vámi odkazovaném letáku fondu ČSOB Globálních příležitostí USD 3, který připomíná long call opci. (Znalci prominou případný omyl.)


fc70,

(Nejen) na strukturované produkty rozhodně odborník nejsem. Ale nerozumím tomu, proč by měly být "pro retail spíš sázení než investování". Máte na mysli výnos opcí v portfoliu fondu?


saabik,

Proč je na ně "ještě brzo"? Myslíte kvůli úrokovým sazbám, nebo kvůli opcím? Úrokové sazby bych chápal. Tam se snad dá vydělat něco navíc, pokud budete v závislosti na tvaru výnosové křivky cílit na určitou splatnost (znalci nechť mne opět opraví - Famovy práce o úrokových sazbách znám opravdu jen z rychlíku).

[mlsal]

jednadva,
abyste mohl zkonstruovat zajištěný fond, musíte mít kvalitní dluhopis s kladným výnosem. Např. vezmete státní dluhopis s výnosem do splatnosti 3% a se splatností 5 let. Za 85% koupíte dluhopis. S jeho výnosy budete mít při splatnosti 100%. To je ta garance. Za zbývajících 15% koupíte opci na akcie (index nebo koš akcií). Ta když vyjde, máte kladný výnos fondu, když propadne, máte garantovaných 100%. Minus poplatky. Takhle chápu princip zajištěných fondů.

Teď je ten problém, že státní dluhopisy ČR (EU) mají velice nízké výnosy. Např. český státní dluhopis splatný v 9/22 má výnos jen 0,394% p.a. Nedávno byly výnosy záporné. Proto nejde na podkladě těchto dluhopisů zkonstruovat zajištěný fond. Na nákup opce vám nezbudou peníze.

Proto nabízí ČSOB jen zajištěný fond v USD. Výnos amerických státních dluhopisů se splatností 5 let je cca 2%.

[fc70]

Ale nerozumím tomu, proč by měly být "pro retail spíš sázení než investování"

1. I kdyby na strukturované investici banka neměla vůbec žádnou marži, v konstrukci dluhopis + opce je, za předpokladu férového ocenění opce (což asi, striktně řečeno, nemusí být pravda, struktuře trhu s opcemi, a obzvlášť s těmi exotičtějšími, které jsou pro tyhle produkty potřeba, vůbec nerozumím), očekávaná hodnota výnosu z opce zhruba rovná nákupní ceně (nebo snad striktně nižší než nákupní cena, protože opce přijde o časovou hodnotu?), ne? Takže investor nese riziko bližší investicím do akcií (obzvlášť teď, kdy 100% garance nebývají a součástí konstrukce je vypsání nějaké out of the money put opce), navíc relativně málo diverzifikované (podkladový koš bývá několik málo akcií nebo nanejvýš nějaký sektor), ale očekávaný výnos je na úrovni obyčejných dluhopisů (navíc s nejasnou kreditní kvalitou).

Tzn. investor nese riziko a není za ně, v očekávané hodnotě, kompenzován. Nést riziko a ještě za to platit je víceméně definice sázení. Ostatně i strukturálně je to podobné nákupu dluhopisu a spread betting na růst koše akcií v nějaké sázkové kanceláři.

1a. Tohle tím spíš platí proto, že retailový investor nemá absolužně žádnou šanci si spočítat tržní ocenění té opce a tím pádem vůbec netuší, kolik je marže banky / jak moc je za nesení rizika odměněn. Jediné, co brání bance prodávat ty opce za násobky jejich férové ceny, je reputační riziko banky (že po minulých špatných zkušenostech už klienti totéž nekoupí, nebo zanevřou na celou banku).

2. V principu může být v pořádku investice, která má vyšší riziko a nemá vyšší očekávanou hodnotu než dluhopisy, pokud to riziko nějak speciálně danému investorovi vyhovuje (investor tím diverzifikuje něco jiného, nebo má odůvodněně jiný než tržní názor na výhled daného sektoru / akcie) – stejně jako to platí pro každý obchod s opcemi. Ale nemyslím, že tohle je případ většiny retailových investic do strukturovaných produktů – retailový investor málokdy má odůvodněně jiný než tržní názor, a běžný finanční poradce sotva analyzuje potřeby a portfolio klienta tak, aby správně usoudil, že je potřeba nějaký risk vyrovnat nákupem opce na balík automobilek nebo kdovíčeho. Spíš proces začíná pohledem na nabídku zrovna upisovaných strukturovaných investic, poradce nabídne, a investor koupí, jakýkoli produkt, v jehož názvu je něco, co nedávno hodně rostlo.

[jednadva]

Teď je ten problém, že státní dluhopisy ČR (EU) mají velice nízké výnosy. Např. český státní dluhopis splatný v 9/22 má výnos jen 0,394% p.a. Nedávno byly výnosy záporné. Proto nejde na podkladě těchto dluhopisů zkonstruovat zajištěný fond. Na nákup opce vám nezbudou peníze.

Proto nabízí ČSOB jen zajištěný fond v USD. Výnos amerických státních dluhopisů se splatností 5 let je cca 2%.

mlsal,

To zní logicky.

[jednadva]

fc70,

Tzn. investor nese riziko a není za ně, v očekávané hodnotě, kompenzován.

Podstatný je užitek.

[DoubleSix]

Proto nabízí ČSOB jen zajištěný fond v USD. Výnos amerických státních dluhopisů se splatností 5 let je cca 2%.

mlsal,

To zní logicky.

Je to tak, zajištěné fondy s garancí vyplacení vložené částky jsou pouze v USD. V EUR nebo v CZK teď banka žádný takový fond dlouho nevytvořila. Naposledy snad v roce 2013.

[fc70]

Tzn. investor nese riziko a není za ně, v očekávané hodnotě, kompenzován.

Podstatný je užitek.

No, dobře, pokud je to jediné kritérium, tak do „investic“ patří i oběd a vstupenka do kina, ne? A nebo ten tiket do loterie.

A přece je v tom rozdíl, i když nepracuji s nějakou rigorózní definici investice.

„Profesionální“ finanční trh by navíc měl být risk-neutral (až na riziko ztráty celého kapitálu a krachu), jinak existuje arbitráž, ne? Normálně jsou myslím ceny udávané spíš těmito profesionály než retailem (i když jsem nehledal žádná data; snad už jen pro to, že profesionálové mají páku daleko levnější a dostupnější, takže mohou silněji korigovat nesmyslné ceny). To, že retailové strukturované „dluhopisy“ jsou takhle oddělené od profesionálního trhu, je samozřejmě naschvál.

Taky jsem napsal pro retail „spíš“ sázení než investování, ne „vůbec“ investování. Argumentoval jsem tím, že pro retail 1. není to oceňované jako běžná investice a 2. nezařazuje se to do portfolia jako běžná investice.

No jo, s běžnými prodavači pojistek se 1. a 2. možná týká úplně všeho…

[jednadva]

fc70,

Střední hodnota není jediné kritérium. Musíte se podívat taky na užitkovou funkci.

„Profesionální“ finanční trh by navíc měl být risk-neutral (až na riziko ztráty celého kapitálu a krachu), jinak existuje arbitráž, ne?

Proč by měla? Z čeho by plynula?

[fc70]

1. Najdu risk-neutral zdroj financování, ať už neúčelový bankovní úvěr, margin brokera, nebo peníze od investorů, kterým neřeknu, do čeho investuji [prý je jakýsi private equity podnik velice úspěšný investováním do věznic a podobných odpuzujících podniků].

2. Udělám dost malých obchodů na to, abych riziko minimalizoval a přiblížil se očekávané hodnotě.

Je v tom nějaký zádrhel?

[jednadva]

fc70,

Vy jste něco užil?

[fc70]

Ne, jen je to nějakých let, co jsem za sebou měl kurz statistiky. Chcete mi pomoct a říct, co je na tom věcně špatně?

-- 13. 12. 2017 05:58 --

No dobře, není to bezriziková arbitráž, a nejde to na všech trzích. Ale jako argument, proč by ceny v širokých asset classes, kde se dá diverzifikovat (což snad platí i u většiny opcí na jednotlivé akcie), měly být risk-neutral, to snad funguje.

[jednadva]

fc70,

To není statistický problém. Špatně chápete, co znamená výraz "risk-neutral", resp. "risk-neutral probability". Neznamená neutrální vztah investorů k riziku, tedy neoznačuje situaci, kdy by skuteční, reální investoři požadovali za riziko právě nulovou prémii.

Je možné, že z případné neexistence "risk-neutral probability" plyne existence možnosti arbitráže, ale to myslím není v tuto chvíli tak důležité. Podstatné je, že lidé jsou typicky rizikově averzní a můžou se jim někdy opce hodit.

[fc70]

To je myslím zbytečné slovíčkaření. Shodneme se, že za vyšší riziko (ať už je měřené jednoduše volatilitou nebo kdovíjak jinak) investoři vyžadují vyšší výnos, ale tomu jsem snad neodporoval. To tvrzení bylo, a myslím, že to tak bylo v kontextu jasně pochopitelné, že ocenění finančních aktiv profesionálními investory by mělo ignorovat loss aversion a jiné psychologické efekty, a odpovídat očekávané hodnotě. Je to takhle lépe stravitelné?

Koneckonců ta stránka odkazuje na https://en.wikipedia.org/wiki/Fundament ... et_pricing , kde “A discrete market … is arbitrage-free \[iff] … at least one risk neutral probability measure that is equivalent to the original probability measure, P.”, což nakonec znamená, že jako tu “risk-neutral measure” mohu použít původní o riziko neupravované rozložení P, a tatáž stránka pak říká, že “price is the discounted expected value of the future payoff under the unique risk-neutral measure” = under P.

Ale mám co studovat, děkuji.

-- 13. 12. 2017 14:08 --

Koneckonců…

Houby, “equivalence” tam znamená něco neintuitivního. Už mlčím a budu studovat.

[jednadva]

fc70,

To je myslím zbytečné slovíčkaření.

To určitě ne.

jako tu “risk-neutral measure” mohu použít původní o riziko neupravované rozložení P

To není pravda. Ne každé "risk-neutral measure" se rovná "neupravovanému" rozložení P.