Za pěstování trávy žádné dotace nejsou. Dotace jsou za sekání trávy. to znamená, že by musel zajišťovat pravidelné sekání a vyplňovat žádosti o dotace. To už není asi alternativa ke spořícímu účtu.
Takže je jednodušší pronajmout půdu zemědělci, který v tom podniká a utopí v tom svůj čas. Pak je to srovnatelné (co do pracnosti) s úložkou na termíňák, ale výnos z nájmu je samozřejmě nižší, je tam ale spekulativní složka zhodnocení ceny.
Rizika tam jsou:
- zvýšení daně z nemovitostí (zemědlská lobby ale dosáhne asi vždy menších daní než u ostatních pozemků)
- snížení dotací a tím výnosů zemědělců = pokles nájmů
- snižování bonity půdy při exenzivním hospodaření (to se znaží dotace postupně omezovat, protože nutí zemědělce k ekologičtějšímu chování, do budoucna na to bude asi vyšší tlak, zatím je to pomalé)
Výhody -
- je to fyzické aktivum, odolné proti trátě důvěry v peníze
- asi poměrně odolné i proti ztrátě hodnoty v případě krize, války apod.
- nenáročné na údržbu a správu
Nevýhoda:
- nemovitost - nevezmeš si jí s sebou, až budeš utíkat za kopečky
- nižší likvidita
Kam vložit peníze ?
Moderátor: Moderátoři FinExpert.cz
od MarekVach 31. 8. 2015 11:47
BusyMAn:
Mé investiční cíle jsou stále stejné - ve velmi dlouhém časovém horizontu (investiční horizont klidně až do dne mé smrti) dosahovat co nejvyšších výnosů s co nejnižším rizikem a všechny derivace této myšlenky. Jinými slovy tedy, pokud by termínovaný vklad (bez 10 % spoluúčasti) nabízel úročení 4,00 % p.a. (řekněme 3,50 % p.a. po zdanění) s 0 % rizikem a inflace byla 0,50 %, beru to jako čisté 3,50 - 0,50 = 3 % roční zhodnocení "investice", protože v tomto případě se nejedná o investici, ale spoření. Kdyby investovala investice, co by nabízela výnos 10 % p.a. s 5 % roční pravděpodobností, že o všechny peníze přijdu, pak bych předpokládané zhodnocení počítal 10 - 5 - 0,50 = 4,50 % roční zhodnocení. A taková investice by pro mě byla zajímavější, než zmiňovaný termínovaný vklad.
Já však takové riziko nedokážu nijak (ani přibližně) posoudit/stanovit, protože o akciové trhy se zajímám pouze okrajově a o fondy vůbec. Ostatně proto jsem posledních 5 let přebytky peněz ukládal pouze na termínované vklady u družstevních záložen/bank. Všechny termínované vklady měly hrubé úročení mezi 4,00-5,00 % p.a. , což mi nepřijde vůbec špatné vzhledem k tomu, že se celých těch 5 let inflace držela velmi při zemi. Dokonce bych řekl, že průměrná inflace za posledních 5 let nepřesáhla ani 1 %. V podstatě nebyl důvod pátrat po žádném jiném způsobu zhodnocení peněz, čistý výnos přesahoval o 3 % ročně inflaci při nulovém riziku ztráty investice. Teď po novele zákona o družstevních záložnách však již může být/je situace zcela jiná. Úrokové sazby poklesly (přece jenom 5,00 % p.a. na 5 let s měsíčním připisováním úroků a žádnou spoluúčastí > 4,30 % p.a. na 7 let s přépisem úroků na konci a spoluúčastí 10 %) a se zmiňovanou 10 % spoluúčastí se z termínovaného vkladu u družstevní záložny stává zcela jiný produkt.
Otázka však zní: Je tento produkt, vysoce úročený termínovaný vklad u družstevní záložny, stále atraktivnější produkt, než ostatní případné alternativy ???
Já to posoudit nedokážu, ostatně proto jsem se sem obrátil pro radu.
"Výhoda nízkonákladových indexových ETF či OPF je především široká diverzifikace. Platíš téměř nulové poplatky: cca $5 - $15 jednorázově za nákup a prodej v závislosti na brokerovi a správcovský poplatek cca pouhých 0.05 % až 0.30 % p.a. v závislosti na fondu. Přidaná hodnota těchto fondů je, že díky kopírování indexu máš záruku, že dostaneš tržní výnos. Tržní výnos je paradoxně ve skutečnosti nadprůměrný, většina drobných investorů na něj totiž nedosáhne, protože se pokouší časovat trh, vybírat jednotlivé akcie či aktivně spravované fondy, platí vysoké poplatky, atd."
Pak by toto mohl být skutečně produkt, který hledám. O žádné časování trhu nebo časté změny portfolia bych se já nikdy nesnažil, protože vím, že to nemá smysl a trh si stejně dělá, co chce.
"Na tomto fóru je například občas doporučovaný akciový ETF "EUNL" (IE00B4L5Y983), který kopíruje index MSCI World (zahrnuje 1600 akcií z 23 zemí) a který se dá mimochodem koupit i na Londýnske burze v USD (ale nevím, v jakých objemech se tam obchoduje). Jeho roční poplatky jsou 0.2 % - naprosto zanedbatelné. Průměrná roční výkonnost indexu MSCI World je od roku 1994 7.44 % p.a. a EUNL tento index kopíruje s minimální odchylkou."
Teď k tomu výnosu, 7,44 % p.a. vypadá samozřejmě krásně, ale nemůže to být tím, že v 90'letech byly dvouciferné výnosy naprosto běžné ? A tyto by pak celkový průměr za dané období cca 20 let zvyšovaly razantně nahoru ? Pamatuji si, to jsem byl ještě malý kluk, že v 90'letech dokonce i velké banky jako Česká Spořitelna nebo Komerční Banka nabízely 10+ % p.a. na vklady. Inflace musela být v té době strašně vysoká.
Ještě k té inflaci: Dá se vůbec věřit oficiálním statistikám českého statistického úřadu, že skutečnou inflaci záměrně nefalšuje (neuvádí nižší, než jaká je skutečná) ? Nemůžu si pomoct, ale zdá se mi, že skutečné spotřebitelské ceny rostou o něco rychleji. To by v dlouhodobém horizontu mohlo skončit katastrofou, že bych se držel nějakého cíle, kterého bych dosáhl a pak bych jen valil oči, jak kupní síla těch peněz v čase klesá...
"Ano, sice není nijak zaručené, že na horizontu 30 let vyjde investice do nízkonákladového indexového akciového OPF/ETF lépe jak řetězení vysoce úročených termínovaných vkladů, ale je to pravděpodobné. Očekávané průměrné zhodnocení takové investice je mnohem vyšší. Zároveň je i znatelně vyšší pravděpodobnost reálného výnosu (překonání inflace)."
Až doposavad pro mě nebyl žádný důvod ani motivace toto řešit. Pokud bych nyní měl začít investovat do akcií, tak jako základ (alespoň pro nějaký zlomek portfolia), bych nakoupil akcie ČEZ a Philip Morris, protože se jedná o stabilní české dividendové akcie, které moc nekolísají s cenou, dividendu nabízejí poměrně slušnou a jejich správa by byla snadná, protože by pro mě byly více pod dohledem.
U těch zahraničních akcií vidím problém, protože jsem jej asi před půl rokem konzultoval se svým daňovým poradcem. A ten mi řekl, že v případě, že se na finanční úřad nedodá potvrzení o zdanění dividendy ze zahraničí, pak by se dividenda zde v ČR měla zdanit ještě podruhé. Čili držení zahraničních akcií napřímo by pro mě mělo smysl pouze v případě, že bych každý jednotlivý titul držel v částkách alespoň ve výši stovek tisíc CZK. Jinak by skutečný zisk kvůli druhému zdanění dividendy buď letěl dolů anebo bych s tím měl velkou administrativu (a tedy ztrátu času = peněz) a nějaké náklady. Jak je to v případě "nákupu" fondu netuším, tam předpokládám, že tohle je řešeno komplexně a tyto problémy se tedy řeší buď jako celek nebo se neřeší vůbec a zdanění dividend je již zahrnuto v samotné výkonnosti fondu.
"Zahrnul jsi ve své kalkulaci výnosů TV i 15 % daň z úroků? Pokud ne, výsledné výnosy budou znatelně nižší. Výhoda CP je, že po 3 letech při prodeji neplatíš již žádné daně. Daně z dividend, které případně platí samotný akumulačních OPF či ETF, jsou již započítané do výnosu indexu.
Ne, nezahrnul, ale přesto až doposavad byly ty termínované vklady svým úročením natolik zajímavým produktem, že i přes jejich 15 % zdanění jsem vůbec nepochyboval, že to v té době byl krok správným směrem. Ještě bych se zeptal, jaký je výnos toho tebou zmiňovaného ETF v posledních řekněme 5 letech (prosím rozepsat výsledek každého roku, aby byla alespoň trochu vidět kolísavost) ?
"Dluhopisy momentálně zřejmě nejsou příliš zajímavé ve srovnání s TV."
Dluhopisy mě nezajímaly vůbec nikdy. O těch státních se raději ani nezmiňuji, tam jsou výnosy poměrně mizerné a zdá se mi, že jsou rovněž mnohem rizikovější, než si většina lidí je ochotna připustit. Ty korporátní dluhopisy obvykle nedosahovaly vyšších výnosů, než termínované vklady, ale investiční riziko v nich je zahrnuto v plné výši, kdežto u těch termínovaných vkladů bylo takřka nulové. Spíše bych však v každém případě preferoval akcie před dluhopisy, pokud bych chtěl riskovat. Dluhopisy jsou pro mě něco jako investiční nesmysl, jestli to tak mohu nazvat.
PetrAsch:
"Vy si troufnete v dnešní době umrtvit někde peníze na 7 nebo dokonce 10 let? Já bych si to netroufl. Rok, možná dva. Ale víc ne."
Nejen, že troufám, já si dokonce troufám tvrdit, že takto dlouhé investiční období, může být paradoxně výhoda, protože úrokovou sazbu máte garantovanou po celou dobu vkladu (dá se však očekávat, že úrokové sazby spíše ještě poklesnou, než že by začaly stoupat), inflace je prakticky na nule a nic nenasvědčuje tomu, že by se v horizontu několika let mělo cokoliv měnit. Na otázku: "Vy si troufnete v dnešní době umrtvit někde peníze na 7 nebo dokonce 10 let?" bych pak odpověděl otázkou: "A kdy jindy, než v dnešní době, by pro to měla být příhodnější doba ? Nyní se pro takový krok naopak situace jeví jako naprosto ideální."
refedr:
"Díky za pěknou analýzu možnosti současných vkladů."
Není vůbec za co.
" A protože jsem "konzerva"
, tak do nicčeho, co není pod FPV nejdu, tak u mě vítězem je Evropsko-Ruská Banka s 2,5 % na 2 roky. Je to bez starostí a můžeš klidně spát."
Jenže ony pod pojištění FPV spadají i vklady ANO s.d. i Creditas s.d. . Sice to není v plné výši, ale ona i 90 % jistota návratnosti nutí kvůli tomu razantně vyššímu úroku na termínovaném vkladu, o tom přemýšlet. Alespoň tak to vidím já.
omgf:
"S takhle dlouhým horizontem bys mohl investovat do zemědělské půdy. Výnos z nájmu okolo 1-2% p.a., což sice není nic moc, ale je tam dost zajímavý poteciál zhodnocení právě v tom dlouhém horizontu. Půdy víc nebude, jídla bude třeba spíš víc než míň, případně se budou pěstovat energetické plodiny. Oproti nájemním nemovitostem tady jsou nulové náklady na správu a opravy."
Zemědělskou půdu jako investici jsem zrovna předevčírem řešil se sousedem. Jako samotná investice mi přijde naprosto perfektní, protože ceny půdy v ČR jsou opravdu oproti třeba západu minimální. Kdyby existovala nějaká možnost, jak si vsadit na růst cen zemědělské půdy u nás ve formě nějakého kontraktu, hned bych do toho šel. Existuje něco takového ? Já u sebe problém v investici do zemědělské půdy vidím v tom, že bych potřeboval zainvestovat miliony CZK, kdežto zemědělská půda se v ČR většinou prodává po velmi malých rozlohách. Pak koupit třeba takových 20 malých políček všude možně po ČR, tak bych se ze správy takové "investice" asi zcvoknul. Ani bych tolik nepochyboval o samotném zhodnocení a kvality investice, jako spíš o tom, že by to vzhledem k vynaloženému času nebylo rentabilní (čas jsou taky peníze). Pro menší peníze by to mohlo být zajímavé, koupit kousek zemědělské půdy někde v okolí. Ty velmi rozlehlé zemědělské půdy v celku ovládají společnosti jako Agrofert. Kdyžtak mě opravte, pokud říkám nesmysl, ale přijde mi, že ceny zemědělské půdy jsou v ČR sice relativně nízké, ale prakticky nikdo jí neprodává. Proto mluvím o tom, že jediná cesta by mohla být teoreticky skoupit těch malých políček větší množství a snažit se, aby byly v co nejbližším okolí a vynaložená práce s administrativou, byla co nejnižší.
Win10:
"A ještě tam můžeš začít pěstovat trávu a brát na to dotace."
Jako čech bys na to žádnou dotaci nedostal
omgf:
"Takže je jednodušší pronajmout půdu zemědělci, který v tom podniká a utopí v tom svůj čas. Pak je to srovnatelné (co do pracnosti) s úložkou na termíňák, ale výnos z nájmu je samozřejmě nižší, je tam ale spekulativní složka zhodnocení ceny."
Hlavně jde ale o to, že to jsou peníze uložené do něčeho fyzického, co zde bude i za 100 let. A pokud by došlo nedejbože k nějakému znárodnění režimem, tak by snad časem mělo dojít i k jejímu navrácení. U peněz je to složitější, tam ten, kdo o ně přišel třeba kvůli měnové reformě, většinou žádnou náhradu nedostal anebo jen malý zlomek toho, o co tím přišel.
"Nevýhoda:
- nemovitost - nevezmeš si jí s sebou, až budeš utíkat za kopečky
- nižší likvidita"
Když už jsme u těchto nevýhod, tak mě napadá asi věčná otázka: "Co takové zlato ?" Cena okolo 1.130 USD za unci už je znatelně nižší, než na vrcholu 1.920 USD za unci. Po tisíce let je prokázáno, že v extrémně dlouhých časových horizontech (tady bych řekl ale alespoň 100+ let) má tendenci kopírovat inflaci a jeho výhoda je ohromná koncentrace bohatství do velmi malého objemu (1 kg cihlička, co by momentálně stála okolo 800 tisíc CZK je o něco menší, než krabička cigaret). Fyzické zlato je rovněž velmi snadno přenosné, tedy přesný opak investice do nemovitosti nebo pole. Je mi ale jasné, že ta cena zlata je velmi spekulativní. Ostatně je to jen kousek kovu a když to vezmu ab absurdum, tak by teoreticky někdy v budoucnu mohlo mít stejnou hodnotu jako třeba železo, tedy téměř žádnou. Správa takové "investice" je však naprosto minimální a dá se říct, že i 100 let není nutné na tuto "investici" jakkoliv sáhnout a přesto dle známe historie neexistuje domněnka, že by za těch domnělých 100 let, nemělo mít stejnou kupní sílu jako má nyní. Je mi ale jinak jasné, že to byl kov, je to kov a bude to kov, NIC JINÉHO. Narozdíl od akcií to nenese naprosto žádný zisk. Je to jen a jen spekulace. Zase do tohoto fyzického kovu není ani nejmenší problém ze dne na den uložit ohromné hodnoty peněz, nejsou s tím spjaté žádné vysoké investiční náklady (pouze nákup a prodej) a předpokládám, že držení fyzického zlata, je zcela anonymní, což v určitých případech může být také velká výhoda (například kdyby mělo docházet k zabavování majetku). Co si o této "investici" myslíte vy ?
-- 31. 8. 2015 13:19 --
BusyMan:
Ten doporučovaný akciový ETF "EUNL" (IE00B4L5Y983) se mi líbí. Ale já jsem schopen zobrazit historii pouze od 20.10.2009 . Je možné, že dále historie nesahá ? A to jsem rozklikl graf posledních 10 let, čili by to znamenalo, že v tomto datu by měl být počátek. Nárust se zdá být poměrně plynulý. Ale v tom zobrazeném horizontu na grafu (posledních cca 6 let) není zahrnutý rok 2008, kdy byl na akciích obrovský pád. Není to tak záměrně ? Bez přihlášení se mi ani nedaří zjistit, z čeho přesně (jaké společnosti a jaká všechno odvětví) jsou v tomto ETF zahrnuty ? Jak velký je podíl amerických akcií na tomto ETF ? Není zde na foru doporučovaný právě proto, že má takto plynulý průběh nárustu už po tak dlouhou dobu ? Výnosy z minulosti nemají se současnými výnosy společného vůbec nic. Může nastat přesně opačný trend. Jaký by byl vůbec průměr výnosu takovýchto podobných akciových ETF za posledních řekněme 10 let ?
-- 31. 8. 2015 13:19 --
Vkládám odkaz na doporučovaný akciový ETF "EUNL" (IE00B4L5Y983)
http://www.boerse-frankfurt.de/en/etfs/ ... 983/charts
-- 31. 8. 2015 13:24 --
Existovala by třeba případně možnost koupit toto akciové ETF na finanční páku a v případě, že ano, za jakých podmínek by tato finanční páka byla nabízena ? Obecně jsou teď peníze na trhu tak levné, že by se finanční páka dala brát jako zdroj velmi levné hypotéky a ty peníze z ní pocházející by mohly být investovány ještě i jinde. Ale záleželo by na podmínkách.
Mé investiční cíle jsou stále stejné - ve velmi dlouhém časovém horizontu (investiční horizont klidně až do dne mé smrti) dosahovat co nejvyšších výnosů s co nejnižším rizikem a všechny derivace této myšlenky. Jinými slovy tedy, pokud by termínovaný vklad (bez 10 % spoluúčasti) nabízel úročení 4,00 % p.a. (řekněme 3,50 % p.a. po zdanění) s 0 % rizikem a inflace byla 0,50 %, beru to jako čisté 3,50 - 0,50 = 3 % roční zhodnocení "investice", protože v tomto případě se nejedná o investici, ale spoření. Kdyby investovala investice, co by nabízela výnos 10 % p.a. s 5 % roční pravděpodobností, že o všechny peníze přijdu, pak bych předpokládané zhodnocení počítal 10 - 5 - 0,50 = 4,50 % roční zhodnocení. A taková investice by pro mě byla zajímavější, než zmiňovaný termínovaný vklad.
Já však takové riziko nedokážu nijak (ani přibližně) posoudit/stanovit, protože o akciové trhy se zajímám pouze okrajově a o fondy vůbec. Ostatně proto jsem posledních 5 let přebytky peněz ukládal pouze na termínované vklady u družstevních záložen/bank. Všechny termínované vklady měly hrubé úročení mezi 4,00-5,00 % p.a. , což mi nepřijde vůbec špatné vzhledem k tomu, že se celých těch 5 let inflace držela velmi při zemi. Dokonce bych řekl, že průměrná inflace za posledních 5 let nepřesáhla ani 1 %. V podstatě nebyl důvod pátrat po žádném jiném způsobu zhodnocení peněz, čistý výnos přesahoval o 3 % ročně inflaci při nulovém riziku ztráty investice. Teď po novele zákona o družstevních záložnách však již může být/je situace zcela jiná. Úrokové sazby poklesly (přece jenom 5,00 % p.a. na 5 let s měsíčním připisováním úroků a žádnou spoluúčastí > 4,30 % p.a. na 7 let s přépisem úroků na konci a spoluúčastí 10 %) a se zmiňovanou 10 % spoluúčastí se z termínovaného vkladu u družstevní záložny stává zcela jiný produkt.
Otázka však zní: Je tento produkt, vysoce úročený termínovaný vklad u družstevní záložny, stále atraktivnější produkt, než ostatní případné alternativy ???
Já to posoudit nedokážu, ostatně proto jsem se sem obrátil pro radu.
"Výhoda nízkonákladových indexových ETF či OPF je především široká diverzifikace. Platíš téměř nulové poplatky: cca $5 - $15 jednorázově za nákup a prodej v závislosti na brokerovi a správcovský poplatek cca pouhých 0.05 % až 0.30 % p.a. v závislosti na fondu. Přidaná hodnota těchto fondů je, že díky kopírování indexu máš záruku, že dostaneš tržní výnos. Tržní výnos je paradoxně ve skutečnosti nadprůměrný, většina drobných investorů na něj totiž nedosáhne, protože se pokouší časovat trh, vybírat jednotlivé akcie či aktivně spravované fondy, platí vysoké poplatky, atd."
Pak by toto mohl být skutečně produkt, který hledám. O žádné časování trhu nebo časté změny portfolia bych se já nikdy nesnažil, protože vím, že to nemá smysl a trh si stejně dělá, co chce.
"Na tomto fóru je například občas doporučovaný akciový ETF "EUNL" (IE00B4L5Y983), který kopíruje index MSCI World (zahrnuje 1600 akcií z 23 zemí) a který se dá mimochodem koupit i na Londýnske burze v USD (ale nevím, v jakých objemech se tam obchoduje). Jeho roční poplatky jsou 0.2 % - naprosto zanedbatelné. Průměrná roční výkonnost indexu MSCI World je od roku 1994 7.44 % p.a. a EUNL tento index kopíruje s minimální odchylkou."
Teď k tomu výnosu, 7,44 % p.a. vypadá samozřejmě krásně, ale nemůže to být tím, že v 90'letech byly dvouciferné výnosy naprosto běžné ? A tyto by pak celkový průměr za dané období cca 20 let zvyšovaly razantně nahoru ? Pamatuji si, to jsem byl ještě malý kluk, že v 90'letech dokonce i velké banky jako Česká Spořitelna nebo Komerční Banka nabízely 10+ % p.a. na vklady. Inflace musela být v té době strašně vysoká.
Ještě k té inflaci: Dá se vůbec věřit oficiálním statistikám českého statistického úřadu, že skutečnou inflaci záměrně nefalšuje (neuvádí nižší, než jaká je skutečná) ? Nemůžu si pomoct, ale zdá se mi, že skutečné spotřebitelské ceny rostou o něco rychleji. To by v dlouhodobém horizontu mohlo skončit katastrofou, že bych se držel nějakého cíle, kterého bych dosáhl a pak bych jen valil oči, jak kupní síla těch peněz v čase klesá...
"Ano, sice není nijak zaručené, že na horizontu 30 let vyjde investice do nízkonákladového indexového akciového OPF/ETF lépe jak řetězení vysoce úročených termínovaných vkladů, ale je to pravděpodobné. Očekávané průměrné zhodnocení takové investice je mnohem vyšší. Zároveň je i znatelně vyšší pravděpodobnost reálného výnosu (překonání inflace)."
Až doposavad pro mě nebyl žádný důvod ani motivace toto řešit. Pokud bych nyní měl začít investovat do akcií, tak jako základ (alespoň pro nějaký zlomek portfolia), bych nakoupil akcie ČEZ a Philip Morris, protože se jedná o stabilní české dividendové akcie, které moc nekolísají s cenou, dividendu nabízejí poměrně slušnou a jejich správa by byla snadná, protože by pro mě byly více pod dohledem.
U těch zahraničních akcií vidím problém, protože jsem jej asi před půl rokem konzultoval se svým daňovým poradcem. A ten mi řekl, že v případě, že se na finanční úřad nedodá potvrzení o zdanění dividendy ze zahraničí, pak by se dividenda zde v ČR měla zdanit ještě podruhé. Čili držení zahraničních akcií napřímo by pro mě mělo smysl pouze v případě, že bych každý jednotlivý titul držel v částkách alespoň ve výši stovek tisíc CZK. Jinak by skutečný zisk kvůli druhému zdanění dividendy buď letěl dolů anebo bych s tím měl velkou administrativu (a tedy ztrátu času = peněz) a nějaké náklady. Jak je to v případě "nákupu" fondu netuším, tam předpokládám, že tohle je řešeno komplexně a tyto problémy se tedy řeší buď jako celek nebo se neřeší vůbec a zdanění dividend je již zahrnuto v samotné výkonnosti fondu.
"Zahrnul jsi ve své kalkulaci výnosů TV i 15 % daň z úroků? Pokud ne, výsledné výnosy budou znatelně nižší. Výhoda CP je, že po 3 letech při prodeji neplatíš již žádné daně. Daně z dividend, které případně platí samotný akumulačních OPF či ETF, jsou již započítané do výnosu indexu.
Ne, nezahrnul, ale přesto až doposavad byly ty termínované vklady svým úročením natolik zajímavým produktem, že i přes jejich 15 % zdanění jsem vůbec nepochyboval, že to v té době byl krok správným směrem. Ještě bych se zeptal, jaký je výnos toho tebou zmiňovaného ETF v posledních řekněme 5 letech (prosím rozepsat výsledek každého roku, aby byla alespoň trochu vidět kolísavost) ?
"Dluhopisy momentálně zřejmě nejsou příliš zajímavé ve srovnání s TV."
Dluhopisy mě nezajímaly vůbec nikdy. O těch státních se raději ani nezmiňuji, tam jsou výnosy poměrně mizerné a zdá se mi, že jsou rovněž mnohem rizikovější, než si většina lidí je ochotna připustit. Ty korporátní dluhopisy obvykle nedosahovaly vyšších výnosů, než termínované vklady, ale investiční riziko v nich je zahrnuto v plné výši, kdežto u těch termínovaných vkladů bylo takřka nulové. Spíše bych však v každém případě preferoval akcie před dluhopisy, pokud bych chtěl riskovat. Dluhopisy jsou pro mě něco jako investiční nesmysl, jestli to tak mohu nazvat.
PetrAsch:
"Vy si troufnete v dnešní době umrtvit někde peníze na 7 nebo dokonce 10 let? Já bych si to netroufl. Rok, možná dva. Ale víc ne."
Nejen, že troufám, já si dokonce troufám tvrdit, že takto dlouhé investiční období, může být paradoxně výhoda, protože úrokovou sazbu máte garantovanou po celou dobu vkladu (dá se však očekávat, že úrokové sazby spíše ještě poklesnou, než že by začaly stoupat), inflace je prakticky na nule a nic nenasvědčuje tomu, že by se v horizontu několika let mělo cokoliv měnit. Na otázku: "Vy si troufnete v dnešní době umrtvit někde peníze na 7 nebo dokonce 10 let?" bych pak odpověděl otázkou: "A kdy jindy, než v dnešní době, by pro to měla být příhodnější doba ? Nyní se pro takový krok naopak situace jeví jako naprosto ideální."
refedr:
"Díky za pěknou analýzu možnosti současných vkladů."
Není vůbec za co.
" A protože jsem "konzerva"
, tak do nicčeho, co není pod FPV nejdu, tak u mě vítězem je Evropsko-Ruská Banka s 2,5 % na 2 roky. Je to bez starostí a můžeš klidně spát."Jenže ony pod pojištění FPV spadají i vklady ANO s.d. i Creditas s.d. . Sice to není v plné výši, ale ona i 90 % jistota návratnosti nutí kvůli tomu razantně vyššímu úroku na termínovaném vkladu, o tom přemýšlet. Alespoň tak to vidím já.
omgf:
"S takhle dlouhým horizontem bys mohl investovat do zemědělské půdy. Výnos z nájmu okolo 1-2% p.a., což sice není nic moc, ale je tam dost zajímavý poteciál zhodnocení právě v tom dlouhém horizontu. Půdy víc nebude, jídla bude třeba spíš víc než míň, případně se budou pěstovat energetické plodiny. Oproti nájemním nemovitostem tady jsou nulové náklady na správu a opravy."
Zemědělskou půdu jako investici jsem zrovna předevčírem řešil se sousedem. Jako samotná investice mi přijde naprosto perfektní, protože ceny půdy v ČR jsou opravdu oproti třeba západu minimální. Kdyby existovala nějaká možnost, jak si vsadit na růst cen zemědělské půdy u nás ve formě nějakého kontraktu, hned bych do toho šel. Existuje něco takového ? Já u sebe problém v investici do zemědělské půdy vidím v tom, že bych potřeboval zainvestovat miliony CZK, kdežto zemědělská půda se v ČR většinou prodává po velmi malých rozlohách. Pak koupit třeba takových 20 malých políček všude možně po ČR, tak bych se ze správy takové "investice" asi zcvoknul. Ani bych tolik nepochyboval o samotném zhodnocení a kvality investice, jako spíš o tom, že by to vzhledem k vynaloženému času nebylo rentabilní (čas jsou taky peníze). Pro menší peníze by to mohlo být zajímavé, koupit kousek zemědělské půdy někde v okolí. Ty velmi rozlehlé zemědělské půdy v celku ovládají společnosti jako Agrofert. Kdyžtak mě opravte, pokud říkám nesmysl, ale přijde mi, že ceny zemědělské půdy jsou v ČR sice relativně nízké, ale prakticky nikdo jí neprodává. Proto mluvím o tom, že jediná cesta by mohla být teoreticky skoupit těch malých políček větší množství a snažit se, aby byly v co nejbližším okolí a vynaložená práce s administrativou, byla co nejnižší.
Win10:
"A ještě tam můžeš začít pěstovat trávu a brát na to dotace."
Jako čech bys na to žádnou dotaci nedostal
omgf:
"Takže je jednodušší pronajmout půdu zemědělci, který v tom podniká a utopí v tom svůj čas. Pak je to srovnatelné (co do pracnosti) s úložkou na termíňák, ale výnos z nájmu je samozřejmě nižší, je tam ale spekulativní složka zhodnocení ceny."
Hlavně jde ale o to, že to jsou peníze uložené do něčeho fyzického, co zde bude i za 100 let. A pokud by došlo nedejbože k nějakému znárodnění režimem, tak by snad časem mělo dojít i k jejímu navrácení. U peněz je to složitější, tam ten, kdo o ně přišel třeba kvůli měnové reformě, většinou žádnou náhradu nedostal anebo jen malý zlomek toho, o co tím přišel.
"Nevýhoda:
- nemovitost - nevezmeš si jí s sebou, až budeš utíkat za kopečky
- nižší likvidita"
Když už jsme u těchto nevýhod, tak mě napadá asi věčná otázka: "Co takové zlato ?" Cena okolo 1.130 USD za unci už je znatelně nižší, než na vrcholu 1.920 USD za unci. Po tisíce let je prokázáno, že v extrémně dlouhých časových horizontech (tady bych řekl ale alespoň 100+ let) má tendenci kopírovat inflaci a jeho výhoda je ohromná koncentrace bohatství do velmi malého objemu (1 kg cihlička, co by momentálně stála okolo 800 tisíc CZK je o něco menší, než krabička cigaret). Fyzické zlato je rovněž velmi snadno přenosné, tedy přesný opak investice do nemovitosti nebo pole. Je mi ale jasné, že ta cena zlata je velmi spekulativní. Ostatně je to jen kousek kovu a když to vezmu ab absurdum, tak by teoreticky někdy v budoucnu mohlo mít stejnou hodnotu jako třeba železo, tedy téměř žádnou. Správa takové "investice" je však naprosto minimální a dá se říct, že i 100 let není nutné na tuto "investici" jakkoliv sáhnout a přesto dle známe historie neexistuje domněnka, že by za těch domnělých 100 let, nemělo mít stejnou kupní sílu jako má nyní. Je mi ale jinak jasné, že to byl kov, je to kov a bude to kov, NIC JINÉHO. Narozdíl od akcií to nenese naprosto žádný zisk. Je to jen a jen spekulace. Zase do tohoto fyzického kovu není ani nejmenší problém ze dne na den uložit ohromné hodnoty peněz, nejsou s tím spjaté žádné vysoké investiční náklady (pouze nákup a prodej) a předpokládám, že držení fyzického zlata, je zcela anonymní, což v určitých případech může být také velká výhoda (například kdyby mělo docházet k zabavování majetku). Co si o této "investici" myslíte vy ?
-- 31. 8. 2015 13:19 --
BusyMan:
Ten doporučovaný akciový ETF "EUNL" (IE00B4L5Y983) se mi líbí. Ale já jsem schopen zobrazit historii pouze od 20.10.2009 . Je možné, že dále historie nesahá ? A to jsem rozklikl graf posledních 10 let, čili by to znamenalo, že v tomto datu by měl být počátek. Nárust se zdá být poměrně plynulý. Ale v tom zobrazeném horizontu na grafu (posledních cca 6 let) není zahrnutý rok 2008, kdy byl na akciích obrovský pád. Není to tak záměrně ? Bez přihlášení se mi ani nedaří zjistit, z čeho přesně (jaké společnosti a jaká všechno odvětví) jsou v tomto ETF zahrnuty ? Jak velký je podíl amerických akcií na tomto ETF ? Není zde na foru doporučovaný právě proto, že má takto plynulý průběh nárustu už po tak dlouhou dobu ? Výnosy z minulosti nemají se současnými výnosy společného vůbec nic. Může nastat přesně opačný trend. Jaký by byl vůbec průměr výnosu takovýchto podobných akciových ETF za posledních řekněme 10 let ?
-- 31. 8. 2015 13:19 --
Vkládám odkaz na doporučovaný akciový ETF "EUNL" (IE00B4L5Y983)
http://www.boerse-frankfurt.de/en/etfs/ ... 983/charts
-- 31. 8. 2015 13:24 --
Existovala by třeba případně možnost koupit toto akciové ETF na finanční páku a v případě, že ano, za jakých podmínek by tato finanční páka byla nabízena ? Obecně jsou teď peníze na trhu tak levné, že by se finanční páka dala brát jako zdroj velmi levné hypotéky a ty peníze z ní pocházející by mohly být investovány ještě i jinde. Ale záleželo by na podmínkách.
- MarekVach
- Nadšenec
od MarekVach 1. 9. 2015 11:44
Prosím, dokáže někdo posoudit nebo alespoň odhadnout, jak vysoké je riziko krachu družstevních záložen ANO s.d. a Creditas s.d. podle jejich hospodářských údajů + politiky ČNB ? Uplně ideální by byl odhad pravděpodobnosti na 1 rok. Z této predikce by se pak dalo snadno vyvodit/vypočítat, jestli je za momentální situace na trhu výhodnější zakládat nejlépe úročené termínované vklady u družstevních záložen anebo u bank. Creditas se údajně snaží získat bankovní licenci a přetransformovat se na banku. Máte někdo informace, jak tato transformace probíhá a zda bankovní licenci získá či nikoliv ? U družstevní záložny ANO s.d. se dá předpokládat, že by bankovní licenci nezískali zřejmě, ani kdyby se snažili sebevíc, protože jsou příliš malí. Je možné, že by na trhu "přežili" období třeba i těch 7 let pouze jako družstevní záložna, aniž by je ČNB z jakéhokoliv důvodu zlikvidovala ? Děkuji za odpovědi.
Zde jsou odkazy na poslední hospodářské výsledky:
ANO s.d.
http://www.anosd.cz/informacni-povinnost/?download=84
CREDITAS s.d.:
https://www.creditas.cz/soubory/c0e5/CR ... -2014.xlsx
Zde jsou odkazy na poslední hospodářské výsledky:
ANO s.d.
http://www.anosd.cz/informacni-povinnost/?download=84
CREDITAS s.d.:
https://www.creditas.cz/soubory/c0e5/CR ... -2014.xlsx
- MarekVach
- Nadšenec
od filip893 1. 9. 2015 12:36
Tady vidím hned několik problémů, nepochopení či neochota pochopit několik klíčových faktů:
1. Že DZ jsou dnes v mnohem horší kondici je z výkazů patrné na první pohled. Ovšem jak relevantní je výkaz ví jen sama záložna, viz MSD. Ty také vykazovali minimální podíl špatných úvěrů, než to prasklo.
2. Další členský vklad, který je dnes nutný nefunguje jako termínovaný vklad. Nelze jej vybrat hned po skončení vkladu. Navíc se vyplácí až po uzávěrce účetního období, ve kterém vznikl požadavek/nárok na vyplacení členského vkladu. To je akce minimálně na 3/4 roku.
3. Že je vklad pojištěn. To je sice hezké, ale nelze to brát jako něco zcela samozřejmého. Viz opět MSD, kde někteří lidé se nedostali ke svým penězům po 3/4 roku. Navíc tato instituce tu je dnes především jako ochrana bankovního systému, potažmo státu, ne jako ochrana klienta.
Zkrátka přestaň řešit "garantované" desetiny úroků a zaměř se na jiný přístup ke svým penězům a jejich zhodnocováním. Tohle věčné přecházení mezi záložnami již dnes nemá smysl.
1. Že DZ jsou dnes v mnohem horší kondici je z výkazů patrné na první pohled. Ovšem jak relevantní je výkaz ví jen sama záložna, viz MSD. Ty také vykazovali minimální podíl špatných úvěrů, než to prasklo.
2. Další členský vklad, který je dnes nutný nefunguje jako termínovaný vklad. Nelze jej vybrat hned po skončení vkladu. Navíc se vyplácí až po uzávěrce účetního období, ve kterém vznikl požadavek/nárok na vyplacení členského vkladu. To je akce minimálně na 3/4 roku.
3. Že je vklad pojištěn. To je sice hezké, ale nelze to brát jako něco zcela samozřejmého. Viz opět MSD, kde někteří lidé se nedostali ke svým penězům po 3/4 roku. Navíc tato instituce tu je dnes především jako ochrana bankovního systému, potažmo státu, ne jako ochrana klienta.
Zkrátka přestaň řešit "garantované" desetiny úroků a zaměř se na jiný přístup ke svým penězům a jejich zhodnocováním. Tohle věčné přecházení mezi záložnami již dnes nemá smysl.
What kind of operating system does it use?
It's... Vista!
We're going to die!
It's... Vista!
We're going to die!
- filip893
- Diskutér
-
od omgf 1. 9. 2015 13:14
MarekVach píše:
Kdyby existovala nějaká možnost, jak si vsadit na růst cen zemědělské půdy u nás ve formě nějakého kontraktu, hned bych do toho šel. Existuje něco takového ?
Ne, existuje pár akciovek, které sbírají peníze od investorů a kupují pole (např. Farma polabí, "český půdní fond", což se ani tak nejmenuje, je to jen nějaká akciovka). Problém je samozřejmě v tom, že to nejsou investiční fondy, ale akciovky s klasickým rizikem akcionáře - když to management vytuneluje, akcionář přijde o všechno. Není tam dozor KCP.
MarekVach píše:Já u sebe problém v investici do zemědělské půdy vidím v tom, že bych potřeboval zainvestovat miliony CZK, kdežto zemědělská půda se v ČR většinou prodává po velmi malých rozlohách. Pak koupit třeba takových 20 malých políček všude možně po ČR, tak bych se ze správy takové "investice" asi zcvoknul. Ani bych tolik nepochyboval o samotném zhodnocení a kvality investice, jako spíš o tom, že by to vzhledem k vynaloženému času nebylo rentabilní (čas jsou taky peníze).
.
Ano, prodává se po menších celcích, ale nakoupit se dá. Je to jen o nákladech, buď si to nakoupíš sám (pracné) nebo si to koupíš od někoho, kdo to udělal. Já momentálně připravuji balík cca 20ti hektarů v jednom okrese. 13 hektarů už je nakoupeno, pár dalších je v jednání. Jedna z úvah je to jako balík prodat.
- omgf
- Mírně pokročilý
od omgf 1. 9. 2015 13:49
Podařilo se mi nakoupit pole od jednoho hektaru do 4 hektarů a jsou to pole s nižší bonitou (vyšší bonita je až dvojnásobně dražší) nebo trvalé travní porosty. Větší úspěšnost je u podílů, ale koupil jsem i nějaké ceky. Kupuji jen pole přihlášená na dotace, to je základní vodítko zda brát či nebrat. Takže nákup jednoho pole je řád jednotek statisíců. 20 hektarů už bude řádově 2,5 milionu.
- omgf
- Mírně pokročilý
od MarekVach 1. 9. 2015 14:39
filip893:
1. Že by družstevní záložny byly v mnohem horší kondici, než někdy (kdykoliv) předtím, jsem si nevšiml. Z čeho vycházíš ? Na trhu vždy byly kampeličky, které vykazovaly dobré výsledky a špatné výsledky. S těmi výkazy máš pravdu, paradoxně nejlepší výsledky vykazovaly kampeličky MSD a Unibon, obě zkrachovaly, kampeličky, které vykazovaly špatné výsledky přežily a žijí stále. Přesto si však myslím, že když kampelička vykáže špatné výsledky, tak situace bude špatná, pokud vykáže výsledky dobré, rozhodně by situace neměla být horší, než kdyby vykázala špatné (přinejhorším stejná).
2. S tímto samozřejmě počítám, že se jedná o jakýsi 10 % akciový vklad do kapitálu družstva. Sice není úročen, ale může být zhodnocen/znehodnocen dle hospodaření družstva. Patrik mi řekl, že tehdy u družstevní záložny FIO, když se transformovala na banku, se tento další členský vklad 10x násobil. Vzhledem k sektoru kampeliček neříkám, že takováto nucená 10 % investice je něco úžasného, na čem se pohádkově zbohatne, ale rozhodně bych ty peníze předem neodepisoval.
3. Kdyby toto zákonné pojištění neexistovalo, tak by do kampeliček svoje peníze vložil asi jen blázen. Ale toto pojištění zde je, což velmi zásadním způsobem mění celou situaci. I já jsem kdysi při krachu MSD na své peníze 3/4 roku čekal. Proč by mi to ale mělo vadit ? Kromě nějakých 20 dní se po celou dobu peníze luxusně úročily i v době, kdy družstvo bylo v nucené správě. To, že ty peníze nebyly k dispozici mi ani trochu nevadí, můj investiční horizont jsou desítky let (možná i celý život), prostě investuji jen přebytky peněz ze svého obchodování. Dost možná ty peníze nebudu potřebovat vůbec nikdy a jen bych je jednou rád předal dětem.
"Zkrátka přestaň řešit "garantované" desetiny úroků a zaměř se na jiný přístup ke svým penězům a jejich zhodnocováním. Tohle věčné přecházení mezi záložnami již dnes nemá smysl."
Ale tady se vůbec nejedná o žádné desetinky úroků. Je zde možnost vkladu do ANO s.d. za úrok 4,30 % p.a. na dlouhé období (což může být nevýhoda, ale také obrovská výhoda v případě, že úrokové sazby poklesnou ještě níže, než jsou anebo zůstanou stejné - pochybuji, že na vkladových produktech ještě takové podmínky v nejbližší budoucnosti někdy budou). Proti tomu, kdybych měl odejít ze sektoru kampeliček, tak nejlepší sazby na bankovním trhu jsou Evropsko-Ruská Banka 2,70 % p.a. (to není desetinka procenta, ale 1,60 % p.a., přijde ti to vážně tak málo, když by se v zásadě mělo jednat o ten samý produkt ?). Další alternativa by byl Clear Deal od J&T s úrokem 2,40 % p.a. (rozdíl 1,90 % p.a. - prakticky dá se říci téměř dvojnásobný výnos), pak je obrovský propad a následuje FIO Banka 1,75 % p.a. (rozdíl 2,55 % p.a.) a zde už se jedná pouze o zlomek "výnosu", než u zmiňované kampeličky na teoreticky jednom a tom samém produktu. O důvěryhodnosti Evropsko-Ruské Banky by se dalo také spekulovat, když si mohli dovolit velmi dlouhou dobu ještě v nedávné době nabízet úrok 4,40 % p.a. a její aktivity nejsou příliš známé. J&T má zase velkou expozici v solárním businessu, který je velmi závislý na politickém prostředí a hraje v něm roli spousta faktorů, které nemůže nikdo ovlivnit. Kdybych to tedy bral čistým rozumem, tak kdyby neexistovalo FPV, tak bych ty peníze nemohl vložit ani do ERB, ani J&T, mohl bych začít uvažovat u FIO Bance anebo dokonce nedejbože o trojce Česká Spořitelna, ČSOB, KB, protože to by se jako jediné dalo brát jako jakás takás jistota. Ber to samozřejmě s nadsázkou, uložit peníze na úrok pod 2 % bych nikdy neuvažoval, to už bych je snad radši válel na spořících účtech a těžil z jejich likvidity, než se jí vzdát pro těch pár "desetinek", jak ty říkáš.
O investici do akcií, fondů samozřejmě vím. Když to chceš ale s rizikovostí porovnávat s termínovaným vkladem banky/kampeličky, tak to můžeš ty peníze vkládat tak jedině do fondů peněžního trhu. Znáš nějaký fond peněžního trhu, co by dlouhodobě nesl třeba 4,00 % p.a. (nebo třeba pouze 3,00 % p.a.) ? Většinou se výnos pohybuje spíš okolo nuly nebo max 1 %. Tak k čemu taková investice je ?
Jak jsem řekl, investicím do akcií vůbec nerozumím (doteď pro mě nebyly vůbec zajímavé, nyní by mohly). Nemůžu do toho investování skočit zničehonic po hlavě, potřeboval bych minimálně několik hodin konzultace s někým, kdo se investicemi do akcií aktivně zabývá. Nikoho takového neznám, alespoň ne nikoho, kdo by na tom jakkoliv zbohatl nebo alespoň nějak zajímavě vydělal. Já jediné, co bych mohl udělat, je tak maximálně nakoupit akcie ČEZ, Philip Morris, možná ještě Pegas (jestli už není dávno předražený), O2 (to samé, teď dramaticky vyletělo nahoru po motejlkově analýze, můžou být už překoupené) a možná Fortuny, kde bych byl snad jakžtakž schopný posoudit situaci, přestože nijak hluboce do situace ve společnosti nevidím. O zahraničních akciích nevím nic. Vážně si myslíš, že je pro mě "investovat" peníze na vysoký úrok do kampeličky, kde se o ně dlouhou dobu nemusím starat a přesto se "slušně" zhodnocují, špatný tah ? Mně přijde, že spíš v současné situaci nejlepší a jediný možný.
omgf:
Do zemědělské půdy bych chtěl investovat jedině napřímo, přes žádného prostředníka. Jedná se o investice na velmi dlouhou dobu a šance krachu nějakého prostředníka tím lineárně roste. Mít možnost nakoupit 20 hektarů v jednom okrese, tak po tom skočím. Že by to někdo prodával ale jako balík, slyším poprvé. Možná by se dal založit business i na tomto, prostě jen skupovat všechny zemědělské půdy v nějaké rozumné vzdálenosti od sebe a spekulovat na tom, že při prodeji většího množství těchto polí v blízkém okolí, by byl někdo ochoten si za to připravit. Třeba zrovna pro mě by toto bylo velmi lákavé a uvítal bych to. A ty se těch 20 hektarů snažíš nyní prodat jako balík nebo sis to koupil pro sebe ? Přesně jsem to z toho, co jsi napsal, nepochopil. Díky
1. Že by družstevní záložny byly v mnohem horší kondici, než někdy (kdykoliv) předtím, jsem si nevšiml. Z čeho vycházíš ? Na trhu vždy byly kampeličky, které vykazovaly dobré výsledky a špatné výsledky. S těmi výkazy máš pravdu, paradoxně nejlepší výsledky vykazovaly kampeličky MSD a Unibon, obě zkrachovaly, kampeličky, které vykazovaly špatné výsledky přežily a žijí stále. Přesto si však myslím, že když kampelička vykáže špatné výsledky, tak situace bude špatná, pokud vykáže výsledky dobré, rozhodně by situace neměla být horší, než kdyby vykázala špatné (přinejhorším stejná).
2. S tímto samozřejmě počítám, že se jedná o jakýsi 10 % akciový vklad do kapitálu družstva. Sice není úročen, ale může být zhodnocen/znehodnocen dle hospodaření družstva. Patrik mi řekl, že tehdy u družstevní záložny FIO, když se transformovala na banku, se tento další členský vklad 10x násobil. Vzhledem k sektoru kampeliček neříkám, že takováto nucená 10 % investice je něco úžasného, na čem se pohádkově zbohatne, ale rozhodně bych ty peníze předem neodepisoval.
3. Kdyby toto zákonné pojištění neexistovalo, tak by do kampeliček svoje peníze vložil asi jen blázen. Ale toto pojištění zde je, což velmi zásadním způsobem mění celou situaci. I já jsem kdysi při krachu MSD na své peníze 3/4 roku čekal. Proč by mi to ale mělo vadit ? Kromě nějakých 20 dní se po celou dobu peníze luxusně úročily i v době, kdy družstvo bylo v nucené správě. To, že ty peníze nebyly k dispozici mi ani trochu nevadí, můj investiční horizont jsou desítky let (možná i celý život), prostě investuji jen přebytky peněz ze svého obchodování. Dost možná ty peníze nebudu potřebovat vůbec nikdy a jen bych je jednou rád předal dětem.
"Zkrátka přestaň řešit "garantované" desetiny úroků a zaměř se na jiný přístup ke svým penězům a jejich zhodnocováním. Tohle věčné přecházení mezi záložnami již dnes nemá smysl."
Ale tady se vůbec nejedná o žádné desetinky úroků. Je zde možnost vkladu do ANO s.d. za úrok 4,30 % p.a. na dlouhé období (což může být nevýhoda, ale také obrovská výhoda v případě, že úrokové sazby poklesnou ještě níže, než jsou anebo zůstanou stejné - pochybuji, že na vkladových produktech ještě takové podmínky v nejbližší budoucnosti někdy budou). Proti tomu, kdybych měl odejít ze sektoru kampeliček, tak nejlepší sazby na bankovním trhu jsou Evropsko-Ruská Banka 2,70 % p.a. (to není desetinka procenta, ale 1,60 % p.a., přijde ti to vážně tak málo, když by se v zásadě mělo jednat o ten samý produkt ?). Další alternativa by byl Clear Deal od J&T s úrokem 2,40 % p.a. (rozdíl 1,90 % p.a. - prakticky dá se říci téměř dvojnásobný výnos), pak je obrovský propad a následuje FIO Banka 1,75 % p.a. (rozdíl 2,55 % p.a.) a zde už se jedná pouze o zlomek "výnosu", než u zmiňované kampeličky na teoreticky jednom a tom samém produktu. O důvěryhodnosti Evropsko-Ruské Banky by se dalo také spekulovat, když si mohli dovolit velmi dlouhou dobu ještě v nedávné době nabízet úrok 4,40 % p.a. a její aktivity nejsou příliš známé. J&T má zase velkou expozici v solárním businessu, který je velmi závislý na politickém prostředí a hraje v něm roli spousta faktorů, které nemůže nikdo ovlivnit. Kdybych to tedy bral čistým rozumem, tak kdyby neexistovalo FPV, tak bych ty peníze nemohl vložit ani do ERB, ani J&T, mohl bych začít uvažovat u FIO Bance anebo dokonce nedejbože o trojce Česká Spořitelna, ČSOB, KB, protože to by se jako jediné dalo brát jako jakás takás jistota. Ber to samozřejmě s nadsázkou, uložit peníze na úrok pod 2 % bych nikdy neuvažoval, to už bych je snad radši válel na spořících účtech a těžil z jejich likvidity, než se jí vzdát pro těch pár "desetinek", jak ty říkáš.
O investici do akcií, fondů samozřejmě vím. Když to chceš ale s rizikovostí porovnávat s termínovaným vkladem banky/kampeličky, tak to můžeš ty peníze vkládat tak jedině do fondů peněžního trhu. Znáš nějaký fond peněžního trhu, co by dlouhodobě nesl třeba 4,00 % p.a. (nebo třeba pouze 3,00 % p.a.) ? Většinou se výnos pohybuje spíš okolo nuly nebo max 1 %. Tak k čemu taková investice je ?
Jak jsem řekl, investicím do akcií vůbec nerozumím (doteď pro mě nebyly vůbec zajímavé, nyní by mohly). Nemůžu do toho investování skočit zničehonic po hlavě, potřeboval bych minimálně několik hodin konzultace s někým, kdo se investicemi do akcií aktivně zabývá. Nikoho takového neznám, alespoň ne nikoho, kdo by na tom jakkoliv zbohatl nebo alespoň nějak zajímavě vydělal. Já jediné, co bych mohl udělat, je tak maximálně nakoupit akcie ČEZ, Philip Morris, možná ještě Pegas (jestli už není dávno předražený), O2 (to samé, teď dramaticky vyletělo nahoru po motejlkově analýze, můžou být už překoupené) a možná Fortuny, kde bych byl snad jakžtakž schopný posoudit situaci, přestože nijak hluboce do situace ve společnosti nevidím. O zahraničních akciích nevím nic. Vážně si myslíš, že je pro mě "investovat" peníze na vysoký úrok do kampeličky, kde se o ně dlouhou dobu nemusím starat a přesto se "slušně" zhodnocují, špatný tah ? Mně přijde, že spíš v současné situaci nejlepší a jediný možný.
omgf:
Do zemědělské půdy bych chtěl investovat jedině napřímo, přes žádného prostředníka. Jedná se o investice na velmi dlouhou dobu a šance krachu nějakého prostředníka tím lineárně roste. Mít možnost nakoupit 20 hektarů v jednom okrese, tak po tom skočím. Že by to někdo prodával ale jako balík, slyším poprvé. Možná by se dal založit business i na tomto, prostě jen skupovat všechny zemědělské půdy v nějaké rozumné vzdálenosti od sebe a spekulovat na tom, že při prodeji většího množství těchto polí v blízkém okolí, by byl někdo ochoten si za to připravit. Třeba zrovna pro mě by toto bylo velmi lákavé a uvítal bych to. A ty se těch 20 hektarů snažíš nyní prodat jako balík nebo sis to koupil pro sebe ? Přesně jsem to z toho, co jsi napsal, nepochopil. Díky
- MarekVach
- Nadšenec
od BusyMan 5. 9. 2015 10:23
MarekVach píše:BusyMAn:
Mé investiční cíle jsou stále stejné - ve velmi dlouhém časovém horizontu (investiční horizont klidně až do dne mé smrti) dosahovat co nejvyšších výnosů s co nejnižším rizikem a všechny derivace této myšlenky. Jinými slovy tedy, pokud by termínovaný vklad (bez 10 % spoluúčasti) nabízel úročení 4,00 % p.a. (řekněme 3,50 % p.a. po zdanění) s 0 % rizikem a inflace byla 0,50 %, beru to jako čisté 3,50 - 0,50 = 3 % roční zhodnocení "investice", protože v tomto případě se nejedná o investici, ale spoření. Kdyby investovala investice, co by nabízela výnos 10 % p.a. s 5 % roční pravděpodobností, že o všechny peníze přijdu, pak bych předpokládané zhodnocení počítal 10 - 5 - 0,50 = 4,50 % roční zhodnocení. A taková investice by pro mě byla zajímavější, než zmiňovaný termínovaný vklad.
Já však takové riziko nedokážu nijak (ani přibližně) posoudit/stanovit, protože o akciové trhy se zajímám pouze okrajově a o fondy vůbec.
V tom případě mám pro tebe dobrou zprávu. Roční riziko, že přijdeš o všechno při investici do fondu/ETF který kopíruje široce diverzifikovany akciový index (ať už onen MSCI World nebo S&P 500), je prakticky nulové, ze dvou důvodů -
1) Akciové trhy (tzn. indexy, ne jednotlivé akcie!) jdou dlouhodobě vždy nakonec nahoru, a v podstatě neexistuje riziko, že půjdou na nulu. To by nevyhnutelně znamenalo konec kapitalismu a moderní civilizace. Akciové indexy nemůžou narozdíl od jednotlivých akcií zbankrotovat (to by musel zaniknout celý trh). Ano, můžou mit špatný rok či dokonce dekádu, ale kvůli výkonnosti kvalitního akciového indexu nikdy nepřijdeš o všechno. Na 25 letém horizontu byl nejhorší možný výsledek při investici do indexu S&P 500, který zahrnuje 500 největších amerických firem, 5.9 % p.a, a to v roce 1928 - těsně před Velkou hospodářskou krizí. Mnohem častější výsledek byl však podstatně vyšší (často nominálně i přes 10 % p.a.). Zde najdeš tabulku s průměrným ročním zhodnocením, pro dlouhodobého investora je nejzajímavější ten poslední sloupeček: http://financeandinvestments.blogspot.c ... s-500.html
2) Nástroje, skrz které do akciových indexů můžeš investovat (ETF a OPF) jsou v dnešní době transparentní a přísně regulované. V historii finačních trhů se snad ještě nikdy nestalo, aby investoři do ETF přišly o své prostředky kvůli podvodu. S OPF je to dnes velmi podobné; tunelování jaké jsme v ČR v minulosti zažili je ve světě vzácnost, a bylo způsobené slabou regulací a nevyspělostí kapitalismu v ČR. U nás kapitalismus neměl žádnou tradici, kdežto v USA ho postupně ladí už stovky let. ČR je z investičního hlediska pořád oficiálně klasifikována jako rozvojová země (emerging market) [1].
Většina brokerů je pojištěna na docela vysoké částky, riziko z této strany také v podstatě nehrozí.
Pokud tedy opravdu máš dlouhodobý investiční horizont, a posuzuješ riziko tak jak píšeš, je pro tebe investice do správného akciového indexu lepší alternativa jak TV. Existuje i jedna dobrá varianta s měnovým zajištěním - fond Amundi North America CZK, který kopíruje index MSCI North America.
Mimochodem: Průměrná roční inflace v ČR za roky 2010 až 2014 byla 1.74 %, pod 1 % se drží pouze poslední 2 roky. Není tedy bohužel 0.5 % jak odhaduješ.
MarekVach píše:Teď k tomu výnosu, 7,44 % p.a. vypadá samozřejmě krásně, ale nemůže to být tím, že v 90'letech byly dvouciferné výnosy naprosto běžné ? A tyto by pak celkový průměr za dané období cca 20 let zvyšovaly razantně nahoru ? Pamatuji si, to jsem byl ještě malý kluk, že v 90'letech dokonce i velké banky jako Česká Spořitelna nebo Komerční Banka nabízely 10+ % p.a. na vklady. Inflace musela být v té době strašně vysoká.
Když se podíváme na historické výnosy indexu S&P 500 (viz odkaz na tabulku výše), tak bych řekl, že to není nic vyjímečného, a že budoucí výnosy mohou být i lepší. K indexu MSCI World nejsou na internetu snadno dostupné komplexní výpočty historické výkonnosti, tak jako k indexu S&P 500, ale obecně bych řekl že, by měl být méně volatilní jak index S&P 500, protože je diverzifikovaný i mezi jednotlivé země.
Firmy v indexu S&P 500 (který zahrnuje pouze firmy obchodované na americkém trhu) mají přes polovinu příjmů pocházejících mimo USA, takže se dá tento index považovat i sám o sobě za částečně globálně diverzifikovaný.
Historické výnosu indexu MSCI World v jednotlivých letech najdeš zde - tabulka vpravo, sloupec "MSCI World".
MarekVach píše:Ještě k té inflaci: Dá se vůbec věřit oficiálním statistikám českého statistického úřadu, že skutečnou inflaci záměrně nefalšuje (neuvádí nižší, než jaká je skutečná) ? Nemůžu si pomoct, ale zdá se mi, že skutečné spotřebitelské ceny rostou o něco rychleji. To by v dlouhodobém horizontu mohlo skončit katastrofou, že bych se držel nějakého cíle, kterého bych dosáhl a pak bych jen valil oči, jak kupní síla těch peněz v čase klesá...
U inflace je potřeba si uvědomit čtyři klíčové věci:
1) Každý z nás má svou osobní inflaci. Oficiální inflace se počítá na základě spotřebního koše, jehož přesné složení můžeš najít na stránkách ČSÚ. Tento spotřební koš je spočten na základě toho, za co češi utrácí peníze. Ale pokud utrácíš jinak jak typický čech, bude tvá osobní inflace jiná. Například tabák má v indexu spotřebitelských cen váhu 5 %, a pokud nekouříš, tak se tě pohyb cen tabáku nijak nedotkne a o to víc se tě dotkne všechno ostatní. Pokud kouříš víc jak průměrný čech, tak se tě změna cen tabáku dotkne o to víc. A tak to platí pro každou položku. Je tudíž naprosto možné, že tvá osobní inflace je vyšší v důsledku toho, že tvá spotřeba neodpovídá spotřebě průměrného čecha.
2) Není v zájmu ČSÚ jakkoliv podvádět nebo inflaci ohýbat nějakým směrem, protože výpočet inflace je naprosto klíčový a kritický pro obrovskou spoustu zákonů a dalších ekonomických důvodů, a počítat ji nepřesně - oběma směry! - by se tak vymstilo. Dá se mu tak věřit.
3) Existuje i jistá forma deflace způsobená především technologickým pokrokem, kterou index spotřebitelských cen neumí dost dobře zachytit. Dnes si můžeme za pár tisícovek koupit ve srovnání s minulostí naprosto zázračně výkonné chytré telefony, tablety, počítače, atd. V minulosti by byla jejich cena astronomicky vysoká nebo dokonce "nekonečná", protože prostě neexistovaly a zatím ani existovat nemohly. Dnes díky pokroku průměrný čech žije ve větším luxusu jak králové před 100 lety. I "hloupá" pračka nahradí několik služebníků (či otroků), nemluvě o elektrických zásuvkách, světlu prakticky zdarma (kdysi se na 1 hodinu svícení muselo pracovat i desítky hodin), lékařské péči (oproti minulosti má takřka nevyčíslitelnou hodnotu), atd.
4) Inflaci nejde dost dobře předpovídat, a kdykoliv může skokově vyrůst. Nelze se tedy spoléhat na to, že do budoucna bude 0.5 %. Cíl ČNB je sice držet inflaci pod 2 %, ale třeba v roce 2012 vyskočila nad 3 %. Nejjednodušší mi přijde do budoucna počítat s průměrnou inflací 2 %.
MarekVach píše:Až doposavad pro mě nebyl žádný důvod ani motivace toto řešit. Pokud bych nyní měl začít investovat do akcií, tak jako základ (alespoň pro nějaký zlomek portfolia), bych nakoupil akcie ČEZ a Philip Morris, protože se jedná o stabilní české dividendové akcie, které moc nekolísají s cenou, dividendu nabízejí poměrně slušnou a jejich správa by byla snadná, protože by pro mě byly více pod dohledem.
Nedoporučuji kupovat jakékoliv individuální akcie - vědecké studie hovoří jasně - investor, co vybírá jednotlivé akcie, téměř vždy nakonec zaostane za indexem. Jakákoliv akcie může jít na nulu, nebo dlouhodobě prodělávat - u kvalitního indexu toto riziko neexistuje.
Např. celá oblast energetiky se docela rapidně a dramaticky mění a ČEZu poslední dobou ujíždí vlak, anti-kuřácké společenské tendence také poslední dobou posilují, a to i legislativně. Vsadit si na tyto společnosti na 30 let rozhodně není bez rizika, a to jsem vyjmenoval jen 2 potenciální problémy ze stovek možných, kterým čelí každá jednotlivá akcie.
Mimochodem, ČR má navíc z globálního hlediska na akciovém trhu váhu cca 0,03 %. V globálně-neutrálním akciovém portfoliu by tak ČR měla tvořit méně jak 1 %. Pokud má váhu vyšší, investor tím vyjadřuje svou víru v to, že ČR bude překonávat globální trh. To je sázka bez záruky. Sázet si ještě nad rámec toho, které akcie z indexu PX budou překonávat ty ostatní (tím, že neinvestujeme do celého PX indexu, ale vybereme si třeba ČEZ a Philip Morris), je pochopitelně ještě mnohem rizikovější.
MarekVach píše:U těch zahraničních akcií vidím problém, protože jsem jej asi před půl rokem konzultoval se svým daňovým poradcem. A ten mi řekl, že v případě, že se na finanční úřad nedodá potvrzení o zdanění dividendy ze zahraničí, pak by se dividenda zde v ČR měla zdanit ještě podruhé. Čili držení zahraničních akcií napřímo by pro mě mělo smysl pouze v případě, že bych každý jednotlivý titul držel v částkách alespoň ve výši stovek tisíc CZK. Jinak by skutečný zisk kvůli druhému zdanění dividendy buď letěl dolů anebo bych s tím měl velkou administrativu (a tedy ztrátu času = peněz) a nějaké náklady. Jak je to v případě "nákupu" fondu netuším, tam předpokládám, že tohle je řešeno komplexně a tyto problémy se tedy řeší buď jako celek nebo se neřeší vůbec a zdanění dividend je již zahrnuto v samotné výkonnosti fondu.
Pokud je ETF či OPF akumulační (neboli také kapitalizační či reinvestiční), tak dividendy automaticky reinvestuje a investor nic řešit nemusí. Po prodeji více jak za 3 roky navíc neplatí ani žádnou daň ze zisku.
Pokud zahraniční ETF vyplácí dividendy, je potřeba je do DP uvést. Je to práce na pár hodin ročně, FÚ v praxi většinou stačí potvrzení od brokera, které velká část brokerů automaticky vystavuje. Dividendy tvoří historicky cca 40 % celkovch akciových výnosů, takže pokud bychom přinejhorším přišli o 15 % z toho, celkovou výkonnost to sníží jen o 6 % (nikoliv 6 procentních bodů), tzn. třeba místo 10 % vyděláme jen 9.4 %. Takže i ten nejhorší možný nepravděpodobný scénář, že s FÚ nebude žádná domluva, a budeme muset dividendy zdanit 2x, je pořád docela přijatelný.
Ad zlato:
Zlato není prostředek pro zhodnocení kapitálu. Je to jen možnost jak si něco schovat na horší časy, ale je potřeba počítat s tím, že se ochrany před inflací také nemusíme dožít, protože krátkodobě žádná korelace zlata s inflací neexistuje. Navíc je to poměrně volatilní komodita.
Zajímavá je na zlatu částečně negativní korelace s akciovými trhy - občas platí, že když akcie rostou, zlato padá, a když akcie padají, zlato roste. Zlato tak může snížit volatilitu akciového portfolia, ale bude to vždy na úkor dlouhodobé výkonnosti.
Jinak není pravda, že zlato nenese naprosto žádný risk. Risk nese všechno. Fyzické zlato nám může například někdo ukrást. Kdybych měl jmenovat jeden další velmi "divoký" risk - ač má zatím sebemenší váhu, na horizontu 100 let může mít vliv - tak je to rozjezd korporací (třeba Planetary Resources) co budou v budoucnu pomocí robotů těžit asteroidy. Většina zlata na zemi pochází právě z asteroidů.
MarekVach píše:Ten doporučovaný akciový ETF "EUNL" (IE00B4L5Y983) se mi líbí. Ale já jsem schopen zobrazit historii pouze od 20.10.2009 . Je možné, že dále historie nesahá ? A to jsem rozklikl graf posledních 10 let, čili by to znamenalo, že v tomto datu by měl být počátek. Nárust se zdá být poměrně plynulý. Ale v tom zobrazeném horizontu na grafu (posledních cca 6 let) není zahrnutý rok 2008, kdy byl na akciích obrovský pád. Není to tak záměrně ? Bez přihlášení se mi ani nedaří zjistit, z čeho přesně (jaké společnosti a jaká všechno odvětví) jsou v tomto ETF zahrnuty ? Jak velký je podíl amerických akcií na tomto ETF ? Není zde na foru doporučovaný právě proto, že má takto plynulý průběh nárustu už po tak dlouhou dobu ? Výnosy z minulosti nemají se současnými výnosy společného vůbec nic. Může nastat přesně opačný trend. Jaký by byl vůbec průměr výnosu takovýchto podobných akciových ETF za posledních řekněme 10 let ?
ETF EUNL bylo na trh uvedeno v září 2009, takže jeho historie předtím neexistuje. Index MSCI World, které toto ETF kopíruje, má však mnohem delší historii a ta existuje (např. na Wikipedii)
Rozložení indexu MSCI World mezi jednotlivé země můžeme najít v jeho fact sheetu, stejně tak akcie s největší váhou. Kompletní výpis portfolia můžeme najít na stránkách MSCI zde.
EUNL je jen jedna možnost, ETF existují tisíce, a některé mohou být i zajímavější. "EUNL" je z hlediska akciové investice relativně konzervativní, protože je globálně neutrální a soustřeďuje se pouze na vyspělé trhy. Jeho největší nevýhoda je, že nezahrnuje rozvíjející se země a malé podniky (které bývají historicky výnosnější jak ty velké).
MarekVach píše:Existovala by třeba případně možnost koupit toto akciové ETF na finanční páku a v případě, že ano, za jakých podmínek by tato finanční páka byla nabízena ? Obecně jsou teď peníze na trhu tak levné, že by se finanční páka dala brát jako zdroj velmi levné hypotéky a ty peníze z ní pocházející by mohly být investovány ještě i jinde. Ale záleželo by na podmínkách.
Téměř libovolné ETF jde koupit na páku. V USD jde úvěr pro maržové obchodování aktuálně sehnat za 1.64 % p.a., viz Interactive Brokers. Obecně se to však nedá doporučit, je to velké riziko. Úrok totiž nelze zpravidla fixovat. To v kombinaci s volatilitou může způsobit, že se nám taková investice nakonec nevyplatí. Pokud však případné splacení úvěru můžeme pokrýt z jiných prostředků, co máme potenciálně k dispozici, může to být zajímavé. Tohle už jsou ale hodně pokročilé a specifické věci. Jinak velká výhoda tradiční hypotéky je právě fixace úroků.
Doufám, že tyto informace budou užitečné.
Upozornění administrátora: Odstraněn podpis odporující pravidlům fóra.
- BusyMan
- Kolemjdoucí
od MarekVach 10. 9. 2015 15:30
BusyMan:
Velice děkuji za tento velmi dlouhý, ale hlavně velmi poučný článek ! To jsou přesně ty informace, které hledám a které jsou pro mě přínosné ! Zároveň se omlouvám, že jsem neměl možnost reagovat dříve. Je toho hodně, na co bych se chtěl zeptat, že je mi zároveň i jasné, že na spoustu otázek v této mé reakci zapomenu.
"V tom případě mám pro tebe dobrou zprávu. Roční riziko, že přijdeš o všechno při investici do fondu/ETF který kopíruje široce diverzifikovany akciový index (ať už onen MSCI World nebo S&P 500), je prakticky nulové, ze dvou důvodů -"
Ještě bych se tedy chtěl zeptat, čím přesně se liší akciový indexový fond od ETF ? Přestože o těchto dvou pojmech slyším hodně často společně, nemám tušení, v čem jsou jiné ?
"1) Akciové trhy (tzn. indexy, ne jednotlivé akcie!) jdou dlouhodobě vždy nakonec nahoru, a v podstatě neexistuje riziko, že půjdou na nulu. To by nevyhnutelně znamenalo konec kapitalismu a moderní civilizace. Akciové indexy nemůžou narozdíl od jednotlivých akcií zbankrotovat (to by musel zaniknout celý trh). Ano, můžou mit špatný rok či dokonce dekádu, ale kvůli výkonnosti kvalitního akciového indexu nikdy nepřijdeš o všechno. Na 25 letém horizontu byl nejhorší možný výsledek při investici do indexu S&P 500, který zahrnuje 500 největších amerických firem, 5.9 % p.a, a to v roce 1928 - těsně před Velkou hospodářskou krizí. Mnohem častější výsledek byl však podstatně vyšší (často nominálně i přes 10 % p.a.). Zde najdeš tabulku s průměrným ročním zhodnocením, pro dlouhodobého investora je nejzajímavější ten poslední sloupeček: http://financeandinvestments.blogspot.c ... s-500.html
2) Nástroje, skrz které do akciových indexů můžeš investovat (ETF a OPF) jsou v dnešní době transparentní a přísně regulované. V historii finačních trhů se snad ještě nikdy nestalo, aby investoři do ETF přišly o své prostředky kvůli podvodu. S OPF je to dnes velmi podobné; tunelování jaké jsme v ČR v minulosti zažili je ve světě vzácnost, a bylo způsobené slabou regulací a nevyspělostí kapitalismu v ČR. U nás kapitalismus neměl žádnou tradici, kdežto v USA ho postupně ladí už stovky let. ČR je z investičního hlediska pořád oficiálně klasifikována jako rozvojová země (emerging market) [1].
Většina brokerů je pojištěna na docela vysoké částky, riziko z této strany také v podstatě nehrozí.
Pokud tedy opravdu máš dlouhodobý investiční horizont, a posuzuješ riziko tak jak píšeš, je pro tebe investice do správného akciového indexu lepší alternativa jak TV. Existuje i jedna dobrá varianta s měnovým zajištěním - fond Amundi North America CZK, který kopíruje index MSCI North America.
Mimochodem: Průměrná roční inflace v ČR za roky 2010 až 2014 byla 1.74 %, pod 1 % se drží pouze poslední 2 roky. Není tedy bohužel 0.5 % jak odhaduješ."
Ano, podle čísel to vypadá všechno moc hezky. Hledal jsem ten zmiňovaný fond "Amundi North America CZK" a našlo mi to možnost do něj investovat skrze Komerční Banku, což se mi však nelíbí je už ten samotný vstupní poplatek ve výši 3 %. To mi přijde strašně moc. Neexistuje nějaká jiná možnost, jak by šlo do tohoto fondu investovat s nižšími náklady ? Pokud by to šlo pouze v jiné měně (ideálně USD), ale s nižším vstupním poplatkem, bylo by to pro mě mnohem výhodnější. Manažerský poplatek ve výši 0,15 % (zřejmě ročně) by byl ale přijatelný, žádné další náklady (např. na správu portfolia) už nejsou ? Dál bych se zeptal, jak by to bylo v případě krachu oné zmiňované Komerční Banky. Krachem Komerční Banky bych přišel o celé své portfolio anebo by toto portfolio bylo někde uložené a pojištěné ? A pokud ano, existuje nějaká výše ? Co se týče brokerských společností, tak nevím, jak je to u akcií, ale u forexu se pojištění obchodních účtů velmi zásadně liší broker od brokera. Některé nejsou pojištěny vůbec a jejich regulace je velmi pochybná, některé jsou pojištěny do 20.000 EURO, většina britských, které spadají pod regulaci FCA, jsou pojištěny do výše 85.000 GBP.
Existuje možnost investovat do fondu kopírující index PX (tedy české burzy) ? Tím, že ČR se bere jako rozvojová země, teoretické zisky z českých akcií by měly dosahovat vyšších výnosů, než v případě amerických akcií, či akcií ve vyspělém světě obecně nebo se pletu ?
Když se zeptám tedy ještě jednou a jinak, jaké všechny produkty by co nejvíce splňovaly mé očekávání ?
Zatím jsem si tedy poznamenal:
1) iShares Core MSCI World UCITS ETF
ETF, ISIN IE00B4L5Y983, WKN A0RPWH, EUNL - Ten se tedy snaží, co nejvíce kopírovat index MSCI World ? Do tohoto ETF by šlo tedy investovat ideálně přes koho ? Přes Interactive Brokers ?
2) Amundi Funds Index Equity North America (CZK) - Ten se tedy snaží, co nejvíce kopírovat index MSCI World ? Je možné do něho investovat v měně CZK (ale to pro mě není zase tak rozhodující). Dá se do něj investovat i jinak, než přes Komerční Banku s nižšími poplatky ?
.............................................
Jsou nějaké další Vámi doporučované alternativy ? Třeba indexy, co kopíruji Vámi zmiňovaný S&P 500, Dow Jones Index nebo NASDAQ ?
"Mimochodem: Průměrná roční inflace v ČR za roky 2010 až 2014 byla 1.74 %, pod 1 % se drží pouze poslední 2 roky. Není tedy bohužel 0.5 % jak odhaduješ."
To je tedy mnohem vyšší, než jsem podvědomě předpokládal, každopádně i tato inflace (pokud bych počítal radši 2,00 % - lépe počítat s horší možností), by se stále ještě dala lehce překonat nejvýše úročenými termínovanými vklady (i bankovními). Stále se tedy nabízí otázka, jestli jsou investice do akcií za momentální situace na trhu nutné...
"Když se podíváme na historické výnosy indexu S&P 500 (viz odkaz na tabulku výše), tak bych řekl, že to není nic vyjímečného, a že budoucí výnosy mohou být i lepší. K indexu MSCI World nejsou na internetu snadno dostupné komplexní výpočty historické výkonnosti, tak jako k indexu S&P 500, ale obecně bych řekl že, by měl být méně volatilní jak index S&P 500, protože je diverzifikovaný i mezi jednotlivé země.
Firmy v indexu S&P 500 (který zahrnuje pouze firmy obchodované na americkém trhu) mají přes polovinu příjmů pocházejících mimo USA, takže se dá tento index považovat i sám o sobě za částečně globálně diverzifikovaný.
Historické výnosu indexu MSCI World v jednotlivých letech najdeš zde - tabulka vpravo, sloupec "MSCI World"."
Historické výnosy vypadají krásně a za sebe můžu říci, že bych se spokojil i s mnohem nižšími zisky. O víkendu jsem si volal se známým, který se o akcie zajímá na denní bázi, ten mi řekl, že u amerických akcií (tím myslel ty největší jako Coca-Cola, McDonalds), by operoval v blízké budoucnosti s růstem spíše 3-4 % ročně, než vyšším a jako důvod uvedl právě ten šílený růst cen amerických akcií v posledních letech. Když % vzrostou ceny a výnosy zůstanou plus minus stejné, tak % výnosy poletí dolů. Dále mi říkal sám za sebe, že investovat do amerických akcií či do nějakého indexu napojeného na americké akcie, mi nedoporučuje. Když jsem se ho zeptal, co dělá s volnými přebytky peněz, tak mi odpověděl, že je postupně ukládá do akcií ČEZu a že v nich má zhruba 5-10 % svých peněz a má v plánu je akumulovat i nadále. K volatilitě se vyjádřit nedokážu, obecně, kdyby se jednalo o více volatilní akcie (ve zbytku světa oproti USA), tak ani větší počet akcií v poftfoliu nemusí znamenat menší volatilitu celku. Jestli jsem to pochopil správně, tak růst akcií indexu MSCI World od 31.května 1994 (což je více, než 20 let), byl 7,06 % ročně. A od roku 2001 (během 14 let) skončil tento index 10x v zisku a 4x ve ztrátě, to by byl rovněž celkem přijatelný poměr.
"U inflace je potřeba si uvědomit čtyři klíčové věci:......."
Řekl bych, že moje osobní inflace bude o něco vyšší, než oficiálně udávaná, nijak hluboko jsem to nezkoumal, ale kdybych se podíval zpětně do historie zpátky před 10 lety a porovnal ceny tehdy a nyní, prostě mi to moc nešteluje. Řekl bych, že moje osobní inflace asi byla o něco vyšší, než 2 %, ale do budoucna budu pro výpočty počítat s průměrnou inflací 2 %, protože se mi to zdá také rozumné a nejvíce pravděpodobné.
"Nedoporučuji kupovat jakékoliv individuální akcie - vědecké studie hovoří jasně - investor, co vybírá jednotlivé akcie, téměř vždy nakonec zaostane za indexem. Jakákoliv akcie může jít na nulu, nebo dlouhodobě prodělávat - u kvalitního indexu toto riziko neexistuje. "
Tohle by ale přeci logicky z principu věci nedávalo moc smysl. Když koupím jednotlivou akcii, tak tím defacto sázím na jednoho koně a tím pádem je velmi pravděpodobné, že v dlouhém časovém horizontu buď velmi vydělám nebo velmi prodělám. Tím, že koupím celý index, bych matematicky žádný náskok nebo edge nebo jak to nazvat, získat prostě neměl. Co tím získám je pouze ta samotná diverzifikace mezi více akcií, což mi prakticky dává garanci, že moje konečná bilance nedopadne katastrofálně, ale zároveň ani "nijak oslnivě" v porovnání s tím, kdybych se zrovna trefil do akcie, která během 5 let 10x násobila svou hodnotu. Jediné, čím si vysvětluju to, že investor, který nakupuje jednotlivé akcie, zaostává za indexem, je to, že s akciema zřejmě často spekuluje, což vede k tomu, že spoustu peněz zaplatí brokerovi za zprostředkování obchodů.
"Např. celá oblast energetiky se docela rapidně a dramaticky mění a ČEZu poslední dobou ujíždí vlak, anti-kuřácké společenské tendence také poslední dobou posilují, a to i legislativně. Vsadit si na tyto společnosti na 30 let rozhodně není bez rizika, a to jsem vyjmenoval jen 2 potenciální problémy ze stovek možných, kterým čelí každá jednotlivá akcie."
Zde se však přímo vybízí ta otázka, že jestli právě kvůli tomu, že ČEZu ujíždí vlak, jestli právě proto ta akcie už nestojí 1400 CZK, ale pouze 530 CZK a zda se nedá spekulovat na to, že ta akcie je na současných cenách levná. Jak jsem však řekl, spekulovat není mým cílem (protože vím, že to nemá smysl), ale těžit z potenciálu, které dlouhodobé držení akcií nabízí.
"Mimochodem, ČR má navíc z globálního hlediska na akciovém trhu váhu cca 0,03 %. V globálně-neutrálním akciovém portfoliu by tak ČR měla tvořit méně jak 1 %. Pokud má váhu vyšší, investor tím vyjadřuje svou víru v to, že ČR bude překonávat globální trh. To je sázka bez záruky. Sázet si ještě nad rámec toho, které akcie z indexu PX budou překonávat ty ostatní (tím, že neinvestujeme do celého PX indexu, ale vybereme si třeba ČEZ a Philip Morris), je pochopitelně ještě mnohem rizikovější."
A vy byste tedy investici do indexu PX jako celku tedy nedoporučoval ? Ten by se dal totiž sestavit prakticky na papíře a pomocí FIO Banky by se dal i nakoupit a poplatky s tím spjaté by byly prakticky minimální, když porovnám pokyn za nákup české akcie ve výši cca 0,29 % (nevím přesně, pro větší množství možná ještě méně) jen se vstupním poplatkem ve výši 3 % do Amundi Funds Index Equity North America (CZK), který zprostředkovává Komerční Banka. Nehledě na to, že české akcie by z hlediska toho, že se jedná o rozvojový trh, by měly skýtat dle teorie vyšší výnosy a o nějakých aktuálních cenových maximech a tedy i bublině se v žádném případě hovořit nedá.
"Pokud je ETF či OPF akumulační (neboli také kapitalizační či reinvestiční), tak dividendy automaticky reinvestuje a investor nic řešit nemusí. Po prodeji více jak za 3 roky navíc neplatí ani žádnou daň ze zisku."
Jak by to bylo v tomto případě při držení českých akcií ? Daní se vůbec dividendy z držení českých akcií ? Někde jsem slyšel, že daně z dividend českých akcií budou zrušeny (aby se tím podporovalo "spoření"), pak jsem slyšel, že se od toho upustilo. Jak to tedy vlastně je ? 3 roky by mě rozhodně nijak neomezovaly.
"Pokud zahraniční ETF vyplácí dividendy, je potřeba je do DP uvést. Je to práce na pár hodin ročně, FÚ v praxi většinou stačí potvrzení od brokera, které velká část brokerů automaticky vystavuje. Dividendy tvoří historicky cca 40 % celkovch akciových výnosů, takže pokud bychom přinejhorším přišli o 15 % z toho, celkovou výkonnost to sníží jen o 6 % (nikoliv 6 procentních bodů), tzn. třeba místo 10 % vyděláme jen 9.4 %. Takže i ten nejhorší možný nepravděpodobný scénář, že s FÚ nebude žádná domluva, a budeme muset dividendy zdanit 2x, je pořád docela přijatelný."
A toto je běžné ? Já měl za to, že u ETF je akorát stanovena cena nákupu a prodeje jako celku, že k žádné výplatě dividend nedochází, že se ony dividendy pouze nabalují do samotné hodnoty ETF.
"Zlato není prostředek pro zhodnocení kapitálu. Je to jen možnost jak si něco schovat na horší časy, ale je potřeba počítat s tím, že se ochrany před inflací také nemusíme dožít, protože krátkodobě žádná korelace zlata s inflací neexistuje. Navíc je to poměrně volatilní komodita.
Zajímavá je na zlatu částečně negativní korelace s akciovými trhy - občas platí, že když akcie rostou, zlato padá, a když akcie padají, zlato roste. Zlato tak může snížit volatilitu akciového portfolia, ale bude to vždy na úkor dlouhodobé výkonnosti.
Jinak není pravda, že zlato nenese naprosto žádný risk. Risk nese všechno. Fyzické zlato nám může například někdo ukrást. Kdybych měl jmenovat jeden další velmi "divoký" risk - ač má zatím sebemenší váhu, na horizontu 100 let může mít vliv - tak je to rozjezd korporací (třeba Planetary Resources) co budou v budoucnu pomocí robotů těžit asteroidy. Většina zlata na zemi pochází právě z asteroidů.
"
Jaký vlastně mají na zlato pohled prokazatelně úspěšní obchodníci ? Z mého pohledu je to pro laika ideální možnost, jak uložit obrovské hodnoty do velmi malého objektu bez nějakých velkých znalostí a bez nutnosti velké správy. Zároveň je mi jasné, že dlouhodobě se dá jen těžko počítat s výnosy např. akcií.
"ETF EUNL bylo na trh uvedeno v září 2009, takže jeho historie předtím neexistuje. Index MSCI World, které toto ETF kopíruje, má však mnohem delší historii a ta existuje (např. na Wikipedii)
Rozložení indexu MSCI World mezi jednotlivé země můžeme najít v jeho fact sheetu, stejně tak akcie s největší váhou. Kompletní výpis portfolia můžeme najít na stránkách MSCI zde.
EUNL je jen jedna možnost, ETF existují tisíce, a některé mohou být i zajímavější. "EUNL" je z hlediska akciové investice relativně konzervativní, protože je globálně neutrální a soustřeďuje se pouze na vyspělé trhy. Jeho největší nevýhoda je, že nezahrnuje rozvíjející se země a malé podniky (které bývají historicky výnosnější jak ty velké).
"
Počítal jsem výnos toho indexu MSCI World z grafu za období 1969 až 2012 (tedy 43 let) a zjednodušeně jsem se dopočítal zhodnocení (ze 100 na 1200 - předpokládám, že dividendy jsou zahrnuty už v indexu) 5,94 % p.a. a to už mi zase taková bomba nepřijde. Zajímalo by mě, jak by za takto dlouhé období dopadlo cyklení nejvýše úročených termínovaných vkladů na trhu. Jelikož ještě teď nedávno, kdy byly úrokové sazby na trhu nejnižší snad v celé historii, bylo možné uzavřít termínovaný vklad s úrokem 5,00 % p.a., by předpokládám o moc hůře asi nedopadly. Počítám také, že v minulosti byly úrokové sazby vyšší.
A které všechny alternativy by tedy ještě mohly připadat v úvahu ?
"Téměř libovolné ETF jde koupit na páku. V USD jde úvěr pro maržové obchodování aktuálně sehnat za 1.64 % p.a., viz Interactive Brokers. Obecně se to však nedá doporučit, je to velké riziko. Úrok totiž nelze zpravidla fixovat. To v kombinaci s volatilitou může způsobit, že se nám taková investice nakonec nevyplatí. Pokud však případné splacení úvěru můžeme pokrýt z jiných prostředků, co máme potenciálně k dispozici, může to být zajímavé. Tohle už jsou ale hodně pokročilé a specifické věci. Jinak velká výhoda tradiční hypotéky je právě fixace úroků.
Doufám, že tyto informace budou užitečné."
A nedá se v tomto případě páka využít i jako něco jako levná hypotéka se zástavou portfolia (peněz, které jsou u brokerské společnosti vložené jako peníze k nákupu portfolia) a libovolně s penězi nakládat ? Nejen na nákup dalších cenných papírů, ale prostě libovolně s nimi disponovat ? Možnost takto levných peněz může být lákavá.
Stále mi vrtá hlavou, proč když ty akcie nabízí tak zajímavé výnosy a rizika by měly být tedy vzhledem k těmto výnosům minimální, proč nemají komerční banky mnohem větší zájem mít v těchto akciích zainvestováno většinu svých peněz, ale snaží se sami vyhledávat investiční projekty, případně financovat hypotéky se sazbou pod 2,00 % p.a. To by přece logicky šly tyto banky samy proti sobě... Existuje na toto nějaká odpověď ? A proč nejsou ochotné tedy v drtivé většině případů na dlouhodobé vklady nabídnout ani ty 2,00 % p.a., když by je samy na akciovém trhu mohly zhodnocovat v průměru řekněme 3x rychleji ? Na toto stále nenacházím žádnou logickou odpověď kromě té, že prostě akcie musejí být mnohem rizikovější, než se mi zdá/než si jsem ochoten připustit.
Doufám, že se z toho textu dají pochopit mé myšlenky/úvahy.
Velice děkuji za tento velmi dlouhý, ale hlavně velmi poučný článek ! To jsou přesně ty informace, které hledám a které jsou pro mě přínosné ! Zároveň se omlouvám, že jsem neměl možnost reagovat dříve. Je toho hodně, na co bych se chtěl zeptat, že je mi zároveň i jasné, že na spoustu otázek v této mé reakci zapomenu.
"V tom případě mám pro tebe dobrou zprávu. Roční riziko, že přijdeš o všechno při investici do fondu/ETF který kopíruje široce diverzifikovany akciový index (ať už onen MSCI World nebo S&P 500), je prakticky nulové, ze dvou důvodů -"
Ještě bych se tedy chtěl zeptat, čím přesně se liší akciový indexový fond od ETF ? Přestože o těchto dvou pojmech slyším hodně často společně, nemám tušení, v čem jsou jiné ?
"1) Akciové trhy (tzn. indexy, ne jednotlivé akcie!) jdou dlouhodobě vždy nakonec nahoru, a v podstatě neexistuje riziko, že půjdou na nulu. To by nevyhnutelně znamenalo konec kapitalismu a moderní civilizace. Akciové indexy nemůžou narozdíl od jednotlivých akcií zbankrotovat (to by musel zaniknout celý trh). Ano, můžou mit špatný rok či dokonce dekádu, ale kvůli výkonnosti kvalitního akciového indexu nikdy nepřijdeš o všechno. Na 25 letém horizontu byl nejhorší možný výsledek při investici do indexu S&P 500, který zahrnuje 500 největších amerických firem, 5.9 % p.a, a to v roce 1928 - těsně před Velkou hospodářskou krizí. Mnohem častější výsledek byl však podstatně vyšší (často nominálně i přes 10 % p.a.). Zde najdeš tabulku s průměrným ročním zhodnocením, pro dlouhodobého investora je nejzajímavější ten poslední sloupeček: http://financeandinvestments.blogspot.c ... s-500.html
2) Nástroje, skrz které do akciových indexů můžeš investovat (ETF a OPF) jsou v dnešní době transparentní a přísně regulované. V historii finačních trhů se snad ještě nikdy nestalo, aby investoři do ETF přišly o své prostředky kvůli podvodu. S OPF je to dnes velmi podobné; tunelování jaké jsme v ČR v minulosti zažili je ve světě vzácnost, a bylo způsobené slabou regulací a nevyspělostí kapitalismu v ČR. U nás kapitalismus neměl žádnou tradici, kdežto v USA ho postupně ladí už stovky let. ČR je z investičního hlediska pořád oficiálně klasifikována jako rozvojová země (emerging market) [1].
Většina brokerů je pojištěna na docela vysoké částky, riziko z této strany také v podstatě nehrozí.
Pokud tedy opravdu máš dlouhodobý investiční horizont, a posuzuješ riziko tak jak píšeš, je pro tebe investice do správného akciového indexu lepší alternativa jak TV. Existuje i jedna dobrá varianta s měnovým zajištěním - fond Amundi North America CZK, který kopíruje index MSCI North America.
Mimochodem: Průměrná roční inflace v ČR za roky 2010 až 2014 byla 1.74 %, pod 1 % se drží pouze poslední 2 roky. Není tedy bohužel 0.5 % jak odhaduješ."
Ano, podle čísel to vypadá všechno moc hezky. Hledal jsem ten zmiňovaný fond "Amundi North America CZK" a našlo mi to možnost do něj investovat skrze Komerční Banku, což se mi však nelíbí je už ten samotný vstupní poplatek ve výši 3 %. To mi přijde strašně moc. Neexistuje nějaká jiná možnost, jak by šlo do tohoto fondu investovat s nižšími náklady ? Pokud by to šlo pouze v jiné měně (ideálně USD), ale s nižším vstupním poplatkem, bylo by to pro mě mnohem výhodnější. Manažerský poplatek ve výši 0,15 % (zřejmě ročně) by byl ale přijatelný, žádné další náklady (např. na správu portfolia) už nejsou ? Dál bych se zeptal, jak by to bylo v případě krachu oné zmiňované Komerční Banky. Krachem Komerční Banky bych přišel o celé své portfolio anebo by toto portfolio bylo někde uložené a pojištěné ? A pokud ano, existuje nějaká výše ? Co se týče brokerských společností, tak nevím, jak je to u akcií, ale u forexu se pojištění obchodních účtů velmi zásadně liší broker od brokera. Některé nejsou pojištěny vůbec a jejich regulace je velmi pochybná, některé jsou pojištěny do 20.000 EURO, většina britských, které spadají pod regulaci FCA, jsou pojištěny do výše 85.000 GBP.
Existuje možnost investovat do fondu kopírující index PX (tedy české burzy) ? Tím, že ČR se bere jako rozvojová země, teoretické zisky z českých akcií by měly dosahovat vyšších výnosů, než v případě amerických akcií, či akcií ve vyspělém světě obecně nebo se pletu ?
Když se zeptám tedy ještě jednou a jinak, jaké všechny produkty by co nejvíce splňovaly mé očekávání ?
Zatím jsem si tedy poznamenal:
1) iShares Core MSCI World UCITS ETF
ETF, ISIN IE00B4L5Y983, WKN A0RPWH, EUNL - Ten se tedy snaží, co nejvíce kopírovat index MSCI World ? Do tohoto ETF by šlo tedy investovat ideálně přes koho ? Přes Interactive Brokers ?
2) Amundi Funds Index Equity North America (CZK) - Ten se tedy snaží, co nejvíce kopírovat index MSCI World ? Je možné do něho investovat v měně CZK (ale to pro mě není zase tak rozhodující). Dá se do něj investovat i jinak, než přes Komerční Banku s nižšími poplatky ?
.............................................
Jsou nějaké další Vámi doporučované alternativy ? Třeba indexy, co kopíruji Vámi zmiňovaný S&P 500, Dow Jones Index nebo NASDAQ ?
"Mimochodem: Průměrná roční inflace v ČR za roky 2010 až 2014 byla 1.74 %, pod 1 % se drží pouze poslední 2 roky. Není tedy bohužel 0.5 % jak odhaduješ."
To je tedy mnohem vyšší, než jsem podvědomě předpokládal, každopádně i tato inflace (pokud bych počítal radši 2,00 % - lépe počítat s horší možností), by se stále ještě dala lehce překonat nejvýše úročenými termínovanými vklady (i bankovními). Stále se tedy nabízí otázka, jestli jsou investice do akcií za momentální situace na trhu nutné...
"Když se podíváme na historické výnosy indexu S&P 500 (viz odkaz na tabulku výše), tak bych řekl, že to není nic vyjímečného, a že budoucí výnosy mohou být i lepší. K indexu MSCI World nejsou na internetu snadno dostupné komplexní výpočty historické výkonnosti, tak jako k indexu S&P 500, ale obecně bych řekl že, by měl být méně volatilní jak index S&P 500, protože je diverzifikovaný i mezi jednotlivé země.
Firmy v indexu S&P 500 (který zahrnuje pouze firmy obchodované na americkém trhu) mají přes polovinu příjmů pocházejících mimo USA, takže se dá tento index považovat i sám o sobě za částečně globálně diverzifikovaný.
Historické výnosu indexu MSCI World v jednotlivých letech najdeš zde - tabulka vpravo, sloupec "MSCI World"."
Historické výnosy vypadají krásně a za sebe můžu říci, že bych se spokojil i s mnohem nižšími zisky. O víkendu jsem si volal se známým, který se o akcie zajímá na denní bázi, ten mi řekl, že u amerických akcií (tím myslel ty největší jako Coca-Cola, McDonalds), by operoval v blízké budoucnosti s růstem spíše 3-4 % ročně, než vyšším a jako důvod uvedl právě ten šílený růst cen amerických akcií v posledních letech. Když % vzrostou ceny a výnosy zůstanou plus minus stejné, tak % výnosy poletí dolů. Dále mi říkal sám za sebe, že investovat do amerických akcií či do nějakého indexu napojeného na americké akcie, mi nedoporučuje. Když jsem se ho zeptal, co dělá s volnými přebytky peněz, tak mi odpověděl, že je postupně ukládá do akcií ČEZu a že v nich má zhruba 5-10 % svých peněz a má v plánu je akumulovat i nadále. K volatilitě se vyjádřit nedokážu, obecně, kdyby se jednalo o více volatilní akcie (ve zbytku světa oproti USA), tak ani větší počet akcií v poftfoliu nemusí znamenat menší volatilitu celku. Jestli jsem to pochopil správně, tak růst akcií indexu MSCI World od 31.května 1994 (což je více, než 20 let), byl 7,06 % ročně. A od roku 2001 (během 14 let) skončil tento index 10x v zisku a 4x ve ztrátě, to by byl rovněž celkem přijatelný poměr.
"U inflace je potřeba si uvědomit čtyři klíčové věci:......."
Řekl bych, že moje osobní inflace bude o něco vyšší, než oficiálně udávaná, nijak hluboko jsem to nezkoumal, ale kdybych se podíval zpětně do historie zpátky před 10 lety a porovnal ceny tehdy a nyní, prostě mi to moc nešteluje. Řekl bych, že moje osobní inflace asi byla o něco vyšší, než 2 %, ale do budoucna budu pro výpočty počítat s průměrnou inflací 2 %, protože se mi to zdá také rozumné a nejvíce pravděpodobné.
"Nedoporučuji kupovat jakékoliv individuální akcie - vědecké studie hovoří jasně - investor, co vybírá jednotlivé akcie, téměř vždy nakonec zaostane za indexem. Jakákoliv akcie může jít na nulu, nebo dlouhodobě prodělávat - u kvalitního indexu toto riziko neexistuje. "
Tohle by ale přeci logicky z principu věci nedávalo moc smysl. Když koupím jednotlivou akcii, tak tím defacto sázím na jednoho koně a tím pádem je velmi pravděpodobné, že v dlouhém časovém horizontu buď velmi vydělám nebo velmi prodělám. Tím, že koupím celý index, bych matematicky žádný náskok nebo edge nebo jak to nazvat, získat prostě neměl. Co tím získám je pouze ta samotná diverzifikace mezi více akcií, což mi prakticky dává garanci, že moje konečná bilance nedopadne katastrofálně, ale zároveň ani "nijak oslnivě" v porovnání s tím, kdybych se zrovna trefil do akcie, která během 5 let 10x násobila svou hodnotu. Jediné, čím si vysvětluju to, že investor, který nakupuje jednotlivé akcie, zaostává za indexem, je to, že s akciema zřejmě často spekuluje, což vede k tomu, že spoustu peněz zaplatí brokerovi za zprostředkování obchodů.
"Např. celá oblast energetiky se docela rapidně a dramaticky mění a ČEZu poslední dobou ujíždí vlak, anti-kuřácké společenské tendence také poslední dobou posilují, a to i legislativně. Vsadit si na tyto společnosti na 30 let rozhodně není bez rizika, a to jsem vyjmenoval jen 2 potenciální problémy ze stovek možných, kterým čelí každá jednotlivá akcie."
Zde se však přímo vybízí ta otázka, že jestli právě kvůli tomu, že ČEZu ujíždí vlak, jestli právě proto ta akcie už nestojí 1400 CZK, ale pouze 530 CZK a zda se nedá spekulovat na to, že ta akcie je na současných cenách levná. Jak jsem však řekl, spekulovat není mým cílem (protože vím, že to nemá smysl), ale těžit z potenciálu, které dlouhodobé držení akcií nabízí.
"Mimochodem, ČR má navíc z globálního hlediska na akciovém trhu váhu cca 0,03 %. V globálně-neutrálním akciovém portfoliu by tak ČR měla tvořit méně jak 1 %. Pokud má váhu vyšší, investor tím vyjadřuje svou víru v to, že ČR bude překonávat globální trh. To je sázka bez záruky. Sázet si ještě nad rámec toho, které akcie z indexu PX budou překonávat ty ostatní (tím, že neinvestujeme do celého PX indexu, ale vybereme si třeba ČEZ a Philip Morris), je pochopitelně ještě mnohem rizikovější."
A vy byste tedy investici do indexu PX jako celku tedy nedoporučoval ? Ten by se dal totiž sestavit prakticky na papíře a pomocí FIO Banky by se dal i nakoupit a poplatky s tím spjaté by byly prakticky minimální, když porovnám pokyn za nákup české akcie ve výši cca 0,29 % (nevím přesně, pro větší množství možná ještě méně) jen se vstupním poplatkem ve výši 3 % do Amundi Funds Index Equity North America (CZK), který zprostředkovává Komerční Banka. Nehledě na to, že české akcie by z hlediska toho, že se jedná o rozvojový trh, by měly skýtat dle teorie vyšší výnosy a o nějakých aktuálních cenových maximech a tedy i bublině se v žádném případě hovořit nedá.
"Pokud je ETF či OPF akumulační (neboli také kapitalizační či reinvestiční), tak dividendy automaticky reinvestuje a investor nic řešit nemusí. Po prodeji více jak za 3 roky navíc neplatí ani žádnou daň ze zisku."
Jak by to bylo v tomto případě při držení českých akcií ? Daní se vůbec dividendy z držení českých akcií ? Někde jsem slyšel, že daně z dividend českých akcií budou zrušeny (aby se tím podporovalo "spoření"), pak jsem slyšel, že se od toho upustilo. Jak to tedy vlastně je ? 3 roky by mě rozhodně nijak neomezovaly.
"Pokud zahraniční ETF vyplácí dividendy, je potřeba je do DP uvést. Je to práce na pár hodin ročně, FÚ v praxi většinou stačí potvrzení od brokera, které velká část brokerů automaticky vystavuje. Dividendy tvoří historicky cca 40 % celkovch akciových výnosů, takže pokud bychom přinejhorším přišli o 15 % z toho, celkovou výkonnost to sníží jen o 6 % (nikoliv 6 procentních bodů), tzn. třeba místo 10 % vyděláme jen 9.4 %. Takže i ten nejhorší možný nepravděpodobný scénář, že s FÚ nebude žádná domluva, a budeme muset dividendy zdanit 2x, je pořád docela přijatelný."
A toto je běžné ? Já měl za to, že u ETF je akorát stanovena cena nákupu a prodeje jako celku, že k žádné výplatě dividend nedochází, že se ony dividendy pouze nabalují do samotné hodnoty ETF.
"Zlato není prostředek pro zhodnocení kapitálu. Je to jen možnost jak si něco schovat na horší časy, ale je potřeba počítat s tím, že se ochrany před inflací také nemusíme dožít, protože krátkodobě žádná korelace zlata s inflací neexistuje. Navíc je to poměrně volatilní komodita.
Zajímavá je na zlatu částečně negativní korelace s akciovými trhy - občas platí, že když akcie rostou, zlato padá, a když akcie padají, zlato roste. Zlato tak může snížit volatilitu akciového portfolia, ale bude to vždy na úkor dlouhodobé výkonnosti.
Jinak není pravda, že zlato nenese naprosto žádný risk. Risk nese všechno. Fyzické zlato nám může například někdo ukrást. Kdybych měl jmenovat jeden další velmi "divoký" risk - ač má zatím sebemenší váhu, na horizontu 100 let může mít vliv - tak je to rozjezd korporací (třeba Planetary Resources) co budou v budoucnu pomocí robotů těžit asteroidy. Většina zlata na zemi pochází právě z asteroidů.
"
Jaký vlastně mají na zlato pohled prokazatelně úspěšní obchodníci ? Z mého pohledu je to pro laika ideální možnost, jak uložit obrovské hodnoty do velmi malého objektu bez nějakých velkých znalostí a bez nutnosti velké správy. Zároveň je mi jasné, že dlouhodobě se dá jen těžko počítat s výnosy např. akcií.
"ETF EUNL bylo na trh uvedeno v září 2009, takže jeho historie předtím neexistuje. Index MSCI World, které toto ETF kopíruje, má však mnohem delší historii a ta existuje (např. na Wikipedii)
Rozložení indexu MSCI World mezi jednotlivé země můžeme najít v jeho fact sheetu, stejně tak akcie s největší váhou. Kompletní výpis portfolia můžeme najít na stránkách MSCI zde.
EUNL je jen jedna možnost, ETF existují tisíce, a některé mohou být i zajímavější. "EUNL" je z hlediska akciové investice relativně konzervativní, protože je globálně neutrální a soustřeďuje se pouze na vyspělé trhy. Jeho největší nevýhoda je, že nezahrnuje rozvíjející se země a malé podniky (které bývají historicky výnosnější jak ty velké).
"
Počítal jsem výnos toho indexu MSCI World z grafu za období 1969 až 2012 (tedy 43 let) a zjednodušeně jsem se dopočítal zhodnocení (ze 100 na 1200 - předpokládám, že dividendy jsou zahrnuty už v indexu) 5,94 % p.a. a to už mi zase taková bomba nepřijde. Zajímalo by mě, jak by za takto dlouhé období dopadlo cyklení nejvýše úročených termínovaných vkladů na trhu. Jelikož ještě teď nedávno, kdy byly úrokové sazby na trhu nejnižší snad v celé historii, bylo možné uzavřít termínovaný vklad s úrokem 5,00 % p.a., by předpokládám o moc hůře asi nedopadly. Počítám také, že v minulosti byly úrokové sazby vyšší.
A které všechny alternativy by tedy ještě mohly připadat v úvahu ?
"Téměř libovolné ETF jde koupit na páku. V USD jde úvěr pro maržové obchodování aktuálně sehnat za 1.64 % p.a., viz Interactive Brokers. Obecně se to však nedá doporučit, je to velké riziko. Úrok totiž nelze zpravidla fixovat. To v kombinaci s volatilitou může způsobit, že se nám taková investice nakonec nevyplatí. Pokud však případné splacení úvěru můžeme pokrýt z jiných prostředků, co máme potenciálně k dispozici, může to být zajímavé. Tohle už jsou ale hodně pokročilé a specifické věci. Jinak velká výhoda tradiční hypotéky je právě fixace úroků.
Doufám, že tyto informace budou užitečné."
A nedá se v tomto případě páka využít i jako něco jako levná hypotéka se zástavou portfolia (peněz, které jsou u brokerské společnosti vložené jako peníze k nákupu portfolia) a libovolně s penězi nakládat ? Nejen na nákup dalších cenných papírů, ale prostě libovolně s nimi disponovat ? Možnost takto levných peněz může být lákavá.
Stále mi vrtá hlavou, proč když ty akcie nabízí tak zajímavé výnosy a rizika by měly být tedy vzhledem k těmto výnosům minimální, proč nemají komerční banky mnohem větší zájem mít v těchto akciích zainvestováno většinu svých peněz, ale snaží se sami vyhledávat investiční projekty, případně financovat hypotéky se sazbou pod 2,00 % p.a. To by přece logicky šly tyto banky samy proti sobě... Existuje na toto nějaká odpověď ? A proč nejsou ochotné tedy v drtivé většině případů na dlouhodobé vklady nabídnout ani ty 2,00 % p.a., když by je samy na akciovém trhu mohly zhodnocovat v průměru řekněme 3x rychleji ? Na toto stále nenacházím žádnou logickou odpověď kromě té, že prostě akcie musejí být mnohem rizikovější, než se mi zdá/než si jsem ochoten připustit.
Doufám, že se z toho textu dají pochopit mé myšlenky/úvahy.
- MarekVach
- Nadšenec
od omgf 11. 9. 2015 21:16
"Stále mi vrtá hlavou, proč když ty akcie nabízí tak zajímavé výnosy a rizika by měly být tedy vzhledem k těmto výnosům minimální, proč nemají komerční banky mnohem větší zájem mít v těchto akciích zainvestováno většinu svých peněz, ale snaží se sami vyhledávat investiční projekty, případně financovat hypotéky se sazbou pod 2,00 % p.a. "
Vybrat vklady na 5ti letý termíňák a koupit za ně akcie je špatný nápad, protože akcie jsou volatilní a nikde není zaručeno, že až bude banka muset vracet peníze z termíňáku, tak bude zrovna rok 2008 výnos z akcií -30%. Koukni se na graf SPY
http://finance.yahoo.com/echarts?s=SPY+ ... Y;range=my
a představ si, že by banka udělala to co navrhuješ v roce 2000 nebo 2005.
A představ si, že to banky dělaly a stále i dělají. A to byl důvod finanční krize, která byla. Banky braly levné peníze od lidí a od CB a investovaly je nejen do akcií, ale do derivátů, které se tvářily bezpečně. Říkalo se jim hypoteční deriváty. A když to řachlo, tak krachovala jedna banka za druhou a před totálním kolapsem finančního systému to musely zachraňovat vlády.
Takže banky to dělají, ale drží si nějaké limity, aby je případný výkyv akcií nepotopil. Takže to nemůžou dělat do nekonečna.
A mimochodem, to že to banky dělají je důvod, proč nemáme hyperinflaci. Většina peněz, které FED natiskl v rámci kvantitativního uvolňování skončila tak, že je banky vložily do akcií
Vybrat vklady na 5ti letý termíňák a koupit za ně akcie je špatný nápad, protože akcie jsou volatilní a nikde není zaručeno, že až bude banka muset vracet peníze z termíňáku, tak bude zrovna rok 2008 výnos z akcií -30%. Koukni se na graf SPY
http://finance.yahoo.com/echarts?s=SPY+ ... Y;range=my
a představ si, že by banka udělala to co navrhuješ v roce 2000 nebo 2005.
A představ si, že to banky dělaly a stále i dělají. A to byl důvod finanční krize, která byla. Banky braly levné peníze od lidí a od CB a investovaly je nejen do akcií, ale do derivátů, které se tvářily bezpečně. Říkalo se jim hypoteční deriváty. A když to řachlo, tak krachovala jedna banka za druhou a před totálním kolapsem finančního systému to musely zachraňovat vlády.
Takže banky to dělají, ale drží si nějaké limity, aby je případný výkyv akcií nepotopil. Takže to nemůžou dělat do nekonečna.
A mimochodem, to že to banky dělají je důvod, proč nemáme hyperinflaci. Většina peněz, které FED natiskl v rámci kvantitativního uvolňování skončila tak, že je banky vložily do akcií
- omgf
- Mírně pokročilý
od drozden 13. 9. 2015 08:56
BusyMan píše:V tom případě mám pro tebe dobrou zprávu. Roční riziko, že přijdeš o všechno při investici do fondu/ETF který kopíruje široce diverzifikovany akciový index (ať už onen MSCI World nebo S&P 500), je prakticky nulové, ze dvou důvodů -
1) Akciové trhy (tzn. indexy, ne jednotlivé akcie!) jdou dlouhodobě vždy nakonec nahoru, a v podstatě neexistuje riziko, že půjdou na nulu. To by nevyhnutelně znamenalo konec kapitalismu a moderní civilizace. Akciové indexy nemůžou narozdíl od jednotlivých akcií zbankrotovat (to by musel zaniknout celý trh). Ano, můžou mit špatný rok či dokonce dekádu, ale kvůli výkonnosti kvalitního akciového indexu nikdy nepřijdeš o všechno. Na 25 letém horizontu byl nejhorší možný výsledek při investici do indexu S&P 500, který zahrnuje 500 největších amerických firem, 5.9 % p.a, a to v roce 1928 - těsně před Velkou hospodářskou krizí. Mnohem častější výsledek byl však podstatně vyšší (často nominálně i přes 10 % p.a.). Zde najdeš tabulku s průměrným ročním zhodnocením, pro dlouhodobého investora je nejzajímavější ten poslední sloupeček: http://financeandinvestments.blogspot.c ... s-500.html
1/ Nojo, jenze jak poznat, ktery index je kvalitni? Byl index ruskych akcii v roce 1900 kvalitni? Mozna ano, predstavoval tehdy 6 % svetoveho indexu akcii. Nemecky predstavoval 13 %, USA 15 %, UK 25%.
Presto investori do tehdy kvalitnich nemeckych ci ruskych indexu nemeli prave stesti. Je snadne se divat do historie, kdyz vime, co se stalo, ale to, co se stalo, je jen jedna mozna varianta vyvoje.
2/ Nejhorsi navratnost S&P500 na 25letem horizontu byla nizsi - podle mych rychlych propoctu byl po inflaci ocisteny navrat 09/1929-08/1954 cca 3.7 % p.a., ale to diky reinvestici dividend. Samotny index mel negativni navratnost 1.8 % p.a.
BusyMan píše:Když se podíváme na historické výnosy indexu S&P 500 (viz odkaz na tabulku výše), tak bych řekl, že to není nic vyjímečného, a že budoucí výnosy mohou být i lepší. K indexu MSCI World nejsou na internetu snadno dostupné komplexní výpočty historické výkonnosti, tak jako k indexu S&P 500, ale obecně bych řekl že, by měl být méně volatilní jak index S&P 500, protože je diverzifikovaný i mezi jednotlivé země.
Za roky 1900-2015 je realna vynosnost svetoveho (resp. pres 90 % trzni kapitalizace), podle kapitalizace na zacatku roku vazeneho, indexu akcii 5.2 %. Volatilita svetoveho indexu je skutecne o neco malo nizsi.
To jenom pro upresneni, jinak s vyznenim BusyManovych prispevku souhlasim.
- drozden
- Mírně pokročilý
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků