Regres - vymáhání pojišťovny za nehodu pod vlivem alkoholu

Povinné ručení, životní pojištění, cestovní pojištění, pojištění domácností, penzijní fondy

Moderátor: Moderátoři FinExpert.cz

Odeslat příspěvekod rumburak35 19. 9. 2014 11:09

Dobrý den,
řeším podobný problém. Jako řidič jsem způsobil dopravní nehodu, při které zemřel majitel vozidla (vozidlo bylo pojištěné, ale ne na mně). Z místa nehody jsem odešel a v trestním řízení jsem byl odsouzen za usmrcení z nedbalosti, neposkytnutí první pomoci a také jsem byl odsouzen k náhradě škody. Škodu zaplatila pojišťovna a teď ji po mě vymáhá v rámci regresního řízení (protože jsem nezůstal na místě nehody). Pojišťovna požaduje 100% (škoda v řádech miliónů) a nelze se domluvit na rozumném splátkovém kalendáři (k částce jsou vztaženy úroky, které není možné splatit). Proti zaplacení jsem podal námitku, ale první soud jsem prohrál. Je nějaká možnost jak z toho ven?
rumburak35
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod Fantucci 19. 9. 2014 12:34

Ne není
Pracuji ve fin. poradenství? No a?
Fantucci
Diskutér

Odeslat příspěvekod PatrikChrz 19. 9. 2014 12:47

Co to znamená "odešel od nehody"? Pokud tím myslíš UTEKL a zraněného řidiče jsi tam nechal bez pomoci, tak jde zcela evidentně o "zvlášť závažné porušení pravidel silničního provozu" a navíc trestný čin, tady ti nepomůže ani svěcená voda.
Nekupuji si věci, které nepotřebuji nebo které se mi nelíbí, abych udělal dojem na lidi, kteří mě stejně nemají rádi.
PatrikChrz
Administrátor
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Tomáš Marný 19. 9. 2014 12:52

protože jsem nezůstal na místě nehody
Naprostý nesmysl, tento důvod není uveden v § 10 zák. č. 168/1999 Sb. Správně tam má být "protože jsem byl ožratý jak doga", že?
SZ přijímám pouze od lidí s IQ vyšším, než mám sám ;-).
Tomáš Marný
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod malejarda 19. 9. 2014 12:55

Tak on už byl odsouzen, takže je zbytečné řešit, jak je co trestné a čemu unikne nebo neunikne, jestli byl opilý nebo zfetovaný nebo v šoku. Úhrada škody s trestem nesouvisí, pojišťovna ji požaduje jistě až v okamžiku nabytí právní moci rozsudku. ;-)

Pokud máš nějaký majetek nebo příjem, v kterém bys mohl zaplatit 30 % škody, můžeš sám na sebe podat soudu návrh na oddlužení.
http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html
malejarda
Diskutér

Odeslat příspěvekod rumburak35 19. 9. 2014 13:27

Jak říkáte, již jsem byl odsouzen v trestním řízení (nepodmíněně) a propuštěn na podmínku. Jde mě o to, že s pojišťovnou se nedá domluvit a chce celou částku okamžitě. Na insolvenci jsem se již informoval, ale údajně je problém s

"§ 416 (1) Osvobození podle § 414 a 415 se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, a dále pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti".

Našel jsem na internetu judikát (http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodn ... 93778.html), ale nevím, jestli je možné ho vztáhnout i na mě (konkrétně část "Jinak řečeno, z ustanovení § 416 odst. 1 insolvenčního zákona plyne, že tomu, aby byl úpadek dlužníka řešen oddlužením, které vyústí (může vyústit) v rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení zbytku dluhů, nebrání ani okolnost, že zde jsou majetkové sankce uložené dlužníku v trestním řízení pro úmyslný trestný čin.")
rumburak35
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod malejarda 19. 9. 2014 14:16

Zaprvé by sis měl přečíst ten rozsudek trestního soudu a ujasnit si, k čemu tě soud odsoudil, jaký ti uložil trest, jak vysokou škodu ti uložil uhradit a komu ji máš uhradit. Peněžitý trest totiž není to samé jako náhrada škody. Peněžitý trest je něco jako pokuta a platí se státu (prostřednictvím soudu) a ne poškozenému. Rozhodně nelze považovat náhradu škody za peněžitý trest nebo jinou majetkovou sankci. Je to defakto jen uznání nároku poškozeného na náhradu škody.

trestní zákoník
§ 67
Peněžitý trest
(1) Peněžitý trest může soud uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo
pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat
majetkový prospěch.
(2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit peněžitý trest pouze v
případě, že
a) trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin
dovoluje, nebo
b) ho ukládá za přečin a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného
přečinu a osobě a poměrům pachatele nepodmíněný trest odnětí svobody
současně neukládá.
(3) Jako samostatný trest může být peněžitý trest uložen, jestliže
vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a
poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
§ 68
Výměra peněžitého trestu
(1) Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a
nejvíce 730 celých denních sazeb.
(2) Denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč.
(3) Počet denních sazeb soud určí s přihlédnutím k povaze a závažnosti
spáchaného trestného činu. Výši jedné denní sazby peněžitého trestu
stanoví soud se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele.
Přitom vychází zpravidla z čistého příjmu, který pachatel má nebo by
mohl mít průměrně za jeden den.
(4) Příjmy pachatele, jeho majetek a výnosy z něj, jakož i jiné
podklady pro určení výše denní sazby mohou být stanoveny odhadem soudu.
(5) Soud v rozhodnutí uvede počet a výši denních sazeb. Nelze-li od
pachatele podle jeho osobních a majetkových poměrů očekávat, že
peněžitý trest ihned zaplatí, může stanovit, že peněžitý trest bude
zaplacen v přiměřených měsíčních splátkách; přitom může určit, že
výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže pachatel nezaplatí
dílčí splátku včas.
(6) Peněžitý trest soud neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný.
(7) Zaplacené částky peněžitého trestu připadají státu.


Jestli po tobě po tom co jsi byl odsouzen trestním soudem pojišťovna vymáhá navíc ještě další škodu v rámci regrese, tak ji vymáhá určitě v občanskoprávním řízení a ne v trestním řízení.
malejarda
Diskutér

Odeslat příspěvekod rumburak35 19. 9. 2014 15:16

Jedná se o náhradu škody podle p. 228, kterou za mě zaplatila pojišťovna a teď ji chce proplatit zpět (pojišťovna vyplatila na základě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem). V trestním řízení po mě chtěl soud, ať to zaplatím, ale zaplatila to vlastně ta pojišťovna. Nakonec se však částka zvýšila a tuto částku po mě pojišťovna vysoudila v občanskoprávním řízení.
rumburak35
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod malejarda 19. 9. 2014 15:38

No tak vidíš, je to jen náhrada škody, není to žádný peněžitý trest ani majetková sankce. Mimochodem jsi byl odsouzen za přečin "Usmrcení z nedbalosti", což není úmyslný trestný čin je to jen nedbalostní přečin, "Neposkytnutí pomoci" je sice úmyslný trestný čin, ale tímto činem nejspíš žádná přímá hmotná škoda způsobena nebyla ne? Takže každopádně můžeš podat soudu návrh na oddlužení, pokud je šance, že 30 % splatíš prodejem majetku, dary od příbuzných, předpokládaným výdělkem, ...
malejarda
Diskutér

Odeslat příspěvekod rumburak35 19. 9. 2014 16:21

No já jsem se právě bavil s insolvenčním správcem a ten se bavil se soudcem a ten říkal, že prý kvůli § 416 a kvůli "neposkytnutí pomoci" (což je úmyslný trestný čin) prý není možné provést oddlužení. (do insolvence by mělo jít vstoupit, ale nejde oddlužení, takže by se asi nic nevyřešilo).
rumburak35
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod malejarda 19. 9. 2014 20:01

Je třeba vycházet z toho paragrafu:
"§ 416 (1) Osvobození podle § 414 a 415 se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, a dále pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti".

- Tedy zaprvé nebyl ti v trestním řízení uložen zcela určitě žádný peněžitý trest.
- Zadruhé ti podle mě nebyla uložena ani jiná majetková sankce, protože povinnost náhradit škodu není dle mě majetková sankce (ale nejsem si tím zcela jist). Jinou majetkovou sankcí je v trestním řízení např. "Pořádková pokuta" dle § 66 trestního řádu.
- Zatřetí ti byla v trestním řízení uložena povinnost nahradit škodu, teď jde o to, čím ta škoda vznikla, jestli vznikla z nedbalostního jednání nebo úmyslným porušením právní povinnosti. To nevím, protože neznám rozsudek. Uvedu příklad: Nedáš přednost vozidlu jedoucímu po hlavní silnici, dojde k dopravní nehodě, to je typické nedbalostní jednání, řidič druhého vozidla zemře hned při nehodě, ty od nehody utečeš, ale i kdybys neutekl, nemohl bys mu pomoct, protože už je mrtvý, v takovém případě jsi veškerou škodu způsobil z nedbalosti, nikoliv úmyslným porušením právní povinnosti. Ale kdyby řidič nebyl hned mrtev a zemřel až následně kvůli tomu, že jsi mu neposkytl první pomoc, jak ti ukládá zákon, tak jsi způsobil škodu úmyslným porušením právní povinnosti, ale jenom na tom mrtvém řidiči, na vozidle jsi způsobil škodu stejně jen z nedbalosti.
- Začtvrté ti byla v občanskoprávním řízení uložena povinnost nahradit další následnou škodu a teď zase záleží na tom, jak ta škoda vznikla, jestli vznikla z nedbalosti nebo úmyslným porušením právní povinnosti. To nevím, protože neznám rozsudek.

Pokud jsi způsobil nějakou škodu úmyslným porušením právní povinnosti, tak bys ji měl přednostně a zcela uhradit a na zbylou škodu, která byla způsobena z nedbalosti, už pak můžeš použít podání návrhu na oddlužení.
malejarda
Diskutér

Odeslat příspěvekod rumburak35 19. 9. 2014 22:59

Zaprvé přesně tak, zadruhé nejspíš taky.
K tomu třetímu: odsouzen jsem byl pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143,1,2 a přečin neposkytnutí pomoci § 151 (spolujezdec byl okamžitě mrtev)
Ke čtvrtému: v trestním jsem byl také odsouzen k náhradám škod dle § 228,1 (většinou pozůstalí). To pojišťovna vyplatila. Ale později se připojili další pozůstalí, které pojišťovna odškodnila a ta po mě v rámci občanskoprávního řízení vymohla tuto částku (momentálně mám podané odvolání).
Ve výpisu z rejstříku trestů je to označeno jako úmyslný trestný čin (§ 151).
rumburak35
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod malejarda 20. 9. 2014 02:47

To je dle mě jedno, co je v rejstříku, pokud jde o náhradu škody, tak záleží na tom, jakým způsobem byla škoda způsobena, jestli z nedbalosti nebo úmyslným porušením právní povinnosti. Jestliže byl spolujezdec při nehodě okamžitě mrtev, a nehoda byla způsobena nedbalostním jednáním (např. nedání přednosti v jízdě), tak byla škoda vzniklá pozůstalým způsobena z nedbalosti (proto jsi byl odsouzen v souvislosti se smrtí spolujezdce za nedbalostní trestný čin). To že jsi byl mimo jiné odsouzen i za úmyslný trestný čin ještě neznamená, že tím úmyslným trestným činem vznikla pozůstalým škoda. Pokud jde o náhradu škody, tak když se půjde do důsledku, tak nezáleží ani na paragrafu, záleží na definici vzniku škody "úmyslné porušení právní povinnosti". Takže pokud jsi např. při řízení vozidla překročil povolenou rychlost, v důsledku čehož došlo ke smrti spolujezdce, mohlo by se to brát za úmyslné porušení právní povinnosti, protože zákon řidiči stanovuje, že nejvyšší povolené limity nesmí překročit a těžko je někdo bude překračovat neúmyslně. Stále by šlo sice o neúmyslný trestný čin, protože usmrtit jsi ho jistě nechtěl úmyslně, ale povolená rychlost se nepřekračuje z nedbalosti, ale úmyslně, protože se spěchá. A pokud měla ta překročená rychlost vliv na vznik dopravní nehody nebo na její následky, tak byl vnik škody zapříčiněn i úmyslným porušením právní povinnosti.
malejarda
Diskutér

Odeslat příspěvekod rumburak35 23. 9. 2014 23:16

Šlo o překročení rychlosti. Mě právě zarazilo i to, že se pojišťovna odvolávala na zákon
"§ 10 odst. 1 písm. d) zák. č. 168/1999 Sb" který zní
"Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný".
Já jsem nebyl ani jedno.
rumburak35
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod malejarda 24. 9. 2014 23:40

Pojistitelem je pojišťovna, pojistníkem ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti, pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje (řidič).
malejarda
Diskutér

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků