Asi vidíš rozdíl mezi tím jak se zapojuje klávesnice a jak grafická karta. A nezáleží na tom jestli to zvládne průměrný kutil a návody jsou na netu.
Ale ta definice přece nijak nespecifikuje způsob zapojení. Když na to přijde, tu grafickou kartu mohu zapojit externě (např. k notebooku), nebo ji zapojit tak, že se bude válet mimo počítač a tudíž nikdy nebude "zabudovaná do výrobku pro konečného uživatele", stejně jako ta klávesnice, nebo jakékoliv jiné komponenty stolního počítače, které se skládají z desek tištěných spojů s mikročipy.
Technicky v tomhle ohledu (a zároveň z pohledu té definice) žádný rozdíl mezi grafikou a klávesnicí není:
V obou případech se jedná o věc, která sama o sobě nic nedělá, dokud není součástí většího celku (v tomto případě připojena k počítači - a je přece jedno jak)
A přitom by se dost pravděpodobně ve zde diskutovaném kontextu na klávesnici nahlíželo jinak, než na grafickou kartu.

Nerozporuji doporučení, že je lepší neriskovat a jít bezpečnější cestou co se daňové problematiky týče.
Ale snad se shodneme na tom, že je ta definice příliš vágní a prostor pro diskutabilní intepretaci toho, co všechno pod ní spadá, je příliš velký.
Přijde mi, že to primárně cílí na součástky (tj. samotné čipy, tištěné spoje atd.), ze kterých se potom vyrábí nějaký finální výrobek, který si může koupit BFU. (kterým například právě ta grafická karta je).
A je to ještě bizarnější v kontrastu např. s bodem č. 7, kde je ten výčet poměrně jasný bez prostoru pro spekulace:
7. Dodání herních konzolí, tabletů a laptopů.A ještě mě napadá jak je vlastně definovaný "konečný uživatel"?¨
Když si pro sebe koupím grafickou kartu v běžném retail obchodě, nebo třeba od někoho jiného z druhé ruky, tak nejsem koncový uživatel?
A pokud ne, tak kdo jím tedy je?
Když on je ty a ty jsi on a ty jsi ty, jsem já furt já? Kdo jí tohle kuře, co?
