Soudit se s pojišťovnou o krácení plnění? Úspěšnost?

Životní cyklus uživatele peněz

Moderátor: Moderátoři FinExpert.cz

Mám se soudit s velkou pojišťovnou o krácení pojistného plnění 30%?
1. ano, pokud je výše částky nad 300tis a více i za cenu že prohraješ (uhradíš všechny náklady) 1 %  25%  [ 1 ]
2. i kdyby to zmírnilo krácení pojišťovnou o 10%, je to i tak výhra, šance je nad 50% že soud to uzná 1 %  25%  [ 1 ]
3. rozhodně ne, velká pojišťovna má silné právníky a běžně neprohrává (pokud nechceš platit pořádné právníky Tomáše Sokola, ďábelského advokáta apod) 0 %  0%  [ 0 ]
4. je to škoda peněz, času a raději je lepší část vyplacených peněz uložit než je plýtvat na soudy 2 %  50%  [ 2 ]
Celkem hlasů : 4

Odeslat příspěvekod MatlaHlav 8. 7. 2020 18:26

Jedná se o autonehodu, kdy dotyčná osoba byla sražena na přechodu pro chodce :(
Obviněný pan, který nehodu způsobil jel cca v 48km/h.
Státní zástupkyně to podala k soudu, jelikož se ji nelíbilo, že by to dotyčnému jen tak prošlo.
Sama soudkyné u soudu pro Prahu 2 poví na dotaz, že spoluvinna je minimalní a téměř žadná.
Soud pro Prahu 1 po odvolaní pachatele, zmírnuje rozsudek a zkracuje na 12 měsiců, s tím že je to v poho a je možné pak požádat o dřívější možnost řídit.

Situace:
dvouproudá asfaltka, auto ve druhém pruhu zastaví před přechodem pro chodce,
zatím co auto v pruhu který je blíž k přecházející osobě nezastaví a srazí ji.
Z kamerového záznamu (který je rozmazán a není to pořádně vidět) je patrné že
auto sice brzdilo, ale i tak už bylo pozdě.

Jedna se o to že agentura pro pomoc lidem včetně právníka, vždy vymůže nějakou
částku. Zpravidla nenárokuje u soudu, zřejmě proto že soud by určil často částku nižší a asi se těžko vymáhá po jednotlivci.
Jde tak o to že následně se škodné řeší z povinného ručení. Pojišťovna samozřejmě hledá kličku, takže rozhodne že prostě osoba se asi špatně rozhlédla a vyplacení pojištění bude následně krátit o nějaké procenta. Kráceno je tak vše i výdaje za léky, účtenky apod.
Pořádně nezdůvodní ale kde a jak přišla třeba na 30% krácení.


Pravník zasílá pojištovně, ukázka:
Dále zasíláme rozsudek Městského soudu v Praze, tedy rozsudek odvolacího soudu (dále jen „rozsudek“). Odvolací soud se vyjádřil zejména ke spoluúčasti na nehodovém ději, kterou doslova označil za „velmi malou“. V dùsledku rozhodnutí soudu prvního stupně jste posoudili spoluúčast ve výši 30%. Tuto výši rozporujeme, jelikož skoro třetinová spoluúčast z Vašeho pohledu rozhodně neodpovídá spoluúčasti velmi malé, dle rozsudku.

Z trestního řízení jasně vyplynulo a bylo prokázáno, že škůdce porušil své zákonné povinnosti, vyplývající z ust. § 4 písm. a), b), § 5 odst. 1 písm. b), h), odst. 2 písm. f) a § 18 odst. 1 ZSP. Obžalovaný se nechoval ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek

Obžalovaný se nevěnoval plně řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích (§ 5 odst. 1 písm. b) ZSP) a nesnížil rychlost jízdy a nezastavil vozidlo před přechodem pro chodce, když vozidlo jedoucí stejným směrem před přechodem pro chodce zastavilo, resp. stálo (§ 5 odst. 1 písm. h) ZSP) a ohrozil a omezil chodkyni, která přecházela pozemní komunikaci po přechodu pro chodce (§ 5 odst. 2 písm. f) ZSP), kterou dokonce porazil na vozovku.
Ke kolizi s poškozenou pak došlo v důsledku toho, že obžalovaný rychlost své jízdy nepřizpůsobil svým schopnostem, vlastnostem vozidla, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, a jiným okolnostem, které je mohl předvídat; a nejel pouze takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou měl rozhled (§ 18 odst. 1 ZSP).

Odvolací soud v rozsudku uvedl následující: „Poškozená v okamžiku, kdy přecházela tramvajové pásy, nemohla mít, vzhledem k tramvajové zastávce a ochrannému zábradlí, dostatečný přehled o vozidlech přijíždějících k přechodu v levém jízdním pruhu.“

Aktuální judikatura k předmětné problematice:
Ochraně chodce na přechodu pro chodce, resp. rozdílu mezi přecházením chodce na přechodu a mimo něj se zabýval Nejvyšší soud ČR např. ve svém usnesení ze dne 27.7.2016, sp. zn. 3 Tdo 894/2016, ve kterém uvedl, že z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že chodec je více chráněn právě na přechodu pro chodce oproti přecházení mimo přechod pro chodce, při kterém je chodec podle § 54 odst. 2 zákona oprávněn přecházet vozovku jen, pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Při přecházení přes vozovku mimo přechod pro chodce si tedy chodec musí neustále bedlivě kontrolovat, že ji může bezpečně přejít, což u přecházení přes přechod pro chodce není zákonnou povinností (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 11 Tdo 1319/2014).

Vzhledem ke svému postavení a pohybu bezprostředně před vznikem škodné události poškozená nemohla vozidlo škůdce vidět. V okamžiku, kdy již byla na přechodu pro chodce, protože jiné vozidlo jí již dalo přednost, setkává se zde povinnost rozhlédnout se – tedy zákaz chodce vstupovat na přechod pro chodce před bezprostředně blížícím se vozidlem, s tím, že na přechodu pro chodce není zákonem povinen neustále bedlivě kontrolovat, zda může přejít. Tudíž odvolací soud došel ke správnému závěru, že spoluúčast poškozené na vzniku škodné události byla velmi malá, tedy dle našeho názoru výrazně nižší než 30%.


Vyjádření pojištovny:
Na stanovené míře spoluviny i nadále trváme. Je prokázáno, že se poškozená vůbec
nerozhlédla a proto nese spoluvinu za vznik nehody, neboť pokud by se před vstupem do
vozovky rozhlédla, mohla by vidět přijíždějící vozidlo a mohla by tak střetu zabránit.

Poměr zavinění škody poškozeným 30,00 % porušení § 54 odst. 3) zákona č. 361/2000 Sb.

Dotaz dát velkou pojištovnu k soudu? Stát může ten soud třeba 100 000kč?, takže jaká je šance?
:hm
MatlaHlav
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod suram 8. 7. 2020 19:10

Chodec nemá ani na přechodu přednost, takže spoluvina tam je. U soudu nevyhrává spravedlnost, ale lepší právník. Takže se ptej sám sebe, zda máš lepšího právníka, než má pojišťovna.
suram
Diskutér

Odeslat příspěvekod iglooo 8. 7. 2020 19:39

Pojišťovna je AXA, že? :roll: :roll: :roll:
iglooo
Diskutér


Odeslat příspěvekod MatlaHlav 9. 7. 2020 10:09

iglooo píše:Pojišťovna je AXA, že? :roll: :roll: :roll:

Uniqua

-- 9. 7. 2020 10:12 --

Pravý Tomáš Marný píše:https://www.idnes.cz/praha/zpravy/nehoda-bugatti-ridicka-nema-na-plnou-pojistku-narok.A200709_091628_praha-zpravy_rsr

Děkuji, ale tady jela řidička 177km/h, zde se jedná o sražení chodce, který jde po přechodu.
Ano pojištovna řidiči krátit může, ale jak k tomu příjde poškozený? Řidič je tak už dávno v pohodě, zaplatil pouze satisfakci 30 000kč a už neřeší.
MatlaHlav
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod suram 9. 7. 2020 11:32

Poškozený měl dle zákona povinnost prokázat výši škody u trestního soudu (viz § 43/3 tr.řádu), pokud by ji prokázal, rozhodl by o ní už trestní soud. Takhle bude muset žalovat viníka u občanskoprávního soudu, když není spokojen s pojistným plněním. Pro právního zástupce poškozeného je ale výhodnější, když si vydělá ještě na zastupování klienta v občanskoprávním sporu. Jemu je jedno, jak spor dopadne, na své peníze si přijde tak jako tak podle počtu úkonů. Takže zapřemýšlej, jestli bylo možné výši škody prokázat už u trestního soudu nebo ne a pokud jo, proč ti právní zastupce neradil dobře.
suram
Diskutér

Odeslat příspěvekod iglooo 9. 7. 2020 13:00

Na pojišťovnu v každém případě podat trestní oznámení za provozování nepocitvých her a sázek, navíc jako organizovaná skupina. :hm :hm
iglooo
Diskutér

Odeslat příspěvekod PatrikChrz 9. 7. 2020 13:40

suram píše:. Pro právního zástupce poškozeného je ale výhodnější, když si vydělá ještě na zastupování klienta v občanskoprávním sporu. Jemu je jedno, jak spor dopadne, na své peníze si přijde tak jako tak podle počtu úkonů. Takže zapřemýšlej, jestli bylo možné výši škody prokázat už u trestního soudu nebo ne a pokud jo, proč ti právní zastupce neradil dobře.

Do kamene tesat! Bohužel se s tím (pracovně) setkávám hodně často, že právní zástupce postupuje tak, aby pro něj káplo co nejvíc, bez ohledu na to, jestli je to výhodné pro klienta. Bohužel klienti málokdy chtějí po právním zástupci náhradu škody, přestože by v řadě případů mohli uspět.
Nekupuji si věci, které nepotřebuji nebo které se mi nelíbí, abych udělal dojem na lidi, kteří mě stejně nemají rádi.
PatrikChrz
Administrátor
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod MatlaHlav 10. 7. 2020 09:15

suram píše:Poškozený měl dle zákona povinnost prokázat výši škody u trestního soudu (viz § 43/3 tr.řádu), pokud by ji prokázal, rozhodl by o ní už trestní soud. Takhle bude muset žalovat viníka u občanskoprávního soudu, když není spokojen s pojistným plněním. Pro právního zástupce poškozeného je ale výhodnější, když si vydělá ještě na zastupování klienta v občanskoprávním sporu. Jemu je jedno, jak spor dopadne, na své peníze si přijde tak jako tak podle počtu úkonů. Takže zapřemýšlej, jestli bylo možné výši škody prokázat už u trestního soudu nebo ne a pokud jo, proč ti právní zastupce neradil dobře.

Prokázaní výše škody nevím zda by šlo, už proto že tato škoda není v době probihajícího soudu stále známa. Je to proto, že dotyčná osoba se stále léčí.
Známa je škoda až po ustálení zdravotního stavu člověka a tím spojené
-bolestné
-ztížení společenského uplatnění (trvalé následky),
-ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti (ze začátku),
-duševní útrapy,
-léčebné výlohy a další náklady spojené s péčí o zdraví apod.

Určení výše majetkové škody je v základu poměrně jednoduché a vychází z ušlého příjmu (i když dotyčný měl třeba práci na DPP i tak něco málo)

Náhrada za ztížené společenské uplatnění vychází z mezinárodní metodiky Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF)

Bolestné
„Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou,“

pozn. jen to bolestné je minimálně na rok řešení a i více, to proběhne reálně soud i 5x a 2x stihne pachatele odsoudit než dotyčná osoba něco vůbec dostane

Známa je pouze škoda, která proběhne často posudkovým soudním lékařem ve stylu z dostupné dokumentace z nemocnice (nutné operace, výkony, náhradní protéza, nepohyblivost končetiny a další lečba a terapie). Dle úsudku tak pouze část škody, jelikož i pojištovna vyčkává, na ustálení, skončení fyzioterapií apod.

Následují pak až za dlouho a dlouho trvalé následky, ty posuzuje soudní lékař (prohlídka je v nemocnici) nejdříve od dané agentury (vymahání nároku kam se často lidi obracejí), i když půjde na ruku poškozené osoby více, tak následně vysílá svého lekáře pojištovna a ten má cíl prohlídky to plnění zmírnit.
Pokud klient kontaktuje předem agenturu s dotazem, že má pustit lekáře do bytu, který chce vykonat tuto prohlídku, je reakce že normalně ano a neřeší.
Nestandardně to probíhá v bytě a krátce např 20 - 30min a pápá.
Potom se agentura domáhá, že to neproběhlo ideálně, kdy pojištovna s lékařem (nekontaktovala agenturu ale obešla ji kontaktem klienta na přímo) na základě dané prohlídky srazí plnění klidně o 200 000.
MatlaHlav
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod suram 10. 7. 2020 09:35

Však sis mohl to martýrium s pojišťovnou ušetřit, kdyby o výši škody rozhodl soud už v trestním řízení, je ale třeba určitá aktivita poškozeného, ne že bude čekat, až rozhodnou bez něj. Jak už tu bylo psáno, výši škody je dle § 43/3 tr.řádu povinen doložit v trestním řízení právě poškozený. Trestní řízení je pro poškozeného zdarma i kdyby prohrál. Akorát si zaplatí za znalecký posudek soudnímu znalci v oboru, který škodu vypočítá. Soud podle toho rozhodne.
suram
Diskutér

Odeslat příspěvekod MatlaHlav 10. 7. 2020 11:52

suram: to možná ano, ale bohužel nikdo to netušil, pravník dané agentury informoval že dané věci se řeší až v občanskopravním sporu a že kdyby soud i určil kolik a co, po dotyčném byse to stejně špatně vymáhalo.
Od toho to platí pojištovna, měl jsem za to že přece se vymahá škoda po pachateli, případně se mu davá exekuce, strhavá z platu atd atd, ale to jsem netušil že takto to snadné není a děla se to asi jen u firem a organizací.
Odsouzený sám říkal u soudu, že nemůže se úplně doznat i když je to plně jeho vina, protože by to do smrti nikdy nesplatil a pojištovna mu to poradila.

Jak doložit výši škody byse ani v tu dobu nevědělo, případně kde ji hned vzít.
Sehnat soudního znalce, aby určil bolestné a později i rozsah škody např trvalé následky, nikdo to nevěděl a většinou zněla odpověd, že přece na to jsou ruzné ty agentury typu pravní / vaše nároky kde se jim uhradí nějaké to procento z vymožené častky :)

Takže to řešení s pojištovnou byse asi neušetřilo, když to jde prostě z pojistky (mám za to že u auta a povinného ručení je to jinak), co mě ale vadí že za to je bitý poškozený, jako by mohl za to jakou kdo má pojištovnu a ještě za to, že následně pojištovna krátí nároky. Nemělo byse nyní požadovat 30% u krácení po pachateli? :(
MatlaHlav
Kolemjdoucí

Odeslat příspěvekod Alfréd z hor 10. 7. 2020 12:56

No na rozhodnutí o nároku na náhradu škody v trestním řízení bych v tomto případě moc nespoléhal ... rozsudků jsem viděl hafo a poškozený byl ve většině případů minimálně v části nároku odkázán na občansko-právní řízení. Pravda, je to zdarma a jen blázen by neuplatnil ... ale jakmile to není jednoduché a to není v případě poškození zdraví nikdy ... tradá občansko-právní 8-P
Alfréd z hor
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod suram 11. 7. 2020 07:14

To je právě chyba poškozeného, vznesl nárok, ale nijak ho nedoložil. Policie, státní zástupce ani soud to prostě za něj dělat nebudou. Není-li doložena výše škody v trestním řízení, odkáže trestní soud poškozeného, aby svůj nárok řešil v civilním řízení.
suram
Diskutér


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků