
EDIT: nebýt dotací, vyjde MHD dráž než auto pro jednoho člověka už na trasu kolem 10km, a to včetně amortizace nového a drahého auta. To nejlépe vypovídá o obsazenosti, protože cena na volném trhu ukazuje spotřebu výrobních faktorů (práce, půda, kapitál) k zajištění dané služby (doprava). Když je něco levnější, tak to spotřebovává méně vzácných zdrojů, takže je to zpravidla (jsou výjimky) i ekologičtější...
Takže znečišťovatelé v Ostravě, strana 31, kap. 3.4: http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat ... ty-ovzdusi
Bylo by zajímavé sledovat, jaký podíl z toho má jaká doprava (vlaky, autobusy, tramvaje prostřednictvím elektráren, zásobování, tranzitní doprava), a co zbývá na osobní auta (a jaký podíl na zážehové motory...).
Konceptů dopravy včetně veřejné je více, řízení úředníky v krajských a městských firmách je imho nejméně efektivní (na rozdíl od podnikatelů nejsou existenčně závislí na kvalitě a ceně dodávaný služby). Investiční experti jistě vědí, že první podniky veřejné dopravy městské i dálkové, vznikaly v předminulém století jako soukromé, bez vládní podpory a byly ziskové. K porovnání mezi dotačním byznysem a slušným podnikáním může též posoudit porovnání projektů Severní Pacifické dráhy Jaye Cooka (projekt stál na dotacích americké vlády, skončila na rozkrádačkách, předražených výkupech pozemků, předražených pracech apod.; dobudována za obludných nákladů s mnohaletým zpožděním) a Kanadské Pacifické dráhy (úspěšný, soukromý projekt). Všimni si i investorů třeba ve dni D: jakmile slyší slovo "dotace" nebo "grant", jejich zájem strmě padá, protože vědí, že z toho bude prů$er. Samozřjemě, že veřejná doprava má své místo, a může i uspokojivě fungovat a nezatěžovat daňové poplatníky. Jen se k tomu nesmí pustit úředníci.