jednadva píše:Do výnosu z akcií se samozřejmě počítá i dividenda. Stejně jako se do výnosu z dluhopisů počítá úrok. Atd.
Př.: dva investoři, první koupí za 1 milion zlato, druhý za 1 milion akcie. Za rok zlato zhodnotí o 10 % (o 100 000). Akcie jsou na konci roku o 8 % výš než na začátku (= o 80 000). Na konci roku byla vyplacena dividenda 2 % z 1 milionu (= 20 000). Na konci roku mají oba k dispozici o 100 000 víc než na začátku. Atd.
Pokud se akciový investor rozhodne po roce 20 000 utratit, tak bude mít o 20 000 míň úspor než investor do zlata, jenže ne proto, že by akcie míň vynesly, ale proto, že část úspor utratil. To, že část výnosu utratil, nemá vliv na to, kolik mu akcie vynesly. Akcie i zlato vynesly po 10 % (100 000).
Ano máte pravdu do výnosu z akcií se počítá i dividenda a ta v daném grafu není zohledněna.
Avšak radecekh uvádí vzorec pro výpočet výnosu 21x1,03^50, který předpokládá plné reinvestování dividend.
Když bychom tedy vzali v úvahu i dividendy, ale ty již dále nereinvestovaly, což většinou bývá záměrem dividendových akcionářů - žít z dividend, tak máme zhodnocení akcií v S & P 500 za posledních 50 let
31,5násobné ( 50*3 % = 150 % a když tedy vynásobíme 21*1,5 dostaneme 31,5). Což se velice blíží 33násobnému zhodnocení zlata za stejné období.
Ale pak je tu ještě jedna věc: Ceny akcií byly uměle vyhnány
zpětnými odkupy akcií a hlavně
tiskem obrovského množství nové měny centrálními bankami po celém světě.
80 procent zisků S&P 500 připadá na osm klíčových dní, tvrdí studie Fedu. Bez podpory centrální banky by akcie byly o 50 % níž.
Nyní dokonce bývalí členové Fedu přiznávají, že
Naopak
cena zlata a stříbra je značně potlačována pomocí papírových kontraktů, přesto zlato je na tom lépe než akcie.
radecekh píše:Tehdy byla cena cca 1600 dolarů za trojskou unci, tedy ten, kdo dal na vaše rady, prodělal cca 24 % během 4 let. Ten, kdo by ten samý den investoval do indexu S&P 500 by naopak 52 % vydělal. Měl by tedy přesně 2x tolik, než ten, co v ten den nakoupil zlato (1,52/0,76). A navrch by měl ještě pár procent, co by získal z dividend.
Ano máte pravdu, ale kdo má předpokládat
zcela nestandardní chování centrálních bank ve snaze zachránit stávající finanční systém. Věřil byste mi, kdybych Vám v roce 2011 sdělil, že do 5 let tu budeme mít záporné úrokové sazby a jen FED vydá na záchranu systému 4.5 bilionu dolarů?
ECB od začátku března 2015 tiskne 60 miliard euro měsíčně a japonská centrální banka dalších 80 bilionů jenů ročně.
A to se ještě nevědělo o
dalších více než 16 bilionů dolarů, které FED skrytě poskytl největším finančním institucím a korporacím nejen ve Spojených státech, ale po celém světě.
Když nám tedy entity jako
Plunge Protection Team při každém větším propadu
nakupují akcie v zájmu zachování iluze zotavující se ekonomiky, není se čemu divit, že akciové indexy USA rostly.
Kdo měl také tušit, že bankovní kartel, který do té doby spíše jen mírnil růst cen zlata a stříbra, provede frontální útok. Opět se odvolám na jeden z výborných článků bývalého náměstka ministerstva financí USA
Paula Craiga Robertse, který srozumitelně odhaluje motivaci Fedu. Volně parafrázováno následovně:
násilný tlak na snížení ceny zlata je pokusem zoufalců, jak zachránit dolar a nahnat lidi zpátky k bezcenným papírkům. Předminulý a minulý týden hrozil útěk peněz do reálných hodnot, což by znamenalo i zhroucení akciového, dluhopisového a devizového trhu.
Avšak vypadá to, že
munice bankovního kartelu již byla vyčerpána.
Poznejte, jak fungují peníze a udělejte ty správné kroky k jejich ochraně.
Vyměňte své papírové peníze za OPRAVDOVÉ HODNOTY, nejlépe za AKTUÁLNĚ NEJVÍCE PODHODNOCENÉ hmotné aktivum - INVESTIČNÍ STŘÍBRO.