Inev píše:Co očekáváš od kombinace podlahovky a radiátorů?
No podlahovku jsme chtěli jen tam kde budou dlaždice, jinak bych radši topil radiátory, logicky mi přijde že radiátory barák vytopí líp jak podlahovka... alespon pokud bych chtěl teplotu v místnosti 25°C+, na nižší teplotu by asi byla podlahovka lepší. Jinak nevím jak se podlahovka snáší třeba s kobercem a plavoučkou, někde jsem četl že to na tyhle povrchy není úplně ideální ...
Je třeba si uvědomit pár faktů. Kotel na pevná paliva má nějakou optimální výstupní teplotu vody (počítám, že 70-80 st). Nižší teploty zřejmě sníží účinnost kotle a možná z dlouhodobého hlediska i životnost kotle. Nejsem expert. Teplota vody do radiátorů může být od 40-60 st. Teplota vody v podlahovce je, při správném nadomenzování, mezi 23-37 st (krátkodobě až 32 st v koupelně).
Podle topenáře to prý problém není. Dle jeho slov se to dělá běžně, ale jak to funguje to netuším....
Kolik bude vody v takovém systému? 200 litrů? Máš představu jak rychle to ten kotel ohřeje? Co pak s tím teplem? Jak snížíš teplotu z 70 st na 27 pro podlahovku? V radiátoru se rychleji sníží teplota vody a co se bude dít? Podlahovka naopak má velkou setrvačnost. Jak to budeš regulovat? Budeš mít výpočtenou tepelnou ztrátu např. 5,8 kW, ale drtivou většinu sezóny bude potřeba jen 3,6 kW. Neříkám, že to nejde.....Proto se tam dává ta AKU nádrž. To je jen pár otázek na zamyšlení. Už jsi to řešil s nějakým topenářem?
Tak alespon vím na co je ta akumulační nádrž...Jinak pokud máš kotel na tuhá paliva není snadnější koupit pořádnou akumulační nádrž, zatopit kotlem a až se nahřeje, tak se to prostě vypne a do dalšího dne by to mělo vydržet ne ? To by vyřešilo problém s tím že by kotel musel zbytečně běžet a přetápět dům... Možná je to blbej nápad, ale přijde mi to relativně rozumný
TČ :
TČ země -voda se dá v pohodě nadimenzovat bez bivaletního zdroje a pokryje 100% tepelné ztráty.
Zdroj tepla jako kolektor : Udává se průměrně, podle typu půdy, cca 20-25W/m2 = na 1 kW cca 40-50m2 = na 7 kW = cca 300-350 m2...Čím vlhčí půda, tím lepší. Taky záleží na typu kolektoru : přímý, nebo slinky V nebo H....to je na další studium. Každopádně by na to mělo svítit sluníčko a nemělo by být poddimenzovaný. Nabíjí se pouze deštěm a sluníčkem.
např. http://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cer ... -zeme-voda
Zdroj tepla jako vrt : Cena je tuším stále okolo 700-1000 Kč/bm....Viděl bych to cca 80-100 tis. Kč. -+ odhadem.
TČ vzduch - voda : zdrojem tepla je vzduch. S klesající teplotou venku však klesá i účinnost TČ (COP) až se z něho stane prakticky přímotop. Technicky není problém ani takové TČ udělat na 100% tepelné ztráty. Musel by jsi tam mít prakticky stejně výkonný kompresor jako je tepelná ztráta domu = drahá sranda. A jelikož těch kritických dnů je málo, dá se do TČ elektrokotel a ten tu ztrátu dožene. Pak se mluví o bivaletní teplotě = teplota kdy ten kotel sepne.
No ten článek je na mně trochu moc odborný
-- 4. 7. 2017 11:04 --
Napiš prosím tě stránky, kam na ty diskuze chodíš
Stačí zadat do googlu "tepelné čerpadlo diskuze" a vyběhne ti stránek spousta...
-- 4. 7. 2017 17:24 --
m_p_ píše:Godzilak:
Zapomeň na pevná paliva! Chceš v 21.století skládat uhlí a stavět uhelnu, když nemusíš? Uhelný kotle se používají pro starý baráky s relativně s velkou tepelnou ztrátou, ale nikdy jsem neviděl nikoho dávat uhelný kotel do novostavby rodinného baráku, a to jsem se v tomhle businessu pár let pohyboval.
Zkusím ti dát svůj pohled (trochu založený i na vlastní zkušenosti, mám novostavbu domu s tepelnou ztrátou 6,5 kW):
Tak mě práce nevadí, já bych si celkem dovedl představit topit i dřevem (nutnost přikládat), on až ten barák bude dodělanej tak nevím co tam budu dělat, tak bych se alespon nenudil... Tam kam se stěhujeme je konec světa
1) máš-li na pozemku plyn, dal bych plynový kotel (kondenzační, jiný už stejně neseženeš). Já osobně jsem zastáncem kotle s externím ohřevem teplé vody, protože pak ti stačí i 12 kW kotel, který tolik nebude cyklovat při vytápění a současně snížit teplotní nestabilitu proti kotlům s průtokovým ohřevem. Osobně bych možná zvažoval zásobník se dvěma šneky, aby do budoucna šly připojit třeba i kolektory, ale bez dotace nemají aktuálně ekonomický smysl. Nevýhodou této varianty je, že pak budeš mít na elektřinu jen sazbu D02, tedy relativně drahou, takže tato plynová varianta není vhodná pro dům s jinak velkou spotřebou elektřiny (klimatizace, sušička, velké a hodně podsvícená LCD běžící celý den, klasické žárovky místo LED atd.)
Na pozemku plyn není, ani v obci... Jak jsem psal, konec světa
2) pokud budeš mít velkou spotřebu elektřiny, vyplatí se nějakým způsobem řešit zdroj na elektřinu, protože pak budeš mít 20 hodin levný tarif na všechno. A z hlediska topení dej buď elektrokotel (malá počáteční investice, ale dražší provoz, ale v podstatě blbuvzdorný, de facto bez potřeby servisovat - do této varianty bych šel v případě tepelné ztráty do cca 5,5 kW) nebo tepelný čerpadlo vzduch/voda (větší počáteční investice, navíc i roční servisní prohlídky jsou dražší než na plynový kotel). Ještě tu nezazněla diskuse, zda u TČ monoblok (vhodný do míst, kde nehrozí dlouhodobější výpadky elektřiny) či split (investičně dražší, ale v případě dlouhodobému výpadku elektřiny to nezamrzne). Osobně jako blbost vidím variantu země/voda.
V bytě máme roční spotřebu elektřiny lehce přes 20.000 a to elektrikou netopíme, ani na ní nevaříme ... Takže očekávám že spotřeba proudu bude značná ... Jo o elektrokotli jsem taky uvažoval, ale co jsem tak četl, tak každej protopí strašný sumy ... No výpadky elektřiny na delší dobu jsou celkem očekávaný, je to na konci světa
Jinak pár poznámek k vnitřku: za mě rozhodně vodní podlahovka - příjemné, nepřekážejí radiátory, navíc do budoucna vždy můžeš zdroj změnit - až tě omrzí stávající zdroj (rozuměj až se změní ceny energií či technologií), připneš tepelné čerpadlo a furt jedeš dál. A pozornost taky věnovat dispozicím - výtoky teplé vody situovat co nejblíž sobě, abys měl co nejdříve teplou vodu bez odtáčení (ušetříš za vodu) a nemusel řešit cirkulaci, která ti požere zas něco málo provozních nákladů jak na čerpací práci, tak na samotné energii). Architekti na tohle často příliš neřeší a topenář/vodák s tím pak už nic nenadělá, když dostane úkol nakreslit vodu ke stávajícím dispozicím.
Já chodím doma vždycky bez bot, u pár lidí jsem to viděl v koupelně ... asi je to o zvyku, ale to teplo od nohou mi teda moc příjemné není ... Voda je ze studně, to moc neřeším... Ono to stejně tak jak to máme navržený moc nejde skloubit, protože kuchyně je na druhé straně domu než obytná část a jinak to ani nechci...
-- 4. 7. 2017 17:27 --
xls píše:Chce to hlavně přemýšlet a počítat:
1) Udělat dům co nejjednodušší. Řemeslníci nebývají žádní einsteini a co mohou, to zmrví, hlavně když po nich chce někdo složitosti. Jednoduché tvary, jednoduché .technologie, standardní materiály.
To je asi otázka koho si tam pozveš, je spousta šikovnejch, ale ještě víc nešikovnejch ...
2) Správně naplánovat funkčnost a orientaci oproti světovým stranám, rozvody ideálně umístit jen na jedné straně domu.
To je spíš věc na projektanta.
3) Spočítat si návratnost. U těch pokročilejších topných systémů to při podrobném výpočtu většinou nevychází dobře, i když dodavatelé tvrdí opak. Mají tendenci nezapočítávat náklady na provozní prohlídky, údržbu, obnovu zařízení, přeceňují životnost. Viz bod 1.
Po 10+ letech od nastěhování musím říct, že se mi to se štěstím podařilo vyřešit velice obstojně. Zdi bloky 25 cm + 10 cm polystyren, kondenzační plynový kotel s vestavěnou nádrží na TUV a podlahové topení. Všechno drží, v domě velice dobrá teplotní i vlhkostní pohoda. Jediný, co není ideální, je třeba napouštění vany, kdy kotel v průtokovém režimu po vyčerpání nádrže nestíhá. Šlo by to asi řešit větší nádrží, ale do toho se mi vůbec nechce, prostě kompromis.
Pokud je tam plyn tak není víceméně co řešit, ale pokud tam plyn není je to podstatně složitější ...
