Investicia do zlata.

Podílové fondy, akcie, komoditní trhy, spekulace, aukce. Kam a jak nejlépe investovat volné finanční prosředky

Moderátor: Moderátoři FinExpert.cz

Odeslat příspěvekod jednadva 14. 9. 2020 11:22

mlsal:
Update: Ve věci I(2) procesů žel zatím žádný markantní posun. Pokud testujeme na logaritmech, tak předpokládáme, že procesy generující netransformovaná data jsou multiplikativní. Diferenční stacionarita se uvažuje u lineárních procesů. To by mohlo vysvětlovat, proč se diferencováním netransformovaných dat jeví řady jako I(2). Netransformovaná data by byla generována procesem:

Y=exp(a)*exp(b0*t)*X^b1

Pokud vezmeš logaritmus, tak dostaneš:

y=a+b0*t+b1*x

Což je naše regresní rovnice na logaritmech do EG testu pro odhad kointegračního vektoru. Časový trend b0*t není v tomto podstatný - ten tam být nemusí - ale podstatná je ta změna charakteru procesu z exponenciálního na lineární, u kterého lze teprve uvažovat diferenční stacionaritu. Budeme dále zkoumat. :)

Johansenův test by dle jednoho zdroje (Gonzalo + Lee: "Pitfalls in testing for long run relationships" z r. 1998) údajně mohl mít skutečně problémy při špatném nastavení nebo při specifickém charakteru vstupních dat. Je zkrátka citlivý na "nastavení" vzhledem k vstupním řadám. Pokud byly určité nepříznivé podmínky, tak v simulacích rostla s velikostí souboru chyba I. druhu (asymptoticky snad k 1). Pro mě poměrně překvapivé zjištění, protože J test se obecně považuje za robustnější než EG test. Je tedy otázka, jestli spíš došlo k chybě II. druhu na EG testu (falešná negativita), nebo k chybě I. druhu na J testu (falešná pozitivita). Je taky možné, že se udělala chyba i ve výběru kritických hodnot do EG testu (špatná volba tau_nc nebo tau_c nebo tau_ct nebo tau_ctt). Sice by nejspíš neměnila celkový výsledek EG testu, ale možná by se tím snížila pravděpodobnost, že se udělala chyba II. druhu na EG testu.

Viděl jsem ještě varianty EG testu, kdy provedli odhad vektoru (lineární regresi v 1. kroku) v obou směrech (zlato-peníze, peníze-zlato) a teprve poté pracovali s rezidui. Zatím jsem neprovedl, ale mám to v plánu. Stejně tak ECM (korekční model). Pokud se totiž v rámci EG metody sestaví ještě ECM (jako model krátkodobé chyby, který není nutná podmínka prokázání kointegrace), může prý docházet k rozporům s výsledkem testu na reziduích, kde se prokazuje existence kointegračního vztahu. Rozpor pak ukazuje na problém s modelem nebo řadami. Postupně provedu. Zkoušel jsem ještě ADL verzi (autoregressive distributed lag) pro odhad vektoru v EG testu, ale nedokázal jsem ADL provést, výsledek tedy zatím žádný.

EG ADL.png

Celý dokument si můžeš stáhnout na adrese: https://warwick.ac.uk/fac/soc/economics ... ointeg.pdf
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod jednadva 16. 9. 2020 08:20

jednadva píše:Y=exp(a)*exp(b0*t)*X^b1

Toto samozřejmě není proces generující data. :) To je jen lineární regrese na logaritmech přepsaná do původních hodnot (po exponenciaci). :) Neříká nic o tom, jak jsou generovány řady X nebo Y, ale jenom popisuje jejich vzájemný vztah.
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod mlsal 16. 9. 2020 12:49

jednadva píše:Diferenční stacionarita se uvažuje u lineárních procesů. To by mohlo vysvětlovat, proč se diferencováním netransformovaných dat jeví řady jako I(2).

Asi nic objevného, ale všechno to jsou lineární modely. Finanční časové řady jsou často exponenciální a musí se v prvním kroku linearizovat log. transformací. Až pak se můžou diferencovat např. pro určení řádu integrace.
mlsal
Diskutér

Odeslat příspěvekod jednadva 16. 9. 2020 13:52

Nejspíš budeš mít pravdu. Já jsem obecně nikdy dobrou odpověď na to, proč se řady logaritmují, nedostal. Dělám to "automaticky", protože to je v určitých případech obvyklý postup (typicky v řadách týkajících se peněz). Z histogramu nebo "jádrově vyhlazené" hustoty je vidět, že zrovna ty dvě zkoumané řady MZMSL + zlato se logaritmováním o něco přibližují normálnímu rozdělení. Díky tomu je obecně možné provést OLS regresi. Ale přijde mi to jako účelové vysvětlení a nejsem s ním moc spokojený. Je pravda, že exponenciální proces je vlastně explozivní. Budu zkoumat. Podle mě máš pravdu. Začíná to do sebe zapadat.

Zatím si nejsem jist, co všecko se těm řadám při té transformaci stalo a jestli se tím něco nepokazilo. Je dobře, že ti ten J test vyšel jinak, aspoň musím problém (nejen) transformace řešit. :) Naopak výnosy dluhopisů by se prý logaritmovat neměly. Možná proto, že "nemají důvod" být explozivní. Když jsem zkusil J test na nelogaritmované řadě DGS10, tak to dávalo jiné hodnoty testových statistik než v logaritmech. Ale DGS10 v tuto chvíli neřeším, to až časem - potřebuji se spíše vlastními silami dopátrat nějakého vysvětlení, proč EG a J testy dopadly odlišně a co vlastně provedla ta konstanta v J testu. Je to pro mě důležité i do budoucna.

EG test by měl být méně robustní než J na malých souborech. Jak velkých, to budu postupně zkoumat, aby se vyloučilo, že byl soubor malý. EG test má určité zajímavé vlastnosti, které se dají využít naopak na větších souborech, kde je někdy paradoxně robustnější než J test - což jsem vůbec nevěděl. Například v situaci, kdy jedna ze vstupních řad má kořen blízko 1 (resp. je o málo větší než 1, tj. kdy je proces explozivní), tak už při řadě o 100 pozorováních se J testu daří výrazně hůř než EG testu a pravděpodobnost chyby I. druhu je až 96 % (pro kořen = 1,05). Viz Gonzalo + Lee, str. 135 nahoře.

Transformace vůbec dělají s těmito dvěma řadami docela paseku. Zkusil jsem si dnes ráno dvě další běžně uváděné transformace: druhou odmocninu a reciprokou hodnotu. V druhém případě se dost výrazně změnilo vyznění ADF testu. V tom prvním trochu taky. Je otázka, jestli tyto transformace jsou v tomto případě validní. Jako obvykle přidám vágní formulku: budu zkoumat. :)
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod mlsal 16. 9. 2020 14:34

Tak daleko ještě nejsem a nevím, jestli to má nějaký význam, proto budu jen citovat:

"U modelu s deterministickým trendem (Yt = β1 + β2*t + et ) pro dosažení stacionarity stačí pomocí regrese eliminovat trend. Diferencování by se zde pro stacionarizaci nemělo používat, neboť vede k modelům s reziduální složkou ve tvaru neinvertibilního MA procesu - ∆Yt = β + et - e(t-1)". (Cipra 2008,str.353)

Přeloženo do lidštiny: když budu původní data (MZMSL) diferencovat, dostanu nějakou prasárnu.
Naposledy upravil mlsal dne 16. 9. 2020 17:07, celkově upraveno 1
mlsal
Diskutér

Odeslat příspěvekod jednadva 16. 9. 2020 15:25

:) To je zajímavé. Tenhle proces by se asi označil za I(0), takže pokud by se člověk striktně držel regulí, tak by kointegrace nemohla z definice nastat. Ale ten neinvertibilní MA proces mě zaujal. :)

Jak by se ten proces diferencoval? Zkusil jsem si to napsat, ale zarazil jsem se v druhém kroku. Jaký tvar má Y(t-1)? To ß1 by byla konstanta?

Je pravda, že o trendech se jako o potenciálním problému mluví. Zatím jsem to jako potenciální problém nevyloučil. Pak je tady ještě problém malého souboru, ale 600 pozorování už by nemuselo být tak málo. Na druhou stranu J test má už na 100 pozorováních velký problém s kořenem jen o málo nad 1 (což se obtížně zjišťuje běžnými testy jednotkového kořene). Gonzalo+Lee doporučují dobře analyzovat vstupní řady, takže podle mého názoru možná zkoumat charakter těch vstupních řad a postupně z toho něco vyjde - přijde se tak časem možná na to, proč se testy liší. Ještě bych upozornil na možnost procesů typu STUR (ST jako stochastický; viz Gonzalo+Lee), kde koeficient má stochastický charakter a kolísá kolem 1 (někdy je proces stacionární, někdy explozivní - jako příklad uvádí počet připojení k internetu, tj. v době psaní článku pár let před 2000, kdy přišla dotcom bubble).
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod mlsal 16. 9. 2020 17:06

jednadva píše:Jaký tvar má Y(t-1)? To ß1 by byla konstanta?

Já bych to viděl takhle:

Y(t) = ß1 + ß2*t + e(t)
Y(t-1) = ß1 + ß2*(t-1) + e(t-1)

ß1 se vyruší
ß2 se vytkne ... ß2*(t-t+1) = ß2

∆Yt = β2 + e(t) - e(t-1)
mlsal
Diskutér

Odeslat příspěvekod jednadva 17. 9. 2020 14:19

Jo, ok, zmátlo mě to ß místo ß2. Ale i při znalosti tohoto rozdílu jsem to kupodivu domotal. :) Nakonec mi to "samozřejmě" vyšlo. :) Máš to podle mě odvozené dobře. Jak to souvisí s kointegrací, to zatím nevím. Nejde z toho udělat AR proces s nekonečně mnoha zpožděními.

A podle mě jsem domotal i to, že trendový proces musí být I(0). To je nesmysl. Ten trend může mít např. tu podobu, jakou jsi uvedl, tj. konstanta + časový trend. Ale k tomu může být přilepená třeba náhodná procházka bez driftu (uvádí se taky jako "vychýlená náhodná procházka" apod.). Takže proces by byl I(1) (béčka jsou bety):

Y(t)=b1+b2*t+e(t), kde

e(t)=e(t-1)+w(t),

kde w je bílý šum.

Někde zpátky v diskusi jsem taky uvedl poznámku o tzv. stochastickém trendu, jako by to byl identický pojem s driftem, ale to jsou dva odlišné pojmy. Náhodná procházka má stochastický trend bez ohledu na to, jestli je v ní driftový člen. Tolik uvedení na pravou míru. Nyní zpět k vážné práci.
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod gotesák 15. 10. 2020 11:02

Vypadá to, že ty dva teoretiky (pořád jsou za rohem :-l ) už plevelení tohoto zlatého vlákna nesmyslama přešlo, tak přidám aktualizaci stavu:

Momentálně zlato konsoliduje v pásmu, krátkodobý trend je od srpnových vrcholů stále dolů, ale dlouhodobý jednoznačně vzhůru. Ovšem jestli tam půjdeme s ponorem k 1700 (skrz rezistenci 1850) hned po volbách se teprve uvidí. Druhý grafík se tváří pozivně.
GC říjen 2020.gif

Gold to dec2020.gif

Momentálně hlavním hybatelem je politika, resp. US dollar. Jeho pohyby ovlivní vše. Pokud přijde očekávaný rychlý propad USD až k hodnotám z let 2011-2012, pak zlato poletí vzhůru, ovšem forexové trhy jsou nevypočitatelné a denně se na nich protočí takový počet bilionů dolarů, že se až věřit nechce, co je dnešní svět za obrovské casino (kde vždy vyhrává pořadatel :-\ ).
Závěr: I při dnešních relativně vysokých cenách pořád není pozdě nakupovat zlato, kdo má silné nervy, může čekat na krátkodobý propad, anebo nakoupit stříbro, které umí rychlejší pohyby oběma směry.
Po US volbách (ať již dopadnou jakkoli) se očekává (podle grafu) velký pohyb na dolaru způsobený a hlavně zpětně odůvodněný nějakou globální událostí(černou labutí?). Uvidíme již brzo.
Život je příliš krátký na to, aby člověk chodil do práce.
gotesák
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod jednadva 15. 10. 2020 12:55

Herr Gott, ty tam máš ale pěkné čárečky. Takové až jakoby lineární.

Mám teď práci s jiným modelováním. Ale neboj, data pro ECM mám připravená. O nic nepřijdeš. Není to ještě úplně dotažené, protože ty řady jsou hodně autokorelované a musím si udělat skript, aby mi to dobře vybralo počet zpoždění do regrese ECM. PACF reziduí mi při 1 nebo 2 zpožděních dává moc velkou autokorelaci reziduí. A ta řada MZMSL je pro mě záhada. Ale chvíle minimálně pro ECM ještě přijde. Jen to naprogramovat. :)
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod _pr_ 20. 10. 2020 21:58

Ahoj,
chtěl bych se s Vámi o nastalé přestávce v akademickém výkladu poradit o čistě aplikované situaci k tomuto tématu.

A to sice: Krugerrand vs Kangaroo

Primárně:
Docela drobný hedging pro případ sh*t-hit-the-fan inflace či vůbec nějaké jiné povedené taškařice (tím pádem hlavní požadavek na minci: supersnadná a relativně co nejvýhodnější prodatelnost v good i bad weather scénářích)

Sekundárně (spíš terciárně):
Případná drobná nadhodnota proti samotné hodnotě zlata, v dobách klidných (ale opravdu je to spíš vedlejší)

Hypoteticky: forma nepříliš častého nákupu jedné z těchto minci.

A tak jsem zde načrtnul, co vidím jako jejich hlavní plusy a minusy- tedy v případě prodeje (obzvlášť v turbulentnich časech).

Co byste k tomu dodali vy - k tomu co jsem se snažil níže vypíchnout?
Kdyby to stálo: Kruggerand vs Kangaroo, je nějaký jasný důvod proč byste upřednostnili Kangaroo? (obzvlášť s ohledem na první bod výše?)
A nakonec samozřejmě: Krugerrand nebo Kangaroo???


Krugerrand

Pozitiva
-Slitina, cca 92% Au (lze s ním manipulovat bez “kapsle”)
-Snad nejznámější zlatá mince
-Tím pádem snad nejsnazší pro prodej za všech okolností?
-Neměnný motiv (nehraje si na proměnlivé motivy, tím ještě jednoznačnější rozpoznatelnost na trhu)

Negativa
-Slitina (prostě to není čistý Gold), tím pádem časem určitá diskolorace (pro znalého věci to nebude problém), také pro nějakého úplného neznalce tím pádem možná považováno za nedostatek a tak možná radši sáhne po čemkoli Au 0.9999 apod.?? (možná asijský kupující radši uvidí echt gold a nějaký divně barevný (ač má být nejznámější mince) Kruggerand bude mít za “2. jakost?”); resp. riziko “tohle nevypadá jako pravý zlato, je mi jedno co je na tom napsaný, Kruggerand neznám, tady máš půlku - ber nebo nech bejt”
-Neměnný motiv (nelze žádným způsobem očekávat jakoukoli nadhodnotu nad čistě hodnotu zlata v minci)

Kangaroo
Pozitiva
-Zlato 0.9999 (čisté zlato, s tím asi nebude při prodeji nikdy žádný problém, nebo si myslíte, že se v tomhle ohledu bezproblémové prodatelnosti Krugerrand vyrovná/překoná Kangaroo?)
-...tím pádem i čistě zlatý vzhled i pro neználky?
-Proměnlivý motiv (každý rok jiný design klokana, v dobách klidných to může teoreticky přinést nadhodnotu při prodeji nějakému sběrateli klokanů, v dobách SHTF (sh*t hit the fan), úplně buřt-egal)
-Již v Perthu rovnou baleno do akrylátové kapsle.
-tyto mince, i ve verzi bullion, se mají vyznačovat velmi vysokou kvalitou a detailem zpracování

Negativa
-Zlato 0.9999 (extrémně náchylné na podrápání, takže zůstane v kapsli a basta a na furt), v případě škrábnutí rapidní pokles případné sběratelské nadhodnoty
-snad ne taková známost oproti Krugerrand? Tím pádem ne tak snadná prodejnost při sh*t-hit-the-fan scénáři? A nebo by při SHTF zvítězil 0.9999 Au nad slitinovým, leč proslulým Krugerrandem? Já fakt nevím :-D
-proměnlivý motiv - tím více snížená rozeznatelnost mince oproti jednotnému designu všech Krugerrandů?
-nemá být trhem tak univerzálně přijímaný jako Krugerrand?

Podobnosti obou
Žádné potenciálně kontroverzní měny (usd, eur, jüan)
Žádné exotické poloznámé mince
Neměly by přijít rovnou podrápané (riziko napr u Maple Leaf)
Jen poznámka - pro pořádek - mince “stejné” velikosti mají stejně zlata, jen Kruggerand je větší, těžší o tu slitinovou příměs.

Předem díky za vaše názory :-)
Naposledy upravil _pr_ dne 20. 10. 2020 23:21, celkově upraveno 1
_pr_
Návštěvník

Odeslat příspěvekod gotesák 20. 10. 2020 23:15

Kup oba.
Jako platí diverzifikace u akcií a dalších aktiv, tak proč nemít Krugerrandy, Kangara, Am.Eagly i Filharmonika.

_pr_ píše:možná asijský kupující radši uvidí echt gold a nějaký divně barevný (ač má být nejznámější mince) Kruggerand bude mít za “2. jakost?”); resp. riziko “tohle nevypadá jako pravý zlato, je mi jedno co je na tom napsaný, Kruggerand neznám, tady máš půlku - ber nebo nech bejt”

Kde myslíš, že to budeš prodávat jednou? To je zajímavá úvaha, že jestli tady v zastavárně u Číňana nebo s tím emigruješ do světa?
_pr_ píše:v případě škrábnutí rapidní pokles případné sběratelské nadhodnoty

Buď v klidu, tohle žádnou sběratelskou nadhodnotu nemá a mít nebude, klidně rozfiknout napůl a prodat na zlomkové zlato, pokud bude potřeba. Tohle ber spíš jako výhodu.
Takže záleží, jak velká má být ta investice, jestli jedna mince, tak se musíš rozhodnout, jestli více mincí, tak potom jak píšu na začátku. No a taky jestli jsi připraven, že cena mince může spadnout o 50%.....? I to už tady bylo...
Život je příliš krátký na to, aby člověk chodil do práce.
gotesák
Diskutér
Uživatelský avatar

Předchozí stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků