Chrz se asi domnívá, že dělník u pásu si do práce nakoupí jako kancelářské potřeby nebo bude používat jako služební noťas. Závěr je ten, že Chrzovy nápady jsou použitelné jen u části zaměstnanců. Kdežto životky se dají naflákat všem. Nemluvě o tom, že sám zaměstnavatel se může stát agentem a bez nějakých kliček získat provizi. Vzhledem k tomu, jaký mají lidi vztah k pojištění, jsou vylobované daňové odpočty velkým pomocníkem.
Chrz s oblibou (obsedantní porucha) straší změnou podmínek u toho či onoho produktu. Ano, měnit se můžou. Jenže většina změn nastává na straně klienta. Spravuju už větší klientský kmen a naprostá většina dlouhodobých smluv je stornovaná. Proč? No protože po pár letech klient zjistí, že peníze potřebuje na něco jiného (ať už je to závěr postavený na objektivních skutečnostech (rozvod) nebo se klientovi 5 let nic nestalo, tak už se přece nikdy nic nestane - jak jinak, že), běžné jsou případy, kdy životka je vlastně jedinou finanční rezervou (pak je pravděpodobnost předčasného ukončení 100%). Atd., atd. Z toho jasně plyne, že uzavírat dlouhodobé smlouvy nemá smysl, nikdo není schopen garantovat, že během následujících 20 a více let nenastane v jeho životě okamžik (zvlášť v dnešním, rychleji a rychleji se měnícím světě), kdy smlouvu předčasně ukončí (a navíc za to bude sankcionován).
Tazatel je pojištěný, vůbec neví jak, ale údajně se mu může to pojištění hodit. Hm.
Ano, některé produkty jsou pro daný účel zcela nevhodné (třeba životky jako spoření, penzijka pro 18leté). A nic na tom nemění fakt, že si je vyžádali sami klienti (co to je vůbec za argument!?). Jasně že si je vyžádali, vždyť nic jinýho neznají a ani znát nechtějí. Ba co víc, vůbec samotné přemýšlení je pro ně neskutečně obtěžující.