@Lenka_2 a ostatní, podobně smýšlející, stále nepochopila ten základ, ach jo. Tedy napíšu to jinak, snad pochopitelně, a to pro zamyšlení, zda v těchto dnech kromě spoření nezvážit i nějaké akcie, jako více volatilní, ale dlouhodobě výrazně výnosnější nástroj (je ale pro ty, kterým se dělá špatně z poklesů).
KURZ, neboli cena akcie, měnící se neustále během dne na burzách, dlouhodobého dividendového investora v dlouhém horizontu nezajímá, nezajímá, nezajímá! Napíšu to raději 3x, aby se neomílala stále cena
. Protože jak uvedl @vpe ve svém grafu, v dlouhém horizontu cenové skoky mají minimální váhu. To je rozdíl dlouhodobý divi investor x trader. Fakt je dobrá parafráze s cenou investičního bytu kupovaného na zisk z nájmu. Tam cena je důležitá jen v okamžiku nákupu, pak už trvale ne. A to jen k určení, za kolik let se, při průměrné valorizaci nájmu, pořizovací cena zaplatí. Nebo naopak, kolik % z kupní ceny čistý nájem ročně z investice vrátí. Toto procento u divi akcií, nazývané dividendový výnos, je u divi akcií běžně 2-7% a je to jedno z hlavních, co nás zajímá (nesmí být zase extra velký, to už by mohlo značit firmu v problémech). Stejně jako u investičního bytu kupovaného na zisk z nájmu, ani zde nemůže být důležitá cena, protože k prodeji domu/akcie nedojde. Nákupem vlastně směním hotovost za trvalé držení třeba 20ks akcií aristokrata typu Johnson & Johnson a pak už mě v budoucnu graf ceny nezajímá. Pokles ceny mohu využít k nákupu dalších kusů, díky poklesu bude dividendový výnos vyšší, tedy nákupní cena se vrátí za výrazně méně let. A ano, zajímají mě samosebou zisky a vývoj dividendy, který s nimi souvisí. Ale zde fakt platí, že tyto firmy, akcioví aristokraté, ustály daleko horší krize (někteří i druhou světovou válku, všichni pak .com bublinu 2000, hypoteční krizi 2008-9 atd.) a dividendy NESNÍŽILY (jinak by mezi aristokraty nebyly), protože měly výplatní poměr dividendy k ziskům s bezpečnou rezervou (třeba 70% ze zisku šlo každoročně na dividendy, zbytek na rezervy a investice/rozvoj firmy). Proto je pokles ekonomiky (a tím i pokles zisku na několik let) opakovaně nepoložil. Dividenda třeba 2-3 roky byla místo růstu stejná, což nevadí (stále nad inflaci), výplatní poměr se dočasně krizí přiblížil ke 100%, nebo tuto hodnotu i krátce překročil (výplata dividendy nějakou dobu zčásti z rezerv minulých let), ale po odeznění potíží opět růst. Jde o to vybírat fakt kvalitu, akcií máme tisíce, ale kvalitních, desetiletími prověřených, je jen pár desítek. A nejsou to ty, které musely dividendu snižovat, nechat se odkoupit a podobně, jsou to ti aristokraté
.
Když to přirovnám je spořícímu účtu, když jsme v jeho vlákně: je to, jako by úrok na SÚ byl většinu let 2-5% nad inflaci (běžný dividendový výnos), navíc během let rostl a při krizi dočasně růst pozastavil (žádná nula jak straší Lenka_2, jen pozastavení růstu, třeba na úrovni výnosu 3%). I s tím pozastavením to vždy v minulosti inflaci a spořicí účty (či podobné produkty) pokořilo. Takže jen stačí odhlédnout od ceny nákupu vůči aktuální a koukat jen na výnosy. Když se takový balík akcií předá budoucím generacím v rámci rodiny, ti mohou pokračovat, žádný prodej není třeba v podstatě nikdy. Maximálně přesun od méně výnosné (už méně perspektivní) akcie k jiné, vývojem lepší.
Malý příklad: divi výnos významné celosvětové společnosti BHP group (britsko-australská firma, těžba zejména nerostných surovin po celém světě) byl donedávna kolem 5%, teď díky poklesu je 10%. To už je extrémní příklad, zde to není aristokrat a dividenda může být dočasně snížena (v nedávné minulosti poklesla na cca 3 roky na polovinu), ale i v tomto případě to bude výrazně nad jakékoliv spoření.. Jen je fakt třeba uvažovat v horizontu nad 10-20 let a neřešit poklesy ceny akcie - ostatní by byli poklesem ceny od ledna cca na polovinu zbytečně zděšení, ale právě tento pokles z paniky investorů umožňuje dlouhodobě vydělávat v dalších desítkách let
. Podobných případů (i stabilnějších, mezi aristokraty) je teď mnoho.