Fio globální akciový fond

Podílové fondy, akcie, komoditní trhy, spekulace, aukce. Kam a jak nejlépe investovat volné finanční prosředky

Moderátor: Moderátoři FinExpert.cz

Odeslat příspěvekod Fantucci 10. 3. 2021 08:58

Tady pořád spekulujte nad tím, jestli nějaký fond poráží index. Jste si ale vědomi, že třeba některé ty fondy mají další úpravu strategie jako třeba snaha o nižší volatilitu apod? Už to tady bylo zmíněno, ale evidentně na to moc nedáte.
Imho nemálo fondů má ten index relativně nešťastně stanoven. Například některé tématické fondy a relativně sektorově vymezené tam prostě prdnou MSCI World a je klid.
Srovnání s indexem/benchmarkem je pochopitelně nějaké měřítko, ale ne jediné. Fondy, které benchmark nemají, jsou špatné, protože se nedají posoudit? PS: ten fond od Fia do detailu neznám, ale u něj ten benchmark zrovna asi sedí
Pracuji ve fin. poradenství? No a?
Fantucci
Diskutér

Odeslat příspěvekod volnicko 10. 3. 2021 10:12

Trochu odbocka. Zkousite nekdo nejake high beta fondy? A proc ne, pokud mate investicni vyhled na 20 let dopredu? Nemely by v dlouhem obdobi porazit prumer? Diky.
volnicko
Mírně pokročilý

Odeslat příspěvekod A_Delarge 10. 3. 2021 11:29

mlsal píše:IMHO:
Naopak kdyby statistika řekla, že se výnosy významně neliší (t<2), pak zřejmě metoda portfolio manažera nefunguje, protože nedosahuje nadvýnosu. Případné drobné rozdíly od indexu budou pravděpodobně věcí náhody.


Pro tento účel (porovnání dvou průměrů) se mi zdá, že jsou techniky inferenční statistiky nadbytečné. Pokud mám k dispozici celopopulační data, k čemu používat statistické testy?
A_Delarge
Mírně pokročilý

Odeslat příspěvekod fc70 10. 3. 2021 12:17

Fantucci píše:Tady pořád spekulujte nad tím, jestli nějaký fond poráží index. Jste si ale vědomi, že třeba některé ty fondy mají další úpravu strategie jako třeba snaha o nižší volatilitu apod? Už to tady bylo zmíněno, ale evidentně na to moc nedáte.
To se čas od času objevuje, typicky jako (dost univerzální) prodejní argument „aktivně řízené fondy tolik nepadají, protože správci včas přejdou do hotovosti“. Které fondy mají objektivně dané jiné kritérium a reportují, jak se jim daří ho douhodobě dosahovat?

Neříkám, že nejsou, jen jsem to zatím v to běžném mainstreamu nabízeném v ČR nikdy neviděl, typicky je to nějaké vágní neměřené prohlášení – např. (trochu exotický příklad, ale první co mě napadlo jako fond s jinou strategií) https://www.siriusis.cz/#reserva „Minimální závislost na vývoji finančních trhů“ bez kritéria a bez měření.

-- 10. 3. 2021 12:38 --

A i takový fond s „jiným cílem“ naráží na otázku, proč by člověk měl ex-ante věřit, že bude úspěšný? Např.
  • Fond s cílem výnos X% a co nejmenší volatility naráží do one-fund theorem.
  • Stereotypní 100% long/100% short fond slibující minimální korelaci s trhem dosáhne… čeho? Mám ty samé manažery s ex-ante podvýnosem po započtení poplatků, jen je nechám obchodovat dvakrát tolik a v obou směrech.
  • Fond cílící na něco, co je dnes součástí nějaké multi-faktorové teorie, chce nějaký další argument, proč ten faktor nezmizí (což občas existuje nebo se aspoň tvrdí, typu small caps), ale je skoro určitě k dispozici, a asi lepší, jako ETF.
  • Fond snažící se omezit prudké poklesy naráží (přímo nebo nepřímo) na to, že to by chtěl každý, a put opce jsou dražší než call.

Zbývají mi fondy investující do těžko obchodovatelných aktiv (fajn, ale to s cílem nemá nic společného), nebo fondy cílící na něco, co je opravdu úplně mimo běžné cíle investorů (což je pak pro většinu investorů irelevantní – a skvělý produkt pro tu malou cílovou skupinu)
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod jednadva 10. 3. 2021 13:21

A_Delarge píše:
mlsal píše:IMHO:
Naopak kdyby statistika řekla, že se výnosy významně neliší (t<2), pak zřejmě metoda portfolio manažera nefunguje, protože nedosahuje nadvýnosu. Případné drobné rozdíly od indexu budou pravděpodobně věcí náhody.


Pro tento účel (porovnání dvou průměrů) se mi zdá, že jsou techniky inferenční statistiky nadbytečné. Pokud mám k dispozici celopopulační data, k čemu používat statistické testy?

A_Delarge: Celopopulační data čeho?

-- 10. 3. 2021 13:38 --

fc70 píše:Fond s cílem výnos X% a co nejmenší volatility naráží do one-fund theorem.

fc70: Jestli to chápu dobře, tak jde o CAPM. One-fund theorem = všichni kupujeme jeden rizikový fond.

V prostoru rizika (x=směrodatná odchylka) a výnosu (y=výnos) ale nemáme všichni možnost koupit si portfolia ze stejné množiny. Pro některé investory jsou nedostupná portfolia na CML (polopřímce), která mají riziko vyšší než tržní portfolio (tj. iksová koordináta = vyšší než iksová koordináta trhu, tj. jdeš vpravo od SD trhu). Důvod je ten, že si nemůžeme každý vypůjčit za bezrizikovou sazbu.

Pokud si zkusíš vést tečnu z ypsilonové koordináty (vyšší výpujční sazby), tak ten bod dotyku na hyperbole ("bullet") bude mít větší SD než trh.** Tím pádem se ti vyplácí zvyšovat alokaci po hyperbole až do tečného bodu. To je důvod, proč se potom křiví CML ("kink") a celé je to potom takové popletené. Ale podstatné je to, že lidi, kteří by poptávali zapákované tržní ptf, budou do určité SD poptávat rizikové ptf s vyšší betou (kovariancí) než trh, tím tlačí cenu akcií s vyšší betou vzhůru a jiný investor může této prémie využít a koupit naopak ptf s nízkou betou. Alespoň takto to chápu. Ale možná je to ještě jiný problém. Toto je asi BAB (betting against beta) Frazziniho a spol.

**Možná. Moc se mi to nezdá, protože asymptota. Postupně snad bude řešeno. :(
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod fc70 10. 3. 2021 14:16

Byl jsem nepřesný, trochu to rozvedu. Netvrdím, že nemůže mít smysl provozovat fond, z podobných důvodů (retailový investor si může jen komplikovaně ukládat / půjčovat za repo sazby nebo kupovat opce, takže čistě teoretické „koupit široce diverzifikované pasivní ETF a buď přidat hotovost pro snížení volatility, nebo přidat páku pro zvýšení volatility“ může být snadněji dostupné jako specializovaný fond, který to udělá, a investor si je jen koupí).

Z one-fund theorem ale podle mě vyplývá, že ex-ante nemá smysl aktivní správa s cílem maximálního výnosu při dané volatilitě. Pro danou volatilitu si podle one-fund vyberu odpovídající úroveň páky, koupím pasivní implementaci dané páky, a hotovo. Co ten aktivní fond udělá navíc? Nějaké průběžné korekce úrovně páky podle volatility = buy high / sell low?
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod jednadva 10. 3. 2021 14:49

fc70 píše:Z one-fund theorem ale podle mě vyplývá, že ex-ante nemá smysl aktivní správa s cílem maximálního výnosu při dané volatilitě.

To je klidně možné. Namixuješ si bezrizikovou sazbu + rizikový fond, tj. každý má v tomto prostoru k dispozici celou polopřímku, která "začíná" na ose y ve výši bezrizikové sazby ("intercept") a dotýká se hyperbolické efektivní množiny rizikových portfolií. Tato nová množina portfolií je pak dostupná všem. Pokud dá investor všecko do bezrizikového aktiva, tak bude jeho ptf právě na "interceptu". Pokud vše do tržního ptf, tak na tečném bodě na hyperbole.

Je otázka, jestli si ale všichni můžou vypůjčit za stejnou sazbu, tj. jestli všichni mohou pokračovat po polopřímce od tečného bodu hyperboly pořád ve stejném směru doprava vzhůru. A pokud nemohou, jaký vliv by to potom mělo na tuto teorii jako takovou, předpokládá-li určité chování (racionalitu) investorů maximalizujících svůj užitek.
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod fc70 10. 3. 2021 14:57

Nevím jak klienti, ale většina fondů, co chce maximalizovat výnos při dané volatilitě, cílí spíš na menší volatility než volatilitu běžného akciového trhu – takže poptávka je asi spíš po téhle části tečny.
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod jednadva 10. 3. 2021 15:10

To je klidně možné. Záleží na tobě, čemu věříš nebo o čem máš doklad. Nemám žádné želízko v tomto ohni. :) Znám BAB. Jak hodně je to úspěšný faktor, to vůbec nevím. Nic podstatného jsem v tomto směru nepřečetl ani netestoval.

Pokud se ptáš na teorii, tak one-fund theorem předpokládá jedinou bezrizikovou sazbu. Je to jeden z předpokladů té teorie. Ale k tomu je dostatek článků a tam najdeš odvození. Jak přesně by to vypadalo, kdybychom neměli jediné bezrizikové aktivum, to bohužel nevím. Asi by byla stlačena dolů k ose x ta část hyperboly, která leží vpravo od tržního ptf. A nahoru by byla vytažena ta část, která (v prostoru riziko-výnos) leží mezi tržním ptf a "hrotem" té křivky (minimum variance).

-- 10. 3. 2021 15:13 --

A aktiva, která by jinak byla dole na SML (tj. nízké beta v prostoru beta-výnos), by v tomto případě byla nad polopřímkou a aktiva, která by jinak byla nahoře na SML (tj. vysoké beta), by byla pod SML. Takže by se vyplácelo short high-beta + long low-beta. Výnos by tedy nebyl proporcionální betě (kovarianci), ale vytvářel by kolem SML jakési "esko" (hada).
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod Sasakr 15. 4. 2021 15:24

Tak jsem se k tomu konečně dokopal si to proštudovat. Oba Fidelity fondy vypadají zajímavě. Říkám si, že kdybych, plácnu, poslal stějný podíl do Global Demographics Fund, do World Fund A-EUR a do toho Fia, tak je to snad slušná míra diverzifikace, abych dlouhodobě porazil inflaci. Chci se zeptat na dvě věci:
Obrázek
Jaké jsou rozdíly v těchto možnostech? Akcie je přeci něco s vlastním fundamentem, který se neváže na měnu. Její cena v dané měně je dána vzájemným kurzem měn. Takže pokud 1 akcie stojí 1€ = 26 Kč a ČNB začně tisknout tak, že koruna oslabí na 1€ = 30 Kč, tak mně to je jedno, protože já furt vlastním 1 akcii, tj. 1€ = 30 Kč. Resp. moc mi není jasné vázání fondu na konkrétní měnu, když je to fond akcií, což je reálné aktivum, které se počítá na kusy, ne na jednotky peněz... jestli mě chápete. Co ty možnosti teda pro mě znamenají?

Krom toho přemýšlím, že bych spíš z fanboyství koupil pár vybraných akcií přímo. Zmiňované Degiro, jestli chápu správně, slouží jako přístup k burzám, kde se obchodují konkrétní akcie. Poplatek Degiru v sobě zahrnuje všechny náklady? Tj. něco pro Degiro a něco pro burzu? Chápu správně, že je to principem totéž, jako eToro, co má teď tu miliardu reklam všude, že? Sorry, mám zkušenosti jen s kryptem, tam se člověk regnul na burzu a šlo se na věc.

A nakonec poslední věc... centrální banky teď vyhrožují tisknutím a je jasné, že se to bude hromadně dít. Lidi se nechtějí nechat okrást a řeší, co s prachama. A já mám trochu strach, jestli náhodou není teď všechno trochu přehřáté a nadhodnocené. Váš názor?
"Svoboda je věc, která akorát ruší." Tdjohn
Sasakr
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod saabik 15. 4. 2021 15:39

Tak za prvé. Pokud centrální banky tzv. tisknou, tak to neznamená inflaci (spíš naopak), ani to neimplikuje oslabení měny (zase spíš naopak, záleží jak přesně to dělají). Centrální banky nezvyšují měnovou bázi, to dělají pouze komerční banky skrzevá úvěry. Centrální banky provádí stimuly vedoucí k dostatečné likviditě/zvyšování rezerv komerčních bank. Aby mohly třeba víc úvěrovat. Ale musí být komu.
Tyhle obehrané písničky ohledně inflace kvůli centrálním bankám se nestanou pravdou ani po sté lži.
Pokud máš na mysli fiskální stimuly přes vlády, tak ano, ty peníze se dostanou přímo k občanům, na úkor budoucího zadlužení.

Za druhé. Měnově zajištěná/nezajištěná třída. Pokud koupíš nezajištěnou třídu fondu, nákupy v jiné měně podléhají kurzovému riziku. Pokud druhá měna posiluje, NAV roste, a naopak. Pokud však koupíš měnově zajištěnou třídu, portfoliomanažer provádí měnové swapy v objemu držených cizích měn vůči referenční měně. Výsledkem jsou dvě věci: referenční měna je zajištěná vůči ostatním (hlavním). Druhým důsledkem jsou náklady nebo naopak zisky ze zajištění, dané většinou tzv. úrokovým diferenciálem. Např. Pokud fixuju korunu vůči euru, výsledkem je dodatečný výnos aktuálně cca 1 % p.a., pokud fixuju USD vůči koruně, je to dnes +- nula náklad. A tyhle měnové swapy se otáčejí v nějaké přiměřené periodě, zpravidla ve více tranších na různě dlouhou dobu.

Zjednodušeně řečeno. Pokud si myslíš, že koruna vůči euru a dolaru bude v budoucnu posilovat, kup zajištěnou třídu. Pokud si to nemyslíš, kup nezajištěnou.
Alpina B3 Touring 2023

Všichni skončíme u Porsche.
saabik
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Sasakr 20. 9. 2021 23:27

Tak jsem se na to od dubna vyprdl ale teď už musím! Aspoň k nějaké lehčí těžbě jsem se dokopal. Zase se v tom hrabu ale je to teda proti kryptu nějaký složitý. Napíšu to svýma slovama a vyveďte mě prosím případně z omylu.

Fondy:
Když se budeme bavit o těch fidelity, nejsou mi jasný všechny možnosti.
Obrázek
Vygooglil jsem rozdíl mezi ACC a INC, není mi ale jasný rozdíl mezi CZK a CZK (hedged). Co znamená první písmeno A, E nebo Y jsem taky nějak nedohledal. Jak se vám jeví mix zajištěných CZK a USD? Euru do budoucna moc nevěřím. ECB a celá EU je prdlá a s konkurenceschopností, potažmo poptávkou po evropským zboží a tudíž Euru to nevidím moc růžově.

Jinak nechápu, jestli něco přehlížím, ale nevidím tam u toho Fidelity Funds - World Fund, že by nějak porážel index. Proč tu byl doporučen?

Co se týče výběru fondů, tak vzhledem k tomu, že zisky minulé do budoucna nic nezaručují, tak je to stejně tak trochu střelba do neviňátek. Říkám si, že když hodím po kilu do x fondů, bude to dostatečná diverzifikace, aby to dohromady fungovalo. Nebo jak to máte vy? All in v jednom nebo taky rozfrcaný?

Akcie přímo:
Tohle mě zajímá spíš z fanboyství, láká mě trio AMD, NVidia, Intel. Padlo tu Degiro, ale každej, kdo byl poslední rok na youtube, zaznamenal asi i Etoro. Kdybych si chtěl koupit nějaké akcie na HODL, jak přesně ten mechanismus funguje? V kryptu platí: not your keys, not your crypto (s láskou vzpomínám na svých 0,1 BTC na Cryptopii... než žuchla). Jak je to u akcií? To se jen u brokera zaznamená v databázi, že já mám nějaký akcie nebo je to vedené ještě někde jinde? Mohu si vzít svoje akcie a prodat je u jiného brokera?

Díky všem a sorry, jestli jsou dotazy debilní. Fakt jsem googlil, než jsem to sem napsal.
"Svoboda je věc, která akorát ruší." Tdjohn
Sasakr
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod fc70 21. 9. 2021 00:17

Vygooglil jsem rozdíl mezi ACC a INC, není mi ale jasný rozdíl mezi CZK a CZK (hedged). Co znamená první písmeno A, E nebo Y jsem taky nějak nedohledal.
Tohle není univerzální, je potřeba číst prospekt. (A taky je možné, že ti některé třídy, typicky ty levnější, zkrátka fond odmítne prodat.)

V kryptu platí: not your keys, not your crypto (s láskou vzpomínám na svých 0,1 BTC na Cryptopii... než žuchla). Jak je to u akcií? To se jen u brokera zaznamená v databázi, že já mám nějaký akcie nebo je to vedené ještě někde jinde? Mohu si vzít svoje akcie a prodat je u jiného brokera?
Typicky se to zaznamená „u brokera“, tedy v případě fondu spíš u banky. (Tj. fond ví, kolik prodal které bance, a banka ví, kterým to patří klientům.) Navíc majetek držený fondem není pro ten fond přímo přístupný, všechny obchody musí dělat přes depozitáře (který není v téže finanční skupině) a depozitář každý jednotlivý obchod prověřuje na shodu s prospektem.

To nepřímé držení není takový průšvih, jako by to byl u kryptoměn, protože narozdíl od kryptoměn víceméně fungují (v tomto pořadí) oddělení depozitáři, reklamace, dohled, soudy. Občas se stane, že něco zpronevěří broker, ale u fondů je daleko větší riziko, že zkrátka prodělá, než že to někdo ukradne.

U akcií (typicky ne fondů) je možné je držet na svůj vlastní účet u depozitáře, ne na účet brokera; většinou je to o něco dražší, a je otázka, jak moc to navíc chrání, protože broker s tím i tak může nakládat (jinak by to přes toho brokera těžko šlo koupit nebo prodat). Jen někteří brokeři to nabízí (a jen pro některé trhy).

Fondy i akcie většinou jdou převést od jednoho prostředníka k druhému, nějakým ne moc automatizovaným postupem (papírový formulář na obou pobočkách). Pozor, může to být dost drahé (Patria snad až 10000 Kč, jestli si dobře pamatuji).
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod saabik 21. 9. 2021 07:45

K těm fondům. ACC znamená akumulační třídu. To lze přeložit jako fond, který nevyplácí nějakou formu pravidelného výnosu a všechny příjmy a zisky jsou reinvestovány. Stejně jako u akcie kdyby byla dividenda automaticky reinvestovaná za další kusy akcie.
Jednotlivá písmena značí třídu fondu. Institucionální třída fondu je určena pouze velkým investorům jako jsou jiné fondy apod. Zpravidla je tam minimální vstupní objem investice v řádu statisíců až milionů. Jako benefit je výrazně nižší roční fee fondu, a tedy i TER.
Pak mohou být rozdíly ve vstupním/výstupním fee a ročním fee. Jinak nastavené poplatky. Tam to bývá tak, že pokud má třída vyšší nákupní/prodejní poplatek, mívá nižší roční fee. To se pak člověk rozhoduje kvůli dlouhodobějšímu držení. Co znamená jaké písmeno je potřeba pátrat ve |Statutu nebo prospektu fondu.

Pro retail jsou určeny dva fondy v CZK:
LU1756523376 je tzv. nehedžovaná třída. To znamená, že pohyb aktiv, která nejsou v CZK, je určen nejen pohybem cen, ale i měnového páru. Pokud koruna posílí, fond tolik nevyroste, pokud koruna oslabuje, hodnota naopak roste.
LU1400167216 je hedžovaná třída. Vývoj hodnoty PL je dán pouze vývojem cen aktiv ve fondu a případně náklady/výnosy plynoucími ze zajištění fondu.
Pokud si myslíš, že koruna bude dlouhodobě vůči USD a EUR posilovat, kup zajištěnou třídu. Pokud si to nemyslíš, kup nezajištěnou třídu.

Právě možnost zajištění měn vidím jako jeden z benefitů fondů proti ETF.

EDIT: Ještě věta k portfoliu. Jen bych upozornil, že fond je fondem vyspělých trhů. Název fondu proto může být matoucí. Nenajdeš tam emerging markets. Pokud se domníváš, že EM budou po deseti letech konečně outperformovat vůči vyspělým trhům, tento fond na to není úplně vhodný.
Alpina B3 Touring 2023

Všichni skončíme u Porsche.
saabik
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Sasakr 21. 9. 2021 22:12

Něco by určitě dávalo smysl dát do EM. Nevím, vyberu si třeba 4 fondy, do každýho 2 kila a uvidíme. Přijde mi to zatím jako úplně stejnej gembl jako krypto.

Díky všem.
"Svoboda je věc, která akorát ruší." Tdjohn
Sasakr
Mírně pokročilý
Uživatelský avatar

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků