od Petr Tomeš 8. 3. 2011 16:29
mikicz: Vysvětloval jsem tu dostatečně, že v bance jsou prodejci, nikoliv poradci, a to právě z toho důvodu, že radit z jedné možnosti daného druhu není rada, ale jediná možná volba, a tu dokáze udělat jak cvičená opička tak pětileté dítě. Bakovní prodejci musí plnit interní plány prodeje jednotlivých produktů, vůbec se nezajímají o klienta a jeho situaci a potřeby a přání a cíle, prostě frknou penzijko za 1500 Kč, stavebko atd. Klasika, standardní řešení pro všechny bez ladu a sladu. Není v zájmu takového prodejce se zajímat o jiné možnosti na trhu a pokud o nich už přece jenom ví, není v jeho zájmu je doporučovat, protože z toho nic nemá. Zde stačí uplatnit selský rozum.
Tím samozřejmě neříkám, že prodejci reprezentující daleko širší paletu napříč finančním trhem jsou automaticky lepší, ale minimálně aspoň mají možnost a prostor pro klienta navrhnout opravdu výrazně lepší řešení než ti v jedné instituci. A na to prostě není protiargument. Pokud má daný poradce dobré reference a dlouhodobé zkušenosti, pokud zvládl řadu ekonomických předmětů, je to zase o to lepší předpoklad, že jeho rady k něčemu budou.
A poradce nemusí otravovat. To, že si lidé chtějí sjednat pojištění denního odškodného a hospitalizace a nemají invaliditu nebo trvalé následky úrazu či na zanedbatelné částky, nebo že si nešetří dostatečně na důchod ve vhodných produktech, to je jeho práce o tom s klientem komunikovat. Pokud na to klient kouká tím úhlem pohledu, že si na něm poradce chce vydělat, tak na to kouká dost špatně, jelikož poradce se snaží, aby klient neměl pitomé řešení, ale efektivní vhodné řešení jeho požadavků. Klient taky nekecá zubařovi nebo lékařovi do toho, jak má postupovat. Ono si hodně lidí myslí, že rozumí tomu, co potřebují, ale bohužel to tak není. Jejich znalosti končí u stavebka a penzijka a ani tyto produkty neví, jak přesně fungují, na jaké optimální částky a doby jsou efektivní atd.