- kupní smlouva mezi 2 podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti,
- v režimu obchodního zákoníku, který dnes již není, by se závazky z té smlouvy promlčovaly v 4leté promlčecí lhůtě,
- v režimu nového OZ se promlčují v 3leté promlčecí lhůtě.
Pokud nyní (tedy za účinnosti nového OZ) napíšu do kupní smlouvy, že chci, aby se řídila obchodem, tak se bude řídit ním a tedy promlčecí lhůtu tím implicitně nastavím opět na 4 roky. Na základě dohody stran - autonomie vůle.
Je to to stejné, jako kdybych do smlouvy překopíroval celou úpravu znění kupní smlouvy ze starého zákona aby se to tvářilo jako že jsme si takovýto obsah sjednali. Namísto toho akorát stručně odkážu na starý zákon, čímž pro daný smluvní vztah nechám použít tyto (staré) podmínky.
Pochopitelně existují výjimky - "kogentní" ustanovení, u kterých nemůžu změnit jejich aktuální znění a musím se ho držet (nemůžu tedy sjednat, že se chci řídit něčím jiným).
Pokud tedy v nějaké smlouvě napíšu, že se má řídit pravidly starého neúčinného zákona, namísto aktuální úpravy, je to jen projev vůle stran si sjednat takový obsah a vůle stran v občanskoprávních vztazích je naprosto primární a určující. Pokud ve smlouvě vyvstane otázka, u které se zjistí, že ji není možno upravit jinak (zmíněná kogentnost), tak ta jedna konkrétní otázka se bude řídit aktuálním OZ. Zbytek ale pořád zůstává v dispozici stran, jak si jejich vztah chtěli upravit.
§ 2 OZ - nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona
A to, o čem tu mluvíme, je ujednání povinností odchylně od zákona - nového OZ. A výslovný zákaz nikde nenajdete.
Tak přestaň kecat blbosti, když tomu nerozumíš
