Investicia do zlata.

[czhunter2565]

czhunter2565: Hele říkáš že QE není tištění, ale v pár odstavcích níž hned navazuješ na kauzalitu 40 % vytištěných dolarů od roku 2020. Vůbec nevíš co píšeš, sorry jako. Můžeš kritizovat současný měnový systém, s tím problém nemám. Ale jedině pod podmínkou, že mu rozumíš a víš co se děje. Takhle se akorát, s prominutím, ztrapňuješ. S tímhle uspěješ leda tak na pochybných konspiračních webech.

Ad zlato. Hlavním problémem už ve středověku, kdy existoval fixní počet zlatých mincí, byl nedostatek peněz (spojený s nedostatkem zlata), který se stával brzdou rozvoje směny a hospodářství vůbec. Nedostatek zlatých mincí se nejdříve řešil ražbou mincí stříbrných (bimetalismus). Najednou ale museli řešit směnný poměr mezi těmito dvěma kovy.
Dále docházelo k opotřebování mincí jejich používáním. Mince ztrácely na objemu, tedy i na hodnotě. Dále docházelo k jejich (úmyslnému) mechanickému poškozování. Když panovník potřeboval víc mincí, dělalo se to tak, že se přidávala do mincí měď. Už ve středověku tedy docházelo k takovému znehodnocování! A právě tyto problémy vedly už tehdy k tomu, že se tyto kovy začaly ukládat u zlatníků, kteří vystavovali potvrzení na uložené zlato. Potvrzením se dalo platit. Tak i vznikli bankéři. Lidé si u nich proti potvrzení nechávali drahé mince. Už tehdy vydávali bankéři víc potvrzení, než měli uschovaného zlata. A nepotřebovali jsme k tomu ani tzv fiat měny(!).
Problém spojený právě s nedostatkem měny vyřešil systém dnešní, založený na vytváření tolika peněz (přes úvěry apod.), kolik jich je v daný moment potřeba. A naopak, zanikání peněz, pokud potřeba nejsou. Ovšem je hrubou chybou si myslet, že tištění peněz je QE. Fed nevytisknul ani dolar.

Ztrapňuješ se akorát ty, protože jsis nepřečetl pořádně, co jsem psal. Psal jsem, že to není tištění peněz, protože peníze nemáme od roku 1971. Máme měnu, anglicky currency. Proto jsem i citoval JP Morgana, který jasně řekl, že jediné peníze jsou zlato. Vše ostatní je dluh. A zlato nejde tisknout.

Hned pod tím jsem psal, že FED tiskne měnu - currency. Přečti si to znovu.

Ad zlato. Jeho nedostatek jako brzda hospodářství je jen mýtus. Jednoduše se zlato stalo více hodnotnější a snadno tak pokrylo i potřebu rozvíjející se ekonomiky. Pravý důvod, proč panovníci devalvovali peníze jejich stříháním, přidáváním dalších kovů atd. byl ten, že masivně utráceli nad jejich výběr na daních a tak se rozhodli financovat svoje armády a výdaje devalvováním peněz jak jsi psal. Tyto praktiky sahají už do Athén a Říma, kde vedli k první zaznamenané hyperinflaci a praktikám jako zmražené ceny či celé profese. Už tehdy to nefungovalo a udělalo to situaci ještě horší. Nikdo se z toho nepoučil a dodnes se vlády stačí dosáhnout devalvací měn a dluhem blahobytu a zastropování cen zkouší pořád, i když to v minulosti nikdy nefungovalo a vždy to udělalo situaci horší. Říká se tomu 6 fází impéria, protože vždy mají tyto impéria 6 fází.

Ano jak píšeš. už ve středověku dávali bankéři více poukázek na zlato, než kolik měli zlata a když na to lidé přišli, tak je dali na šibenici. Jejich záměr byl jasný, vybírat více úroků a poplatků za držení zlata, než kolik skutečně měli dostat. Vtipné, že tuto zločinnou praktiku používá JP Morgan dodnes. Účtuje svým klientům poplatek za uložení zlata a lidé se dozvěděli, že to zlato ani nemá.

Na závěr dodám, že všechny hlavní impéria historie zažily svojí slávu za zlatého standartu a padli za devalvace peněz, způsobené velkými dluhy, které nakonec zničily ekonomiku. Řím ve skutečnosti nepadl kvůli barbarům, ale kvůli utrácení na deficit a s tím spojenou devalvaci měny, kterou to platili a to zničilo jejich ekonomiku. Atény to samé. Také je zajímavé, že po rozdělení říše na dvě měla Západořímská říše původní devalvovanou měnu a v její devalvaci pokračovali až do totálního kolapsu a Východořímská říše použila zlaté mince jako platidlo po skoro tisíc let a zažila období nevídané prosperity. Až ke konci začala také devalvace a útoky Turků je dorazili a padla i tato Východořímská říše až v roce 1448.

Asi nejlepší sérii o penězích, měnách a jejich historii udělal Mike Maloney. Jmenuje se to Hidden secrets of money - Skryté tajemství peněz a má to 10 epizod a je to na Youtube. Doporučuji shlédnout. Tady je díl porovnávající Řím a USA a proč padnou ze stejného důvodu, jako Řím. Velice zajímavé. https://youtu.be/OuOcnGAv4oo

Kdo umí Anglicky, tak asi nejlepší vysvětlení, jak vznikají dnešní měny je tady https://youtu.be/t5ayg3hbhoM Kdo neumí tak tady jiné od Mika Maloney s titulky https://youtu.be/jQ9awtYLvEg. A také doporučuji tento dokument, ukazují monetární vývoj v USA a ve světě a proč jsou dnešní fiat měny (založená a vytvořené z dluhu) druh Ponziho schématu. A jak USA zneužívá jejich statusu rezervní měny na okrádání zbytku světa a žití si nad poměry a proč jako vždy v historii dopadne špatně. https://youtu.be/NJd6RKsY5H4

[mikocz]

saabik: Dík za lepší vysvětlení, i když mi některé věci zůstávají nejasné, aspoň člověk ví, že to není tak jednoduché s tou peněžní zásobou.

czhunter: Máš to pěkně načtené a nastudované jak jsou peníze špatné, ale navrhoval bych ti lepší řešení jak z toho ven: zkus numismatiku a zlaté mince. Investiční zlato bych nekoupil, jsem skeptický ohledně neustávající těžby a velkých zásob centrálních bank, ačkoli nejsem expert, nedivil bych se, kdyby zlato mělo do budoucna problém porazit inflaci. I když samozřejmě lidi mají různé důvody jeho držby. V numismatice jsem ale aktivní a vzácné zlaté mince jen za poslední rok zhodnotily i dvojnásobně (opravdu mluvím leden 2021 vs leden 2022) přesně jak by člověk čekal v inflačním prostředí.

[czhunter2565]

Peníze nejsou špatné. Bez nich by společnost jen těžko existovala. Špatné jsou fiat měny vytvářené z dluhu. Protože nikdy v historii nefungovali a vždy to vedlo ke kolapsu. Mě věřit nemusíš, ale i Charlie Munger před pár měsíci říkal, že tištění peněz (rozuměj fiat měny) nikdy v historii nefungovalo a dopadne to špatně, jen neví kdy. Navíc z každé nově vytištěné měny každý platíme daně. Koláč zadarmo neexistuje v ekonomice. Rozpočtová komise vlády USA spočítala, že při 5% sazbách na vládním dluhu by vláda USA zaplatila 33% z příjmu na úrocích. Tedy brzo třetina z našich daní a plateb státu skončí jako úrok pro banky a další bohaté držitele dluhopisů. To musí přece přijít jako špatné každému. Chtěl by jsi třetinu tvojí výplaty zaplatit jako úrok? Jaký by jsi pak měl život? Jak budou státy do budoucna financovat opravy infrastruktury a další věci, když třetina příjmů půjde na úroky.

Zlato nikdy nebude mít problém s inflací, protože je ho pořád stejně. Tedy pokud vzroste množství fiat měn a hromada zlata zůstane stejná, pak logicky cena zlata vzroste. Hard assets jako domy, komodity, zlato apod. nikdy s inflací problém neměli. Ani v dobách hyperinflace nikdy problém neměli a vždy kopírují hyperinflaci a tím před ní chrání. To je jasně doloženo za desítky zaznamenaných hyperinflací a velkých inflací. Kdyby jsi byl v Turecku, tak tvoje měna padá každý den, ale za stříbrné mince si koupíš pořád stejně.

Saabikovy děkuješ za vysvětlení, bohužel on ví věci tak na půl. Něco říká jak je a jinde prostě pravdu nemá. Tedy pojďme konečně rozseknout tu debatu o QE.

Tady je video vysvětlující QE přímo od centrální banky Velké Británie. https://youtu.be/J9wRq6C2fgo

Jasně říkají, že vytvářejí novou měnu, převážně elektronicky a kupují za ně aktiva od bank, pojišťoven, penzijních fondů a dokonce i nefinančních institucí. Jasně také říkají, že tyto nově vytvořené peníze lijí do ekonomiky. Saabikovo tvrzení, že se tyto peníze nemohou dostat do ekonomiky mezi lidi a tedy není to tištění peněz není zkrátka pravda. Na konci videa také dodávají, že pokud by kupovali od bank, ty by to banky převážně uložily jako rezervy a nemělo by to stimulující efekt na ekonomiku. Proto převážnou většinu aktiv kupují od jiných, než od bank. Tedy opět jeho teze, že všechny nové peníze z QE končí jen jako rezerva u bank a že žádná banka světa netiskne nové peníze do ekonomiky jasně také není pravda. Pravda to byla jen po roce 2008, kdy byly banky na pokraji krachu a měli silný nedostatek rezerv. Proto téměř vše skončilo v rezervách a inflaci to nevytvořilo. Dnes je situace zcela jiná, protože banky měli spoustu rezerv a přidalo se ke QE také naprosto nepředstavitelné rozhazování od vlád. Tedy jako vrtulníkové peníze skončily v rukou lidí.

Kdo pořád nevěří, koukněte na graf M2 monetary supply M2SL. Hned první odkaz na Googlu a uvidíte hned, rozdíl mezi 2008 a dnes a proč tehdy nebyla inflace a dnes je masivní.

[saabik]

Určitě se neživíš v peněžnictví, že? Poslední reakce.
Ad tištění peněz. Doporučuji ti přečíst Federal Reserve Act, který centrální bance neumožňuje vytvářet nové peníze, a už vůbec za ně nekupovat akcie apod. Nemožnost vytváření peněz a nákupu těchto aktiv plyne tedy přímo ze zákona...

Ad bankovnictví částečných rezerv aneb multiplikace jednoho dolaru. Tohle je krásný příklad, kam může zajít papouškování učebnicových frází. Další velký omyl šířící se podobně jako údajný tisk peněz. Něco ve smyslu , že násobení a sčítání je to samé. A důkaz je, protože 2+2 rovná se 2x2.
Multiplikátor není vůbec důležitý pro stanovení nebo řízení peněžní zásoby. Centrální banky řídí rezervy bank pomocí operací na volném trhu tak, aby dosáhly požadované úrovně rezerv, a nikoliv toho, aby změnily peněžní zásobu. Cílem je, aby se dosahovalo potřebných přebytečných rezerv.

Kdyby ta multiplikace skutečně fungovala, pak by byla středem pozornosti a jedním z klíčových bodů všech důležitých centrálních bank na světě. V reálu nikoho multiplikace nezajímá. Vlastně někoho jo. Konspirátory a zdejšího diskutéra .

Ad fiskální stimul vytvářením státních deficitů. Nepleť si fiskální a monetární politiku. Ano, stát vytváří nové peníze vytvořením nového dluhu (jak jsem psal již předtím). Ale to nemá nic společnýho s centrální bankou. Nesváděj to na centrální banku. Nové peníze vytváří obchodní banka půjčením státu. Fed s tím nemá nic polečnýho.

[icemat]

A jak potom vysvětlíš měnovou intervenci ČNB. Která vytvořila koruny ze vzduchu. A za tyto koruny pak kupovala EURA. A tyto eura má stále. A část z nich je v akciích. Tzn koupila je za vytisknuté prachy ze vzduchu.

[saabik]

Ta nakoupená eura měla dvojí původ. Rezidentů a nerezidentů.
V případě rezidentů došlo k tomu, že se velikost peněžní zásoby nezměnila, jen došlo v rámci měnového agregátu ke změně měnové struktury. Klesl objem eurové zásoby a zvýšil se objem korunové.
Jak to bylo s nerezidenty, tedy většinou případů intervence? Nejprve je nutné zmínit, že do měnové zásoby se počítají pouze vklady rezidentů. Nové vklady v CZK, které se kvůli intervencím objevily na účtech obchodních bank od nerezidentů, skončily stahováním likvidity zpátky v ČNB. Měnová zásoba se tedy také nezměnila.

[Roman1989]

Saabiku pises hodne zajimave, dobre se to čte a i kdyz se dlouho zabyvam hospodarskyma dejinama, tak jsem se neco noveho dozvedel. Kazdopadne to co pises byla pravda kdysi, dnes uz to neplati, pote co ECB a FED vstoupily primo na trh a zacali odkupovat korporátní !!! dluhopisy. A to se pak prostě propíše do penezni zasoby, ktera vzrostla.
Vem si, ze dluhopisy CPI Radka Vitka primo koupila ECB pod nejaky 1% p.a., cimz totalne pokrivila trh, protoze kdyz by sis chtel koupit nejaky real estate ty, tak dostanes od banky uplne jiny urok a hlavne v ECB po tobe nestekne ani pes.

Ale i predtim kdyz FED kupoval dluhopisy USA, tak i kdyz to kupoval pres prostrednika obchodní banky, tak to nic nemeni na veci, ze pumpuje do ekonomiky penize. A je dle me jedno, jestli to nazveme tou "likviditou" nebo jakkoliv jinak.
Ten retezec kdy stat je vecne v deficitu a polovina se prozere na mandatorni vydaje, a vydavadalsi a dalsi dluhopisy, ktere koupi FED/ECB, tak to je prece sileny moralni hazard a defacto helicopter money.

btw. nevim jak je to v Japonsku, ale tam prece BOJ vlastni primo pres ETFka japonsky firmy, nekde je i majoritni vlastnik.

[fc70]

A je dle me jedno, jestli to nazveme tou "likviditou" nebo jakkoliv jinak.

Nu, není. To je potřeba rozumět účetnictví a počítat.

„Fed snižuje úrokové sazby úvěrů“ je pravda. „Fed pumpuje do ekonomiky peníze“ pravda není, ani když od komerčních bank kupuje dluhopisy.

Je samozřejmě otázka, ve kterých diskusích na tom rozdílu záleží. Pro „Bu bu bu, kupte ode mě zlato“ je to jedno, člověk řekne to, co lidi spíš věří a po čem víc koupí.

Pro diskusi, jaká bude inflace a zadlužení, a jak to objektivně měřit, nebo pro diskusi o tom, proč v Řecku nakonec vypnuli eurové bankomaty (i když bankovky určitě vytištěné byly), na takových rozdílech záleží docela dost.

[saabik]

Saabiku pises hodne zajimave, dobre se to čte a i kdyz se dlouho zabyvam hospodarskyma dejinama, tak jsem se neco noveho dozvedel. Kazdopadne to co pises byla pravda kdysi, dnes uz to neplati, pote co ECB a FED vstoupily primo na trh a zacali odkupovat korporátní !!! dluhopisy. A to se pak prostě propíše do penezni zasoby, ktera vzrostla.
Vem si, ze dluhopisy CPI Radka Vitka primo koupila ECB pod nejaky 1% p.a., cimz totalne pokrivila trh, protoze kdyz by sis chtel koupit nejaky real estate ty, tak dostanes od banky uplne jiny urok a hlavne v ECB po tobe nestekne ani pes.

Ale i predtim kdyz FED kupoval dluhopisy USA, tak i kdyz to kupoval pres prostrednika obchodní banky, tak to nic nemeni na veci, ze pumpuje do ekonomiky penize. A je dle me jedno, jestli to nazveme tou "likviditou" nebo jakkoliv jinak.
Ten retezec kdy stat je vecne v deficitu a polovina se prozere na mandatorni vydaje, a vydavadalsi a dalsi dluhopisy, ktere koupi FED/ECB, tak to je prece sileny moralni hazard a defacto helicopter money.

btw. nevim jak je to v Japonsku, ale tam prece BOJ vlastni primo pres ETFka japonsky firmy, nekde je i majoritni vlastnik.

fc70 to píše správně, děkuji mu za informační podporu.

Prakticky téměř denně jsem v situaci, kdy potřebuji kupovat (nebo alespoň zvažuji koupit) eurové dluhopisy. Je to noční můra. Eurový dluhopisový trh je doslova vyluxovaný. Ještě před několika týdny nešlo koupit eurový dluhopis investičního stupně (státní či korporátní) s alespoň nulovým výnosem a přiměřenou durací. Koupit eurový dluhopis s durací pod 1 rok je prakticky nemožné. Takže vím jak to myslíš. Nulový výnos by byl super. Po swapování mám dostačující carry. Příčinou nízkých sazeb je to, že nákup ECB na trhu je tak výrazný, že kvůli docházejícím dluhopisům (na trhu prostě nejsou) ECB v programu nákupů upravovala pravidla tak, že neustále rozšiřovala mantinely programu pro nákup dluhopisů. Centrální banka vlivem kovidových problémů na finančním trhu vykupuje i korporátní dluhopisy, potažmo třeba USA i dluhopisy neinvestičního stupně. V Evropě jde o nouzový program PEPP. Tam se ovšem stále jedná o drtivou převahu státních dluhopisů. Tuším kolem 90 %. Reálně je jedno, zda se jedná o státní či korporátní dluhopis. Stále platí, že peníze do trhu neprosáknou. Určitý dopad může být v rozvaze banky, protože státní dluhopis, na rozdíl od korporátního, se bere jako bezrizikové aktivum. Ale i tahle věc je pořešená.

Ovšem to je přesně to, proč centrální banky aktiva kupují. Stlačují úrok, aby ekonomické jednotky měly vyšší důvod být ekonomicky aktivní. To, že v Evropě máme problém pohnout se ekonomicky z místa není problém centrální banky, ale spíše problém politický. Můj názor je, že centrální banka za to nemůže, dělá jen svoji práci. Mně to pracovně dost ztěžuje život, ale nebudu ji za to kritizovat, protože chápu proč to dělá.

Mohu se rozčilovat nad tím, že této situace využívají jak politici pro kupování voličů, tak různí vykukové, kteří lidem namlouvají co potřebují, aby zneužili jejich (ne)důvěry v měnový a finanční systém. Případně úředníci, kteří nevidí do praxe a z tepla kanceláře vydávají jednu regulaci za druhou. Když vidím, kolik regulací v bankovnictví vzniklo po roce 2008, nedivím se tomu proč máme takové problémy. S ironickou 'oblibou' říkám, že před 15 lety bylo na jednoho bankovního právníka v bance 10 bankéřů. Dnes je poměr přesně obráceně.

[czhunter2565]

Ježišmajra. Centrální banka UK vám přímo v tom videu říká, že vytváří nové peníze a kupuje za to aktiva - firemní dluhopisy a státní dluh a to hlavně od nebankovních institucí. Tak Saabiku, asi víš více, než centrální bankéři.

Ano FED zatím nemůže kupovat akcie. Ale může kupovat státní dluh, firemní dluh a hypotéky a další instrumenty. Tedy politik si půjčil na vrtulníkové peníze a FED to zaplatil nově vytvořenými penězi. A FED je spíše výjimka. Japonská centrální banka dnes vlastní 80% všech japonských ETF a v podstatě tamní trh znárodnila a je největší akcionář tamních firem. Švýcarská centrální banka také tiskne novou měnu a nakupuje za to akcie po celém světě.

A FED nemůže koupit akcie přímo, ale může dát likviditu Blackrocku, jak to udělal v roce 2020 a Blackrock koupil akcie za FED. Dáte pumpuje bilióny do repo trhu a ty končí kde jinde, než v akciích.

„Fed snižuje úrokové sazby úvěrů“ je pravda. „Fed pumpuje do ekonomiky peníze“ pravda není, ani když od komerčních bank kupuje dluhopisy.

Kde se teda vzalo těch 8 Biliónů Dolarů, co si vláda za dva roky půjčila. Kdo to zafinancoval?

Nakonec budu citovat samotný FED:

“When you or I write a check there must be sufficient funds in our account to cover that check, but when the Federal Reserve writes a check, it is creating money.”
~ Boston Federal Reserve Bank

in a publication titled "Putting It Simply" 1983

Tedy opět asi víš více než FED samotný. Oháníš se tu Federal Reserve Act, který si na 100% nikdy nečetl. Protože to nečetl nikdo z nás. K tvé informaci, od roku 2020 byla nustost rezerv úplně zrušena. Banky nyní mohou půjčovat i zcela bez rezerv.

A co říká Investopedie?
What Is Quantitative Easing (QE)?
Quantitative easing (QE) is a form of unconventional monetary policy in which a central bank purchases longer-term securities from the open market in order to increase the money supply and encourage lending and investment. Buying these securities adds new money to the economy, and also serves to lower interest rates by bidding up fixed-income securities. It also expands the central bank's balance sheet.

Jasně píšou, že QE přidává nové peníze do ekonomiky a zvyšuje peněžní zásobu. Tedy jak píše Roman, v první vlně QE to bylo úplně jinak. FED tiskl a vše to skončilo v rezervách bank. Dnes je situace úplně jiná, kdy FED kupoval přes prostředníka (velké banky) nově vytvořený dluh vlády.

-- 6. 2. 2022 14:05 --

Je samozřejmě otázka, ve kterých diskusích na tom rozdílu záleží. Pro „Bu bu bu, kupte ode mě zlato“ je to jedno, člověk řekne to, co lidi spíš věří a po čem víc koupí.
.

Jasně, všechny argumenty jsou bububu, protože jenom prodáváme zlato. Ono se nikdy v historii nic špatného nestalo a celá lidská historie byla procházka růžovým sadem. Charlie Munger a Warren Buffett je také asi jen prodejci zlata? Protože oba říkají, že tištění měny nikdy v historii nedopadlo dobře a to co se děje v USA je velice nebezpečné - masivní obchodní deficity, růst dluhu rychleji, než HDP a zombifikace ekonomiky.

-- 6. 2. 2022 14:13 --

Ta nakoupená eura měla dvojí původ. Rezidentů a nerezidentů.
V případě rezidentů došlo k tomu, že se velikost peněžní zásoby nezměnila, jen došlo v rámci měnového agregátu ke změně měnové struktury. Klesl objem eurové zásoby a zvýšil se objem korunové.
Jak to bylo s nerezidenty, tedy většinou případů intervence? Nejprve je nutné zmínit, že do měnové zásoby se počítají pouze vklady rezidentů. Nové vklady v CZK, které se kvůli intervencím objevily na účtech obchodních bank od nerezidentů, skončily stahováním likvidity zpátky v ČNB. Měnová zásoba se tedy také nezměnila.

Vysvětluješ to moc složitě. ČNB vzala koruny a koupila za ně Eura a tím zvýšila množství Korun v oběhu na měnových trzích a to snížilo hodnotu CZK vs EUR. Čím více Korun v oběhu, tím menší je hodnota Koruny k ostatním měnám. Tak totiž funguje devalvace měn centrálními bankami. A opět, kde vzala ČNB bilióny korun na nákup EUR? Prosím o přesný popis. Vzala to od Pepíka, který to a to. Takovýto jednoduchý popis prosím.

Ve článku na finance.cz se píše toto:
Co to jsou intervence a proč to ČNB udělala?
Devizové intervence jsou obchody na devizovém trhu, kterými centrální banka ovlivňuje měnový kurz domácí měny. Pokud domácí měnu prodává a nakupuje například eura, tak intervenuje za slabou domácí měnu. Pokud naopak domácí měnu nakupuje a prodává své devizové rezervy, tak domácí měnu posiluje. ČNB intervenovala pro slabší korunu, chtěla tak podpořit ekonomický růst, domácí spotřebu a exporty. Jak se to dělá? Jednoduše, stačí si vytisknout dostatek místní měny a začít nakupovat měnu cizí. Vzhledem k tomu, že žijeme v době počítačů, tak se ty koruny už ani tisknout nemusí a vše byla pouze účetní operace na počítači.

Opět tedy tvoje vysvětlení nekoresponduje s obecně rozšířeným vysvětlením.

[volnicko]

"Japonská centrální banka dnes vlastní 80% všech japonských ETF a v podstatě tamní trh znárodnila a je největší akcionář tamních firem."

To by mohlo vyvolat mylny obrazek o tom, ze japonsky akciovy trh v podstate ovladla BoJ. Coz neni pravda. Maji podil 60% na v Japonsku listovanych ETF. BoJ vlastni odhadem tak 5-10% japonskeho akciove trhu.

[czhunter2565]

Ad tištění peněz. Doporučuji ti přečíst Federal Reserve Act, který centrální bance neumožňuje vytvářet nové peníze, a už vůbec za ně nekupovat akcie apod. Nemožnost vytváření peněz a nákupu těchto aktiv plyne tedy přímo ze zákona...

USA má jedny z nejsložitějších zákonů světa. Jsou tak složité a tolikrát měněné, že něco najít je i pro jejich právníky nesmírně složité. I proto předpokládám, že jsi to v celé podobě nečetl a desítky s tím spojených zákonů o tisících stranách neluštil. Také si asi pleteš pojmy a dojmy, protože FED nemá možnost kupovat dluhopisy přímo od Ministerstva financí. Může je ale koupit od velkých bank a jiných institucí zvaných primary dealers. Tedy FED tímto vlastně obchází zákon. Ministerstvo vydá dluh, ten koupí velké banky a FED to koupí od velkých bank. Tady to máš popsané přímo z oficiálních zdrojů https://www.crfb.org/blogs/fed-buying-our-new-debt . Fed dnes dělá nějakých 16 různých programů pro podporu ekonomiky, většina z nich nových. A QE prý mělo být dočasné jen do roku 2011. A o 11 let později je evidentně trvalé.

Ad bankovnictví částečných rezerv aneb multiplikace jednoho dolaru. Tohle je krásný příklad, kam může zajít papouškování učebnicových frází. Další velký omyl šířící se podobně jako údajný tisk peněz. Něco ve smyslu , že násobení a sčítání je to samé. A důkaz je, protože 2+2 rovná se 2x2.
Multiplikátor není vůbec důležitý pro stanovení nebo řízení peněžní zásoby. Centrální banky řídí rezervy bank pomocí operací na volném trhu tak, aby dosáhly požadované úrovně rezerv, a nikoliv toho, aby změnily peněžní zásobu. Cílem je, aby se dosahovalo potřebných přebytečných rezerv.

Není důležitý? Pokud banka může dle libosti půjčit 9x rezervu, nebo 100x rezervu je velice důležité a má přímý dopad na tom, kolik banka může půjčit a kolik měny může teoreticky vytvořit.

Kdyby ta multiplikace skutečně fungovala, pak by byla středem pozornosti a jedním z klíčových bodů všech důležitých centrálních bank na světě. V reálu nikoho multiplikace nezajímá. Vlastně někoho jo. Konspirátory a zdejšího diskutéra .

Samozřejmě, že funguje. Celkový počet rezerv bank v USA je jen 4 Biliony Dolarů. A jak víme, tak celková peněžní zásoba M2 je přes 22 Bilionů plus v tom nejsou započteny kreditní karty a další. Tedy vše ostatní bylo vytvořeno systémem částečných rezerv v účetních knihách bank.

Ad fiskální stimul vytvářením státních deficitů. Nepleť si fiskální a monetární politiku. Ano, stát vytváří nové peníze vytvořením nového dluhu (jak jsem psal již předtím). Ale to nemá nic společnýho s centrální bankou. Nesváděj to na centrální banku.

Jo jasně, nemá to nic společného s centrální bankou, krom toho, že všechny ty dluhopisy skončily na její bilanční rozvaze.

Nové peníze vytváří obchodní banka půjčením státu. Fed s tím nemá nic společnýho.

[/quote]

Evidentně ne, jinak by objem dluhopisů bank v USA musel vzrůst o biliony a to se nestalo. Dluh USA od pandemie vzrostl o 7 Bilionů https://fred.stlouisfed.org/series/GFDEBTN zatímco dluhopisy držené bankami vzrostly jen o 1 Bilión https://fred.stlouisfed.org/series/USGSEC

Také bilanční rozvaha FEDu vzrostla od roku 2008 o 8 biliónů, zatímco rezervy bank za stejnou dobu jen o 4 biliony. https://fred.stlouisfed.org/series/TOTRESNS

Kde je těch dalších 4 bilionů, co FED natiskl v QE?

[mlsal]

Peníze můžou držet jen rezidenti - nebankovní subjekty (lidi, firmy). Množství peněz v ekonomice se měří peněžními agregáty. Z toho plyne, že aby centrální banka tiskla peníze, musí se nově vzniklé prostředky dostat k těmto subjektům, tzn. centrální banka musí nakupovat majetek nebo dluh od těchto subjektů. Peníze vyjadřují účetní vztah mezi bankou (obchodní, centrální) a rezidenty - nebankovními subjekty. Z toho vyplývá vše ostatní.

Když centrální banka nakupuje majetek od obchodních bank, nevznikají peníze, ale likvidita. Obchodní banka získá výměnou za státní dluhopisy likviditu, kterou si uloží na rezervním účtu u centrální banky. Likvidita vyjadřuje účetní vztah mezi bankami a do ekonomiky se nedostane. To je to známé QE. QE je nákup státních dluhopisů centrální bankou od obchodních bank. Nevznikají tím peníze.

Centrální banka může v omezeném množství nakupovat majetek od rezidentů - nebankovních jednotek. Touto operací vznikají peníze. FED např. kupoval firemní dluhopisy v rámci covidové pomoci. To není QE.

Jak je to u měnových intervencí vysvětlil výše saabik.

Obdobně je to u obchodních bank. Když obchodní banka nakupuje dluh nebo majetek od rezidentů - nebankovních subjektů, nově vzniklé prostředky se dostanou k těmto subjektům a jedná se tedy o peníze. Největší množství peněz vzniká úvěrováním rezidentů - nebankovních subjektů a nákupem majetku od těchto subjektů.

Další možnost, jak vznikají peníze jsou fiskální stimuly. Vláda vydá dluhopisy, které nakoupí na primárním trhu vybrané obchodní banky. Obchodní banka získá dluhopisy a vláda nově vzniklé prostředky, které má uložené na účtu u centrální banky. Když vláda tyto prostředky utratí, ať formou transferů nebo investic, ty se dostanou k rezidentům - nebankovním subjektům a vzniknou nové peníze.

Kdo by měl zájem o tuto problematiku, doporučuju knihu Josef Jílek: Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk, zejména od str. 50.

[czhunter2565]

"Japonská centrální banka dnes vlastní 80% všech japonských ETF a v podstatě tamní trh znárodnila a je největší akcionář tamních firem."

To by mohlo vyvolat mylny obrazek o tom, ze japonsky akciovy trh v podstate ovladla BoJ. Coz neni pravda. Maji podil 60% na v Japonsku listovanych ETF. BoJ vlastni odhadem tak 5-10% japonskeho akciove trhu.

Moje zdroje včetně Marketwatch uvádějí 80%. Ale to už je jedno. Vlastnit 10% akciového trhu za 10 let QE je i tak dost. Navíc kupovali převážně Nikkei 225 a tedy cituji

The programme’s effects have not been distributed equally, however. Until 2016, purchases focused on ETFs that tracked the Nikkei 225 index. This led to some companies included in that index being targeted for stock purchasing. For example, the BoJ held some 70 per cent of the free-float stock of Uniqlo owner Fast Retailing, or 18 per cent of the company’s total shares in issue in late 2018, according to Nikkei analysis.

The BoJ was ranked as a top ten shareholder in some 40 per cent of all listed companies last year, according to Nikkei

Nákupy soustředili na top 225 firem a získali v nich značné podíly. V příkladu získali 70% free-float akcií u Uniqlo.¨Tedy celkový podíl na odpadních malých akcií mají malý, ale u velkých firem mají podíly velké. Je jen otázka času, než budou vlastnit všechno. Protože tamní demografická situace se jen tak nezmění. Důchodci akcie kupovat nebudou.

[volnicko]

Pokud vyjdeme z Nikkei 225 (zbytek opravdu neni odpadni), tak tam to je lehce pres 10%. Jinak souhlas, nechci hodnotit politiku BoJ, ale subjektivne mi prijdou takove podily o dost vetsi nez ideal (0%).