Investicia do zlata.

Podílové fondy, akcie, komoditní trhy, spekulace, aukce. Kam a jak nejlépe investovat volné finanční prosředky

Moderátor: Moderátoři FinExpert.cz

Odeslat příspěvekod czhunter2565 6. 2. 2022 19:32

mlsal píše:Když centrální banka nakupuje majetek od obchodních bank, nevznikají peníze, ale likvidita. Obchodní banka získá výměnou za státní dluhopisy likviditu, kterou si uloží na rezervním účtu u centrální banky. Likvidita vyjadřuje účetní vztah mezi bankami a do ekonomiky se nedostane. To je to známé QE. QE je nákup státních dluhopisů centrální bankou od obchodních bank. Nevznikají tím peníze.


Centrální banka UK s tebou nesouhlasí. https://youtu.be/J9wRq6C2fgo Tak jim napiš, že neví co dělají.
Tak za A, rezervy bank vrostly jen o zlomek provedeného QE viz můj předchozí post. Za druhé ta likvidita není nic jiného, než peníze a s těmi si banka může udělat co chce. Uložit jako rezervu u centrální banky, nebo to půjčit či nakoupit další dluhopisy. Jinak by nemělo vůbec QE význam, kdyby se to nedostalo do ekonomiky. Trochu přemýšlejte. Banky mají více než dost rezerv a dokonce je rozpouštějí, přesto FED dál pumpuje QE jak šílený. Toto platilo v roce 2008, dnes už to neplatí.

Centrální banka může v omezeném množství nakupovat majetek od rezidentů - nebankovních jednotek. Touto operací vznikají peníze. FED např. kupoval firemní dluhopisy v rámci covidové pomoci. To není QE.

Není to pravda. QE je nákup dluhopisů státních, firemních a hypoték. FED v rámci QE nakoupil už skoro 3 Biliony v hypotékách.

Další možnost, jak vznikají peníze jsou fiskální stimuly. Vláda vydá dluhopisy, které nakoupí na primárním trhu vybrané obchodní banky. Obchodní banka získá dluhopisy a vláda nově vzniklé prostředky, které má uložené na účtu u centrální banky. Když vláda tyto prostředky utratí, ať formou transferů nebo investic, ty se dostanou k rezidentům - nebankovním subjektům a vzniknou nové peníze.


Co z toho ta banka má a proč to dělá, když to pak vymění prodejem FEDu za "likviditu" která je jim k ničemu? K čemu je bankám ta zázračná likvidita. Co tím FED tedy zamýšlí, když se to nedostane do ekonomiky? Jaký je účel toho všeho? Proč komerční banky, kterých jediný cíl je zisk mění vládní dluhopisy, které nesou úrok za likviditu, neboli rezervy, které dnes nesou 0.15%? Proč si raději nenechají vládní dluhopis, když například ten 10 letý nese 1,9%? Nedostatkem rezerv to určitě nebude. Banky mají tentokrát rezerv dost.

A viz můj předchozí post. Rezervy bank vzrostly o 4 Biliony a bilanční rozvaha FEDu o 8 Bilionů? Kde skončilo těch zbylých 4 bilionů? V rezervách tedy ne.

Jak je to u měnových intervencí vysvětlil výše saabik.


Vysvětlil ale špatně.

-- 6. 2. 2022 18:35 --

Kdo by měl zájem o tuto problematiku, doporučuju knihu Josef Jílek: Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk, zejména od str. 50.


Nezlob se na mě, ale kniha publikovaná v roce 2013 je jaksi dosti zastaralá a zákony USA se dost změnili od té doby a praktiky centrální banky také. Nehledě na to, že české knihy o investování a financích nebývají valné kvality. Raději čerpej přímo ze stránek centrálních bank.

volnicko píše:Pokud vyjdeme z Nikkei 225 (zbytek opravdu neni odpadni), tak tam to je lehce pres 10%. Jinak souhlas, nechci hodnotit politiku BoJ, ale subjektivne mi prijdou takove podily o dost vetsi nez ideal (0%).


No když z Pražské burzy odstraníš top několik velkých firem, kolik vysoce kvalitních investic ti zbyde? Asi moc ne, když většina lidí kupuje převážně americké akcie.

V Japonsku to nebude jiné a firmy nepatřící pod Nikkei 225 budou převážně bezvýznamné malé firmy, mnoho z nich zombie firmy jen vydělávající na úroky apod.
czhunter2565
Návštěvník

Odeslat příspěvekod czhunter2565 6. 2. 2022 20:55

saabik píše:Ad bankovnictví částečných rezerv aneb multiplikace jednoho dolaru. Tohle je krásný příklad, kam může zajít papouškování učebnicových frází. Další velký omyl šířící se podobně jako údajný tisk peněz. Něco ve smyslu , že násobení a sčítání je to samé. A důkaz je, protože 2+2 rovná se 2x2.
Multiplikátor není vůbec důležitý pro stanovení nebo řízení peněžní zásoby. Centrální banky řídí rezervy bank pomocí operací na volném trhu tak, aby dosáhly požadované úrovně rezerv, a nikoliv toho, aby změnily peněžní zásobu. Cílem je, aby se dosahovalo potřebných přebytečných rezerv.

Kdyby ta multiplikace skutečně fungovala, pak by byla středem pozornosti a jedním z klíčových bodů všech důležitých centrálních bank na světě. V reálu nikoho multiplikace nezajímá. Vlastně někoho jo. Konspirátory a zdejšího diskutéra :mrgreen: .

Ad fiskální stimul vytvářením státních deficitů. Nepleť si fiskální a monetární politiku. Ano, stát vytváří nové peníze vytvořením nového dluhu (jak jsem psal již předtím). Ale to nemá nic společnýho s centrální bankou. Nesváděj to na centrální banku. Nové peníze vytváří obchodní banka půjčením státu. Fed s tím nemá nic polečnýho. :roll:


To je ti zajímavé, že v muzeu peněz v Německu, spadající pod Německou centrální banku říkají něco jiného viz https://youtu.be/OQWMd_NPSBA?t=1334

Jasně tam píšou, že centrální banka mění peníze výměnou za aktiva bank, tyto peníze jsou nakonec uloženy na bankovních účtech lidí a systém částečných rezerv je rozmnoží z 1000 DM až na 10000 DM. Asi centrální banku Německa ovládli konspirační teoretici.
czhunter2565
Návštěvník

Odeslat příspěvekod mlsal 6. 2. 2022 21:07

To je hezký příklad konfirmačního zkreslení.

"Pokud jsme si na něco udělali názor a bezmezně tomu věříme, bezděky vyhledáváme informace, které tento názor potvrzují." Když někdo věří nesmyslům, vyhledává názory, které ty nesmysly potvrzují. :-)
mlsal
Nadšenec

Odeslat příspěvekod czhunter2565 6. 2. 2022 23:19

Ano nesmysly, které potvrzuje samotná centrální banka. Jestli jsi naopak nepopsal sám sebe.

Tak mi napiš, proč to má centrální banka špatně? Rád se poučím.

A pořád čekám na vysvětlení, proč rezervy bank vzrostly jen o 4 Biliony, zatímco bilanční rozvaha FEDu o 8 biliónů a dluh USA o 7 Bilionů od začátku pandemie. Kdo vládě půjčil, protože banky USA to nebyly, těm vzrostly vládní dluhopisy jen o 1 Bilión a zahraniční investoři jsou net sellers od pandemie. Ti se naopak dluhopisů zbavovali.

Jinak i kongresman Ron Paul a člen bankovní komise, který bojuje proti FEDu od roku 1976 sám říkal, že ani on jako kongresman se nemůže dostat k tomu, co vlastně FED dělá. Je pro něj snažší si získat informace o CIA, než o FEDu. Tak si tu zase nehraj, že víš co přesně FED dělá.

Malý výčet, co FED všechno kupoval:

HOW DID THE FED SUPPORT THE U.S. ECONOMY AND FINANCIAL MARKETS?
Easing Monetary Policy
Federal funds rate: The Fed cut its target for the federal funds rate, the rate banks pay to borrow from each other overnight, by a total of 1.5 percentage points at its meetings on March 3 and March 15, 2020. These cuts lowered the funds rate to a range of 0% to 0.25%. The federal funds rate is a benchmark for other short-term rates, and also affects longer-term rates, so this move was aimed at supporting spending by lowering the cost of borrowing for households and businesses.
Forward guidance: Using a tool honed during the Great Recession of 2007-09, the Fed offered forward guidance on the future path of interest rates. Initially, it said that it would keep rates near zero “until it is confident that the economy has weathered recent events and is on track to achieve its maximum employment and price stability goals.” In September 2020, reflecting the Fed’s new monetary policy framework, it strengthened that guidance, saying that rates would remain low “until labor market conditions have reached levels consistent with the Committee’s assessments of maximum employment and inflation has risen to 2 percent and is on track to moderately exceed 2 percent for some time.” By the end of 2021, inflation was well above the Fed’s 2% target and labor markets were nearing the Fed’s “maximum employment” target. At its December 2021 meeting, the Fed’s policy-making committee, the Federal Open Market Committee (FOMC), signaled that most of its members expected to raise interest rates in three one-quarter percentage point moves in 2022.
Quantitative easing (QE): The Fed resumed purchasing massive amounts of debt securities, a key tool it employed during the Great Recession. Responding to the acute dysfunction of the Treasury and mortgage-backed securities (MBS) markets after the outbreak of COVID-19, the Fed’s actions initially aimed to restore smooth functioning to these markets, which play a critical role in the flow of credit to the broader economy as benchmarks and sources of liquidity. On March 15, 2020, the Fed shifted the objective of QE to supporting the economy. It said that it would buy at least $500 billion in Treasury securities and $200 billion in government-guaranteed mortgage-backed securities over “the coming months.” On March 23, 2020, it made the purchases open-ended, saying it would buy securities “in the amounts needed to support smooth market functioning and effective transmission of monetary policy to broader financial conditions,” expanding the stated purpose of the bond buying to include bolstering the economy. In June 2020, the Fed set its rate of purchases to at least $80 billion a month in Treasuries and $40 billion in residential and commercial mortgage-backed securities until further notice. The Fed updated its guidance in December 2020 to indicate it would slow these purchases once the economy had made “substantial further progress” toward the Fed’s goals of maximum employment and price stability. In November 2021, judging that test had been met, the Fed began tapering its pace of asset purchases by $10 billion in Treasuries and $5 billion in MBS each month. At the subsequent FOMC meeting in December 2021, the Fed doubled its speed of tapering, reducing its bond purchases by $20 billion in Treasuries and $10 billion in MBS each month.
Supporting Financial Markets
Pandemic-era Federal Reserve Facilities

Lending to securities firms: Through the Primary Dealer Credit Facility (PDCF), a program revived from the global financial crisis, the Fed offered low interest rate loans up to 90 days to 24 large financial institutions known as primary dealers. The dealers provided the Fed with various securities as collateral, including commercial paper and municipal bonds. The goal was to help these dealers continue to play their role in keeping credit markets functioning during a time of stress. Early in the pandemic, institutions and individuals were inclined to avoid risky assets and hoard cash, and dealers encountered barriers to financing the rising inventories of securities they accumulated as they made markets. To re-establish the PDCF, the Fed had to obtain the approval of the Treasury Secretary to invoke its emergency lending authority under Section 13(3) of the Federal Reserve Act for the first time since the 2007-09 crisis. The program expired on March 31, 2021.
Backstopping money market mutual funds: The Fed also re-launched the crisis-era Money Market Mutual Fund Liquidity Facility (MMLF). This facility lent to banks against collateral they purchased from prime money market funds, which invest in Treasury securities and corporate short-term IOUs known as commercial paper. At the onset of COVID-19, investors, questioning the value of the private securities these funds held, withdrew from prime money market funds en masse. To meet these outflows, funds attempted to sell their securities, but market disruptions made it difficult to find buyers for even high-quality and shorter-maturity securities. These attempts to sell the securities only drove prices lower (in a “fire sale”) and closed off markets that businesses rely on to raise funds. In response, the Fed set up the MMLF to “assist money market funds in meeting demands for redemptions by households and other investors, enhancing overall market functioning and credit provision to the broader economy.” The Fed invoked Section 13(3) and obtained permission to administer the program from Treasury, which provided $10 billion from its Exchange Stabilization Fund to cover potential losses. Given limited usage, the MMLF expired on March 31, 2021.
Repo operations: The Fed vastly expanded the scope of its repurchase agreement (repo) operations to funnel cash to money markets. The repo market is where firms borrow and lend cash and securities short-term, usually overnight. Since disruptions in the repo market can affect the federal funds rate, the Fed’s repo operations made cash available to primary dealers in exchange for Treasury and other government-backed securities. Before coronavirus turmoil hit the market, the Fed was offering $100 billion in overnight repo and $20 billion in two-week repo. Throughout the pandemic, the Fed significantly expanded the program—both in the amounts offered and the length of the loans. In July 2021, the Fed established a permanent Standing Repo Facility to backstop money markets during times of stress.
Foreign and International Monetary Authorities (FIMA) Repo Facility: Sales of U.S. Treasury securities by foreigners who wanted dollars added to strains in money markets. To ensure foreigners had access to dollar funding without selling Treasuries in the market, the Fed in July 2021 established a new repo facility called FIMA that offers dollar funding to the considerable number of foreign central banks that do not have established swap lines with the Fed. The Fed makes overnight dollar loans to these central banks, taking Treasury securities as collateral. The central banks can then lend dollars to their domestic financial institutions.
International swap lines: Using another tool that was important during the global financial crisis, the Fed made U.S. dollars available to foreign central banks to improve the liquidity of global dollar funding markets and to help those authorities support their domestic banks who needed to raise dollar funding. In exchange, the Fed received foreign currencies and charged interest on the swaps. For the five central banks that have permanent swap lines with the Fed—Canada, England, the Eurozone, Japan, and Switzerland—the Fed lowered its interest rate and extended the maturity of the swaps. It also provided temporary swap lines to the central banks of Australia, Brazil, Denmark, Mexico, New Zealand, Norway, Singapore, South Korea, and Sweden. In June 2021, the Fed extended these temporary swaps until December 31, 2021.
Encouraging Banks to Lend
Direct lending to banks: The Fed lowered the rate that it charges banks for loans from its discount window by 2 percentage points, from 2.25% to 0.25%, lower than during the Great Recession. These loans are typically overnight—meaning that they are taken out at the end of one day and repaid the following morning—but the Fed extended the terms to 90 days. At the discount window, banks pledge a wide variety of collateral (securities, loans, etc.) to the Fed in exchange for cash, so the Fed takes little (or no) risk in making these loans. The cash allows banks to keep functioning, since depositors can continue to withdraw money and the banks can make new loans. However, banks are sometimes reluctant to borrow from the discount window because they fear that if word leaks out, markets and others will think they are in trouble. To counter this stigma, eight big banks agreed to borrow from the discount window in March 2020.
Temporarily relaxing regulatory requirements: The Fed encouraged banks—both the largest banks and community banks—to dip into their regulatory capital and liquidity buffers to increase lending during the pandemic. Reforms instituted after the financial crisis require banks to hold additional loss-absorbing capital to prevent future failures and bailouts. However, these reforms also include provisions that allow banks to use their capital buffers to support lending in downturns. The Fed supported this lending through a technical change to its TLAC (total loss-absorbing capacity) requirement—which includes capital and long-term debt—to gradually phase in restrictions associated with shortfalls in TLAC. (To preserve capital, big banks also suspended buybacks of their shares.) The Fed also eliminated banks’ reserve requirement—the percent of deposits that banks must hold as reserves to meet cash demand—though this was largely irrelevant because banks held far more than the required reserves. The Fed restricted dividends and share buybacks of bank holding companies throughout the pandemic, but lifted these restrictions effective June 30, 2021, for most firms based on stress test results. These stress tests showed that banks had ample capital to support lending even if the economy performed far weaker than anticipated.
Supporting Corporations and Businesses
Direct lending to major corporate employers: In a significant step beyond its crisis-era programs, which focused primarily on financial market functioning, the Fed established two new facilities to support the flow of credit to U.S. corporations on March 23, 2020. The Primary Market Corporate Credit Facility (PMCCF) allowed the Fed to lend directly to corporations by buying new bond issues and providing loans. Borrowers could defer interest and principal payments for at least the first six months so that they had cash to pay employees and suppliers (but they could not pay dividends or buy back stock). And, under the new Secondary Market Corporate Credit Facility (SMCCF), the Fed could purchase existing corporate bonds as well as exchange-traded funds investing in investment-grade corporate bonds. An orderly secondary market was seen as helping businesses access new credit in the primary market. These facilities allowed “companies access to credit so that they are better able to maintain business operations and capacity during the period of dislocations related to the pandemic,” the Fed said. Initially supporting $100 billion in new financing, the Fed announced on April 9, 2020, that the facilities would be increased to backstop a combined $750 billion of corporate debt. And, as with previous facilities, the Fed invoked Section 13(3) of the Federal Reserve Act and received permission from the U.S. Treasury, which provided $75 billion from its Exchange Stabilization Fund to cover potential losses. Late in 2020, after the recovery from the pandemic was under way, and despite the Fed’s misgivings, Treasury Secretary Steven Mnuchin decided that the final bond and loan purchases for the corporate credit facilities would take place no later than December 31, 2020. The Fed objected to the cutoff, preferring to keep the facilities available until there was a firmer assurance that financial conditions would not deteriorate again. The Fed said on June 2, 2021 that it would gradually sell off its $13.7 billion portfolio of corporate bonds, which it completed in December 2021.
Commercial Paper Funding Facility (CPFF): Commercial paper is a $1.2 trillion market in which firms issue unsecured short-term debt to finance their day-to-day operations. Through the CPFF, another reinstated crisis-era program, the Fed bought commercial paper, essentially lending directly to corporations for up to three months at a rate 1 to 2 percentage points higher than overnight lending rates. “By eliminating much of the risk that eligible issuers will not be able to repay investors by rolling over their maturing commercial paper obligations, this facility should encourage investors to once again engage in term lending in the commercial paper market,” the Fed said. “An improved commercial paper market will enhance the ability of businesses to maintain employment and investment as the nation deals with the coronavirus outbreak.” As with other non-bank lending facilities, the Fed invoked Section 13(3) and received permission from the U.S. Treasury, which put $10 billion into the CPFF to cover any losses. The Commercial Paper Funding Facility lapsed on March 31, 2021.
Supporting loans to small- and mid-sized businesses: The Fed’s Main Street Lending Program, announced on April 9, 2020, aimed to support businesses too large for the Small Business Administration’s Paycheck Protection Program (PPP) and too small for the Fed’s two corporate credit facilities. The program was subsequently expanded and broadened to include more potential borrowers. Through three facilities—the New Loans Facility, Expanded Loans Facility, and Priority Loans Facility—the Fed was prepared to fund up to $600 billion in five-year loans. Businesses with up to 15,000 employees or up to $5 billion in annual revenue could participate. In June 2020, the Fed lowered the minimum loan size for New Loans and Priority Loans, increased the maximum for all facilities, and extended the repayment period. As with other facilities, the Fed invoked Section 13(3) and received permission from the U.S. Treasury, which through the CARES Act put $75 billion into the three Main Street Programs to cover losses. Borrowers are subject to restrictions on stock buybacks, dividends, and executive compensation. (See here for additional operational details.) Secretary Mnuchin, again over the Fed’s objections, decided that the Main Street facility would stop taking loan submissions on December 14, 2020, as it was set to make its final purchases by January 8, 2021. The Fed also established a Paycheck Protection Program Liquidity Facility that facilitated loans made under the PPP. Banks lending to small businesses could borrow from the facility using PPP loans as collateral. The PPP Liquidity Facility closed on July 30, 2021.
Supporting loans to non-profit institutions: In July 2020, the Fed expanded the Main Street Lending Program to non-profits, including hospitals, schools, and social service organizations that were in sound financial condition before the pandemic. Borrowers needed at least 10 employees and endowments of no more than $3 billion, among other eligibility conditions. The loans were for five years, but payment of principal was deferred for the first two years. As with loans to businesses, lenders retained 5 percent of the loans. This addition to the Main Street program lapsed with the rest of the facility on January 8, 2021.
Supporting Households and Consumers
Term Asset-Backed Securities Loan Facility (TALF): Through this facility, reestablished on March 23, 2020, the Fed supported households, consumers, and small businesses by lending to holders of asset-backed securities collateralized by new loans. These loans included student loans, auto loans, credit card loans, and loans guaranteed by the SBA. In a step beyond the crisis-era program, the Fed expanded eligible collateral to include existing commercial mortgage-backed securities and newly issued collateralized loan obligations of the highest quality. Like the programs supporting corporate lending, the Fed said the TALF would initially support up to $100 billion in new credit. To restart it, the Fed invoked Section 13(3) and received permission from the Treasury, which allocated $10 billion from the Exchange Stabilization Fund to finance the program. Without an extension, this facility stopped making purchases on December 31, 2020, at Secretary Mnuchin’s order.
Supporting State and Municipal Borrowing
Direct lending to state and municipal governments: During the 2007-09 financial crisis, the Fed resisted backstopping municipal and state borrowing, seeing that as the responsibility of the administration and Congress. But in this crisis, the Fed lent directly to state and local governments through the Municipal Liquidity Facility, which was created on April 9, 2020. The Fed expanded the list of eligible borrowers on April 27 and June 3, 2020. The municipal bond market was under enormous stress in March 2020, and state and municipal governments found it increasingly hard to borrow as they battled COVID-19. The Fed’s facility offered loans to U.S. states, including the District of Columbia, counties with at least 500,000 residents, and cities with at least 250,000 residents. Through the program, the Fed made $500 billion available to government entities that had investment-grade credit ratings as of April 8, 2020, in exchange for notes tied to future tax revenues with maturities of less than three years. In June 2020, Illinois became the first government entity to tap the facility. Under changes announced that month, the Fed allowed governors in states with cities and counties that did not meet the population threshold to designate up to two localities to participate. Governors were also able to designate two revenue bond issuers—airports, toll facilities, utilities, public transit—to be eligible. The New York Metropolitan Transportation Authority (MTA) took advantage of this provision in August, borrowing $451 million from the facility. The Fed invoked Section 13(3) with the approval of the U.S. Treasury, which used the CARES Act to provide $35 billion to cover any potential losses. (See here for additional details.) The Municipal Liquidity Facility stopped purchases on December 31, 2020 when it lost Treasury support, per Secretary Mnuchin’s decision. The New York MTA secured a second loan from the facility on December 10, 2020, borrowing $2.9 billion before lending halted.
Supporting municipal bond liquidity: The Fed also used two of its credit facilities to backstop muni markets. It expanded the eligible collateral for the MMLF to include municipal variable-rate demand notes and highly rated municipal debt with maturities of up to 12 months. The Fed also expanded the eligible collateral of the CPFF to include high-quality commercial paper backed by tax-exempt state and municipal securities. These steps allowed banks to funnel cash into the municipal debt market, where stress had been building due to a lack of liquidity.
czhunter2565
Návštěvník

Odeslat příspěvekod fc70 6. 2. 2022 23:32

czhunter2565 píše:Tady to máš popsané přímo z oficiálních zdrojů https://www.crfb.org/blogs/fed-buying-our-new-debt .
Jednak to není žádný oficiální zdroj, to je politická neziskovka. Když nepoznáš, co je autoritativní zdroj, měl bys být opatrnější v tom, co si myslíš, že víš jistě.

A krom toho i tam říkají to samé:
The Federal Reserve does not appear to be expanding currency at an accelerated rate, but it is dramatically expanding "reserve deposits,"
Vytváří likviditu (rezervy), ne peníze.

Ad bankovnictví částečných rezerv aneb multiplikace jednoho dolaru. Tohle je krásný příklad, kam může zajít papouškování učebnicových frází.…

Není důležitý? Pokud banka může dle libosti půjčit 9x rezervu, nebo 100x rezervu je velice důležité a má přímý dopad na tom, kolik banka může půjčit a kolik měny může teoreticky vytvořit.
Ale vedle jsi psal
K tvé informaci, od roku 2020 byla nustost rezerv úplně zrušena.
Jak je možné, že po 2008 a vší té regulaci pro vyšší stabilitu bank, a celosvětově koordinovaném Basel III, se v USA povinné minimální rezervy zrušily, a všichni ti regulátoři pro vyšší stabilitu, a regulátoři všude po světě, nebyli proti a nebili na poplach, jak je to nebezpečné?

Nu, je to možné tak, že povinné minimální rezervy nemají se stabilitou bank ani s objemem vytvářených peněz vlastně tak moc společného. ( https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Povi ... i-rezervy/ )

Ostatně v kontextu ČR, když banka ty rezervy náhodou prostě nemá, tak nemá (jen kvůli tomu) ani zakázáno přijímat vklady nebo poskytovat úvěry, „jen“ zkrátka zaplatí úrok (https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/ ... 821610.pdf , i když typicky by si spíš předem půjčila za lombardní sazbu – na což ovšem musí mít čím ručit). To neznamená, že příjem vkladů a poskytování úvěrů je neomezené, všelijakých limitů je spousta, banka, která by se do takové situace dostala, asi daleko dřív narazí někde jinde (a zrušení ELA pro Řecko je zajímavá ukázka těch krajních situací), ale za normálního průběhu věcí to zkrátka není relevantní.

Žádný multiplikátor rezerv neexistuje. (A ano, taky jsme se o něm na střední škole bohužel učili.)

-- 6. 2. 2022 22:57 --

czhunter2565 píše:Za druhé ta likvidita není nic jiného, než peníze a s těmi si banka může udělat co chce. Uložit jako rezervu u centrální banky, nebo to půjčit
Zásadní nepochopení. Banky nepůjčují svůj existující majetek.

či nakoupit další dluhopisy.
Pokud je koupí od banky za likviditu, na účtech klientů bank nepřibudou žádné peníze, jen se přesunula likvidita od banky do banky. Pokud je koupí od klienta za peníze = dá klientovi úvěr, neubude bance žádná likvidita. Proto jsou to oddělené systémy.

Co z toho ta banka má a proč to dělá, když to pak vymění prodejem FEDu za "likviditu" která je jim k ničemu?
Úrok a zisk. Jedna z věcí, kterou je těžké o chování peněz pochopit, je, že nejdůležitější není objem peněz: dokud banka, firma nebo stát nekolabuje, vždycky si může půjčit trochu víc nebo trochu míň; nikdo není „nadoraz“ a narozdíl od malé rodiny není v situaci, kdy by peníze „došly“. Naopak všechno řídí cena peněz, tj. úrok – banky a firmy dělají takové obchody a investice, které při zohlednění rizika a náročnosti na kapitál vydělají víc, než jejích “hurdle rate”, ať už je to kolik chce.

Úrok 10letého dluhopisu a krátkodobého repa je často dost jiný, ale když banka dokáže zkombinovat prodej dluhopisu, uložení peněz do repa, a nějaké úrokové zajištění (IRS nebo hedging s jinou pozicí) tak, že dohromady to vydělá na relevantní kapitál (nebo ušetří kapitál – dluhopis, pokud není místní vlády, může mít vyšší risk weight než repo), tak ten obchod udělá.

Nu a zisk bance je na to, že 1) je povoleno ho vyplatit akcionářům, a 2) dá se vyplatit ackionářům, aniž by banka narazila na jiné limity. Banka by v principu mohla vždycky svým akcionářům dát neomezený úvěr, ale neudělá to, protože 1) se to nesmí, a kdyby to udělala, tak bude mít nucenou správu, a 2) by určitě dřív nebo později realizovala ztrátu, a až jí dojde regulatorní kapitál, nastoupí nucená správa / likvidace, a 3) i kdyby tu vůbec nebyly tyto regulatorní mechanismy, nakonec nebude mít majetek pro ručení za lombardní úvěry, a přestane být schopná provozovat platby do cizích bank.

Všimni si, že likvidita začne být relevantní až v případě 3, na který normálně nikdy nedojde (ale Řecko) – kdežto zisk je relevantní už v případě 1.

Kdo by měl zájem o tuto problematiku, doporučuju knihu Josef Jílek: Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk, zejména od str. 50.


Nezlob se na mě, ale kniha publikovaná v roce 2013 je jaksi dosti zastaralá a zákony USA se dost změnili od té doby a praktiky centrální banky také.

Ty vážně myslíš, že za posledních 8 let se totálně změnil základ podstaty peněz a důvod existence bank, a nikdo si nevšiml? Např. ty největší banky jsou pořád ty stejné, nepřišel žádný nováček, který byl na nové poměry postavený od začátku úplně jinak, a nepřeválcoval je?

Raději čerpej přímo ze stránek centrálních bank.
To bys měl dělat ty taky. Odkazovat na formální a opravdové zdroje, ne na neformální úvody na YouTube. Zaměstnanec centrální banky v párminutovém rozhovoru v televizi nemůže dost dobře udělat dvouhodinovou přednášku o podstatě likvidity a peněz, když většina, jako ty, vůbec netuší, jak funguje je podvojné účetnictví. (A taky poznat, co jsou stránky centrálních bank…)
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod czhunter2565 7. 2. 2022 02:31

fc70 píše:
czhunter2565 píše:Tady to máš popsané přímo z oficiálních zdrojů https://www.crfb.org/blogs/fed-buying-our-new-debt .
Jednak to není žádný oficiální zdroj, to je politická neziskovka. Když nepoznáš, co je autoritativní zdroj, měl bys být opatrnější v tom, co si myslíš, že víš jistě.


To jsem přesně věděl, že se nějaký šáša na to ozve. Ano je to neziskovka, pro kterou pracují bývalí členové sněmovny, bývalí členové rozpočtových komisí apod. Tedy něco o tom vědí.

A krom toho i tam říkají to samé:
The Federal Reserve does not appear to be expanding currency at an accelerated rate, but it is dramatically expanding "reserve deposits,"
Vytváří likviditu (rezervy), ne peníze.


Je to článek z května 2020 a situace se od té doby jaksi dost změnila. V tu dobu jsme neměli 10%+ inflaci. Navíc asi neumíš Anglicky, protože píšou does not appear to be expanding currency at an accelerated rate - vypadá to, že zatím nezvyšují počet měny ve zrychlené míře. Nikde nepíšou, že vytváří likviditu a ne peníze.

Jak je možné, že po 2008 a vší té regulaci pro vyšší stabilitu bank, a celosvětově koordinovaném Basel III, se v USA povinné minimální rezervy zrušily, a všichni ti regulátoři pro vyšší stabilitu, a regulátoři všude po světě, nebyli proti a nebili na poplach, jak je to nebezpečné?


Reserve Requirements
As announced on March 15, 2020, the Board reduced reserve requirement ratios to zero percent effective March 26, 2020. This action eliminated reserve requirements for all depository institutions. Nechce se mi to celé studovat, ale klidně do toho a poreferuj https://www.federalreserve.gov/monetary ... rvereq.htm

Žádný multiplikátor rezerv neexistuje. (A ano, taky jsme se o něm na střední škole bohužel učili.)


Já nemluvím o multiplikátoru rezerv. Mluvím o tom, že centrální banka vytvoří 1000 DM, EUR nebo USD to je jedno, ty se uloží do komerčních bank a ty je v systému částečných rezerv mohou rozpůjčovat (rozmnožit) až na 10000 DM. Při rezervním poměru 1:10. Tady je grafika z muzea peněz od centrální banky Německa. Tedy nazývat to konspirační teorií je trochu na hlavu. Takto vznikla většina dnešní měny v oběhu a to nemůžete popřít.

Obrázek

či nakoupit další dluhopisy.
Pokud je koupí od banky za likviditu, na účtech klientů bank nepřibudou žádné peníze, jen se přesunula likvidita od banky do banky. Pokud je koupí od klienta za peníze = dá klientovi úvěr, neubude bance žádná likvidita. Proto jsou to oddělené systémy.


Oni je kupují od Ministerstva financí a ne od jiných bank.

Kdo by měl zájem o tuto problematiku, doporučuju knihu Josef Jílek: Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk, zejména od str. 50.


Nezlob se na mě, ale kniha publikovaná v roce 2013 je jaksi dosti zastaralá a zákony USA se dost změnili od té doby a praktiky centrální banky také.

Ty vážně myslíš, že za posledních 8 let se totálně změnil základ podstaty peněz a důvod existence bank, a nikdo si nevšiml? Např. ty největší banky jsou pořád ty stejné, nepřišel žádný nováček, který byl na nové poměry postavený od začátku úplně jinak, a nepřeválcoval je?


Tak samozřejmě nemám na mysli základ peněz, ale téma o kterém se bavíme, tedy akce centrálních bank v reakci na pandemii a jejich QE programy a v tomto kontextu ano celý systém se totálně změnil. Prvně v historii začalo QE takových rozměrů, prvně v historii začal FED kupovat junk dluhopisy, dluhopisy měst, dluhy malých a středních podniků a prvně v historii se bilanční rozvaha zvýšila o biliony Dolarů měsíčně. Protože FEDu to trvalo 100 let se dostat na 1B a nyní o 10 let později má již 8 Biliońů na bilanční rozvaze. Prvně v historii má vláda USA deficit bilión měsíčně. Prvně za desítky let v roce 2020 byli zahraniční investoři net sellers vládních dluhopisů atd. A v roce 2013 nebyla největší inflace za 40 let. Mnoho se toho změnilo a to k horšímu. A mnoho praktik FEDu bylo kompletně nových v reakci na pandemii. Celkem kolem 16 stimulačních programů. Tedy 8 let stará kniha je asi tak platná jako 8 let stará příručka pro účetní. V době psaní knihy také FED tvrdil, že QE je dočasné. Aneb jak řekl Milton Friedman Nic není více trvalé, než dočasné opatření vlády. Zrušení zlatého standartu bylo také "přechodné" na 50 let :-)

Raději čerpej přímo ze stránek centrálních bank. To bys měl dělat ty taky. Odkazovat na formální a opravdové zdroje, ne na neformální úvody na YouTube. Zaměstnanec centrální banky v párminutovém rozhovoru v televizi nemůže dost dobře udělat dvouhodinovou přednášku o podstatě likvidity a peněz, když většina, jako ty, vůbec netuší, jak funguje je podvojné účetnictví. (A taky poznat, co jsou stránky centrálních bank…)


Nebojse, stránky centrálních bank umím poznat. Proto se ptám, kdo půjčil vládě USA 7 bilionů Dolarů, tedy ekvivalent nějakých 35% HDP největší ekonomiky světa. Protože statistiky FEDu říkají, že rezervy všech bank v USA vzrostly jen o 2,48 Biliónů a bilanční rozvaha FEDu o 4,4 Bilionu. Od roku 2008 vzrostly rezervy bank o 4 biliony a aktiva FEDu o 8 Bilionů. Tedy chybí 4 biliony. Když všechno QE končí jako rezervy, kde je těch 4 Bilionů? Jaksi mi to nesedí. Asi holt fakt neumím účetnictví. Pro srovnání kolik si vláda půjčila, tak veškeré dluhopisy držené investory cizinci je nějakých 7,5 Bilionu. Tedy Čína, Japonsko, země Blízkého východu apod tolik nahromadili za desítky let obchodních přebytků. A nejenom, že za pandemie nic nekupovali, ale prvního půl roku naopak masivně prodávali. Tedy nejenom, že někdo musel koupit vládní dluh, ale ještě koupit miliardy v dluhopisech od zahraničních investorů viz. https://www.federalreserve.gov/econres/ ... 220128.htm

https://www.federalreserve.gov/monetary ... trends.htm
https://fred.stlouisfed.org/series/TOTRESNS

A jak je vidět na bankovních půjčkách, tak půjčky za pandemie moc nerostly, kde se teda vzala všechna ta nová měna, když až 40% všech Dolarů v oběhu bylo vytvořeno od pandemie?

https://fred.stlouisfed.org/series/TOTLL

Banky v USA ten vládní dluh evidentně nekoupily, viz. https://fred.stlouisfed.org/series/USGSEC

Odkazovat na formální a opravdové zdroje, ne na neformální úvody na YouTube

Aha, takže video přímo od centrální banky Velké Británie je neformální úvod na Youtube? A víš co, alespoň jsem tu jediný, kdo odkazuje, od všech ostatních jsem tu ještě žádný odkaz nevyděl, jen jejich domněnky.

A nakonec k Saabikovi - přímo na oficiální stránce ČNB jasně píšou, že kupovali Eura za nové Koruny. Tedy jeho teorie, že žádná centrální banka nevytváří měnu, je jaksi mimo mísu. To že to skončilo v rukou nerezidentů a tedy nepočítá se to do peněžní zásoby je zas na jinou diskuzi. Pořád ty Koruny má někdo v ruce a hodlá je jednou utratit, jinak by je nekupoval.
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Devi ... rekvapive/
czhunter2565
Návštěvník

Odeslat příspěvekod fc70 7. 2. 2022 03:30

czhunter2565 píše:
czhunter2565 píše:Tady to máš popsané přímo z oficiálních zdrojů https://www.crfb.org/blogs/fed-buying-our-new-debt .

To jsem přesně věděl, že se nějaký šáša na to ozve. Ano je to neziskovka, pro kterou pracují bývalí členové sněmovny, bývalí členové rozpočtových komisí apod.
Takže jsi věděl, že to není oficiální zdroj, věděl jsi, že si toho někdo všimne, a stejně jsi to napsal? Nevím, co z toho není pravda, ale aspoň jednou jsi vědomě zalhal.

Mělo by snad smysl tu pokračovat jen pro to, aby si to po mě saabik přečetl a popřípadě mě opravil…
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod saabik 7. 2. 2022 09:07

fc70: nevím co píše on, mám jeho příspěvky od nějaké doby skryté a mám klid, diskutuji jen s racionálními lidmi. Ale s tebou souhlasím. Spíš jen dvě poznámky.

Za prvé, že podstatu účetních peněz je třeba pochopit. Až pak si dělat názor. Ne opačně.

Za druhé. Banka pro úvěr nepotřebuje vklad. Protože vklad vytváří už tím úvěrem. Připíše ho na účet žadatele. Není to o tom, kolik banka z jedné koruny půjčí. Jde o to, aby vůbec našla někoho, komu by půjčila. Ona ráda půjčí, ale musí mít komu. Multiplikace skutečně není důležitá. Důležitá je snad jen pro manipulaci myšlení lidí.
Alpina B3 Touring 2023

Všichni skončíme u Porsche.
saabik
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod vlkoslav 7. 2. 2022 13:46

mlsal píše:...Když centrální banka nakupuje majetek od obchodních bank, nevznikají peníze, ale likvidita. Obchodní banka získá výměnou za státní dluhopisy likviditu, kterou si uloží na rezervním účtu u centrální banky. Likvidita vyjadřuje účetní vztah mezi bankami a do ekonomiky se nedostane. To je to známé QE. QE je nákup státních dluhopisů centrální bankou od obchodních bank. Nevznikají tím peníze.
...
Další možnost, jak vznikají peníze jsou fiskální stimuly. Vláda vydá dluhopisy, které nakoupí na primárním trhu vybrané obchodní banky. Obchodní banka získá dluhopisy a vláda nově vzniklé prostředky, které má uložené na účtu u centrální banky. Když vláda tyto prostředky utratí, ať formou transferů nebo investic, ty se dostanou k rezidentům - nebankovním subjektům a vzniknou nové peníze...

Nebudu se tvářit, že tomu rozumím, ale něco se mi na tom nezdá. Kdyby fed nekupoval od obchodních bank státní dluhopisy, za "likviditu", kterou čertvíproč ty banky potřebují (když si mohou vytvořit peníze na úvěrování kliknutím myši na počítači), asi by nikdo ty státní dluhopisy v potřebné výši nekupoval, ne? Zřejmě je k tomu fed nutí nějakou "regulací". Čili nevidím žádný problém v tom, když tuto situaci někdo zjednodušeně popíše jako, že fed takto "vytváří peníze". Kdyby je nevytvořil, neměla by vláda co utrácet.
vlkoslav
Trvalý BAN

Odeslat příspěvekod saabik 7. 2. 2022 14:43

To ale zaměňuješ dvě věci. Fed neovlivňuje kolik dluhopisů vláda vydá. To je otázka deficitu státních rozpočtů, popřípadě strategie řízení státního dluhu dle splatnosti a potřeby financování. Tedy fiskální politika.

V první řadě neznamená, že emisí nových dluhopisů stát vždycky automaticky vytváří nové peníze. Nové peníze se vytváří pouze tou částí, která nejde na splacení staršího dluhu, a současně není příjemcem nebankovní subjekt.

Za další, likvidita je potřebná pro všechny mezibankovní transakce, a dále jako rezervy bank. Likvidita je úročená centrální bankou, takže pro obchodní banku to je výhodné.
Alpina B3 Touring 2023

Všichni skončíme u Porsche.
saabik
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod vlkoslav 7. 2. 2022 15:09

Odzadu. Pořád nevím, jestli ta potřeba likvidity je něco přirozeného, nebo je uměle vytvořena "regulací". Jestli je likvidita úročená lépe, než ty dluhopisy, tak aspoň potud to dává smysl.
Jestli fed něco neovlivňuje, nebo neovlivňuje, to je úplně fuk. Reálně to tak zřejmě funguje - místo, aby přímo a bezúročně půjčil prachy vládě, což patrně nesmí, totéž zařizuje oklikou přes obchodní banky. Takže se tváříme jakože sama vláda si nemůže vytisknout peníze, že to by bylo jako fuj. Ale že reálně si to stejně dělá nepřímo, a navíc se na tom ještě leckdo cestou napakuje, to už je "v nejlepším pořádku".
To je něco jako "demokracie". Tváříme se, že jako existuje a že ji tu jakože máme, ale ve skutečnosti přání a zájmy občanů či voličů nikoho nezajímají a ve skutečnosti se provádí čistě politika oligarchie (v lepším případě). Nedej Bože, aby někdo zkoušel prosazovat skutečné zájmy občanů.
vlkoslav
Trvalý BAN

Odeslat příspěvekod saabik 7. 2. 2022 15:34

Odpředu. Ano, pro banku to je výhodné. Příklad v ČR. Za diskontní sazbu (dnes 3,5 %) si obchodní banka tzv. overnight ukládá likviditu u centrální banky. Regulatorní jsou jen povinné minimální rezervy (PMR), které jsou součástí likvidity, a v ČR jsou např. o velikosti 2 %, v USA jsou od roku 2020 nula, atd. Vše nad rámec PMR je volná likvidita pro bezproblémové fungování mezibankovního trhu. Bez likvidity by banka nebyla schopná převést do jakékoliv jiné banky ani korunu a musela by si ji půjčit.

Vláda není nic jiného než dosazený hlas lidu. Vláda půjčkami od bankovních subjektů peníze (částečně) vytváří. Dávat tohle za vinu centrální bance je s prominutím stejné, jako by si dlužník stěžoval, že ho někdo nutí si od těch zlých finančních institucí půjčovat. No, pravda, takových lidí v Čechách není málo...
Alpina B3 Touring 2023

Všichni skončíme u Porsche.
saabik
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod mlsal 7. 2. 2022 15:47

Našel jsem k tématu zajímavou knihu. Autor je trochu v depresi, tak doporučuju číst jen kap. 4-6. Ostatní jen na vlastní nebezpečí. :-)
mlsal
Nadšenec

Odeslat příspěvekod czhunter2565 8. 2. 2022 11:28

Tady je stránka Centrální banky UK, kde popisují QE https://www.bankofengland.co.uk/monetar ... ive-easing

Jasně tam píšou, že kupují vládní dluhopisy například od penzijních fondů a ty nově získanou hotovost většinou vymění za jiné aktiva, například akcie.

Here’s an example. Say we buy £1 million of government bonds from a pension fund. In place of those bonds, the pension fund now has £1 million in cash.
Rather than hold on to that cash, it will normally invest it in other financial assets, such as shares, that give it a higher return.
In turn, that tends to push up on the value of shares, making households and businesses holding those shares wealthier. That makes them likely to spend more, boosting economic activity.


Tedy nejenom, že jasně říkají, že se peníze z QE dostanou do ekonomiky, dokonce i přiznávají, že skončí v akciích.

To k té Saabikovo pohádce, že QE nekončí v ekonomice a že žádná centrální banka netiskne měnu.

No a k tomu systému částečných bankovních rezerv.

Tady je vysvětlení přímo od FEDu:
https://youtu.be/eRe8J6AX5gk
další https://youtu.be/M-JUJ0yjf88

Centrální banka vytvoří base currency a tu pak komerční banky rozmnoží v systému částečných rezerv. Tedy někomu to půjčí, ten si to uloží ve své bance a ta z toho udělá další úvěr a tak to pokračuje. Tedy je jasné, že banky rezervy nepůjčují, ale používají je jako rezervu pro nové úvěry. Zvýšením rezerv je jim umožněno půjčit více nových peněz.

Tedy někdo tu kecá, buď centrální banky, nebo Saabik a spol.

A ještě k té ČNB. Sice píšou, že nové peníze z intervencí skončily převážně na účtech v českých bankách, které je pak uložily u ČNB. Už tam nikde nepsali, že ČNB z těchto rezerv platí úroky bankám a ty z toho platí dividendy. Alespoň tedy předpokládám, že to tak je.

Sama ČNB pak píše, že vytváří peníze z ničeho
ČNB si „jen tak z ničeho“ tiskne peníze, kterými kupuje devizy.

Vytváření peněz (hotovostních i elektronických) jen tak z ničeho je podstatou stávajícího měnového systému. V něm centrální banka s ohledem na svoje cíle v oblasti cenové a finanční stability peníze vytváří (když svou měnovou politiku uvolňuje), nebo naopak destruuje/stahuje (když svou politiku zpřísňuje), a to prostřednictvím svých měnověpolitických operací a nástrojů. (např. emisí nových peněz skrze úvěry bankám, nákupem cenných papírů na trhu či právě nákupem cizí měny – devizovými intervencemi).
czhunter2565
Návštěvník

Odeslat příspěvekod xcmaniax 8. 2. 2022 13:46

"Sama ČNB pak píše, že vytváří peníze z ničeho"

Jasně, že jo. Jinak by byl v ekonomice konečný objem peněz a v podstatě aby někdo zbohatl, tak by musel vždy někdo jen zchudnout...v podstatě by byl nemožný další růst. Ale to je už spíš do ekonomické teorie.
xcmaniax
Návštěvník

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků