Jelikož většina vyspělých států tiskne peníze jako o závod, vyhnul bych se všem papírovým finančním aktivum.
Neboť tištění peněz způsobuje inflaci, tj. pokles kupní síly peněz.
Zbývají tedy hmotná aktiva.
K investici do nemovistosti nebo diamantů potřebujete minimálně milion aby to dávalo smysl a stejně výnosy často nepokryjí reálnou infaci, která se pohybuje kolem 9 %.
K investicím do umění nebo starožitností pořebuje velké znalosti nebo experta z oboru a důvěru, že Vás neošidí.
Pak tedy zbývá půda a drahé kovy.
Výhodou drahých kovů je, že se jedná o
celosvětově nejvíce podhodnocená aktiva.
Říkáte si, jak může být něco podhodnoceno, když aktualní ceny jsou blízko historických maxim? Uvážíme-li cenu očištěnou o inflaci, tak historické maximum z 80. let 850 dolarů za unci by odpovídalo více než 15 000 dolarům za unci při dnešní kupní síle dolaru. u stříbra je to přes 350 dolarů za unci. Cena drahých kovů je potlačována státy a centrálními bankami i tím, jak se neustále mění metodika a složení spotřebního koše (CPI), což je hlavní ukazatel míry inflace.
Další metody manipulce ceny drahých kovů jsou krásně popsány v článku
http://finexpert.e15.cz/rubriky/jak-je-to-v-soucasnosti-se-zlatem.
Ve zkratce jde o to, že cena zlata a stříbra se odvíjí od ceny těchto komodit na komoditní burze, kde se však obchoduje s více než stonásobkem objemu podkladových aktiv (fyzických drachýh kovů). Jen na COMEXU se
denně zobchoduje více stříbra, než je jeho roční produkce.
Uncové (31,1g) zlaté mince se slitky jsou aktuálně k dostání za 33000 až 35 000 korun a investiční zlato je
osvobozeno od DPH . Stříbrné uncové mince jsou k dostání za cenu kolem 800 Kč a kilová cihla stojí něco přes 24 000 kč včetně DPH.
Máte-li však možnost doporučuji nakoupit stříbrné mince v Německu, neboť tam činní DPH na mince jen 7%.
Autorovy dotazu bych doporučil postupně si vytvořit finanční rezervu 2-6 měsíčních platů na účtě a mezi tím investovat 5000 měsíčne do drahých kovů např skrze spoření ve zlatě. Po vytvoření rezervy třeba i částku celou.
Jelikož už má hypotéku lze využít i inflaci ke svému prospěchu, podobně jakou z ní budou profitovat státy. Bude-li oficiální inflace vyšší než úroková míra dluhu, odmazává inflace dluh dlužníka.
Existuje zde ovšem jedno riziko - v případě převzetí hypoteční instituce jinou firmou (např při bankrotu), může nový vlatník požadovat okamžitou splatnost hypotéky (tahle klauzule bývá standardní součástí smlouvy). Toto riziko se je stále více aktuální, neboť krach jedné velké banky může způsobit dominový efekt a vést dokonce ke kolapsu celého finančního systému. Dnešní finanční systém je totiž mnohem křehčí, než si myslíme.
PS: nákup dividendového portfolia býval výborným nástrojem k budování pasivního příjmu v dobách stability. Jenže časy se mění, před 2 lety byl nákup státních dluhopisů považován za bezrizikovou investici, jak je to dnes vidime na dluhopisech Řecka.
S rostoucí inflací a uvážíme-li aktuální situaci na trhu, lze jen těžko předpokladádat, že firmy budou zvyšovat své dividendy. Trend je spíše opačný. Proto bych těm to drží takové portfolofio doporučil prodat akcie bank, dokud mají ještě nějakou cenu.
Vezmeme-li to totiž ekonomického hlediska, tak teorericky všechny velké banky jsou v bankrotu, neboť operují v módu částěčných rezer, které tvoří směšných 8 %, často i mnohem méně.
Poznejte, jak fungují peníze a udělejte ty správné kroky k jejich ochraně.
Vyměňte své papírové peníze za OPRAVDOVÉ HODNOTY, nejlépe za AKTUÁLNĚ NEJVÍCE PODHODNOCENÉ hmotné aktivum - INVESTIČNÍ STŘÍBRO.
od bbrother 14. 12. 2011 23:02 
.
