Podílové fondy České spořitelny - zkušenosti

Podílové fondy, akcie, komoditní trhy, spekulace, aukce. Kam a jak nejlépe investovat volné finanční prosředky

Moderátor: Moderátoři FinExpert.cz

Odeslat příspěvekod Cheetah007 4. 2. 2018 19:31

Co je zač ta banka creditas?
V info vidím že vznikla z nějaké záložny a ty moc dobrou pověst nikdy neměly, ING mi přijde jako serióznější společnost.

Ať už zvolím ING nebo creditas, ty prostředky že Sporoinvest komplet převedu na nějaký spořicí účet, protože už dál nemá smysl tam ty peníze mit.Manazeri dostanou zaplaceno ať vydělává nebo prodělává a to není právě vůči klientům fér.
Cheetah007
Kolemjdoucí
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod paty07 4. 2. 2018 22:45

Je to buřt, jak na tebe působí. Hlavní je, že do 100 000 € jsou vklady kryty ze 100 % státem, tak je jedno do jaké pochybné banky peníze naliješ ;)
paty07
Diskutér

Odeslat příspěvekod DrumSession 17. 2. 2018 12:44

DrumSession píše:K nejlepším českým fondům patří Top Stocks, který se řadí do 10-ky (spíše mezi 5) dlouhodobě nejlepších, navíc se dá koupit i za pidi nízké částky (300), pan Hájek je výborný prtfolio manažer, na youtube je s ním několik velmi zajímavých rozhovorů. Vřele můžu doporučit (již z dob BJ)!!
http://www.csas.cz/static_internet/cs/h ... index.html


Mezi nejoblíbenější ČSas fondy s delším investičním horizontem (a vyšším rizikem) patří
Top Stocks CZ0008472404 (10 let)
Small Caps CZ0008475043 (čerstvý)
Ale v současné době bych spíše kumuloval finance na nákupy při poklesech.
PENÍZE nebo nepočitatelná LÁSKA ? ŠTĚSTÍ spočívá vědět to, co si vybrat
Nesmíte se bááát a na hlavu si nechat s... Takže? Musíte se ptááát !!
DrumSession
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod jednadva 17. 2. 2018 17:19

DrumSession píše:Ale v současné době bych spíše kumuloval finance na nákupy při poklesech.

DrumSession,

To bych nedělal. Jestli máte úspory + chcete riziko, investujte hned.

Pokud máte možnost levně koupit ETF, tak radši kupte ETF. Není důvod kupovat Top Stocks. Leda kvůli měnovému zajištění, které by mohlo volatilitu snížit. Ale Top Stocks zase není diverzifikovaný.
jednadva
Diskutér

Odeslat příspěvekod wert759 23. 1. 2025 12:23

Zavedení tarifu Investování Plus odhaluje jednu zajímavou informaci. Aktivně spravované akciové podílové fondy ČS mají dle informací na jejich webu ve skutečnosti TER nějakých 0.45-0.49% (viz jejich třída PLUS). To je skutečná nákladovost fondu neboli poplatek, který si z majetku fondu strhne samotná Investiční společnost (EAM). Proti ETF to je sice drahé, ale na aktivně spravovaný fond to zase není úplná hrůza. Zbytek do těch řádově 2% p.a. a nejspíše i ty 3% na vstupu pak tedy logicky zůstanou distributorovi, tj. ČS (bance).

To je docela vtipná dělba odměn. Správce odedře všechnu práci s aktivně spravovaným fondem a 75% průběžných poplatků shrábne distributor (o vstupních poplatcích ani nemluvě). Bylo by docela zajímavé se zeptat, za co klient platí to přibližbně 1.5% ročně nad skutečný TER fondu :lol:
wert759
Návštěvník

Odeslat příspěvekod minarjo 23. 1. 2025 17:29

Ale to je přece zcela běžné u všech podílových fondů napříč jejich emitenty! Ze vstupního poplatku (často celého, nebo jeho dominantní většiny) a poměrné části správcovského (klidně více než polovinou z něj, jako zde) je přece placený především ten poradce (a jeho skupina která ho zaštiťuje), který to klientovi sjednal. A je teď, v konkrétním případě fondů od ČS jedno, zda šlo o bankéře na pobočce ČS, nebo externího prodejce nějaké finančně poradenské společnosti, či nezávislého finančního poradce. Takto ty odměny jsou prostě běžné, proto třeba externí poradci často mohou u fondů snížit vstupní poplatek (a tím i svoji odměnu) klidně až k nule (i při nule ale stále mají průběžnou odměnu z toho správcovského). Zadarmo fakt žádný poradce makat nebude :). Píšu zde samosebou o těch provizně placených poradcích, ne o těch nezávislých placených honorovaně, tedy přímo klientem na fakturu.
minarjo
Inventář

Odeslat příspěvekod fc70 23. 1. 2025 17:42

Typická skladba je, že distributor dostane řádově 40–60 % z průběžného poplatku.

Jestli se chceš na něco dívat křivě, začal bych s tím, že dluhopisové fondy mají nižší poplatky než akciové, i když ta finanční analýza téže společnosti musí být úplně stejná. To ale jen demonstruje, že poplatky jsou nastavené podle nabídky / poptávky, ne nákladů. Když to dost klientů platí, tak to dolů nepůjde.

K otázce „za co klient platí“ – já bych naopak argumentoval pro daleko větší podíl distributora. Spravovat portfolio je jedna práce bez ohledu na objem portfolia – to by pomalu měl být paušál za celý fond, ne procenta p.a. z investice. (A takto koneckonců funguje Vanguard – jak fond roste, TER jde dolů.) Naopak ta bankovní pobočka právě na tomto zaměstná drahého proškoleného člověka, který pro každého jednotlivého klienta projde investičním dotazníkem a přesvědčí klienta vůbec investovat (nebo, pokud je to automatizovaná aplikace, má takové drahé proškolené lidi na telefonu). Tam by opravdu měl každý klient platit za sebe, a pravděpodobně víc za větší portfolio.

I z objektivních dat: celé bankovní skupiny mají návratnost kapitálu řádově 10-20 %, jejich investiční společnosti klidně stovky % – za, asi, daleko míň rizikovou činnost.

Nakonec je to obzvlášť v případě ČS úplně jedno – ať tak nebo onak je to nakonec příjem akcionářů Erste – ale pokud by se ta alokace měla nějak měnit, já bych opravdu alokoval daleko víc na distribuci.
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod wert759 23. 1. 2025 19:13

Z pohledu klienta, který nechodí na pobočku, účet si zřídí pomocí BankID, majetkový účet si založí v George a fond si vybere sám, představuje odměna distributorovi ve formě 3% jednorázově na vstupu a 1.5% p.a. pravidelně skutečně vyhozené peníze, za které prakticky vůbec nic nedostal. Jen dokud to bylo schované v TER 2%+ nebylo to tak zjevné :-))
wert759
Návštěvník

Odeslat příspěvekod fc70 24. 1. 2025 18:13

Taky pravda.

Ale i proto je lepší preferovat vyšší podíl distributora: kdyby se stalo běžným, že fondy samotné stojí pár desetin procenta p.a., asi by se za chvíli našel někdo, kdo ty běžné Fidelity apod., co nabízí skoro všichni, prodá s maličkou distribuční přirážkou; i kdyby to měl být placený finanční „poradce“ účtující si od hodiny.
fc70
Přeborník

Odeslat příspěvekod saabik 24. 1. 2025 20:03

fc70 píše:Jestli se chceš na něco dívat křivě, začal bych s tím, že dluhopisové fondy mají nižší poplatky než akciové, i když ta finanční analýza téže společnosti musí být úplně stejná. To ale jen demonstruje, že poplatky jsou nastavené podle nabídky / poptávky, ne nákladů. Když to dost klientů platí, tak to dolů nepůjde.

K otázce „za co klient platí“ – já bych naopak argumentoval pro daleko větší podíl distributora. Spravovat portfolio je jedna práce bez ohledu na objem portfolia – to by pomalu měl být paušál za celý fond, ne procenta p.a. z investice.

I z objektivních dat: celé bankovní skupiny mají návratnost kapitálu řádově 10-20 %, jejich investiční společnosti klidně stovky % – za, asi, daleko míň rizikovou činnost.

Nakonec je to obzvlášť v případě ČS úplně jedno – ať tak nebo onak je to nakonec příjem akcionářů Erste – ale pokud by se ta alokace měla nějak měnit, já bych opravdu alokoval daleko víc na distribuci.


Pár poznámek.
1) Schválně jsem se díval na počet obchodů za rok 2024 u mého většího dluhopisového fondu a pak na počet obchodů u objemově daleko menšího rizikovějšího smíšeného fondu. U rizikovějšího jich mám daleko víc. Proč? U dluhopisového je velká část pozic HTM. Změny bývají buďto při maturitě papíru, nebo při přílivu/odlivu peněz. To bývá typicky při změnách trendů sazeb. Takže často jednou za několik let. Změna durace se pak většinou dělá jednoduše přes nákup/prodej CZGB, které jsou likvidní a mají malý spread.
U rizikovějších (akciových) strategií je té práce podstatně víc. Je sice nějaká strategická alokace, ale taktická se může měnit několikrát do roka, inflows/outflows jsou podle pohybů na trzích. Když trhy padají, klienti odprodávají a když trhy rostou, klienti kupují, nejvíc na vrcholech cyklů :). Pokud chci udržovat alokaci na podobných úrovních, častěji dokupuji nebo odprodávám. To je u top-down. U bottom-up je to ještě náročnější.
Tím chci říct, že už jen z hlediska samotného obchodování je rizikovější strategie časově náročnější, i nákladnější. U akciových fondů bývá větší tým.

Také bych chtěl zmínit, že Statuty fondů často umožňují používat rozpětí u management fees a v reálu se to často používá. Typicky u dluhopisových fondů v období velmi nízkých sazeb jsou nižší než v obdobích vysokých sazeb. Tehdy je citlivost na management fees menší.

Jak správně píšeš, i bankéř placený bankou dělá práci i pro tu investičku. Časově hodně náročnou. Provize z těchto činností mění management banky podle priorit. A v reálu je mění často. Pokud chce prodávat pojištění, zvedne provize a plány na pojištění. To samé s kreditkami, novými účty, depozity atd...

2) Banka má s investičkou dilema. Z každé koruny potřebuje alespoň 1-1,5% marži. Pokud ji nemá, nevyplatí se jí směrovat depozita do investic k investičce. U dluhopisových nebo zajištěných fondů je to tedy často na hraně. U rizikovějších fondů je to ok. Ale. Rozhodně není pravda, že investička je tak zisková sama o sobě. Je to dáno mj. sdílenými náklady. Na systémy, personál atd. Investička často pracuje v bankovních systémech, nemusí platit plné náklady. Nemusí platit riskaře. Tím, že má konkrétní úzce zaměřenou činnost, potřebuje omezené množství lidí, které platí 'ze svého' - back office, PM, účetní a compliance (často částečně i bankovní). Banka má armádu lidí, kteří nepřímo vykonávají činnost i pro investičku. Pokud by byla investička samostatná, bez bankovního zázemí, bylo by to logicky o úplně jiných číslech. Ve výsledku je investička silně závislá na AUM. Finanční výsledek se výrazně mění oběma směry se změnou AUM. Daleko více než právě v případě banky. Nemám pocit, že by to bylo za méně rizikovou činnost.

Nechci zapomenout na jednu podstatnou a klíčovou věc. Když klient investuje, zpravidla dlouhodobě zhodnocuje (a nikoli znehodnocuje) svoje prostředky. V bance je to velká část klientů, kteří by jinak vůbec neinvestovali. Ti, kteří investují sami, jako zde na fóru, k tomu banku nepotřebují. Ale pak zbývá stále většina těch, kteří investovat nechtějí a bankéři je často 'přemlouvají', aby ten krok udělali. Což je práce těžká, ale dle mého správná. I za cenu o trochu vyššího nákladu. Pokud klienti časem přičuchnou k investicím, tak jedině dobře, ať si klidně investují sami a levněji.

Ale jednu velkou výhodu u investic přes banku v případě nezkušených klientů vidím. Banka si důkladně hlídá reputační riziko. Je to to jediné co má, reputace. U soukromých společností je to primárně o tom zisku.
Alpina B3 Touring 2023

Všichni skončíme u Porsche.
saabik
Diskutér
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod wert759 24. 1. 2025 20:43

S tou reputací a zhodnocením v bance to vůbec není jisté:

https://domaci.hn.cz/c1-66469120-nekter ... elny-burda

HN: Zároveň ale nedoporučujete, aby si člověk nechal peníze spravovat bankou. Spíš věříte na placené a nezávislé poradce. Proč?

Tady se musím vrátit k důvodům mého odchodu z pohodlné židle v České spořitelně. Kromě toho, že jsem chtěl zkusit vlastní podnikání, byl hlavní důvod to, že banka absolutně nereagovala na zcela proměněné prostředí nízkých úrokových sazeb po krizi. U produktů, jako byly fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy, byla matematická jistota, že po odečtení nákladů tyto nástroje střadatelům dalších pět let prostě nic neponesou. A oni to stále klientům nabízeli....


Bance je úplně jedno, jestli vyděláte. Klidně vám budou v rámci poradenství prodávat investici s jistotou nevýdělku a inkasovat za to poplatky. Žádný poradce se neozve, abyste tu ne-investici do dluhopisů přerušil, protože na depozitech vyděláte víc. Je to v podstatě veřejné tajemství, tady to jen jeden ex-bankéř říká na rovinu. Kdo měl v daných letech v bance konzervativní portfolio tak ví.

U reputace bychom zase mohli připomenout, jak prodali klienty energošmejdům z BE.
wert759
Návštěvník

Odeslat příspěvekod xls 24. 1. 2025 22:42

Mně se snažila bankéřka v EP natlačit prakticky cokoliv, hlavně fondy, ale i obyčejný spořák s úročením několikrát nižším než u jiných bank (s tabulkou, kde byla kromě spořky ČSOB, KB, Rb a Unicredit, které shodně dávaly pár desetin). A to jsem měl poměrně dost peněz, které jsem chtěl investovat, ale do něčeho rozumně vypadajícího, což u té babizny nebylo nic. Nakonec mě vyhodili, a to bylo nakonec to nejlepší, co mě mohlo potkat. Začal jsem investovat sám a stojí to zato.
xls
Inventář

Odeslat příspěvekod fc70 24. 1. 2025 23:32

saabik píše:
fc70 píše:Jestli se chceš na něco dívat křivě, začal bych s tím, že dluhopisové fondy mají nižší poplatky než akciové, i když ta finanční analýza téže společnosti musí být úplně stejná.

I z objektivních dat: celé bankovní skupiny mají návratnost kapitálu řádově 10-20 %, jejich investiční společnosti klidně stovky % – za, asi, daleko míň rizikovou činnost.

Nakonec je to obzvlášť v případě ČS úplně jedno.


Pár poznámek.
1) Schválně jsem se díval na počet obchodů za rok 2024 u mého většího dluhopisového fondu a pak na počet obchodů u objemově daleko menšího rizikovějšího smíšeného fondu. U rizikovějšího jich mám daleko víc.
Objem obchodů mi připadá spíš sekundární… to může v rámci dané strategie dělat (téměř?) automat. Něco to stojí, ale snad ne 0,5 % p.a, když celý depozitář stojí pětinu.

U dluhopisového je velká část pozic HTM.
Tohle ale uznávám, že jsem přestřelil – analýza dluhopisové pozice by měla zaznamenat každou novou zprávu o firmě, ale pokud je equity cushion evidentně dostatečný, nemusí to zkoumat až tak přesně. Takže tam je opravdu zásadní rozdíl v pracnosti.

Také bych chtěl zmínit, že Statuty fondů často umožňují používat rozpětí u management fees a v reálu se to často používá. Typicky u dluhopisových fondů v období velmi nízkých sazeb jsou nižší než v obdobích vysokých sazeb. Tehdy je citlivost na management fees menší.
No… pamatuji dobu, kdy ve statutu měli všichni všude 5 % p.a.; teď už tento zlozvyk má ČS, myslím, jako jedna z mála.

Považuji to za obcházení zákona: zvýšení nákladovosti má, jako každou změnu statutu, schvalovat ČNB a kontrolovat, že tím nejsou poškozeni podílníci, takže když je tržní hodnota někde kolem 1–1,5 % p.a., a klient nemá žádnou obranu proti zdražení na 5 % p.a., ta povinnost uvádět nákladovost ve statutu a KID je efektivně zbavena smyslu. Pravda, klient to nemusí kupovat.

Rozhodně není pravda, že investička je tak zisková sama o sobě. Je to dáno mj. sdílenými náklady. Na systémy, personál atd. Investička často pracuje v bankovních systémech, nemusí platit plné náklady. Nemusí platit riskaře.
To klidně může být pravda, ale já to z venku nemám jak poznat. Když vidím výroční zprávu nějaké IS, která obsahuje seznam všelijakých outsourcingů s propojenými osobami, auditovanou certifikaci, že tím nevznikla újma (a, předpokládám, podobné auditované tvrzení na druhé straně), IS vykáže ROE kolem 200 %, ale fakticky je to nereprezentativní kvůli neodpovídajícím transfer prices, tak to já holt nemůžu vědět.

Nechci zapomenout na jednu podstatnou a klíčovou věc. … V bance je to velká část klientů, kteří by jinak vůbec neinvestovali. … Což je práce těžká, ale dle mého správná. I za cenu o trochu vyššího nákladu.
Tohle je v principu naprosto fér…

Teda… ty dluhopisové fondy „na hraně“? Když, jak se zrovna teď v tomto vlákně říká, poslední zhruba půlrok některým klientům za některých podmínek ČS nabízela vklady nad PRIBOR.
fc70
Přeborník

Předchozí stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků