Viktorius píše:yowie píše:saabik píše::) tech argumentu je spousta. ale jsou lide, ktrerym nevysvetlis vubec nic.
No pokud si tady myslíte, že úrodná půda v Polabí potřebuje stejně hnojiv, jako nějaká louka v 800 mnm, tak jakákoliv diskuze postrádá smysl...
Přesně tak. Viděl jsem jeden dokument v televizi, kde pěstovali brambory v Egyptě v písku. Veškeré živiny získávaly z umělého hnojení a voda na zavlažování se čerpala z obrovské přírodní nádrže v podzemí. Uplně přesně si nepamatuji čísla, ale na jeden kg brambor se spotřebovalo myslím 3000litrů vody a dovedete si určitě představit to množství umělého hnoje, co se tam muselo spotřebovat. Navíc hrozí průsak toho hnojiva do toho podzemního jezera. Ty brambory pak vozí do Evropy a je o ně velký zájem. Tomu tedy říkám absurdistán:-)
Tak tak, já chtěl jen naznačit, že za komárů se obhospodařoval i kdejaký podzol v podhůří s násobně vyššími nároky na hnojiva, pokud tam chtěli vůbec něco vypěstovat. U nás od té doby klesla celková zemědělská produkce a ta podzolová půda se dnes využívá spíše jako pastvina a pěstuje se tam, kde to má (ekonomický) smysl, tedy na černozemi a hnědozemi.
Btw. z té statistiky je pěkně vidět, jak spotřeba po revoluci výrazně klesla, ale od té doby se zase, alespoň co se dusíkatých hnojiv týče, dostala skoro na předrevoluční hodnotu. Nejsem žádný expert, to vůbec ne, ale může to znamenat dvě věci, buď jsou i ty kvalitní půdy již poměrně hodně vyčerpané, nebo se vracíme zpět k obhospodařování i méně kvalitní půdy. Nejpravděpodobnější je ale kombinace obou těchto faktorů.
Například otec vlastní 10ha hnědozemě. Po celá devadesátá léta o to neměl nikdo moc zájem a pronajímal to v podstatě za půlku prasete ročně, neb družstvo nechtělo ani platit, nebylo z čeho a nebyl nikdo jiný, komu by se to vůbec dalo pronajmout.
V průběhu loňského a letošního roku ho kontaktovalo 7 různých společností a mohl si vyhádat takové podmínky, o kterých se mu dřív ani nesnilo.
saabik:
Napsal: 17. 12. 2012 22:01