DIP - velké srovnání nabídek pro zodpovědné investory

[xmasik]

Třeba proto, že by to byla naprostá ztráta času? Kdo naprosto intuitivně nechápe, že platit 2% ročně je vždy horší než platit 0,5% ročně, tomu fakt není pomoci.

Nemluvě o předplacených vstupních poplatcích.

Vybodni se na žebříčky, a dej kamarádce přečíst kritiku předplacených poplatků, třeba zde, a nebo přímo od ČNB.

Pokud delam nejake srovnani, tak tak uvedu konkretni hodnoty vsech poskytovatelu, co muzu spocitat. Navic pokud uz mas nachystany model, co to pocita, tak je celkem jednoduche tam dosadit zbyvajici hodnoty. Chapu, ze nekdo nezverejnuje presne podminky, tak se to neda dopocitat. Ale v tomto pripade mi to nedava smysl. To je jako ukazovat tabulku fotbalovy ligy, ale jen prvnich 7 mist, protoze ostatni jsou spatny. I celkove umisteni a bodove ohodnoceni (nakladovost) ma smysl. To jsou spis jine duvody, proc to nikde neni verejne, ne?

[intfo]

xmasik:
Až to porovnání všech poskytovatelů uděláte, tak nám jej prosím nasdílejte. Ideální pak bude, když jej budete stejně i do budoucna udržovat. Díky

Kritizovat někoho za to, že srovnal jen část dostupného a ne vše, dělají většinou Ti, kteří by sami neudělali ani to.

[minarjo]

@drkarel:
Povinnost ročního zúčtování daní že zaměstnavatel má, pokud je tam něco nestandardního k odpočtu, co nezná? To jsi HODNĚ naivní. Já ještě před tím, než jsem měl zahraniční dividendové akcie, kvůli kterým už bych to dělat musel, tak jsem o rok či dva dříve začal dělat přiznání stejně sám. A to proto, že odpočet úroků mé nově zřízené hypotéky byl pro zaměstnavatele "nestandardní". Šlo o hypotéku, u které nebyl účel úvěru ve smlouvě na hotový, ale na rozestavěný byt developerem (klasická hypo zařízená ve fázi výstavby bytového domu, bohužel mimo "tabulky" a znalosti účetní) - takže mi účetní taktně naznačila, že toto nedělají (protože by bylo třeba dokládat fáze čerpání hypotéky a to je nad rámec možností RZ daní zaměstnavatelem) a ať si daňové přiznání podám sám. Od té doby to dělám, nevadí, stejně bych rok dva nato musel. Přitom v mém případě nejde o malého zaměstnavatele, naopak o hodně velkého s celým účetním oddělením.
Jen tím chci říct, že fakt dělat nestandardní daňové věci za zaměstnance jako FO fakt není povinností zaměstnavatele, zvlášť když má každý zaměstnanec možnost si udělat Daňové přiznání sám (když chce ušetřit na dani za nezvyklé věci), nebo ho nedělat, nechat to na zaměstnavateli bez dané "problematické" pasáže odpočtu a danou úsporu na daních tedy nevyužít. A věřím že cizí měna u odpočtu ze základu daně bude pro hodně účetních silně nestandardní, už proto, že formulář žádosti o roční zúčtování daně má všechny tyto položky v Kč s účetní se s tou jinou měnou u zaměstnanců ještě mnohdy vůbec nesetkali .

[Truth Seeker]

Pokud delam nejake srovnani, tak tak uvedu konkretni hodnoty vsech poskytovatelu, co muzu spocitat. Navic pokud uz mas nachystany model, co to pocita, tak je celkem jednoduche tam dosadit zbyvajici hodnoty. Chapu, ze nekdo nezverejnuje presne podminky, tak se to neda dopocitat. Ale v tomto pripade mi to nedava smysl. To je jako ukazovat tabulku fotbalovy ligy, ale jen prvnich 7 mist, protoze ostatni jsou spatny. I celkove umisteni a bodove ohodnoceni (nakladovost) ma smysl. To jsou spis jine duvody, proc to nikde neni verejne, ne?

Ve své nesmírné prozíravosti jsem podobné kecy předvídal, a proto jsem už v prvním příspěvku napsal:

Za "přijatelné" nabídky budu považovat takové, ...
jejichž celkové náklady, nakumulované v horizontu desetiletí, jsou srovnatelné s Portu, nebo jsou nižší.

Tvoji paralelu bych trochu opravil.
Mnou srovnávaní poskytovatelé se jakoby kvalifikovali do 1. Ligy.
Některé jsem výslovně vyloučil ze srovnání z různých důvodů; ti jakoby nepostoupili ze 2. Ligy.
No, a ta tvoje Investika, navíc s předplaceným poplatkem, tak ta patří do pralesní ligy.
Chtít je všechny vzájemně srovnávat v jedné tabulce je asi jako nechat spolu soutěžit Spartu, FC Babovřesky a SK Prčice.

[drkarel]

minarjo: Problém je v tom, že uplatnění odpočtů není nestandardní ani v cizí měně. Pokud to účetní nezvládá a nemá se koho zeptat, je nestandardní ten účetní/zaměstnavatel. Ano, "zkušené" účetní, zejména z veřejnoprávních institucí, mají tendenci vymýšlet si různé kraviny, jen aby nemuseli hnout prstem.

[Rop]

Jen tím chci říct, že fakt dělat nestandardní daňové věci za zaměstnance jako FO fakt není povinností zaměstnavatele

Asi čtu § 38ch zákona o daních z příjmů jinak, ale já tam tu povinnost vidím.
Každopádně se těším, až bude nDIS a zruší se roční vyúčtování daně a každý zaměstnanec bude podávat přiznání sám.

[minarjo]

Však to @Rope znáš, že realita a hlavně chuť dělat něco "navíc a neznámého" je mnohdy jiná než zákony. A to znám z okruhu svých přátel zaměstnavatele (zejména ty menší, s externí účetní), které nechtějí RZ daní udělat ani při daleko jednodušších případech, tedy třeba běžný odpočet darů (krve či finančních) či hypotéky v Kč. Prostě "slušně" řeknou že na to nemají kapacity a že pokud chce daný zaměstnanec daňovou slevu využít, ať si podá Přiznání. Zcela běžná realita dlouhá léta, ale to už jsme mimo oblast jen této DIP daňové novinky, se kterou ve se budou zaměstnavatelé poprvé "seznamovat" už za pár měsíců .

[Mufinmufi]

Založil letos někdo FIO jen jako sekundární DIP dokud XTB nevyjde s nabídkou? Tj., že se pak FIO nechá "doběhnout", ale primárně se bude využívat XTB. Při zhoršení podmínek tak má člověk možnost nalívat do jiného DIPu.

Zajímalo by mě jestli při srovnání někdo zkoumal také podmínky možného exitu při změně podmínek? Např. FIO (čekal bych to spíše od ČS, nebo ČSOB = Patria, ale to je pro účely tohoto konkrétního dotazu relativně jedno) se rozhodne zdražit pravidelné správcovské poplatky. Člověk se tak s nemožností exitu do 60 stává prakticky "vězněm" u daného za původních podmínek vybraného poskytovatele. Je tomu ale tak? Není tam možnost bez ztráty kytičky (dodanění) "převést" prostředky jinam?

Do detailu jsem to nestudoval, ale tohle mě zajímá. Věřím, že to napadlo už i někoho jiného.

[vojta80]

Zdražit samozřejmě může kdokoli, ze všech poskytovatelů DIPu bych to ale u Fio čekal nejméně.

DIP u Fio se podmínkově nijak neliší od jejich běžného investičního účtu a na tom se podmínky (podstatně) neměnily už hodně hodně dlouho. Alespoň jsem za 10 let, co tam jsem, nic významného nezaznamenal. Evidentně jim to nějak funguje a zřejmě i vydělává. Představa, že do toho teď řiznou a vystaví se riziku mi přijde jako nepravděpodobná.

Úplně jiné to myslím ale je u nových bankovních hráčů. Když jsem viděl srovnání DIPu, kde třeba RB vycházela poplatkově dobře, tak jsem se jako dřive dlouholetý klient této banky musel jen tiše smát...

Ale zpět k otázce: pokud by Fio DIP podmíinky zhoršilo a jinde bych viděl lepší, ano, potom bych nové investice samozřejmě přesunul jinam. Stávající podle okolností (náklady s tím spojené atd).

[xls]

Už jsem to psal v jiném vlákně. U poskytovatelů typu spořka, Rb je vcelku jistota, že budou chtít klienty časem víc podojit přes zvýšení poplatků. Proto je ideální strategie v takovém případě daný DIP umrtvit (přestat do něho přidávat peníze) a po 10 letech od založení ho zrušit, zatím založit další a tam dávat další roky příspěvky.

Já si Fio založil prakticky jen kvůli daňové výhodě, abych měl v případě potřeby kam "přesouvat" peníze z jiných normálních investiční účtů a aby běžela 10 letá lhůta. Když tak nad tím přemýšlím, ideální strategie (kvůli 10leté lhůtě) by byla založit co nejdřív všechny DIPy, které za něco stojí a pak si každý rok vybírat, kam peníze pošlu. Jedná se ale o poměrně malé peníze, takže to nemá cenu přehánět, zatím vidím jako jediný použitelný (bez ročního poplatku z objemu) Fio, pak se může přidat to XTB nebo nevím co ještě. Zakládat DIP u větších (středních) bank nemá asi cenu, tam žádnou výhodu nevidím.

[Mufinmufi]

Jenže to podojení je problém z důvodu těch správcovských poplatků. Mohla by to být slušná past ve spojení s 60 rokem života jako exitem. Poplatek za nové investice je asi OK, tj. tam by stačilo to umrtvení.

Strategii vidím podobně jako ty. Jediné, co dává smysl je FIO a pak XTB. Vůbec nechápu logiku Patria, RB a ČS a proč by do nich někdo šel. Je to jako dobrovolně odevzdávat peníze, když nemusím.

[Rop]

minarjo: když si zaměstnanec nechá srát na hlavu, tak je to jeho problém.
Nedovedu si představit, že by to mzdovka nějakého z mých klientů udělala.

[Kameňák]

DIP jsem si u RB založil jednak proto, že vychází výhodně a taky proto, že nemá žádný poplatek za převod k jinému poskytovateli. Tj. kdyby chtěli podojit tak odejdu.

[vojta80]

Potom to dává smysl. Samozřejmě to znamená hlídat jakoukoli ohlášenou změnu podmínek tak, abyste případně ještě stihl odejít.

Tato nutnost hlídaní si pomínek a jejich neustálých změn mne u RB unavovalo.

[Martin Olima]

Každý tu píšé o rušení DIP po 10 letech (při využití daňových úlev), ale chápete, že bez sankcí lze DIP zrušit až po 20 letech?

Při rušení, se koukáte na daňová přiznání za předchozích 10 let zpětně a musíte vracet vše, co jste uplatnili v předchozích 10 letech.

Pokud máte DIP 10 let, čerpáte úlevy a v 11 roce DIP zrušíte, budete stejně muset vracet vše.
Když zrušíte ve 12 roce, budete vracet úlevy ještě za předchozích 9 let atd.

Jednoduše vždy kouknete na 10 předchozích daňových přiznání od roku, kdy podáváte daňové přiznání kdy DIP rušíte, a to je potřeba vrátit.