Stránka 2 z 2
Re: Kam uložit větší částku, kterou budeme nepravidelně čerpat?
Napsal:
9. 11. 2024 07:11
od Petr xl
Zajímavé podmínky nabízí Trinity bank, stojí určitě za prostudování
Re: Kam uložit větší částku, kterou budeme nepravidelně čerpat?
Napsal:
9. 11. 2024 08:33
od PatrikChrz
Bohužel Trinity nabízí zvýhodněný úrok (4,08 %) jen pro nové klienty a vždy na omezenou dobu - zpravidla několik týdnů, pak jim úroky sníží. Na zvolený účel není vhodná. Běžní klienti mají 3,78 % (do 500 000 Kč), pak to klesá až na 3,08 % (nad 1 milion)
Aktuálně asi nejlepší volbou je ta Raifka, která nabízí 4,2 % s garancí do konce roku, limit částky záleží na typu běžného účtu k tomu, může být až 1,5 milionu.
V závěsu je VÚB, aktuání úrok 4,25 %, k 22.11. snžují na 4,10 %. Výše vkladu není omezena.
Pak je tu Partners s 4,03 % (bez omezení) a ČSOB s 4 % (limit dle typu běžného účtu, může být až 1 milion, individuálně 1,5 milionu)
Napsal:
9. 11. 2024 09:10
od aaaa
VUB je problem pro toho, kdo nemusi a nechce podavat danove priznani, napr. duchodce nebo zamestnanec bez jinych zdanitelnych prijmu. Na druhou stranu to muze byt pro nekoho takoveho take vyhoda, pokud optimalizuje vysi vkladu tak, aby mu tam uroky nepresahly za rok 50000 Kc. Nebo jen 20000 Kc?
Re: Kam uložit větší částku, kterou budeme nepravidelně čerpat?
Napsal:
9. 11. 2024 18:21
od pulmann
Chápu to tak, že když má nízký daňový základ, že na dani ani nic nezaplatí ?
-- 9. 11. 2024 18:27 --
Cituji :
Aktuálně asi nejlepší volbou je ta Raifka, která nabízí 4,2 % s garancí do konce roku, limit částky záleží na typu běžného účtu k tomu, může být až 1,5 milionu.
Uvedený úrok 4,2 může být až do částky 1,5 mil,
za podmínky zřízení toho vyššího placeného účtu.
Ale pokud na účtě máte nad 1,5, tak účet je zadarmo.
Na tento placený účet lze přejít od prvního dne dalšího měsíce, takže od 1.12.
Od ledna očekávám také snížení úroku.
Takže to zřizovat jen na měsíc je zbytečná práce.
Každá zbytečná práce je zbytečná.
Možná je lepší počkat na konec prosince, jak to budu mít v lednu.
Re: Kam uložit větší částku, kterou budeme nepravidelně čerpat?
Napsal:
10. 11. 2024 11:05
od Rop
Napsal:
10. 11. 2024 11:33
od aaaa
Zajimave, z uroku duchodce 50000 Kc, zamestnanec pouze 20000 Kc.
Ale k tomu jeste mozna jine dalsi nezdanene prijmy do 50000 Kc? Protoze na jednom obvodnim oddeleni PCR ted toci TV Nova serial, kde si nekteri tamnejsi kolegove privydelavaji jako komparz, jejich sef kvuli tomu volal vedoucimu FU, ktery mu rekl, ze takovy dalsi prijem do 50000 Kc nemusi zamestnanci priznavat, teprve az kdyz to presahne 50000 Kc, musi podat danove priznani.
Re: Kam uložit větší částku, kterou budeme nepravidelně čerpat?
Napsal:
10. 11. 2024 12:17
od Rop
Že by to byl příjem dle § 10 odst. 1 písm. a), který je do 50 000 Kč osvobozen?
Pokud příjem bude 50 001 Kč, tak osvobozeno není nic a musí podat přiznání, protože kromě zaměstnání má neosvobozený příjem vyšší než 20 000 Kč.
Ale příjem z úroků je dle § 8. Tam žádné osvobození není. Takže když úroky přesáhnout 20 000 Kč, tak musíš podat přiznání.
Ty jsi to ještě za ty leta co ti to vysvětluji nepochopil?
Napsal:
10. 11. 2024 12:24
od aaaa
Asi bych ani nedokazal podat danove priznani, radeji bych cekal na pokutu.
Rop píše:...
Pokud příjem bude 50 001 Kč, tak osvobozeno není nic a musí podat přiznání, protože kromě zaměstnání má neosvobozený příjem vyšší než 20 000 Kč. ...
To jak to vysvetlujes, se mi zda nelogicke, pokud je prijem 50001 Kc nebo jen 50000 Kc v obou pripadech je to ptece nad 20000 Kc.
Re: Kam uložit větší částku, kterou budeme nepravidelně čerpat?
Napsal:
10. 11. 2024 13:25
od Rop
20 000 Kč se posuzuje vůči neosvobozeným příjmům. 50 000 Kč je osvobozeno, 50 001 Kč je neosvobozeno. Není to jak pásmové úročení. Funguje to jako mBank.
Re: Kam uložit větší částku, kterou budeme nepravidelně čerpat?
Napsal:
10. 11. 2024 15:11
od minarjo
Ono řada lidí @Rope nechápe správně (kompletně, oběma významy) ten pojem OSVOBOZENÝ příjem, @aaaa není očividně na tom jinak. Sousloví osvobozený příjem v daních chápejme nejen tak, že se do dané hranice osvobození neplatí žádná daň, ale navíc se i takový příjem vůbec neuvažuje pro daňové přiznání a jeho limity, prostě jako by z pohledu daní vůbec neexistoval! Až tak jednoduché (ano laicky vysvětlené) to je. Proto těch 50 tisíc za příležitostnou činnost, když se do té hranice vejde, tak jako by to neexistovalo, takže limit pro podání přiznání zaměstnancem (20 tisíc ostatních příjmů) to nepřekročí, když těch max. 50 osvobozených tisíc daňově neexistuje. Totéž platí třeba pro osvobozený příjem do hranice 100 tisíc z objemu prodejů cenných papírů a další. Prostě když hranice osvobození není překročena, tak jako by takový příjem neexistoval (eliminují se tím drobná, pro státní příjmy málo významná daňová přiznání), ale když je třeba o jedinou Kč překročena, bere se to do daní už celé. Jasné, ne?