Co s penězi po konci termiňáku, je mi 26,hypotéku jsem vzdal

[Kootil]

Ahoj,
potřeboval bych menší "investiční" radu, ale protože nemyslím investování v pravém slova smyslu, tak jsem zvolil tuto rubriku, pokud je to špatně, tak se omlouvám.

Je mi 26 let, před 5 lety mi zemřela mamka a babička v jeden týden, dědil jsem nějaké peníze, rozhodl jsem si, že si dodělám maturitu, takže jsem studoval. Přitom jsem pobíral sirotčí důchod, který jsem si odkládal, protože můj velký cíl bylo, že po škole si najdu práci, vezmu hypotéku a zařídím si vlastní bydlení. Trochu mě to zaslepilo, protože jsem šetřil tak, že jsem ochuzoval sám sebe. Peníze jsem měl vždy uložené na terminovaném vkladě nebo nejvýhodnějším spořícím účtě...říkal jsem si, že když jsem si ty peníze nevydělal sám, nebudu je dávat do rizikových nepojištěných investic. Jasně, z části mi je pojedla inflace, ale mám klidné spání a taky nejsem případ těch mladých co dědili větší obnos, do roka to utratili a pak skončili v dluzích.

Nicméně jsem se smířil s tím, že hypotéku stejně asi nezískám, i když mám tu jednu desetinu, tak můj plat nebude pro začátek takový, abych sehnal v Brně-venkov nějakou slušnou nemovitost, vidím to tak, že aktuálně je prostě výhodnější bydlet s otcem a bud v budoucnu budou sazby lepší nebo třeba někdy něco zdědím.

Aktuálně mám na účtu 1 600 000 Kč, z toho 1,5 na 5% Termináku od Creditas který v březnu končí a 100k na spořáku. Přemýšlím co s tím. Jestli ukončit šetrný život, koupit si v březnu novou ojetinu, protože ted mám 20 let starou zrezlou herku. A mít ty peníze dál po spořících účtech nebo se nebát začít investovat? Ale prostě nemám asi odvahu poslat 100k nebo mičudu do nějaký ETF. Chtěl jsem koupit garáž u nás, že bych vrazil peníze do nemovitosti co by mi udržela hodnotu a realně bych ji využíval, ale před 4 lety u nás garáž stála 450 tisíc...teď na jaře se prodávala sousední za 860 tisíc a stejně se prodala. To je důvod proč už mě nějaká honba za hypotéku totálně demotivovala a radši bych si koupil poprvé v životě značkový boty třeba.

Rád si nechám poradit a pokus jsem to vložil do špatné rubriky tak se omlouvám.

[aaaa]

Ted byl inflacni skok, standardne tak vysoka inflace nebyva. Vidis to moc cerne, spor dal, jak jsi sporil.

[drkarel]

Tak pokud Ti značkové boty nějak dodají pocit hrdosti, tak proč ne? Ale i já doufám, že se taková inflace nebude delší dobu opakovat. Nedostupnost bytů pro mladou generaci nedovedu jako příslušní starší generace posoudit ... mně ty ceny přijdou být šílené, a tudíž pro mladé nedostupné. Na druhou stranu zase mladí budou nastupovat za podstatně vyšší nástupní mzdu ... a myslím, že dost lidí je rádo, že na byt našetří za celý život, mnozí nemají šanci.

[lightblackfox]

Spoř dál, na investice zase zapomeň. Značkové boty nepotřebuješ. Za rok touto dobou už bude všechno jinak a bude se blýskat na lepší časy. GL

[Kootil]

Díky za radu pánové. Upřímně spořit dál se mi nechce, neboť ještě do ledna jsem spořil/šetřil, že by to mohla být diagnóza. Měsíčně jsem fakt skoro neutratil nic, dokonce jsem odkládal i měsíční úroky ze spořáku, když bylo v MaxBance ještě 6% tak to hodilo skoro 7 tisíc. A boty jsem si kupoval bud v Deichmannu ve vyprodeji nebo v Lidlu. Takže spíš potřebuju říct, že jsem debil.
Mě hodně demotivuje to, že mám prakticky tu 1/10 co člověk musí mít na hypo..ale kolik bych musel mít plat čistého abych nějakou tu slušnou hypo dostal...50 tisíc? A to jako začínající pracující nikde nedostanu, budu rád za 25-28 čistého. A to je tak hypo na rekonstrukci. Zdražují i nájmy, no otázka jak to bude za rok. Ale spíš jak jsem během krátké doby přišel o spoustu blízkých, za rok umřel strejda na leukemii, za další rok další strejda na covid. Tak teď jsem nějak prozřel a říkám si, že si na jaře nějaký to auto za 200-300k klidně asi koupím. Nevím no. Člověk když má větší obnos, nebo aspoň já, jsem až moc zodpovědnej.

[yndezit]

Auto je akorát žrout peněz. Ne že by nebylo potřeba, teda, kor když je člověk mladší. Ale zase si vezmi, jak dlouho jsi těch 200-300k spořil, výměnou za auto přijdeš o tuhle dobu produktivního života.
Můžeš si zatím pořídit lepší spořák, třeba u VÚB, najdi si vlákno, hned budeš mít 2,5 pct bodu k dobru.
Jinak ale potřebuješ aspoň na akontaci hypotéky, kterou budeš potřebovat, protože žít jen v nájmu pořád je cesta do pekel.
Akorát musíš už jít cestou zvyšování příjmů, tzn. zvýšit si kvalifikaci, nebo jít dělat nějaké nepopulární, ale dobře placené zaměstnání. Pokud tedy se necítíš na podnikání.

[intfo]

Začít teď s investováním do akcií není bohužel zrovna nejlepší doba, trhy jsou vysoko a riziko propadu je tedy vyšší. Ale úvaha, že 300 za auto dám, ale 100 riskovat do investování se bojím, má také své mouchy. Šetřit na krev nemusí člověka úplně těšit, ale bez značkových bot a oblečení se dá pohodlně žít.

Tvá velká výhoda je v tom, že už máš nějaké peníze a že jsi je nerozházel. Pokud máš práci, tak bys mohl sám dosáhnout na hypotéku na 1,5 milionu, se splátkou 8 tis./měs. Měl bys tedy k dispozici celkem 3 miliony a za to se dá v Brně a okolí již něco koupit. Na Tvém místě bych koupil 1+kk, nebo 1+1 za 3 miliony, ideálně někde s rozumným spojením vlak/bus. A buď v něm bydlet, když pak přibereš holku, může Ti přispět. Nebo pokud Ti nevadí bydlet s tátou, tak ten byt pronajímat.

Také jsem měl nejdříve malé 1+1 než jakékoli auto a jezdil jen hromadnou dopravou a bez značkových bot.

[lightblackfox]

nebo třeba někdy něco zdědím.

Tohle už opravdu nechceš.

A měli bychom pokračovat ve vlákně Asketický život.

[gotesák]

..spořit dál se mi nechce........... boty jsem si kupoval bud v Deichmannu ve vyprodeji nebo v Lidlu. Takže spíš potřebuju říct, že jsem debil.

Tak sis to řekl sám. Vypadá, že spíš čekáš, že ti tady někdo potvrdí tvé názory v kterých si nejsi jistý.
Mladej seš jen jednou (tedy jsou vyjímky, co se cítí mladí i v 60, ale na to se nedá spolehnout), takže si kup ty drahý boty, novější auto, cokoli ti udělá radost. Po nějakém čase uvidíš, jestli radost je vyšší než pocit, že máš naspoříno.
Každý to má jinak a musí si najít svoji cestu, v tom ti nikdo neporadí a opisovat nemá smysl.

Já osobně bych si takhle mladý NIKDY nekupoval byt natož bral hypotéku. To je koule na noze, která ti bude dlouhé roky bránit v rozletu. Ale tak to vidím já a jiní to mohou vidět zcela opačně.

[fc70]

Zásadní rozhodnutí a plánování je v tomto věku spíš jinde jinde: partnerka (partner?), děti? Nebo teda ještě nějaké další vzdělání (ať už vysoká škola s jasným potenciálem výdělku, nebo nějaká praktická věc). To se životem zamává daleko víc než tisícovka měsíčně tam nebo sem, a i než těch 1,6M – i když je daleko lepší je mít než nemít (např. protože jde studovat). (Pro orientaci: Jsou kariéry – i když nevím, jestli tobě teď dostupné – kde se po tak deseti letech zkušeností takový objem peněz dá vydělat za jeden rok. A manželství a děti s životem zamává ještě daleko víc, ať už když to uspěje, nebo když to neuspěje a skončí rozvodem.)

---

Jestli a jak moc utrácet … to si nakonec musíš rozhodnout sám. Důrazně ale doporučuji to nepřepísknout a neudělat z toho rutinu. Jít jednou za měsíc na dobré jídlo je zážitek, na který se můžeš celý týden těšit a další týden vzpomínat; jít do téže restaurace na oběd každý den je „nuda jako včera“.

---

Trochu to čtu jako „chtěl jsem hypotéku, tu asi mít nemůžu, tak bych to chtěl všechno letos utratit, ať si zlepším náladu“. To mi připadá jako reakce ode zdi ke zdi a odrazoval bych od toho.

Co takhle aspoň milion (nebo 1,4) dát zase na nějaký TV, aby se na něj nebylo žádné pokušení šáhnout? Nic nehoří a můžeš o tom v klidu přemýšlet.

---

S investováním… pokud nemáš usazenou a stabilní životní situaci (rodina, bydliště, …), nedával bych většinu do dlouhodobých investic typu akcie. Co já vím, třeba se za měsíc seznámíš a za rok a půl všechny ty peníze budou potřeba na společnou hypotéku – bylo by hloupé je mít v akciích, které jak na potvoru o 30% klesly. Na druhé straně o nějakém důchodu přemýšlej – na důchod ti nikdo nepůjčí, takže pokud se nechceš spolehnout na stát (co já vím, se spíš podprůměrným příjmem je to možná jediná možnost??), tak je potřeba nějaké portfolio začít budovat.

---

A ještě úplně jiný úhel pohledu by mohl být, že 1,6M * 4 % výnosu (pokud by to bylo převážně zainvestováno v akciích) je potenciál příjmu navíc řádově 5 tisíc – vs. těch tvých 25–28 z práce. Je to moc? Je to málo? Stojí to za to mít třeba nižší životní standard, ale větší pohodu? Co kdyby těch milionů bylo tak 8 a člověk měl stejných 25 tisíc i bez chození do práce? Je to lákavé, nebo bys radši chodil do práce a měl příjem 70, a ten celý utratil? Ale… zase… 8 milionů z příjmu 25 nenašetříš; zvýšení příjmu nebo změna rodinné situace jsou daleko důležitější.

[lightblackfox]

fc70: Pěkné.

[drkarel]

fc70 to napsal pěkně. Já jsem od přírody spořivý, teď bych už asi mohl utrácet, ale stejně to "neumím" - nepřináší mi to žádnoou radost. Naopak, vysoká rezerva mi poskytuje klid, který preferuji, a jsem rád za svůj přiměřený životní standard (v mládí jsem se uskrovňoval více). Hlavně si člověk na vyšší standard zvykne (tedy pocit uspokojení je v zásadě furt stejný) a případná "nouze" o to více bolí. S fc70 se neshodnu v těch důchodech, já v těch cca 26 (spíš ještě trochu mladší) postupně zapikolovával finance ve svém a (nyní) manželčině penzijku a zpětně to považuji za kravinu. Jediné "plus" bylo, že jsem ho pak při stavbě baráku mohl polovinu vybrat jako výsluhovou penzi. Mladý člověk má v určité fázi (rodina) vysoké náklady a relativně nízké příjmy (+ manželka na mateřské) a když děti pomalu vylétávají z hnízda, již vydělávají oba a příjmy (jednotlivce) jsou vyšší. Takže můj názor je, že pokud něco spořit "na penzi", pak něco samostatně, odkud se to dá vybrat (na rozumný účel). Dobře vychované děti a nemovitost se, myslím, dají považovat za nejlepší zajištění na důchod. Pak jsem v životě udělal ještě jednu "kravinu" - mám odpor k dluhům (tedy vezmu si ho, když je to efektivní, např. jsem s jistotou schopen vyššího zhodnocení). Takže jsem furt spořil na barák a kvůli inflaci mi v podstatě chyběla stále stejná částka a nakonec jsem se musel zadlužit, přičemž dluh jsem splatil za pár let (mj. mi vyrostly akcie, které, přesně jak píše fc70, když jsem je potřeboval prodat, hluboce propadly). A při pohledu zpět jsem vlastně tak trochu hrdý, že jsme bez jakéhokoliv většího dědictví ten barák postavili.

[JordanT]

Já bych se ve tvé situaci na byt nyní vykašlal. Zamiluješ se do pražandy, která nebude chtít jít do Brna, nebo bude chtít nekam na samotu a co s bytem?
Ale utrácet našetřené peníze za věci co nepotřebuješ? Podle mě hodně špatné rozhodnutí.
Chce to ochránit peníze před inflací, ideálně aby i něco vydělaly. Já bych je rozdělil. Něco do akcií, něco na termíňáky.
Do deseti let budeš mít lepší představu kam tě vítr zavane. Třeba budeš mít trojčata a budeš rád, že máš kam sáhnout...

[Jirka.2]

Hlavně důležitý je taky mít slušně placenou práci, ideálně jít dělat sám na sebe, protože je to na rozdíl od zaměstnance naprosto odlišně finančně ohodnocený. Ideální je nejít do extrémů a rozumně si spořit, ale zase občas si trochu pustit a udělat radost. Spořit a neprošustrovat do koruny všechno k čemu mám přístup je určitě lepší řešení, já mám v okolí spoustu lidí co třeba slušně vydělávají, ale dokážou to okamžitě roztočit za kraviny a mají tak vlastně furt holou *****. Třeba bývalý kolega vydělával 120t čistýho měsíčně, když jsem si koupil starej barák tak mi to pomluvil že on by si to nekoupil, že si postaví novostavbu někde kousek od Prahy. Ale prakticky všechno co měl utratil za kraviny typu lyže za 50, telefon a notebook za 90, pořád nějaký tuning srazy v německu, prostě nedokázal udržet korunu. No zkrátím to, ted má dvě děti a bydlí v sociálním bytě s mrtvým holubem za oknem na který dostává jeho stará přídavky na bydlení...

[slavo963]

proc uz nevydelava 120k?