FIO

[Czulibrk]

spíš ubohé...

[dalich]

Ubohé proč? Že se napíše o riziku, které existuje?

[Czulibrk]

tak jsem to samozřejmě nemyslel...

je dobře, že jste o tom napsal. Jen nerozumím lidem, kteří by něco takového udělali a ano, ani lidem, kteří přemýšlejí, jak někomu uškodit takovým ubohým způsobem. Proč, ptám se?

[dalich]

Magoři existovali vždy a nadále existovat budou Tím, že se o tom bude vědět, je to cesta, jak takovým magorům znepříjemnit život (a Fio by to mohlo nějak řešit).

Já občas prodávám na Aukru a moje jméno je už profláknuté, takže mi asi někdo chtěl také "zatopit" a poslal mi 5x 0,05 EUR z německé Sparkasse. Bohužel mu necvaklo, že HSBC má příchozí platby zadarmo

[honza60]

Zdravím,
jestliže FIO vytvoří pro český účet s kódem banky 2010 zrcadlový účet s kódem 8330, tak vidím následující problém.
Na zálohové faktuře pro slovenského uživatele vystavím číslo účtu xxxx/8330 a na mém výpisu se tato částka objeví na účtě xxxx/2010. Tedy z hlediska FÚ se jedná o jiný účet, ikdyž část před lomítkem je stejná.
Prošlo to už někomu při kontrole od FÚ (účet je používaný k podnikání)?
Díky. Honza.

[dalich]

Zajímavé, ale nevidím v tom problém. Jeden účet umí dvě služby (zrcadlení) a stále jde o jeden subjekt (zákazník) a jednoho poskytovatele (Fio) a jednu smlouvu.

[mikicz]

honza60: proč by to měl být jiný účet? je z něj jeden výpis, ne? mimochodem, není lepší si pro platby v EUR založit EUR účet?

[xls]

S těmi účty to myslím vůbec nevadí. Není nic neobvyklého, že se fa vystaví s platbou na 1 účet, a zákazník to pak zaplatí na jiný nebo v hotově do pokladny. A příjem se už účtuje dle skutečnosti.

[honza60]

to dalich: Já v tom taky problém nevidím. Ale FÚ ? U příjmů musíte dokázat za co to je a to musí zřejmě FYZICKY sedět s č.ú. na vystavené faktuře. To se ale liší. Že zrcadlení účtů je v obchodních podmínkách FIO nemusí FÚ zajímat. Nebo taky může.
Příklad: Udělali jsme něco dle názoru daňového poradce. Ten se pro jistotu zeptal ještě AUTORA zákona, který mu to písemně potvrdil.
Výsledek: názor FÚ je opačný. Pokuta byla okolo 50 000 Kč. V jiném městě může být názor FÚ úplně jiný. A to naprosto legálně. Tomu se říká nezávislost.

to mikicz: Chci používat jen jeden účet pro platby zde i na Slovensku.

to xls: Že se to takto dělá věřím. Alespoň do doby kontroly. Jak ale účetně a průkazně spárujete vystavenou fakturu na jeden účet s platbou na jiný účet? Vystavíte např. novou zálohovou fakturu na ten účet, na který bylo zaplaceno? To já na Slovensko nemohu udělat (smysl je používat slovenskou pobočku kvůli 0 poplatkům). A i kdyby to šlo, tak se to nedá dělat pokaždé.

Poznatky někoho po kontrole FÚ tedy uvítám.
Děkuji.

[honza60]

Po konzultacích s účetními:
Na zálohovou fakturu napsat číslo účtu českého a současně i zrcadlového slovenského. Slovenské uživatele upozornit na nutnost platby na ten s koncovkou 8330. Tím se zajistí prokazatelné propojení platba se zálohovou fakturou.

Jinak ještě upozorňuji, že od 1.1.2010 je nový zákon o DPH ohledně poskytování služeb a zboží do EU (tedy i na Slovensko).
Je to složité, ale myslím, že jakmile např. poskytne český neplátce DPH na Slovensko byť jedinou službu, tak se automaticky MUSÍ stát plátcem DPH. Pozor na to !!!!

[zadirr]

...se automaticky MUSÍ stát plátcem DPH...

Sice je to jenom slovíčkaření, ale přesto bych si dovolil tento výrok poopravit:

Ne že se musí stát plátcem, ale automaticky SE STÁVÁ plátcem, a nejpozději do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění pak musí zajít na finanční úřad už jenom oznámit, že se stal plátcem (tzv. zaregistrovat se).

[vpe]

Tento proces snad nesouvisí s 2010, že se takto stane plátcem, to platí už několik let, pravděpodobně okolo vstupu do EU

[vpe]

mikicz: myslím, že je zpoplatněn příjem přes tzv. sběrný účet (ČSOB), pokud je mi známo, tak to stále funguje, já to ale nikdy nevyužil.

To je pravda, v tomto případě jde v podstatě o přeúčtovaný poplatek ze strany ČSOB (kde mají poplatek za příchozí platbu 6,- pro FO i pro PO).

Takže když bude chtít někdo komukoliv "zatopit", no tak bude rozesílat 1 haléř z mBank nebo z Fio do normální banky, kde účtují za přípis platby.

A otázka má znít, zda "běžná banka" umožnuje zablokovat příjem peněz Asi nikoliv, že?

jasně, tomu rozumím...

ČS ve své době vedla v IB institut "nezaúčtovaných položek" - klient s takovými penězi ještě nemohl disponovat, ale věděl dopředu, že se "něco chystá" a že mu budou brzy připsány na účet. Mohl tedy podle toho jednat (možná, že teď už se připisuje okamžitě, nevím, nepoužívám...).

Už připisují i ve spořitelně ihned, ale klasicky pozdě, až po obědě (KB, UCB, ČSAS). Věděl by někdo, na kolik mají tyto banky nastavenu dávku v Certisu (5 nebo 50K?)

Neexistuje cesta, aby peníze byly z Fio třeba do 10h v některé z těchto "rychlých" bank, to by muselo Fio založit další expresní dávku v 9h, ČNB tyto točí co 30 minut, no ale záleží na cílové bance, jak rychle ji zobrazí... (řeším úlohu, jak dostat peníze z fio do 10h jinam, nejde to, vyjma RB)

[Ency]

A otázka má znít, zda "běžná banka" umožnuje zablokovat příjem peněz Asi nikoliv, že?

Asi ne, ale banky v těchto případech poplatky vracejí.

[vpe]

Základní cena za položku (bez přírážky) je dle objemu transakcí od 3 do 15 haléřů. Jestli banky platí něco za jednotlivé balíčky zpráv se mi z ceníku ČNB vydedukovat nepodařilo.

Banka za příchozí nic neplatí, ani za první odchozí, za druhou a další v účetní den zaplatí 100 Kč, proto ani nefunguje "online" platba třeba v ranních hodinách, banky minimalizují počet dávek, jinak by mohly odesílat např. dávky častěji. I když hlavní důvod bude ušetření práce, on tam někdo musí sedět a tu dávku zkontrolovat a potvrdit, není to patrně ve většině aplikací úplně bezobslužné..

Na příchozích by to už bylo podle velikosti bank, neb prioritní platby jsou exportované co 30 minut, standardní platby jsou ke stažení až po naplnění balíčku 5000 položek anebo pak cca po 14:30 a v závěru dne.