Přesně jak píše příslušník, také mám jen nízké rámce kreditek, mnohdy nejnižší jaké vůbec šlo v době založení nastavit (u všech kreditek buď 10 nebo 15 tisíc Kč, jen u RB Mall šlo tehdy minimum až 20 tisíc Kč). Šlo mi vždy jen o to, abych mohl využívat více různých odměn napříč bankami z běžných i specifických plateb, ne o využívání dluhu, který kreditka nabízí, protože dluh je dobrý sluha, ale zlý pán, jak se říká. Takže přesun na SÚ u mě nedává smysl, přesněji byl by z toho jen zlomek částky, kterou získám na odměnách za platby a další formy finančního přivýdělku. Více si raději přivydělám na svém akciovém portfoliu, a to výpisem put opcí (-P) na významné EU a US akcie s expirací typicky za měsíc a strike 15-20% pod aktuální cenou, což mi vydělá měsíčně tak 10-30x více než nějaké šaškování s přesunem dluhu z kreditky na SÚ a zpět. Jen to chce více znalostí trhů a hlavně stabilní povahu i nervy, neboli se hned z poklesů nepos*** a umět řídit rizika

.
Prostě jsem vždy kreditky sjednával ne na čerpání dluhu a jeho úročení jinde, ale proto, že banky žel odměňují jen platby skrz ně (myslím základní obecně platné odměny, ne ty jen pro konkrétní obchody, typicky skrz reklamku Dateio, které jdou i u debetek, jak píše správně @obbr). Takže splacené kreditky vždy mám všechny nejen na zlomu měsíce, ale mnohdy i v průběhu, aby šla odměna dále čerpat (vždyť třeba u ČS to znamená postupně využít 3,5 násobek mého rámce 10 tisíc). Dluhy nemám rád, mým jediným je hypotéka, fakt bych nesnesl delší a ještě k tomu hluboké mínus na nějaké kreditce. I u maržových derivátových investic naznačených výše (-P opce coby doplněk dlouhodobě držených akcií) jedu za vlastní, bez půjčky hotovosti od brokera (tedy cash zůstatek tam mám vždy kladný, nejen na zlomu měsíce).