xmart píše:V systému částečných rezerv mohou banky pomocí multiplikační tvorby peněz vypujcit více než desetinásobek sumy obdržených vkladů. Půjčují tedy peníze, které nemají a ještě si za to účtují úrok.
achjo, zlato, konspirace a ted jste uvedl ten treti dogmaticky nesmysl, ktery porad vsichni opakuji
Banky zadne penize nevyrabi. Banky nemuzou pujcovat penize, ktere nemaji.. alespon ucetne. Multiplikacni efekt je neco uplne jineho. Uz mluvite jako zastupce ES kdyz mluvi o "stresnich fondech"
Zopakuji to znovu. Multiplikacni efekt je to same co cerpadlo v akvarku. V akvarku mate 200l realne vody. Tak jak muze cerpadlo precerpat 2000l denne? a jeste mnohem vic za rok? Zpusobi to, ze vam akvarko pretece? To je presne multiplikacni efekt, ktery existuje v bankach. Zkuste to pochopit.
System rezerv se pak chovat tak, ze cerpadlo 2% vody odcerpa do kbeliku mimo akvarium a jen 98% vrati zpet do akvaria. A protoze cerpadlo/banka je hrozne rado, ze muze cerpat - od toho je placene, bude cerpat dokud do pujde, takze sebe vetsi cerpadlo muze precerpat jen urcite mnozstvi vody, nez mu realna voda dojde a vsechna bude v kbeliku. K tomu jsou ty rezervy. Kdyby to slo donekonecna, to by byla teprve sranda.
A ted jak to v bankach vypada doopravdy a kde se ty penize nasobi a kde jsou.
Jsem clovek, co ma vydelanych 1000Kc a donese je do banky A. Ja mam 0, Banka A ma 980 hotovosti a 1000 zavazek vuci me a CNB ma povinne rezervy 20. Sem by to melo byt jasne.
Jenze ted banka A pujci sve penize bance B. Banka A ma tedy na uctu 0, v pohledavkach 980 a zavazek 1000, Banka B ma na uctu 960 a zavazek 980. CNB ma 40 v rezervach.
Ted Banka B sve penize ulozi zpet do banky A. Takze Banka A ma na uctu 940 v pohledavkach 980 a zavazky 1000, Banka B ma na uctu 0, pohledavky 960 a zavazky 980.
A uz ted si vsimnete, ze nahlednete-li do ucetnictvi banky dve, zjistite, ze ma aktiva 1960, ktera rozpujcovala, nebo muze pujcit. TOHLE je multiplikacni efekt. Ovlivnilo to nejak ekonomiku? Prave naopak, diky rezervam tento system pusobi deflacne. V mojem priklade se nyni v realne ekonomice nemotaji zadne penize.
Naopak, toky mezi bankami dosahuji castek, ktere nikdy v ekonomice realne nebyly. Ale je to jenom ucetnictvi! Kazda z bank ma velike pohledavky, ale zaroven velike zavazky (to napr. zkresluje makroekonomicke udaje, apod.). Muzete o tom rict, ze kdyz sectete zavazky vsech bank, dostanete mnohem vic penez, nez kolik je v ekonomice, ale je to problem? Neni! Muzete rict, ze FPV nema na vyplaceni velkych bank, protoze jejich zavazky jsou mnohem vetsi.. no jsou, ale jejich pohledavky jsou stejne tak enormni. Chapete, ze tento proces generuje sice velka cisla (asymptoticky az 50x nez jsou realne penize), ale zadne z tech penez se realne nedostanou do ekonomiky, aby pusobili inflaci? Ze v mem priklade ani jedna z bank nemuze do realneho obehu pustit vic nez tech 980, coz bude vzdy mene nez co nekdo z realu vlozil do ni? Ale obe maji mnohem vic zavazku i pohledavek.
Uroky: uroky nejsou generovane z niceho. Banky je dostavaji sice "za nic". Ale ty uroky jsou v konecnem dusledku "realne" penize z ekonomiky. Opet, ty inflaci nevytvari, protoze tim nikde nevznikaji nove penize. Ziskate je z prace nejakeho cloveka. On nema nastroje na obdelavani pole. Tak mu pujcite svoje za pytel brambor. Vam vrati nastroje + pytel brambor a sam si jich vypestuje 5 dalsich. Zadne brambory nevznikly z niceho. Vznikly tim, ze pro vas pracoval nekdo jiny. To same uroky v bance. Nevytvari inflaci, protoze to jsou realne penize. A multiplikacni efekt sice umoznuje bance generovat uroky z nerealnych penez. Jenze zaroven tak plati nehorazne uroky ze stejnych nerealnych penez, ktere dluzi. Ale ano, toto zpusobuje, ze se presouva vic penez od pracujicich smerem k bankam. To ano, proto to delaji, ale nevznikaji tak nove penize ani inflace.
Tohle je hrozne zjednoduseny, ale jestli se nedostanete ani pres tento elementarni princip, tak vubec nema cenu se bavit, jak do toho zasahuji sazby narodni banky, ucty narodni banky, statni rozpocet ucty statniho rozpoctu, zahranicni bilance, kurzy men a dalsi
Protoze cela ekonomika je poskladana z jednoduchych principu, ktere se jen superponuji na sebe, takze vysledek je neuchopitelny, kdyz za tim nevidite soucet elementarnich jevu.
Banky jednají s vkladem, jako by to byla půjčka bance (u půjčky s penězi přechází na banku také disponibilita neboli možnost s nimi manipulovat, dále je půjčovat, či je zhodnocovat, jak banka uzná za vhodné.) Vklad je však dohoda o uložení peněz a disponsibilita, by tedy neměla přecházet na banku, jak se však děje. (nejde tedy o půjčku, neboť není stanoven termín, kdy musí peníze vrátit.)
bohuzel bez pochopeni smyslu financniho trhu a jeho nutnosti pro fungovani spolecnosti je asi nemozne vam vysvetlit, jak spatne by bylo, kdyby banky nemohli pujcovat penize. Pro zacatek uvedme, ze byste nedostal vubec zadne uroky a za ulozeni peniz v bance byste platil. Tak jako u nas za bezny ucet. Ono by to bylo v poradku, jenze lidi chteji ucet zadarmo, chteji urok, ktery prekona inflaci, stezuji si, ze v jinych zemich to zadarmo je, ... ale to neni skutecna pricina. Banky tu nejsou od toho, aby vam hlidaly penize, to je jejich sekundarni smysl. Tim primarnim je financni trh.
S vybráním vkladů, by také měl tedy klesnout odpovídajícím způsobem také objem pohledávek, což se však neděje.
jo, to je celkem dobrej jev. Ale je to vetsi problem pro banku nez pro vas. Banka je rizena lidmi, a jako vsichni lide i banka balancuje na tenke hrane mezi stabilitou a chamtivosti. Kdyby vas poslali na zuzujici se prkno nad podlahou plnou strepu a rekli vam, ze cim dal dojdete, tim vic penez si muzete nechat.. jak daleko byste sel
Krize je jen vetrik, ktery v nejake sile zacne foukat.
xmart píše:přesně jak říkáte "zverejnovat prumernou mzdu" má opravdu minimální vypovídající význam, daleko více Vám řekne medián.
pro me ne. Ja totiz vim co prumer znamena. Nedelam z nej median, nesnazim se o to. Rekne mi to prakticky to same co median. Ale opet, dogma, ze median rekne vic. Platova krivka je prakticky porad stejna. Mnohem vic to zkresluje minimalni mzda, nez vypovidajici rozdil mezi prumerem a medianem. Jedno rika plat v polovine spektra. Druhe ve 1/3. Jaky je v tom doopravdy rozdil? Pri 5mil lidech a rozlozeni jake v realu mame, zadny.
xmart píše: Proto také tvrdím že zákonné pojištění vkladů je jen pohádka pro Ty, co nevědí, jak funguje dnešní finanční systém.
jenze vy verite take pohadce. I kdyby byl run na banku a tu to polozilo, banka porad bude disponovat neuveritelnym objememe aktiv. Jen je nebude moci proplatit ihned. Ale fond bude muset realne hradit jen rozdil zavazku a pohledavek. Takze to ze ERSTE ma svuj majetek jen kolem 5.5mld EUR, kdezto zavazky 143mld sice muze vyplasit lidi jako vas, kteri si prectou halo titulek v novinach a je jim "100% jasne" ze 20mld < 143mld. Jenze ono by se tech 143 nikdy nevyplacelo (a kdyz jo, tak by to docasne zaplatila CNB), protoze Erste vlastni mnohem vic.
V tomhle by problem nebyl. Kdyby se lide "jen" splasili, tak to polozi mozna banku. Narusi to penezni toky a zpusobi to mnohem vic dalsich psychologickych nez "realnych" problemu. Problem by to byl, ale jiny nez myslite. Opravdu by neslo o to, ze ve FPV neni dost prostredku na vyplaceni vkladu lidem. Ona by si banka pujcila na vyplaceni penez od CNB, ta by sice protestovala, ale ono by ji nakonec nic jineho ani nezbylo (vsimnete si slova "pujcila". Kdyby si banka mohla generovat penize tak jak jste psal na zacatku, tak by nemohl existovat run, ktery by nezaplatila z takovych penez). Jenze banku by rychle polozily neplanovane vysoke uroky ze zavazku a pakovy efekt, ktery pouziva. Cemuz by CNB zkusila zabranit snizenim sazeb i s rizikem vysoke inflace... atd...
proto on se toho kazdej boji a radeji zkousi lifrovat penize do Recka s predstavou, ze zacnou setrit. Na neschopnosti splatit dluh az tak nezalezi. A opet, kdyby byly vase konspiracni teorie o "mocnych" spravne, tak by prislo jasne rozhodnuti. Protoze by "nekdo" vedel jestli to ma nebo nema cenu. Jenze on to nikdo nevi a nejistota je jeste horsi nez jistota spatneho.
vpe píše:K mé původní otázce, zda náhodou inflaci neroztáčí zvyšující se mzdy nemá kdo co odpovědět?
ne, penize by rychle dosly. Zvysujici mzdy mohou byt v dlouhodobem meritku dusledkem jen dvou faktoru. Vyssich zisku, coz znamena stahovani stejneho objemu penez z ekonomiky a zpusobeni, ze vsichni ostatni jich budou mit mene. Nebo zvysenim pujcek. Coz je v konecnem dusledku odcerpanim uspor lidi. Oboji by pro uzavrenou menu pusobilo inflacne jen kratkodobe a ve stejne velikosti jako predchazejici nebo nasledujici deflace. Zvysujici mzdy nejsou pricinnym jevem inflace, nebot nemuzete zvysovat mzdy z niceho.
V nasi ekonomice zmeny spotrebitelskych cen zpusobuje centralni banka. V uzavrenem systemu meny by realnou inflaci jinak mohlo zpusobit uz jen snizeni produkce (ekvivalent kladne bilance zahranicniho obchodu v otevrenem systemu). Pripady, kdy do toho zacnete tahat export/import ty vztahy jen zkomplikuji.
Stejne tak, kdyz do toho zacnete tahat neukaznene zeme jako Cina nebo Indie. Takze ve vysledku je z toho takovej galymatyas, ze neni mozne ziskat jasne odpovedi na zaklade faktoru. Takze i centralni banka nakonec rozhoduje vic na zaklade souhrnne statistiky nez zkoumanim jednotlivych vlivu. V kazdem pripade, zvyseni DPH se projevi na inflaci diky metodice vypoctu. Ne jako ekonomicky jev, na ktery bude kdokoliv, kdo inflaci sleduje, reagovat.