od fc70 14. 7. 2024 00:31
To je takové filozofování … ta slavná „tokenizace“ je velice zhruba řečeno vydání další dodatkové karty k původní kartě, která 1) je svázána s konkrétním zařízení a odmítá platby nepodepsané tím zařízením a 2) jde automaticky programem zablokovat nebo převydat. („Velice zhruba“ protože tokenizaci častěji dělá Visa / MC, nebo snad dokonce Google, a ne sám vydavatel karty bez cizí pomoci).
No a nakonec rozdíl mezi vydáním “tokenizované karty ke kartě“ a „další karty k účtu“ je taky takový volný. Obzvlášť, pokud jde (což některé banky umožňují) zablokovat plastovou kartu a přitom nezablokovat její tokenizovanou verzi.
Myslím, že není úplně špatně se na to dívat tak, že „dodatkové“ / „virtuální“ karty jsou relativně bezvýznamné pojmy – člověk zkrátka má finanční účet (BÚ nebo kreditní kartu, PAR = payment account reference) a k němu několik platebních karet s vlastním PAN (číslem karty). To, jestli je daná karta plastová s natištěným číslem a čipem, plastová embosovaná bez čipu, čistě virtuální číslo dostupné v IB, tokenizovaná s číslem a čipem v secure elementu mobilu, tokenizovaná s číslem v mobilu a potvrzováním přes HCE, omezená dětská s malými limity, čistě vkladová pro zaměstnance na vkládání tržby – a jaké transakce banka povolí, vždy zamítne, zamítne pravděpodobnostně … jsou spíš parametry daného PAN někde v databázi než zásadní strukturální rozdíly.
-- 14. 7. 2024 01:39 --
A teď ne že by tom, co je v databázi nezáleželo – na tom může záležet hodně.
Ale je potřeba se na to dívat tak, že záleží na tom, jak má konkrétní banka tu databázi sestavenou (např. jestli zablokování plastové karty zablokuje i varianty v mobilu) a že to není zase až tak moc věc určená nezměnitelnými vlastnostmi toho produktu. Klidně se může stát, že u jedné banky něco nejde, a u jiné ano, protože ty databáze jsou jinak.
Takže mluvit spíš o bankách než o názvech těch platebních mechanismů.