Ad úvěrový podvod. Tady se řeší, že je problém "až se něco stane". Ale ono se nemusí stát vůbec nic. Banka (resp. její systémy, oddělení apod.) na to může (teoreticky) přijít i v průběhu trvání smlouvy, ba třeba po jejím skončení. I když nevznikne žádná škoda a vše se splácí, resp. plně zaplatí, naplnění skutové podstaty TR tam je a pak to jde automaticky na PČR a k soudu. Jako za ten risk to nestojí. Jasně, když půjde o stovky mega, kdy si pak odsedím 5 let a mám pěkné peníze na důchod, tam to smysl dává. Ale jinak ne.
Příklady:
1. Když budu blbnout s hypotékou/kreditkou a zfalšuji příjmy, za to to nestojí.
2. Když vytuneluji pár spolků, o jejichž peníze se starám a oberu je o 500+ mega, tam už to smysl má. Sice budu slavný jak Procházka, ale mám ty prachy. (Ne majetek, ten mi ve vězení seberou, proto jej musím před podvodem prodat/převést.)
To vše jen za předpokladu, že až do své smrti budu využívat služby afrických. jihoamerických, karibských a asijkých bank, protože v civilizovaných zemích si už nikdy neškrtnu.
Ale jde to i legálně.
Stačí se na to připravit a na účtech dělat obraty. Mnoho bank umí nabízet úvěrové produkty podle obratů, kdy se už příjmy nezkoumají. Jen se uvádí jejich rozsah od-do, ne od koho. Ten proces trvá půl roku až rok, ale je čistý. Pak už úvěr je, splácí se, všichni spokojení a je to podle zákona cajk.