Asketický život

[czhunter]

Ne možná, ale určitě - jsem ji já tak moc u pr*ele, jak moc jsou oni mně.

Jinak je pravda, že morče v přírodě jí jenom jednou denně - asi tak 12 hodin.

Nicméně strašná škoda, že že jíst není potřeba nevěděli lidé v koncentrácích, gulazích, nebo na Ukrajině v 30. letech ... o kolik méně mohlo být obětí krutého zacházení.
To je od breathariánů pěkné svinstvo, že jim to neřekli!

PS: Pokud vím, tak strom není zvíře a už vůbec ne obratlovec - zřejmě máš nějakou mezírku ve znalostech, zkus otevřít učebnici prvouky na druhé straně.

[Drejkaa]

A víte že člověk dokáže vyžít jen z vody a piva?

[Jack111]

V mezicase zkus prijit na to, jak se to stane, ze z milimetroveho semene vyroste 100 metrovy strom

Otazky nevericich Tomasu jsou stale stejne (Afrika, zakon zachovani energie) apod. Bylo vysvetleno, staci hledat...

Který strom má milimetr velké semeno a dorůstá 100m? Pár milimetrů tedy násobně větším vím, ale o milimetrovém u 100 metrového stromu jsem neslyšel.
A když už sem budeš dávat ten strom, můžeš se hodit i to vysvětlení pro nevěřící Tomáše. Domnívám se, že dostatečně vysvětleno to nebylo ani jednou. Nenašel jsem to, ale popravdě jsem tomu moc nedal

[anonymní až na IP]

O strom vůbec nejde. Jde o to, lidé neví, že všechno je postaveno na nějakých předpokladech a považují zpochybňování takovýchto předpokladů (či souboru, mírný přechod k paradigmatu) za kacířské myšlení. I ona zmiňovaná fyzika vychází z mnoha předpokladů, o kterých se zřídkakdy diskutuje. Už dlouhodobě tvrdím, že není rozdílu mezi ekonomií a fyzikou - druhá zmíněná věda pouze těží z historie (ekonomie je mladší a proto je podrobována větším zkouškám) a z toho, že řeší tvrdší systémy, které jsou syntetičtější a tedy lehčí na zpracování. Dynamické systémy jako ekonomika jsou hůře popsatelné, ale jde to - jen je ten popis kostrbatější a syrovější. Ale ona tam taky dojde, fyzice to taky trvalo tisíciletí.

Jinak tady ani nejde o zpochybnění zmíněného zákona o zachování energie či nějakou esoteriku - skutečně přijímáme energii ze všeho kolem. Proč lidé v umírali kempech všeho druhu? Prostě proto, že množství přijaté energie nebylo dostačující ku vydané fyzické i duševní aktivitě.

Jo, nadobro jsem se zbláznil.

[vpe]

@Jack 111: Pár milimetrů, tedy 2 milimetry? Tak promiň, nevěděl jsem, že to budeš lustrovat v googlu

A morče: když se 3 dny nenají, tak umře? To morče má s člověkem společnou vlastnost, neschopnost syntezy vitaminu C.

Drejka: tak to snad ani neni vtipne- pivo ma >90% obsah vody.

Pojidani pevne potravy je absorbce energie z teto potravy (jime, abychom zili) anebo naopak (jime, abychom jedli, cukr a bic, zavislost)... Kdo prisel na to, ze nechce byt zavisly na jidle, tak ma podle me daleko bliz k temto myslenkam...

Dalsi casta otazka Tomasu v tech videich na youtube (vedle Afriky, hladovych aspol.) byla, proc ma zivocich streva a zaludek, odpoved si uz nepamatuji, ale nyni me napada, ze auta na hybridni pohon zname asi vsichni, existuje vice zpusobu rozpohybovani posunovadla...

A kdo chce, zdroju a prikladu dnes na netu existuje hafo...

Fakt je, ze neznam zadny generator z volne energie, no proto nebudu jeste prohlasovat, ze TO NEJDE

[Jack111]

vpe: Pár není dva. Je to synonymum pro dvojici nebo pro několik. Na "pár milimetrů" tedy lépe pasuje a měl jsem na mysli a) dvojici milimetrů b) několik milimetrů. Odpověz si sám.

Hybridní pohon funguje tak, že využívá výhody různých pohonů (to nese určité nevýhody). Tedy kdybychom připustili, že člověk může žít pouze ze vzduchu, aby přirovnání bylo úplné, museli bychom říct, kdy to už nejde. Když se budu celý den válet na gauči, stačí mi vzduch, ale pokud bych chtěl doběhnout autobus, musím si dát řízek? Takhle to ale přece podle těch, co to dokáží, nefunguje a tedy přirovnání k hybridnímu pohonu auta je vadné.

Já chci, ale na netu není jediný zdroj, který by to vysvětloval. Jen něco o nějakých čakrách. Pokud chci zjisti, co je to ta čakra, narazím na stejný problém. Je to ničím nepodložený, žádný důkaz, nic.

[miho]

...

Ekonomie je veda spolecenska. Predstava, ze nejaky matematicky model kdy postihne cloveka s celou jeho iracionalitou (o cele spolecnosti nemluve) je, troufufam si rict, znacne divoka.

Ekonomika take neni nijak mladsi vedni obor nez fyzika. At uz beres antickou nebo "moderni". Adam Smith nezil o moc pozdeji nez Newton.

Take muzes tvrdit, ze fyzika stoji na nejakych predpokladech. Nicmene funguje. Od mikrosveta po galakticke meritko dokaze predpovidat s uzasnou presnosti budouci deje. Navic se to zlepsuje. To se o ekonomice rict neda ani omylem. V mnoha odvetvich se komplexnost spolecnosti vyviji natolik dynamicky, ze ani vyvoj ekonomie a vypocetni techniky na to nestaci. Lze napr. ukazat, ze schopnost odhadovat ceny komodit trvale klesa.

[czhunter]

A morče: když se 3 dny nenají, tak umře?

Ve skutečnosti rychleji - vzhledem k stavbě jeho trávícího traktu je pro něj už jeden den bez jídla život ohrožující stav.

Ale nechápu, co z toho vyvodíš.

Já to chápu tak, že každý živočich je nějak stavěn. Tygr žere jenom maso, neuděláš z něj vegetariána. Morče musí žrát každý den, jinak umře. Medvěd vydrží bez jídla několik měsíců, ale na rok, a člověk vydrží bez jídla několik desítek dní, pak umře.
To jsou danosti organismu způsobené miliony-letou evolucí, změnit je nelze. Ani sebepevnější vírou.

Proč se tygr, ani morče ani medvěd neživí pránou (což by pro jakýkoliv organismus byla tak ukrutná evoluční výhoda, že by nejspíš snadno ovládl celou planetu) když je to tak snadné, a radši umřou hlady - to zůstává záhadou.

[anonymní až na IP]

...

Statistika je nástroj, díky kterému popisujeme také zdánlivě nepopsatelné. S rostoucím n lze popsat téměř cokoliv. Extrémální chování ekonomických agentů je v makromodelech zanedbatelné, nejde o nic více/méně než popisování trendovosti ceteris paribus -- stejně jako ve fyzice (viz dále).

Za další - uvažuji pouze teoretickou ekonomii, která využívá nástroje matematiky (ne žádné managementy, která dělají čisté ekonomii medvědí službu). Ekonomie se pak jako věda začala zkoumat až ve 20. století, Adam Smith a jemu podobní byli morální filozofové, kteří položili základ moderní ekonomii -- jejich odkaz byl ale znovuobjeven a zkoumán a testován až ve 20. století. Moderní fyzika začíná zmíněným Newtonem, příp. Galileim již v 16. - 17. století. To je několik století náskoku.

S tvým posledním odstavcem nesouhlasím -- nemám čas to popsat, takže postnu jeden dialog: (nemám sice rád odkazování na články v diskuzích, ale toto je opravdu výživné)

Kód: Vybrat vše

A: ekonomie je nejvetsi paveda jakou znam
B: Jaká je spolehlivost předpovědi živostnosti spalovacího motoru, když se tedy jedná o záležitost exaktní fyziky případně chemie.
A: to se da snadno zmerit. Staci statisticky shrnout data o 1000 motorech stejneho typu, pak vypocitat prumer a rozptyl (standartni odchylku) a muzes predpovedet, jak dlouho prumerny motor zije
B: Kde se ovšem stala chyba, když mi odejde po 1 roce (osobní zkušenost)? Mám právo pak zpochybňovat spolehlivost fyzikálních zákonů na základě jedné zkušenosti, jak se často zpětně děje při ekonomických prognózách?
A: to je statistika. To ze odejde po 1 roce se stat muze (diky nahode, nespravnemu uzivani atd). Presto jsme schopni cinnost motoru chapat pomerne exaktne, vypocitat jeho vykon a dalsi veci. Ekonomie nevypocita nic, ani jak se dnes odpoledne bude vyvijet burza. Ekonomie totiz neni prirodni veda, ale humanitni, neco jako pravo, sociologie, politologie. Je ovladana ideologiemi a modnimi trendy, ne prirodnimi zakony.
B: Náhoda či nesprávné užívání je prostě souhrn dalších faktorů, které prostě nebyly do prognózy zahrnuty ... ve fyzice platí, že nastane tento děj, pokud ... teplota, tření, tlak se bude rovnat. Vidím, že pán je znalec, protože předpovědět, jak se bude zítra chovat burza je podobný případ jako setrojit přesný matematický model Brownova pohybu molekul.
C: Dokáže fyzika vypočítat proudění atmosféry tak, abych do háje věděl jaké zítra bude počasí (na 100 %)? A to ještě do počasí nezasahují (občas krom slunce) "neviditelné" chyby se kterými se prostě počítat nedá, jak se to děje v ekonomice.
Jak fyzika, tak ekonomie dokáží velice dobře popsat uzavřené či jednoduché systémy, ale u složitých platí že kvalita výstupu je limitována kvalitou vstupů
A: fyzika dokaze vypocitat obrovskou spoustu veci - napriklad dnes existuje urcite postaveni planet ve slunecni soustave a my jsme schopni vypocitat, jak bude vypadat za rok, tak jsme schopni predpovedet vsechna zatmeni slunce ve vsech zemepisnych sirkach na staleti dopredu. Nebo jsme schopni predpovedet drahu balisticke strely. Co dokaze predpovedet ekonomie? Existuje vubec neco?
B: Dokáže například předpovědět vývoj inflace v závislosti na předpokládaném množství peněz v oběhu. Chyby jsou způsobeny faktory typu, že při výpočtu dráhy balistické střely nebyla vzata do úvahy schopnost protivníka ji setřelit, tudíž se na vypočtené místo nedostavila.
Výpočet teoretické dráhy balistické střely je matematicky spočítatelné jako výpočet výnosu ze složeného úrokování.   
A: schopnost protivnika ji sestrelit? Ano, takze musi kalkulovat s lidskym chovanim a to se velmi meni. V 15. stoleti byla ta schopnost jina nez dnes, a zitra bude zase jina. Proste lide nejsou molekuly, ekonomie neni prirodni veda.
B: No tak třeba se silným větrem ... vsadím se, že meteorologii nepovažujete také za vědu .... chápete vůbec co je to uzavřený systém ?
Prostě středoškolská fyzika řeší ve své podstatě jednoduché procesy a vytváří jim "laboratorní" podmínky, tedy co se týká aplikované mechniky ve strojrenské výrobě. Proto středoškolsky vzdělaný člověk ve strojírenském oboru má pocit, že jsou to věci neměnné, lehce předpověditelné a zejména přesně změřitelné. Stejné se děje v elektrotechnice. Ovšem pokud se od aplikované fyziky bude očekávat předpovědi typu změny krystalické struktury různorodých materiálů za extravysokých teplot či tlaků, jedná se o záležitost předpovědi s přesností jako když se chce od ekonomů předpovědět světový HDP na příští rok.

[miho]

Ze vyrobek selhava na zacatku neni nic prekvapiveho, je to naopak velmi znama vec. Plati to mimochodem i u vyrobku typu clovek. Ze novorozenec prezije prvni den je mene pravdepodobne, nez ze prezije jeden den devadesatileta babicka/dedecek. Kdyz si vygooglis "vanova krivka" tak ti vyjedou analyzy spolehlivosti atd. Pokud vyloucis toto pocatecni obdobi, vyjde ti pak docela pekna gaussova krivka. Pokud se motor dozije treba 15 let coz by mela byt jeho prumerna zivotnost, pak lze urcit, ze se pravdepodobne dozije rekneme dalsich 4. Pokud se dozije dalsich 4, pak se pravdepodobne dozije dalsich dvou. Odhad se zpresnuje. Je to zkratka krasny Prumerov.

Kdekoliv se vsak objevi clovek- objevi se ihned Extremov. Priklad (z vlastni praxe). Pokud se IT projekt nestihne v terminu, reknemez 1 rok, da se predpokladat, ze se protahne o 2 mesice. Pokud se ani to nestihne, pak se da predpokladat, ze se stihne az za DALSI 4 mesice. Tzn. interval a presnost odhadu se snizuje. Cim dele prescas cekame, tim paradoxne dale jsme k jeho dokonceni. Kdyz projekt prekroci urcity pomerne nizky nasobek puvodniho odhadu, pak je dokonce nejpravdepodobnejsi, ze nebude dokoncen vubec. Tohle jsou vysledky z Extremova. A nejsou vycucane z prstu, tohle naprosto seriozne resi disciplina, ktere se rika softwarove inzenyrstvi.

Take doporucim jedno zajimave cteni - Cerna labut od Taleba.

[anonymní až na IP]

O Černé labuti jsem již slyšel nespočetkrát, zatím nebyl čas.

Ze vyrobek selhava na zacatku neni nic prekvapiveho, je to naopak velmi znama vec. Plati to mimochodem i u vyrobku typu clovek. Ze novorozenec prezije prvni den je mene pravdepodobne, nez ze prezije jeden den devadesatileta babicka/dedecek. Kdyz si vygooglis "vanova krivka" tak ti vyjedou analyzy spolehlivosti atd. Pokud vyloucis toto pocatecni obdobi, vyjde ti pak docela pekna gaussova krivka. Pokud se motor dozije treba 15 let coz by mela byt jeho prumerna zivotnost, pak lze urcit, ze se pravdepodobne dozije rekneme dalsich 4. Pokud se dozije dalsich 4, pak se pravdepodobne dozije dalsich dvou. Odhad se zpresnuje. Je to zkratka krasny Prumerov. Kdekoliv se vsak objevi clovek- objevi se ihned Extremov.

Úplně stejně jako modelujeme životnost nějakého výrobku, tak modelujeme i životnost lidí. V pojistné (tj. také ekonomické) praxi jde o tzv. úmrtnostní tabulky a fungují velmi přesně, navzdory extrémům 109letých babiček.
Zmínil jsi pěknou gaussovku -- za tím jsou přece také schovány nějaké extrémy, odlehlé hodnoty.

Ke zbytku:
·Fyzika i ekonomie popisují reálné věci, matematika/statistika/... nikoliv -- jsou to pouhé nástroje.
·Rozdělování na přírodní a společenské vědy je hloupé už proto, že společnost je prvek přírody. Zmíněná matematika dle mě nejde zařadit ani do jedné z těchto škatulí (pak např. syntetické vědy?) nebo by měla být zařazena právě do obou.
·O čem vlastně mluvíš? O finančních trzích? O modelování makroekonomik? O růstových modelech? Toto jsou disciplíny ekonomie, které jsou postaveny na syntetických vědách a fungují perfektně. Holt až na ty extrémy, které se čas od času objeví, stejně jako ve fyzice. Ekonomie tratí na tom, že tady nás ty extrémy spíše zabolí než když se zjistí, že na nově objevené planetce je 100x více vody než se očekávalo. Alibistickej vědec ti neřekne, že toto je krize jejich modelů. A když ano, tak bolí tě to jako nečekané oslabení koruny?
·Popisy ekonomik či vzorců chování za účelem predikce jsou postaveny modelování dynamičtějších systémů, v nichž je neskutečně velké množství vstupů (proto se jim také přikládají různé váhy nebo se pro malý význam i vypouští). Popis dynamičtějších systémů je z hlediska složitosti větší výzvou (a jde taky na nich více výdělávat, resp. na každém zlepšení. Ve fyzice musí člověk přijít jó na něco). Trendy popisujeme velmi dobře a čím dále tím lépe i kdejaká zhoupnutí, ale nějaké století to ještě vezme* -- to je ale spíše úkol matematiky, stochastického procesu.

*úplně dokonalé to ani nikdy nebude, pokud např. nenastane dle mě pravděpodobný řetězec událostí jako: válka -> významné snížení populace -> celosvětový centrálně řízený systém. Ale úplně dokonalý ani není popis trajektorie Brownova pohybu.


Dodatek: co vlastně chceš? Abychom se přestali snažit popisovat dynamické systémy? Jeden z definičních znaků dynamického systému bude vždycky nějaká neurčitost. I přesto jsou tyto modely to nejlepší, co máme. A bez nich to lepší nebude. Že je někdo zneuživá pro svoje zájmy ale není chybou ekonomie.

[czhunter]

Úplně stejně jako modelujeme životnost nějakého výrobku, tak modelujeme i životnost lidí ...

To mi, když už je tu takové OT, připomnělo zajímavou myšlenku.
Asi před půl rokem byl v Hyde Parku nějaký významný člověk, který se zabývá filozofií a umělou inteligencí.
A ten hned ze začátku řekl zhruba toto (přesnou citaci hledat nebudu):

"Spousta vědců se zabývá tím, zda je možné vytvořit umělou inteligenci, které se vyrovná lidské. Jestli se může stroj vyrovnat člověku.
Ale to je chybná otázka už v základu, protože předpokládá, že člověk není stroj.
Nicméně každá věc, založená na fyzikálních a chemických principech - a tedy i člověk - je stroj. Toto poznání vám umožní značné rozšíření obzorů v chápání inteligence."

[miho]

Ja nic nechci, jsem docela spokojeny

Jsem sice presvedcen, ze lidska spolecnost je naprosto zasadne ovlivnena temi "extremy" nebo "nepredvidatelnymi udalostmi". A to do te miry, ze budto je do sveho modelu zahrneme (coz je jaksi nemozne)... nebo uzname, ze je model de facto k nicemu. ale nikoho nehodlam o tom presvedcovat, kdyz nevidi kmolem sebe jeden dukaz vedle druheho. Uvedu nejakou pozittivni udalost at nejsem narcen z nihilizmu. A dokonce jednu hodne pomalou aby bylo jasne, ze to nemusi byt nahle veci. Rozmach internetu nepredvidal nikdo (mozna si muzeme ted rikat, ze to tak muselo dopadnout ale to je jen "po bitve kazdy general" efekt.). Kdo nepredpovidal roazmach internetu, toho predikce (at se tykaji skoro cehokoliv ve spolecnosti od sociologie postindustrialni spolecnosti po cenu akcii firem dorucujicich klasickou postu) staly za prd. Ergo kladivko vsechny predikce staly za prd.

A mozna jeste jednu horkosladkou rychlejsi. Kdo nepredpovidal sled nepravdepodobnych udalosti vedoucich k rozvoji tezby bridlicneho plynu (opet- nikdo) mel uplne mimo predikce od cen energii (coz ma vliv na cely zbyte ekonomiky) pres cenu akcii NWR az po odhad nezamestnanosti v Paskove.

[anonymní až na IP]

Problém je, že stejně jako jiní jsi i ty chycen do pasti nenávisti vůči ekonomickým modelům, jejichž (ze statistiky vycházející) podstatu dle mého nechápeš, v lepším případě (jak se to vezme) chápat nechceš.

Neexistuje 100% predikce, nikdo soudný nikdy netvrdil, že model je 100% -- dokonce i seismografy či seismometry se čas od času mýlí, ale to se lidí nijak nedotkne, protože to nemá žádný reálný důsledek (jde totiž o záznam/měření skutečnosti; stejně jako když účetní zaznamená má dáti-dal). Ekonomie je vina pouze tím, že se snaží analyzovat velmi náročné vztahy, které se nás dotýkají denodenně. Jestli společnost chce, tak ať ekonomické prognózy neposlouchá (ony se samy na sebe uživí i bez státní podpory, protože i přes občasný* extrém nic lepšího není.).

Mimochodem, neměli by rozvoj těžby břidličného plynu prognózovat geofyzici a své predikce s velkým humbukem poskytnout dále makroekonomům, aby přijali nějaké kroky? Špatný vliv na ekonomiku (přesahující vliv ekonomických automatických stabilizátorů) je pak důsledek špatné predikce fyziků (či toho, že podcenili potřebný humbuk). Nebo ti od toho, opět alibisticky, jak je zvykem, dávají ruce pryč?

Nelze ekonomy vinit za finanční krizi, když její příčinnou byla lidská nenažranost a nesoudnost. Byli tací, co na nešvary a parametry veškerých těch hnusných derivátů a nehezkých obligací upozorňovali, ale co na tom, když je nikdo neposlouchá? Stejně tak jako nelze přírodovědce vinit za to, že mně hurikán smetl střechu nebo že šavlozubý tygr je na pokraji vyhynutí. Jediné, co mohou udělat, jako ekonomové, je na to upozornit a pokusit se koncentrovat co nejvíce síly na to, aby se něco dělalo pro zvrácení. To je jediné, za co je lze tak trochu vinit.
Přírodovědci to navíc mají opět lehčí v tom, že málokdo si je dovolí vinit za špatné predikce, protože "matka příroda je mocná čarodějka" a podobné báchorky, kdežto ekonomy za špatné predikce viní každý, kdo má do zadku díru. K tomu se přidají média, která vše doženou do extrémů, neb hrají tak, jak lid píská. Lidé nechtěji slyšet, že defacto oni všichni mohou za většinu ekonomických problémů, raději házejí vinu na jiné (příroda). Navíc ekonomové, ještě k tomu, mají proti sobě politiky, kteří hledají viníky svých neúspěchů tak nějak z definice, jinak by se neudrželi (a i toto se ty modely snaží zahrnout).

*ano, jde skutečně o občasné vychýlky. Uvědom si, že i ty pohyby cen komodit teďka, každou milisekundu, do doby nějakého velkého vychýlení, fungují dle prognóz. To se ale hůře prodává.

[czhunter]

*ano, jde skutečně o občasné vychýlky

Na druhou stranu, kdyby ti každých 10 let vybuchla (jedna a ta stejná) jaderná elektrárna, protože "zrovna došlo k nějaké občasné výchylce" v řetězové reakci, tak by to asi lidi moc dobře nebrali.

Na fyzice záleží životy, na ekonomii pouze kraviny, proto musí být fyzikální teorie i aplikace mnohem spolehlivější a robustnější, než ty ekonomické.
Ono je přeci jen něco jiného, když chybička ve výpočtu prodělá pár usmolených dolarů, nebo zabije 200 lidí, protože se to letadlo roztrhlo.
I když obojí se stává.