Naopak. On právě tvrdí, že takové fondy existují.

saabik: on klade důraz na to slovo "náhodou", považuje totiž průměrně o nějakých 14 % lepší výkonnost během 24 let stále za náhodu, nikoliv "umění".

Tohle jsou dost naivní představy o správě akcií.
Když něco začne ve fondu padat, není ještě důvod prodávat. Nebo. Při jakém poklesu? Co už je moc? Navíc pokud padá celý trh, některé tituly padají víc. Prodat je?
Pokud přijde blbá zpráva, před pádem to prodat stejně nestihne. Atd. Úplně stejné dilema je po vysokém růstu. Kdy realizovat zisk?

Takže jsme evidentně tam, kde jsme byli. Tedy v p*deli. Za ty léta, co jsme tady, tak jsme se nikam nepohnuli. Stále je možné slýchat tady názor, že když je někdo nad průměrem, tak to automaticky ne a nemůže být náhoda. Netuším, kde se toto bere, ale když mohl být Trump prezidentem USA, tak už mě nepřekvapuje nic.

A vidíš to, co já píšu? 3 myšlenky:

1) obecně nízkonákladové široké etf je v průměru lepší než průměrný podílový fond s ročními náklady cca 2 %
2) na druhou stranu jsou fondy, co už třeba 25 let index poráží
3) není to záruka, že to tak bude i do budoucna, ale 25 let už je celkem dlouhá doba

Čili já netvrdím, že to nemůže být náhoda, ale pokud to trvá čtvrt století, je možnost, že v tom nějaký skill je.

Takže pokud si teď koupím z legrace akcii nějaké firmy, aniž bych o ní věděl cokoli kromě nákupní ceny, ale ta firma za 25 let vygeneruje mnohem vyšší výnos než index, tak mám nějaký skill?

Při použití t-testu můžeme rozlišit, jestli je výkonnost dvou portfolií otázka náhody nebo skutečných schopností portfoliomanagera, výpočet např. str. 41. Po dosazení do vzorce vychází, že průměrné hodnoty výnosů obou portfolií (Fidelity Funds - World Fund a MSCI World - Net) se významně neliší. Vyšší výnos fondu na období cca 18 let je jenom náhoda.

Výpočet:
Ra = 8,38% p.a. ... výnos fondu
Va = 14,56% ... volatilita fondu

Rb = 8,29% p.a. ... výnos indexu
Vb = 12,84% ... volatilita indexu
N = 18,07 let

t = 0,028 < 2 - nelze tvrdit, že se střední hodnota výnosů fondu významně liší od střední hodnoty výnosů indexu.

Tímto testem ale nejde rozhodnout, jak se toho výnosu dosáhlo, tj. jestli to byla náhoda, anebo skill. Tento test ti jenom napoví, jestli tyto konkrétní dva průměrné výnosy jsou od sebe vzájemně odlišné, anebo jestli jsou od sebe tak málo vzdálené, že ve skutečnosti jsou stejné, jen to na první pohled nejde poznat. (Po technické stránce: měly by snad být křížově nekorelované, podle mě také homoskedastické - a to téměř jistě nebudou, viz volatility clustering. A ještě bychom měli měřit jen rizikové výnosy, tj. odečíst bezrizikovou sazbu, jinak by mohly být údajně křížově korelované. Měly by být - opět dle mé soukromé domněnky - logaritmické, jinak by nešlo sčítat rozptyly ve jmenovateli. Prosím nekamenovat, je-li něco z toho nesprávně. Doporučuju ověřit.)

I kdybys tím t-testem odhalil odlišnost výnosů, tak to ještě neznamená, že první nebo druhý byl dosažen díky tomu, že manažer měl (lack of) skill. Musel by ses podívat na všecky manažery a říct, jak by to vypadalo, kdyby skill neměli. A pak to porovnat se skutečností a rozhodnout, jestli tato nulová hypotéza sedí, anebo jestli v něčem neodpovídá. Takto to dělal třeba Fama+French v té jejich známé studii. (A další, s více či méně podobnými výsledky, lišícími se např. tím, zda nadvýnos byl dosažen už před poplatky nebo až po nich.)

mlsal: předpokládám, že ty ale počítáš čistý výnos fondu. Pokud se bavíme, kolik jsou schopní vydělat portfolio manažeři, tak je ten jejich výdělek o TER, které jde jim, vyšší. U podílových fondů se žádné roční poplatky neplatí, ty už jsou v hodnotě podílů zahrnuté.

jednadva: pokud si koupíš jednu akcii, skill to být samozřejmě nemusí, ale ono portfolio aktivního fondu není stabilní, to není Ladislavovo portfolio akcií, které jsou skvělé, nikdy je neprodá a má je v pevném poměru. Mění se podle aktuální situace. Kupují podhodnocené, prodávají nadhodnocené, přizpůsobují se strukturálním změnám... Ono nejde jen o to, co mají v portfoliu, ale taky za jakou cenu to koupili. Čili za 25 let jde o třeba 1000 rozhodnutí kdy co koupit. A oni to zvládají s výnosem o nějakých 14 % vyšším než je samotný průměrný růst celého indexu. Proto ani není řešením sestavit si stejné portfolio, protože ten jejich výnos, ta výhoda, je v okamžiku, kdy to koupí "before it's cool". Jasně, ale stále to může být náhoda, to nepopírám.

IMHO:
Statistický test umožňuje rozlišit, jestli se výnosy fondu a indexu v minulosti lišily nebo ne, ale neřekne nám,
proč tomu tak bylo, jestli se jednalo o náhodu nebo skill. Taky neřekne nic o budoucnosti. Nicméně aktivně spravované fondy se snaží z principu překonat benchmark. Kdyby statistika řekla, že se výkon fondu od indexu významně liší (t>2), pak se zřejmě nebude jednat o náhodu. Kdyby se totiž jednalo o náhodu, mohli bysme říct, že jejich metoda sice nefunguje, ale přesto dlouhodobě dosahovali nadvýnosu. Pak by se úspěch portfolio manažera dal vyjádřit rčením "čím blbější sedlák, tím větší brambory."

Naopak kdyby statistika řekla, že se výnosy významně neliší (t<2), pak zřejmě metoda portfolio manažera nefunguje, protože nedosahuje nadvýnosu. Případné drobné rozdíly od indexu budou pravděpodobně věcí náhody.

tmx643:
Když budu posuzovat hrubý výnos fondu (8,38% + 1,89%), pak se opět výnosy významně neliší (t=0,6). Aby se podle statistiky výnosy lišily, musel by fond (i index) mít stejný průměrný výnos i volatilitu 200 let. Pak by bylo možné rozhodnout, že metoda portfolio manažera skutečně funguje. Na horizontu pouhých 18-ti let se to rozhodnout nedá. Takže možná jejich metoda funguje, ale není to nikde vidět. Z toho pro mě plyne, že investování do našeho aktivně spravovaného fondu je nejistý podnik.

jednadva:
Používám logaritmické výnosy. S těmi rizikovými výnosy nevím. Viděl jsem statistiku, kde se testoval rozdíl Sharpeho poměrů (z-test), ale blíž jsem to nezkoumal.

Všecky akcie přece nemají každá stejný očekávaný výnos. Takže ani všecka portfolia nebudou mít každé stejný očekávaný výnos.

Nechci porovnávat všechny portfolia, ani nechci dělat nějaké studie, jestli t-test platí nebo neplatí. Na to nemám čas ani znalosti a přenechám to s důvěrou někomu jinému. Chci porovnat jeden konkrétní fond s jeho benchmarkem.

Porovnáváš 2 portfolia. Index a fond.

Pokud akcie mají obecně vzájemně různé očekávané výnosy (třeba přímo úměrné rizikovým faktorům), tak i kombinace akcií (např. index nebo fond) mají obecně vzájemně různé očekávané výnosy. Tím pádem v t-testu signifikantní nad-indexový výnos sám o sobě nic neříká o tom, jestli je to luck nebo skill.

Problém tedy podle mě spočívá v tom, že je tady obtížné zamítnout libovolnou variantu (luck i skill) a že jsme se vlastně dostali k složené hypotéze a la Fama.

Můžeš takové (volně dostupné) fondy jmenovat? Co vím, tak to funguje tak, že pokud se fondu nedaří, prostě ho zruší a založí se nový. Potom to vypadá, že se všem (od jejich založení) spíš daří. To není případ fondu, který 18 či 25 let poráží benchmark, jen o takovém fondu nevím.

Fond který by po dekády porážel benchmark by byl obrovský hit, tím pádem by se tam rychle rozmnožil zainvestovaný kapitál. Zkušenosti ukazují, že čím víc peněz je ve správě, tím hůř se dosahuje dřívějších pozitivních výsledků.

No třeba ten FF World Fund - https://www.fidelity.cz/fondy-a-ceny/fa ... 0069449576 . Od září 1996 do konce ledna 2021 503 %, zatímco index (MSCI World Index, s reinvesticí dividend) 474,5 %.