Zdravím, rychlý laický dotaz:

Při investici žádné daňové přiznání neřeším, řeším jej až při ukončení investice a výběru prostředků nebo v případě pravidelných/průběžných příjmů, kterou jsou za rok větší než XY (nevím teď už přesně číslo).

Nicméně jde mi o tohle: Jakožto zaměstnanec rád využívám možnosti, že za mě daně zpracovává firemní mzdovka - donesu akorát podklady pro slevy na dani a tím to pro mě končí. To je pro mě výhoda, kterou nechci opouštět.

Pokud začnu investovat a investicí následně získám zpět nějaké finance, které by i nebyly ve výši podléhající dani, tak už by to znamenalo, že je to vedlejší příjem (tedy jiný, než pouze od zaměstnavatele) a tedy si musím daně řešit sám - i jen v případě, kdy musím přiznat příjem, byť jen malý? Na tohle jsem totiž nikde odpověď nenašel - všude se jen píše, s jakou částkou se daň odvádí a kdy ne, ale už ne, kdy to běžnému zaměstnanci přidělá zbytečnou práci navíc.

Protože nějaké řešení dalších papírů, což má už člověk takhle až až, shánění někoho, kdo to za úplatu udělá za mě a vůbec řešení, že to musím řešit, je asi hlavní důvod, proč na pofidérní vyhazování peněz, u kterých mi nikdo negarantuje, že mi z nich zbyde alespoň něco málo, přijde fakt naprosto zbytečné. Tedy pokud nechci investování rozject ve velkém, nevím co s penězi a je mi jedno, že za pár let nějaká vláda přijde s 90% zdaněním takových příjmů

Díky moc!

Pokud budeš mít příjmy (opakuji příjmy nikoliv zisk - tedy částka, která ti přistane na účtu při prodeji - a je jedno zda ten účet je u brokera nebo přímo tvůj) z neosvobozených činností (něco může být osvobozeno, ale nenapsal jsi co bude předmětem investic) převýší 6 000 Kč za rok, tak musíš podat daňové přiznání.

Pokud není třeba vůbec podávat přiznání, tak díky, OK. Hlavně jestli to neznamená "ohlásit", tedy podat a nechat si tím oficiálně potvrdit "Díky za info, není tedy třeba vyměřovat daň". Vím, kde žiju, takže abych pak díky byrokracii za pár let neřešil situaci "Nepodal jste daňové přiznání! -- Ale vždyť to bylo po 6000! -- To je jedno, měl jste podat přiznání, abychom vám vypočetli a potvrdili, že jste nemusel podávat přiznání."

Pokud ovšem příjem bude vyšší než 6 000 Kč, tak přiznání musíš podat sám. Příklad - v lednu nakoupím akcie za 10 000 Kč, v září prodám akcie za 9 000 Kč (ano se ztrátou 1 000 Kč). Už jen tato transakce zakládá povinnost podat daňové přiznání, protože příjem je 9 000 Kč - což je více než 6 000 Kč.

Ale predpokladam, ze tento priklad se porad vztahuje k tomu neosvobozenemu prijmu ne?

Pac osvobozen je prijem 100.000kč / rok popř. delší držení.

Takže dát příklad na nákup / prodej akcií za 9-10k je za me trochu zavadejici - pac to realne nemuze nastat (ledaze by se touto transakci dostal nad 100k, ale pak by zas musel priznat vsechno vcetne tech 100k predchozich)

Pokud nechceš mít prudu s papírováním, stačí dodržet časový test a nic řešit nemusíš, i když budeš mít příjem vyšší než 100.000

Ano pravda. Špatný příklad. Máš pravdu.

Osvobození je 100 000 Kč.
Pokud příjem bude vyšší než 100 000 Kč, tak se zkoumá časový test 3 roky.
A zdaňuje se jen to, co nesplňuje časový test.

Takže zkusím příklad nový.

Prodej cenných papírů za 115 000 Kč za rok. Nesplňuje osvobození z titulu částky.
Z toho 106 000 Kč splňuje časový test (např. nakoupeno v roce 2017 - prodáno v roce 2021). Pořizovací cena 110 000 Kč.
Zbývajících 9 000 Kč je příjem z nákupu akcií pořízených za 10 000 Kč (nákup v lednu 2021, prodej v září 2021).
Za této situace vzniká povinnost podat daňové přiznání, protože neosvobozený příjem je 9 000 Kč, což je více než 6 000 Kč.

Díky vám všem za informace!

teoreticky by takto do toho prijmu mohly jeste vstoupit inkasovane dividendy (mimo ceske tituly z FIO treba apod.)...ale na to se asi tazatel neptal

Tak já to tedy ještě doplním. Těch 6 000 Kč se týká příjmů neosvobozených a příjmů nezatížených srážkovou daní.

Dneska mám fakt blbej den