Tak jsem si přečetl článek na penize.cz http://www.penize.cz/financni-poradenst ... ne-finance , a to mě fakt dostalo. Jak si může někdo dovolit tvrdit, že zodpovědná rodina vyhodí 15 % svých příjmu do stavebka nebo životni kapitalovky? A pak níž mi tvrdí, že tříčlenná rodina by měla za jídlo dát 4000 měsíčně, my jsme teda dva, mam detailně rozplanované jídlo, maso kupuji jen málo a mám co dělat abych se vlezl do 4000. Nějak jsem nenašel autora, ten by mě zajímal.

Myslím, že zásadní pro pochopení tohoto, tedy že "normální rodina" víc nacpe do (ideálně několika) produktů od poradce Partners víc peněz, než do jídla, je přečíst si tento článek:

http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-b ... -penize-cz

Je to klasické PR, které tě má přimět k tomu, aby za tebou přišel "princ na bílém koni", který ti namaluje úžasnou budoucnost, pokud ovšem přistoupíš na jeho fin. plán, na kterém on na provizích vydělá několik desítek tisíc...

A to je vlastně celé

Ono to chce myslet na to, že tenhle web provozuje Partners - tedy firma, kterou živí prodej finančních produktů. Musí tedy tyto finanční produkty doporučovat a to zejména ty provizně zajímavé, např. rezervotvorné životní pojištění, které považuji z hlediska tvorby rezerv za úplně nejhorší variantu - jednak je to produkt s velmi vysokými náklady (takže o nějakém zhodnocení po odečtení nákladů je velmi obtížné hovořit) a pak čerpání z něj je opět velmi nákladné a se zpožděním.
Pak nastávají situace,kdy lidé mají x různých produktů, kde vytvářejí rezervy se zhodnocením nula nula nic (někdy i záporné, někdy mírně kladné) a zároveň si ty samé peníze půjčují na úrokové sazby začínajících na desítkách a končící ve stovkách procent ročně. Samozřejmě pro finanční prodejce jsou takoví lidé zlatým dolem a vyhovovalo by jim, kdyby se tak choval každý.

Líbí se mi komentář Patrika Nachera - kontrolovat všechny jednotlivé výdaje i ty jakoby "neměnné" (bankovní, telekomunikační a jiné služby) a neustálé hledání alternativ. Ono stačí jen jednu a tu samou službu jednou za rok zrušit a sjednat znovu, zpravidla dostaneme lepší nabídku (zejména u pojištění) a nekupovat si věci na které nemám.

Pokud máme finanční disciplínu, tak je úplně jedno jestli platíme hotově nebo kartou, naopak mě přijde, že u té karty se ty výdaje evidují daleko snáze (pokud máme zájem je evidovat a následně redukovat).

Jinak co se toho jídla týče, tak maso umí být nejlevnějším jídlem. Když vezmu, že kotlety nebo krkovice se dá koupit pod 100 Kč / kilogram a ze 100 g řízku se dá najíst (150 g i pro mužského ), tak za 10-15 Kč za maso + 5 Kč za pečivo (nebo brambory) má člověk slušnou večeři nebo oběd. To u bezmasého jídla bude dosahovat jen velmi těžko (třeba u ovoce to nehrozí). I náklady na přípravu bezmasého jídla (pokud ho nejíme syrové) bývají vyšší (musí se déle vařit, ten řízek stačí hodit na 3 minuty na pánev).

No záleží co mysliš tím bezmasým jídlem Si spočítej náklady na čočku s vajíčkem, mrkev dušenou, dušene kedlubničky, špenat s vajíčkem a podobně ,navíc pokud máš zeleninu ze zahrádky tak tě to vyjde na minimum, ja třeba na teplé jídla vyhodim v průmeru 300-400 kč týdně je to pro dvě osoby na dvakrát (večeře, další den oběd) tudíž 28 porcí to mě vychází 10-15 kč.

Tak pokud máš zeleninu zadarmo, je to něco jiného, ale měl jsem na mysli např. takové ovocné knedlíky, bavorské vdolečky, ty umí být pořádně drahým jídlem. I takový smažený sýr vyjde (má-li se člověk pořádně najíst) dráž než takový přírodní řízek.
I takový šopák se může dost prodražit - třeba já mám rád hodně balkánského sýra a při ceně kolem 150 Kč / kg a vezmu -li v úvahu, že ho dám i 1/4 kila,...

tak to se bavime o nečem jiném, tvrdý sýr je již dlouhodobě drazsí nez maso. Já mam rád ale takové regionální moravskoslezké jídla Ježiš teď jsem si vspomněl prejt bych si udělal

...ale prejt taky neroste na stromě

Prejt roste na praseti

A všechno to roste v hypermarketu.............

Není to přesné, prejt z části koluje v žilách a část roste z hlíny

Takže když mám za rizikovku víc než za IŽP, tak pracuji ve skvělé firmě?

Ale kdo si sjedná rizikovku na víc než tisíc korun měsíčně? U IŽP je to naprosto běžné. Takže procentně můžeš mít sice za rizikovku víc, ale v absolutních hodnotnách je pravděpodobné, že vyděláš spíše na rezervotvorném.

Navíc jsem porovnával produkty z hlediska tvorby rezerv, tedy spíše se spořicími účty a termínovanými vklady, které se poslední dobou ukazují jako poměrně zajímavé jak z hlediska rizika, tak i z hlediska výnosů. Jenže ty prodejce většinou nedoporučí, protože na nich tolik nevydělá, případně nevydělá vůbec (provize za prodej těchto produktů vyplácí jen některé banky - např. ING, Unicredit a jejich produkty rozhodně nejsou ty nejlepší na trhu).

Ee, do počtu smluv i předepsaného pojistného u mě vedou rizikovky.
(A to jsem do velké míry zastánce IŽP ve slušné podobě)

A co se týká termíňáků a spořáků. A klidně i záložen. Já osobně třeba nemám žádný problém o jejich možnostech klientům říct. Ale také pak, když přijdou, že jim třeba úrok na spořáku klesnul či že nějaká záložna má problém, se usměju a řeknu že se to dalo čekat. A že jsme se o tom na začátku bavili. Nedávno jsem mluvil s člověkem, který mermomocí chtěl spořák pro volné fin. prostředky. Tak jsem mu řekl, ať jde do Axy. A na papírek jsem mu napsal poznámku o garanci do konce roku. Abych se pak nemusel usmát... To, co frčí poslední dobou, nemusí nutně frčet pořád...

však jo ale o tom to je... klesne se spořakem mužu jít jinak není tam žádny problém, ale co udělaš s ižp když budeš mít najednou všude lepší nabídky, nebo se něco zdaní zase? Na spořícím i termínaku po ukončení můžu vždy to dát do něčeho jiného...

s IŽP můžu udělat to samé jako s rizikovkou.