mbank ale snižuje od zítřka, takže to není problém poslat hned ráno a je po problému...

Spíš jde o princip. Jestli je to v pořádku, když banky mění úrokové sazby ode dne, kdy není možné v den změny ihned reagovat. Ale asi žádné takové nařízení předpokládám banky nemají, aby musely datumy změn směrovat na pracovní dny. Jasně, pro klienta je to pár haléřů, ale pro banku, která takto blokuje peníze třeba ještě 2 dny desítkám, stovkám tisíc klientů už může jít o zajímavé peníze.
Ono je vůbec s podivem, že v dnešní online době se ještě pořád drží v bankách něco jako je víkend. Spousta procesů je automatizovaných, a tak dost dobře nechápu, proč by v bankovním sektoru nešlo prostě jet bez víkendu.

Furt ale nabízí 0,4% na těch 800t. Pro mě co mám mBank jako hlavní banku se mě aktuálně nevyplatí nikam přecházet kvůli tomu že jinde mají max. 0,6%...

Jakej to udělá rozdíl těch 0,4 a 0,6% dejme tomu ze 100t? Jestli to chápu správně tak je to na rok, i když ho připisují měsíčně, takže to je 400,- vs. 600,-? Daní se to ještě?

A je to tedy tak, ze staci rozdelit moji sumu na Setreni 1, Setreni 2 apod., vlozit tam vzdy treba 99k a je to? Prijde mi to u mBank divne, ze uroci takovou castku kdyz vsichni ostatni maji mnohem mene.

Jinak nechapu proc to prezentuji tak blbe, jako ze to tam musis fakt procpat jen pres platby apod., kdyz je tam moznost normalne to tam vlozit a je to klasicky sporak.

A když se v té mBank mění úroková sazba od 3.5., tak kdy to přesně je? Předpokládám, že pro úročení je rozhodující, jestli peníze ležely na účtu o půlnoci. Jenže vztahuje se nadcházející půlnoc ještě k neděli 2.5. 24:00 a tedy bude se úročit starou sazbou, nebo už k pondělí 3.5. 0:00 a tedy úročení už novou sazbou?
Já se samozřejmě taky nechci chrtit o ten halíř, ale jde mi o princip.

Nevím jak to je, ale logický je, když od 3.5. snižují úrok tak hned od dnešní půlnoci je ten úrok snížený...

Při měsíčním připisování a danění 15 % srážkovou daní by byl ze 100 000 Kč za rok úrok:
a) při sazbě 0,6 % p. a. ve výši 511,19 Kč
b) při sazbě 0,4 % p. a. ve výši 340,51 Kč
To je basa piv v akci (bez lahví a bez basy )

Připomeňte mi někdo, že si musím začít kupovat ty státní dluhopisy. Že prostě musím do ČSOB ... že se nesmím bát ... nesmím se bát ... nesmím se bát vkročit do bankovního molochu.

A to ještě hodně levných piv. O to víc mě udivuje, že to vůbec někdo řeší, ale spíš to přikládám tomu, že spousta lidí vidí procento a nepočítá. Čekám argument, že z milionu je to ale už rozdíl 1700 Kč ročně. Ano, ale nechávat zbytečný milion na úrok 0.6% ležet na účtu rok ladem při inflaci přes 3% stejně není úplně výhra. To fakt vůbec nemá smysl řešit. No snad se časem dočkáme zase lepších spořáků, ale tipnul bych si, že to jen tak nepřijde.

Co je to lepší spořák? Ono totiž spořák nikdy nebude ve srovnání s inflací žádná výhra. Máš rodinu? Kolik máš dětí? Už mě tyhlety dobře míněné rady, jak mám dát všechno nejlépe do akcií, přinejmenším do státních dluhopisu, poněkud iritují. Někdo holt považuje milion za přiměřenou rezervu.

Lepsi vrabec (0,5% na sporaku) v hrsti než holub (1% v dluhopisech) na střeše. Samozřejmě se jedná pouze o příklad s těmi sazbami ale v současné době bych to jinak nedělal. Státu už nějak, po tom co teď předvádí s veřejnými prostředky, nevěřím.

Btw na Creditas mám spoření 0,5% bez omezení výše vkladu (z roku 2017). Asi nebudu sám ale chtěl jsem reagovat, že ten strop 350k se netýká všech.

A pak mohou byt i tací, kteří drží třeba 30% v akciích, 30% v dluhopisech, 30% v nemovitostech, zlatě apod. a 10% v penězích na různých TV či sporicich účtech. A těch 10% jim jednoduše dá klidně i 2 nebo 3 mega Na koupi nějakého obrazu do sbírky apod či jinou sběratelskou investici nechtějí prodávat akcie, proste drží pro někoho nepochopitelne velký objem hotovosti.

No však jo. Taky jsou situace, kdy je dobré mít volné prostředky a využít nějakou vhodnou příležitost, jako např. loni pro nákup akcií po propadu kvůli covidu. Důvodů je spousta. Pokud se budeme bavit o teoretickém rozložení "portfolia", fajn. Ale pohrdlivě reagovat na to, že někdo drží vyšší částky na spořáku, může jen člověk s omezeným rozhledem. Patrik drží takto prakticky všechno, osobně bych to sice nedělal, ale je to jeho volba a jeho věc. Už jen ten pocit jistoty je pro někoho k nezaplacení.

Něco na tom přísloví o potrefené huse bude. Vždyť já přece nepsal nic o tom, že je špatně držet peníze na spořáku. Sám je tam držím. Ne v ultra vysoké míře, ale ani málo, což je pro mě tak 6-8 čistých příjmů. Ale tuhle hranici ať si každý nastaví podle sebe a hlavně ať si s tím dělá, co chce. Já psal jenom to, že řešit 0.4 vs 0.6% je v podstatě zbytečné. Ztráta času a energie. Jestli to někomu přijde pohrdavé, tak se tedy omlouvám. Jestli mám rodinu a děti (ano) úplně nevím, jak s tím souvisí. K financím přistupuju naprosto stejně jako v době, kdy jsem děti neměl. Rozdíl je ten, že teď mám finanční plán ještě pro ně, dokud si ho v dospělosti nepřeberou sami.

Ale jo, jsem potrefená husa, a možná jsi to tak nemyslel, jen se to tu opakuje periodicky (a Ty jsi jeden z autorů) a často vydáváno za něco, co je téměř povinné, rozhodně jediné správné. Jinak uznávám, že máš pravdu jak s tím velkým řešením minirozdílů v úročení, tak s tím, že prostředky na spořáku prodělávají. Ale někdo má prostě tendenci vše optimalizovat a zase to není taková práce, jak děláš. Nijak jsem to nehrotil, přečetl si podmínky úročení produktů, které mám, vyřadil jakékoliv šachování (platby kartou, přeposílání ..) a odeslal část z mB do Creditas (rozdíl je dokonce jen 0,1 %). U mě tedy s rodinou a dětmi narostla rezerva, kterou držím. Jedním z důvodů je určitě odpovědnost za ně (já sám se lépe uskrovním, méně snáším pocit, když kvůli mně "trpí" někdo další). Fakticky asi narostly i příjmy, takže procentuálně, či v násobcích příjmů to vychází možná furt stejně. Vyjádřeno procentuálně či v násobcích to rozhodně vyznívá lépe než v absolutní hodnotě, např. 1 mil.. To může být pro někoho i málo. Navíc u mě s věkem roste odpor k riziku - v mládí jsem měl zcela v rozporu s poučkami téměř vše v akciích a pohotovou rezervu prakticky žádnou, teď kdyby nebyl ten loňský propad a neměl jsem zrovna v tu dobu volné prostředky, bych v akciích neměl nic. Kdyby nebyly protinflační státní dluhopisy, ani v dluhopisech bych neměl nic. K fondům mám odpor (poplatky) ... co bych vlastně dělal? No, asi bych nakonec musel něco do těch akcií dát a podívat se po ETF. Možná je to špatně, ale rozhodně nemám žádný finanční plán pro děti a rozhodně jim nechci nic vnucovat - řeknu názor, když o to stojí, ale k ničemu je nenutím. Totéž vzdělání - ať si klidně vyberou řemeslo. Je to jejich život a už jsem jim ho "kazil" dost. Jediné, co jsem korigoval trochu vehementněji, byla orientace na sociologii ...

Prostě a jednoduše: Někteří máte pocit, že člověk se dá narvat do nějakých šablon a že zrovna ta Vaše šablona je ta správná. Není tomu tak, i když máte pocit, že Vám to funguje (to je fajn ). A to platí i v jiných oblastech.

Jo a kam to mame jako dat?

-akcie ma to svoje pro a take minus, kdo tomu vubec nerozumi a nebo na to neni, tezko tam neco narve
(pozn. jeden znamej skoncil diky akciim v bankrotu)
-dluhopisy ano cetl jsem statni dluhopisy a zrovna me to moc nepresvedcilo
-zlato, kazdej ze proste do zlata a ze nejaka firma to pak zpet odkoupi ale az prijde nejakej vetsi P (pruser) tak bude mit toho tolik ze nebude duvod a nekdo nekde v podchodu no nevim, bude zase vse jinak
-krypto ale to treba za sebe mam az az takze asi vse bych tam nedoporucil dat
-co mame dal?
byty, chaty, garaze - to uz je nahore moc a ne kazdej ma tolik aby to letel koupit jen tak, navic zase i to se musi koupit dobre a ve spravne lokalite na spravnem miste

Ja treba mam rad vse rozkouzkovane

V tomhle souhlasim s Dr Karel, je fakt ze sami na sebe nekoukame