Moje situace 35 let, práce na osvč z domova, občas služební cesta + přivýdělek (teoreticky mi stačí funkční hlava, ruce), roční dítě, partnerka 33 let - zatím jsme se nevzali, vlastní byt, 2 auta + rodiče mají barák s možností bydlení i pro nás + barák + chalupa.
Je mi nabízeno pojištění za cca 1900kč pro mě, syna a partnerku od Allianz a Simplei. Očekával bych od toho zajištění pro případ úrazu (autonehoda, motorka...) pro sebe a rodinu.
Hlavně by mě zajímalo, jestli "to funguje" a má smysl, tak prosím o odpovědi v anketě hlavně co se týče vážnějších úrazů, invalidity a zneschopnění pracovat...

Kašli na na pojištění, dávej na sebe pozor a makej a vše bude OK.

Presne tak, zivotni pojisteni dobrovolne uzavre jen hlupak.

Je mi jasné, že pojištovny mají vše nastavené tak, aby jim to vydělávalo a není to charita. Zatím jsem potřeboval několikrát pojistku u auta (vandal, 2x srnka, nedobrždění) a jednou cestovní (srážka se snowboardistkou její vinou - pojišťovna uhradila právníka a v případě prohry by jí hradila cca 70000kč). Pokud by tyto pojistky nebyly, tak bych ze svého dal řádově desítky tisíc, spíš tak 150-200kkč.
Prostě by mě ale zajímalo, jestli má někdo životní pojistku a třeba mu pomohla po vážné nehodě, pracovním nebo jiném úrazu k překlenutí doby, než mohl zase pracovat.
Nebo se zeptám jinak - pokud bych životní pojištění neměl/nechtěl, tak s čím můžu počítat od státu?

Informace o tom, že je Vám nabízeno pojištění za 1 900 Kč je naprosto nic neříkající. Je to asi jako kdybyste nám napsal, že můžete nakoupit za 1 900 Kč v Lídlu. Nevíme vůbec nic, ale víme kolik utratíte. Jen z hlavy mě napadá minimálně 20 různých variant nastavení. Životní pojištění není pouze pojištění smrti (v případě kapitálovek a investiček i dožití), ale obsahuje taky připojištění jako jsou: připojištění smrti (třeba ke splátkám hypotéky), invalidita 1. - 3. (někde používají i 4.) stupně a to ať už z důvodu nemoci, úrazu nebo obojího; trvalé následky nemoci, trvalé následky úrazu, hospitalizace, denní odškodné za dobu léčení úrazu, pracovní neschopnost, závažná onemocnění, připojištění rakoviny, připojištění cukrovky, závislost na péči, speciální připojištění určená pro muže a ženy, připojištění příspěvki na pomůcky atd. atd. atd. Je toho zkrátka hafo.

Ale vzhledem k vašemu dotazu to bude snadná rada i bez znalostí toho všeho uvedeného: vy nechcete životní pojištění, ale jenom úrazové pojištění. Takže pátrejte po něm. A až jednou zjistíte, že invalidita v důsledku úrazu tvoří jen 4 % plnění pojišťoven, a že 96 % tvoří nemoc, tak pak konečně začnětě uvažovat o životním pojištění.

nabídka vypadá takto. Je to bez investiční složky.

Nastavení pro vás vypadá slušně, i když osobně nejsem moc fanynkou kleasjících částek. Mnoho lidí si za dvacet let už nebude pamatovat, že těch 4,5 milionu za invaliditu měli jenom v 1. roce, a že proto teď už dostanou třeba jen 1 milion. Jestli máte nulové finančí rezervy, tak si tam tu pracovní neschopnost nechte, jinak jsou to zbytečně vyhozené peníze, za to budete každý měsíc platit kolem 200 Kč. Místo toho to raději použijte na vážné nemoci, které budou mnohem větší finančí problém než to, že budete doma s angínou.

Nastavení pojištění vaší partnerky je naprosto k ničemu. Je sice hezké, že dostane odškodnění, pokud bude mít trvalé následky úrazu, ale ona nemůže vážně onemocnět? Nemůže kvůli tomu skončit invalidní? Pokud potřebujete pojišťovat pracovní neschopnost vy, pak to znamená, že ho potřebuje pojistit i přítelkyně, protože nejste schopní jen z jednoho platu utáhnout celou domácnost. Takže nastavení pro přítelkyni je naprosto nesmyslné. A to denní odškodné úrazem je opravdu jen velice hloupý vtip. Proč jí tady pan poradce chce pojistit na to, že dostane 200 Kč denně za to, že si zlomí ruku, ale když skončí nedej bože na dialýze, tak to je v pohodě? Nebo nedej bože při nějakém výletě onemocní od klíštěte. Nedostane nic, protože jde o nemoc, ale hlavně, že může dostat až 8 milionu za to, že přijde o všechny čtyři končetiny a nebo 200 Kč/denně za to, že si podvrtne kotník, tedy asi 1 400 Kč celkem (záleží na tabulkách konkrétní pojišťovny). Který inteligent vám tohle sestavil...

Pojištění dítěte - tam je nějaké odškodné 200 Kč denně taky k ničemu. To mu/jí pak raději kupte to autíčko/panenku z vlastní kapsy, jestli to má sloužit jako bolestné, vyjde to stále levněji. A při opakovaném plnění (většinou 3x a dost, pokud je to v nějaké kratší době), obzvlášť u dětí, vám tohle pojišťovna stejně nakonec vypoví.

A nechte si tam ještě přidat zproštění od placení v případě invalidity 3. a ideálně i 2. stupně. Je to jen pár korun navíc, ale pokud dojde na nejhorší, tak oceníte, že nemusíte ke všem novým výdajům za léky atp. dál utracet dva tisíce měsíčně za pojištění.

A pokud byste chtěl řešit celkovou částku za běžné pojistné, pak věřte, že prioritou je pojištění vás a partnerky, až teprve pak je dítě. Pojišťujete ztrátu příjmu, která je u dítěte 0 Kč.

Přítelkyně je momentálně na mateřské, takže příjem má "jistý". Domácnost táhnu (bez problém) z jednoho platu já + přítelkyně má podobný vedlejší příjem.
Rezervy máme řádově do 500tkč
Tzn doporučujete invaliditu konstantní + nastavit totéž u partnerky?
vážné nemoci nastavit na? 500tis?
vážné nemoci mužů by tedy měly být také cca 500tis?
U toho dítěte to nemá smysl pro případ úrazu na pomůcky, vybavení, nebo léčbu?

V tom případě skutečně škrtněte tu pracovní neschopnost. To jsou opravdu jen vyhozené peníze. Ale partnerku pořádně pojistěte taky, protože pokud by nedej bože onemocněla a bylo by potřeba se o ni denodenně starat, tak se buď budete muset starat vy, takže nebudete moci do práce a přijdete jako rodina o hlavní příjem, a nebo budete muset najmout nějakou ošetřovatelku a ještě se někdo bude muset postarat o dítě. Takže další výdaje navíc.

Není to o tom, že bych říkala, že si máte nechat nastavit invaliditu jenom na konstantní částku. Ona i ta modelace s klesající pojistnou částkou má svoji logiku. Předpokládá se, že čím starší budete, tím větší vaše úspory budou, takže nebudete potřebovat tak velikou finanční pomoc. Pokud je to tvořeno s tímto úmyslem, potom v tom nevidím sebemenší problém. Problém nastává ve chvíli, pokud je to tak nastaveno jen z toho důvodu, aby klient viděl velké částky za pár korun. Mám tu před sebou sazebníky jiné pojišťovny, ale je to jen pro názornost. Pokud se vám nastaví invalidita 3. stupně (úraz i nemoc!) s konstantní částkou 4,5 milionu od vašeho věku na 30 let, pak toto připojištění měsíčně vyjde na 2 004 Kč. Když se vám ale na stejnou dobu nastaví lineárně klasajicí částka, pak se sice každý rok částka sniží o 150 tisíc korun, ale budete platit jenom 600 Kč/měsíčně. Ale co klient vidí na hlavní stránce: "Za šest stovek 4,5 milionu? Beru." A je prodáno. Jen v tomhle případě lidi hodně rychle zapomenou na to, že už za rok to nebude 4,5 milionu, ale "jenom" 4,35 milionu. A za 20 let o 3 miliony méně. A pokud by k plnění došlo rok před koncem, tak už jen 150 000 Kč. Neodvažuji se tvrdit, že tento můj názor je jediný správný, ale lepší je si nechat nastavit 2. a 3. stupeň shodně (ten 2. proto, že riziko invalidity 2. stupně je statisticky nižší, než 3. nebo 1. stupně a proto je i levnější) a to na dvoj až trojnásobek roční mzdy konstantní částkou. A klesajicí částky u invalidity, ale i u smrti, používat v případě, že je k tomu vázaná nějaká hypotéka, která se na zdravotní stav neptá. Takhle bych si to nastavila já.

U těch vážných nemocí bych nespoléhala jenom na rezervu, ale nastavila bych si minimálně jednu roční mzdu, protože pokud kvůli tomu budete doma déle jak rok, tak už dostanete invalidní důchod a bude pak i plnění z připojištění invalidity. Ale během toho roku se výdaje domácnosti nezastaví. Navíc se vám k nim ještě začnou přičítat náklady na lékaře, léky, cesty na vyšetření atd. Takže pokud byste raději měl částku i o něco vyšší, pak samozřejmě můžete. Ale víc jak dva roky už jsou dle mého názoru zbytečné. Ale alespoň ten ekvivalent jedné roční mzdy + vlastní rezerva by měl být postačující.

Ty vážné nemoci mužů myslím Allianz nemá, ta má jen "pojištění pro ženy". A pojistné podmínky Simpley jsem zatím neměla možnost vidět. Tam by se asi vyplatilo se podívat, co přesně se ve "vážných nemocech mužů" skrývá a podle toho se rozhodnout zda a na kolik je sjednat.

Neříkám, že nemáte pojišťovat dítě vůbec. Ale že to není tak důležité jako ochránit příjmy vaše a vaší partnerky. Pokud si dítě vyvrtne kotník, narazí žebra nebo si zlomí nohu nebo ruku, tak většinou tyhle dočasné pomůcky (berle, krunýř) dostanete a nebo je za pár korun pořídíte sami. A se sádrou se pak dítě pochlubí ve škole a nechá si tam něco od spolužáků napsat a nakreslit. Vás to nijak významně neomezí, krom pár návštěv v nemocnici. Ale pokud už skončí na vozíku nebo po úraze oslepne či ohluchne, ba co hůř bude vyžadovat už doživotní péči, tak na to už jsou trvalé následky úrazu a ty vám pojišťovna proplatí. A z toho pak můžete zařídit úpravu bytu, koupit vozík atp. Hlavně nezapomínejte na to (a to se týká nejen dítěte, ale i vás a partnerky), že to, že máte trvalé následky ve výši od 800 000 Kč do 8 000 000 Kč, neznamená, že byste dostal minimálně 800 000 Kč. Dostanete jen takovou procentní část, která je v tabulkách pojišťovny. Takže například vyražený zub se považuje za 1% poškození těla, takže pokud máte sjednané pojištění na trvalé následky už například od 0,5 % poškození těla, tak dostanete 8 000 Kč. A k čím většímu poškození těla dojde, tím větší částku dostanete. A od určitého procenta už do hry vstupuje i progrese, a proto například za ochrnutí všech 4 končetin dostanete 8 000 000 Kč, protože už jde o 100 % poškození a k tomu je desetinásobná progrese.

Takže nehleďte pouze na cenu pojištění, i když ta pochopitelně také hraje roli, je mi to jasné, ale nastavte to tak, abyste opravdu pokryl ta největší nebezpečí, která mohou mít značný finanční dopad na vás i vaši rodinu. A tím asi dva měsíce na kontrolce se zápalem plic nebo vyvrtnutý kotník partnerky/dítěte nebudou, že?

Skvělé, že jsou rozumní lidé jako je Radilka_1. Chtěl jsem napsat něco podobného, ale nejsem tak dobrý spisovatel. Sám jsem si před časem s pojištěním naběhl, díky tomu jsem leccos načetl a dnes ho mám nastaveno velmi podobně, jak píše Radilka_1. Přesto bych se nebránil osobní konzultaci s někým, kdo na to má takto rozumný názor a nejde mu jen o provizi. Radilko, díky. A to i přesto, že jsem nebyl tazatelem.

Ale přeci jeden můj názor : nejsem odpůrcem pojištění pracovní neschopnosti, ale až při delším trvání. Sám mám nastavení pracovní neschopnost od 60teho dne. Je to relativně levné v porovnání s tím, když je pracovní neschopnost s plněním od 10teho dne. Prostě nepojistuji chřipku, pojistuji boreliózu. Otázkou je výše denního plnění. Neznám plat tazatele. Ale řádově 60% platu bude dostávat z eráru, na 20% jsem pojištěný a o 20% prostě v době nemoci omezím výdaje (nechodím do hospody, nejezdím na festivaly. Uznávám, platím léky). Ale to už jsou detaily nastavení, který každý musí zvážit sám.

m_p_: Není zač.

Také nejsem odpůrkyní pracovní neschopnosti, v určitých situacích má své opodstatnění. Ale v případě "karfa" není toto připojištění potřebné. Ve své příloze uvádí, že plnění pracovní neschopnosti by bylo nastavené na 700 Kč/den. Nepamatuji si z hlavy tabulky všech pojišťoven, ale u Kooperativy je tuto částku možné nastavit u čisté mzdy 28 000 Kč. Takže pokud toto budu brát jako jeho měsíční příjem, pak na překlenutí prvního roku nemoci potřebuje 336 000 Kč. A sám uvádí, že rodinná finanční rezerva je ve výši skoro 500 000 Kč. V jeho případě proto skutečně pracovní neschopnost není nutná. Nejen, že by například při borelióze dostal plnění z již zmiňovaného připojištění závažných onemocnění, ale také by mohl dostat plnění z trvalých následků nemoci, pokud by je měl sjednány. A u lymské boreliózy je také bohužel velká pravděpodobnost, že by se následně stal i invalidním důchodcem a měl by tak plnění i z tohoto připojištění. Nejen, že by tak měl dostatek financí do nové fáze života, ale zároveň by z toho dorovnal "dluh" do své finanční rezervy.

Ale upřímně doufám, že takovéto starosti nebude muset nikdy řešit.

Názor od mého poradce: pojistit pracovní neschopnost místo nemoci je lepší, protože pojišťovny na vážné nemoci pojišťují jen určité diagnozy a pokud by se moje nemoc nevešla do této, tak bych nedostal nic. Naopak v případě pracovní neschopnosti by mě zneschopnil lékař a já bych dostal plnění na cokoliv - od chřipky, angíny (což samozřejmě není hlavní cíl) ale i v případě boreliozy a jiných vážných chorob.
Další věc je, že já nejsem zaměstnanec, ale osvč (bez nemocenské), takže v případě nemoci a nemožnosti pracovat nedostanu 60% mzdy, musím platit zálohy soc+zdrav (eventuálně bych mohl činnost pozastavit) a tak by 700kč byl můj denní příjem. Dává to smysl?

Nepojišťují úplně vše, to je pravda. Ale ty nejzávažnější choroby ano. A mezi ně patří borelióza, Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza, klíšťová meningoencefalitida, Alzheimerova choroba, meningitida, encefalitida, infarkt (a i jiné srdeční poruchy), amyotrofická laterální skleróza, nádorová onemocnění (některé pojišťovny v rámci něj pojišťují i nádory in situ [nezhoubné nádory], jiné samostatně), plicní embolie, cévní mozková příhoda, selhání ledvin, transplantace orgánů... Zdá se vám výčet v tomto seznamu málo? A i kdybyste snad náhodou onemocněl chorobou nekrytou připojištěním závažných onemocnění, pak jsou tu stále trvalé následky nemoci, protože s vážnými nemocemi se bohužel většinou pojí i doživotní následky. A pokud se léčba protáhne na více jak rok, tak už budete mít nárok na ivalidní důchod a na plnění z připojištění invalidity. Takže proti čemu přesně vás chce pan poradce chránit? Život OHROŽUJÍCÍ a OVLIVŇUJÍCÍ choroby se dají snadno pokrýt takto. A sám uvádíte, že máte skoro 500 000 Kč železnou rezervu, která je tedy na více než rok, bude-li nutné do ní šáhnout. Takže si vážně chcete pojišťovat angínu a nebo dva měsíce "na kontrolce" kvůli zápalu plic? Protože pokud to bude něco vážného, tak už jsem vám ukázala nejen v tomto příspěvku, ale i v reakci na "m_p_", že plnění stejně dostanete a z toho i dorovnáte to, co jste si vzal z oné železné rezervy. Dle mého názoru jsou to ve vašem případě naprosto vyhozené peníze, které se dají použít právě na kvalitní krytí těch skutečně vážných nemocí a urázů a jejich následků, které budou mít opravdu veliký dopad na vás i na vaši rodinu. Zápal plic - 2 měsíce antibiotik / borelióza - rok i více léčby a k tomu doživotní následky (zasažení pohybového aparátu, chronické bolesti atd.), které vás omezí i v životě pracovním, což povede k invaliditě. A tyto následky nejsou otázkou roku/dvou, to už je doživotní stav.

A jsem si vědomá, že jste osvč. Proto jsem i v odpovědi "m_p_" uváděla, že potřebujete nahradit každý měsíc 28 000 Kč, protože automaticky předpokládám, že nevyužíváte všech možností u sociálního pojištění, abyste ušetřil. Jako osvč si ale můžete připlácet nemocenské pojištění stejně jako se to automaticky děje u zaměstnanců. Takže pak dostanete peníze od státu a chybějící částku můžete doplnit z vlastních rezerv. A o to míň budete muset sahat do vlastní kapsy.

Skutečně nad tím pořádně popřemýšlejte. Finální rozohdnutí je pochopitelně na vás, vy to budete muset každý měsíc platit. Ale co je důležitější? Platit si za to, že mi pár týdnů (maximálně do jednoho roku!) bude pojišťovna platit 700 Kč/denně, a nebo se pořádně pojistit na částky u invalidity a chorob+úrazů, jejichž následky nebo léčba (jako třeba u Crohnovy nemoci), ba co hůř půjde jen o zpomalení postupu nemoci (roztroušená skleróza), vás už budou doprovázet po zbytek života, takže klidně dalších 40 a více let?

Trochu se přižívím, jelikož řeším podobné dilema jako @karf. Jsem rovněž OSVČ, věk taky 30let, nemocenskoou si neplatím.Roční příjem cca 600 000 Kč. A aktuálně řeším, zda uzavřít životko (čistě úrazová složka, bez investic), či nikoliv. Rovněž jsem si nechal udělat kalkulaci od poradce a doporučil mi Allianz. Úvěr v nejbližší době neplánuji, většinu částek mi nastavil s klesající PČ následovně:
Smrt - 10000 Kč
Invalidita III. st - 1 350 000 Kč
Invalidita II. st - 3 500 000 Kč
Invalidita I.st - 2 500 000 Kč
Trvalé následky (od 0,1%) - 1 000 000 Kč
Závažné nemoci - 700 000 Kč

Cena: 1200Kč

Pracovní neschopnost, hospitalizaci, denní odškodnění jsem řekl, že je zbytečnost, stejně tak smrt..žádnou hypotéku nemám, tzn. povinné minimum! Finanční rezerva je v aktivech dostatečná (víc jak 500k CZK).

Co mě ale "Radilka_1 " dala brouka do hlavy je to, zda raději nevyměnit klesající PČ za konstatní PČ, počítám s tím že aktiva budou s věkem růst, ale pokud budu "mrzákem" za 20 let, tak z invalidity uvidím jen pár drobných, na druhou stranu už budu mít nějaký finanční polšťář to zvládnout. Co myslíte?

Nejdříve stručně k té částce na hlavním pojištění (pojištění smrti) - pokud nezaopatřujete rodinu a jste sám, potom ta minimální částka na smrt je postačujicí. Vždy se to dá v budoucnu změnit.

U té invalidity bych nepřekvapivě osobně volila konstantní částky, jak už jsem doporučovala i "karfovi". Máte jistotu, že k tomu, co si v průběhu let nastřádáte dostanete finanční injekci ve stále stejné sjednané částce. A když to vezmu úplně do důsledků, tak i ta konstantní částka se bude díky inflaci snižovat (přesněji její kupní síla). Ale pohlídejte si to nastavení jednotlivých pojistných částek u invalidit.

1. stupeň je nejnižší stupeň postižení, který vás na schopnosti pracovat omezí nejméně (minimálně o 30 %), proto podle toho také bude vypadat invalidní důchod od státu. A protože jde jen o 30% omezení, tak se očekává, že budete nadále pracovat s drobnými omezeními, a proto se přiznání invalidity 1. stupně ani nezapočítává do doby pojištění pro nárok na starobní důchod.

2. stupeň už je závažné postižení, které vás bude značně limitovat a sníží tak i vaši schopnost pracovat o min. 50 %, a proto v tomto případě je invalidní důchod o něco málo vyšší. Ale i při něm jste schopen alespoň nějakým způsobem pracovat, a proto se ani přiznání tohoto stupně nezapočítává do doby pojištění pro nárok na starobní důchod.

Až 3. stupeň, ta nejhorší možná varianta, vás z pracovního procesu vyřadí úplně, protože vaši schopnost pracovat sníží o 70 % a více. A proto až teprve přiznání 3. stupně vám bude počítáno do doby pojištění pro nárok na starobní důchod. A z toho vyplývá, že 3. stupeň byste měl mít pojištěný na nejvyšší částku. Dá se totiž logicky vyvodit, že kromě vlastních úspor a ne zrovna velikého invalidního důchodu bude tohle ta poslední možnost, jak si zajistit alespoň trochu slušný zbytek života, protože prací to už nebude možné. A ideálně si dejte i 2. stupeň na stejnou výši jako 3. stupeň (důvody proč už jsem psala v jednom z předchozích příspěvků). A 1. stupeň nastavte například na polovinu částky 3. (a případně i 2.) stupně. Současné nastavení je zcela nelogické. U 2. stupně i dál musíte pracovat, ale dostanete za něj víc než za 3. stupeň, který pro vás znamená největší možný zásah do života? Krom toho, že je toto pojištění levné mě nenapadá jediný rozumný důvod, proč dávat vyšší pojistnou částku. A dokonce i 1. stupeň, který vás jen omezí, ale nevyřadí z pracovního procesu máte nastaven na vyšší částku. Opět se musím ptát: "Proč takovéhle nastavení? Nad čím a hlavně čím pan poradce přemýšlel, že vymyslel tohle?"

Zvažte proto nastavení takové výše částek, aby skutečně korespondovaly s tím, jaké dopady budou mít jednotlivé stupně na zbytek vašeho života. A také i vám doporučím popřemýšlet nad připojištěním zproštení od placení při přiznání invalidity 3. stupně. Teď je to sice dalších několik korun měsíčně navíc, ale těch pár korun vám, pokud dojde na nejhorší, ušetří každý měsíc tisícovku i víc (záleží na výši běžného pojistného - u vaší částky 1 200 Kč měsíčně je řeč asi o 40 Kč navíc za toto připojištění, plus mínus pár jednotek korun). A v takto obtížné fázi života, jakou invalidita 3. stupně nepochybně je, potom hraje roli každý halíř. A pomůže vám to hned dvakrát - nejen, že budete zdarma pojištěn, protože to za vás bude hradit sama pojišťovna, ale ještě vám bude i nadále poskytovat plnění ze zbývajících připojištění a z hlavního pojištění, budou-li snad potřeba. (Ještě mě napadá třetí výhoda, ale to už by bylo na jinou, delší debatu...)