moc děkuji za Vaši opověď, jen teď úplně nevím, jak mám chápat vaši poznámku k bodu jedna. Pokud zadám u znalce, že potřebuji zjistit reprodukční pořizovací cenu k 1.1. vyčíslí mi tedy cenu zjištěnou či obvyklou? a co je správně dle Zák o dani z příjmu. jak mám přesně definovat požadavek na znalce? děkuji Vám.

Ona není reprodukční pořizovací cena jako reprodukční pořizovací cena.

V zákoně o účetnictví: reprodukční pořizovací cena = cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje = tržní hodnota = cena obvyklá

V zákona o daních z příjmů, který je pro tuto záležitost důležitý: reprodukční pořizovací cena = cena určená dle zákona o oceňování =(zřejmě) cena zjištěná tudíž administrativní cena

Srovnej ustanovení § 10 odst. 5 a § 29 odst. 1 písm. d)

§ 29 odst. 1 písm. d): Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí reprodukční pořizovací cena v ostatních případech určená podle zvláštního právního předpisu;1a)
§ 10 odst. 5: U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a)
Odkaz 1a) je na zákon o oceňování majetku. A u § 10 odst. 5 vykládají berňáci, že jde o cenu zjištěnou, nikoliv obvyklou.

Takze nakonec se tedy skutecne ma pouzivat cena “za kolik by se to postavilo” a ne “kolik to stalo”? Pred casem tady totiz sla opacna informace.

Já jenom reprodukuji názor finanční správy. Který jde významným směrem proti poplatníkovi.

Na druhou stranu tu máme rozsudek Krajského soudu v Praze 54 Af 39/2018 - 65, ve kterém je uvedeno, že znalec se má přiblížit tržní ceně a rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 30/2012 - 32, ve kterém je uvedeno, že má být použita reprodukční pořizovací cena dle zákona o účetnictví

Tzn. poplatnik v nejistote.

Poplatník v nejistotě je ale snadnou kořistí daňových poradců.

Nebo orgánů činných v trestním řízení

Máme u soudu několik žalob na § 10 odst. 5 ... takže uvidíme.

Dobrý den,

právě oslovuji znalce pro vypracování znaleckého posudku a rád bych si ujasnil, na kterou cenu má být posudek vypracován. Otázka je zda na tzv. administrativní nebo na tzv. tržní? Jaký je současný názor FÚ, který se může samozřejmě měnit dle probíhajících soudních procesů?

Našel jsem k tomuto tématu ještě stanovisko:
https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/202 ... 1-2021.pdf

Dokonce bych řekl, že stanovisko přesně odpovídá na tuto otázku, ale odpověď mi nějak uniká:)

Pokud teď znalci dělají posudky na cenu tržní a FÚ bude požadovat administrativní, tak se budou muset již probíhající odpisy opravit?

Děkuji za jakýkoliv názor.

T.

Řeším totéž... Znalec ti udělá způsob ocenění jaký si řekneš. Podle berňáku je správně reprodukční cena (klidně polovina tržní). Vůbec se mi to nelíbí. Mám se soudit nebo jit do risku, že budu doplácet s penále? Nějaký soudy prý probíhají, ale kdy skončí?. Rop tu relativně přesvědčivě mluví o posudku za cenu blízké tržní, ale kdo ví...

Ještě jsem se nové generální ředitelky generálního finančního ředitelství neptal, ale zatím berňáci brání cenu administrativní a žádný rozsudek nedopadl.

V případě, že by na určení "nesprávné" vstupní ceny majetku přišli berňáci, tak doměří daň vyplývající z nesprávných odpisů.

Děkuji, tím se pro mne situace vyjasnila, tak jak z mnoha zdrojů plyne .. prostě administrativní, i když je to pro nás nevýhodné.

Dobrý večer, poctivě jsem přečetla vše, co bylo již řečeno, ale stejně si nejsem jistá, jak postupovat.
Pořízení nemovitosti v lednu 2018 za 1,4mil.Kč (cena včetně kousku pozemku). Domek začal být pronajímán v roce 2021, uplatňovány skutečné výdaje. Ale teď bylo potřeba začít odepisovat. Znalci bylo zadáno, aby udělal rozdělení ceny na pozemek vs. domek. To udělal, ale z odhadu tržní ceny, která je teď o milion vyšší. Dle mého názoru to nelze, musí být z kupní ceny. Je to tak správně?
Ale kdyby se s odpisy počkalo až po roce 2023 (5 let od pořízení), bylo by možné použít v případě odpisů cenu reprodukční, která bude vycházet spíše z té tržní hodnoty, než z té kupní z roku 2018? Nějak jsem se v těch všech cenách ztratila. Děkuji.

Pokud 2021 byly uplatněny skutečné výdaje, tak je třeba odepisovat z pořizovací ceny. Oněch 5 let se řídí zahájením pronajímání / prvním přechodem z paušálních výdajů na skutečné. Jak už jste začali se skutečnými do 5 let od pořízení nemovitosti, tak musíte uplatňovat odpisy z pořizovací ceny.

Vemte znalečák a trojčlenkou rozdělte pořizovací cenu na pozemek a nemovitost.

Mockrát děkuji za odpověď.
Rozdělíme to dle Vašeho návrhu.

Takže je rozdíl, pokud jsem nemovitost nabyl koupí před více jak 5-ti lety, to si můžu udělat odhad na reprodukční pořizovací cenu a pokud jsem ji nabyl bezúplatně (dědictvím), tak musím tou oceněnou cenou, která je sotva třetinová???

A měl bych ještě jednu otázku, jak je to s nájmem, který nebyl zaplacený a nájemník ho dluží?
První mi dokonce nezaplatil vůbec (byl to známý, který tam bydlel v době dědictví)... Je nutné podávat daňové přiznání i za takovouto nemovitost? Část roku tam bydlel jen za energie, které mi platil, pak jsme se domluvili na minimálním nájmu, ale nezaplatil ten, ani energie a teď se s ním soudím o desítky tisíc... Byl to tam jediný nájemce. Byt pak bude pronajímaný po rekonstrukci, takže přemýšlím, že bych odhad dělal až poté, co bude dodělaná rekonstrukce.

Předem díky za rady.