Už jste někdy letěli "skoro zadarmo"? Jakou máte zkušenost s nabídkami levných letenek?

EasyJet: výborná zkušenost. Žádné letenky, po nákupu na internetu stačí na check-inu číselný kód zapsaný třeba v mobilu. Letadlo - AirBus - novější a čistší než ČSA, pohodové letušky i letušáci, čtivý palubní časopis.

Jen by mohli létat trochu dál než jen po Evropě.

nabidka levnych letenek (nizkonakladovych spolecnosti) je docela bohata, spolecnost ryanair letenka praha-londyn za euro+letistni poplatky:-) mezi zahranicnimi studenty se pokud vim nejvic vyuziva Ryanair

Kam jsi letěl naposledy s EJ?

Asi tu nejklasičtější trasu: Praha-Stansted

rozdíl mezi klasickými aerolinkami a low costem nemusí být vždy extra velký, záleží opravdu na tom, jak dlouho dopředu letenku kupujete... někdy je pak lepší koupit klasické aerolinky, kde je servis, sbíráte body do frequent flyer a navíc je tam podstatně větší jistota, že nezůstanete na letišti, viz podmínky low costů omezující vše

Myslím, že hlavní rozdíl mezi klasickými a low-cost aerolinkami vidí veřejnost pouze v palubním servisu, obšerstvení apod. Umíte někdo dát v bodech dohromady rozdíly mezi těmito typy letecké přepravy?

1) Objednávka letenky - LC přes internet (občas Call centra) CA přes zprostředkovatele - cestovky
2) Platba za letenku - LC ihned při objednání a to obvykle pouze kartou, CA - více možností
3) Vzhled letenky - LC - pouze číslo v emailu, CA - papírová letenka
4) Storno nebo změna letenky - LC - nemožná nebo nepřiměřeně drahá, CA - u dražších letenek za malý poplatek nebo zdarma
5) Odbavení - LC striktně dán čas, kdy se lze nejpozději před odletem odbavit, CA je možno se odbavit i těsně před odletem
6) Nabídka na palubě - LC - bez novin, časopisů, občerstvení, pouze turistická třída, CA - nabízí výše uvedené
7) Bonusy - LC - bez sbírání mil, CA - obvykle umožní sbírat míle a proměňovat je na bonusy,

Na Psovi, který není vidět, jsem našel zajímavou věc. Zde je:

Jak mohou dosahovat tak příznivých cen?
Při detailnějším průzkumu vysvitne hned třináct důvodů.

Aerolinie užívají unifikovaný letadlový park, skládající se častokrát jen z jediného typu, čímž šetří náklady na výcvik posádek i provoz.
Většina společností sází na nová letadla, u kterých se počítá s nižšími náklady na údržbu.
Společnosti jako EasyJet a Ryanair objednávají letadla řádově v desítkách kusů a získávají tak u výrobců výrazné slevy.
Letadla nízkonákladových společností nabízejí většinou maximální možný počet sedadel, rozestupy mezi sedadly jsou sníženy na minimum.
Ve srovnání s běžnou leteckou společností jsou stroje využívány intenzivněji. Jsou rychleji odbavovány a tedy více ve vzduchu. Dobu, za kterou je letadlo odbaveno, se v Evropě podařilo zkrátit na 25 až 30 minut, v USA stihnou Southwest Airlines na některých letištích vyložit a naložit cestující i natankovat za deset minut. Časových úspor dosahují aerolinie i tím, že létají na menší letiště, kde letadla na zemi méně popojíždějí. Díky slabšímu provozu je na těchto letištích dostatek slotů a snižuje se nebezpečí zpoždění letadel.
Taktikou některých společností, například Ryanairu, je provozovat linky na neznámá letiště, kam jiné pravidelné linky nelétají. Tím se vytvářejí nová pracovní místa a za to získávají aerolinie velmi výhodné podmínky zejména v oblasti letištních poplatků.
Platy pilotů, stevardek a dalších zaměstnanců nízkonákladových společností jsou ve srovnání s klasickými aeroliniemi nižší.
Nízkonákladové aerolinie létají vždy jen na tratích, kde je dostatečná poptávka. V Evropě se jedná zejména o linky do turisticky zajímavých míst.
Protože vždy zajišťují přepravu jen z bodu A do bodu B, nemusejí se zabývat návazností mezi jednotlivými lety a časy odletů tak mohou být přizpůsobeny poptávce.
Další úspory jsou dosaženy maximálním zjednodušením poskytovaných služeb na palubě letadla: tedy žádné noviny, žádné občerstvení či nápoje zdarma, vše si musí cestující v případě zájmu dodatečně zaplatit. Společnost se pak nemusí zabývat přípravou nebo nákupem jídla.
Díky omezenému občerstvení se nemusejí letadla tak často uklízet.
Služby poskytované na zemi jsou omezené, společnosti nepotřebují rezervační kanceláře, prodej letenek probíhá prostřednictvím internetu či telefonního centra.
Cestující nedostávají klasické tištěné letenky, ale při odbavení se prokazují jen rezervačním kódem. Úspory na tisku a distribuci jsou zjevné, navíc není třeba vyplácet provize cestovním kancelářím za zprostředkování prodeje.r/list:u]

A ještě přidám pár tipů.

Tipy pro let s nízkonákladovou společností

Nízkonákladové společnosti udávají ceny za jeden let, zvýhodněný zpáteční tarif neexistuje. Oblíbeným trikem některých společností je vyšší cena za let zpět.
Rezervujte si letenku přímo na webových stránkách aerolinie. Cena při rezervaci přes call centrum je vyšší stejně jako při koupi v cestovní kanceláři.
Rezervaci letenky proveďte co nejdříve. Buďte flexibilní při výběru data a času letu, abyste získali letenku za nejnižší cenu.
Počítejte s tím, že k ceně letenky se připočítávají letištní poplatky. Některé společnosti účtují administrativní poplatek či příplatek za platbu kartou. Poplatky mohou převýšit cenu samotné letenky.
Věnujte pozornost cílovému letišti. Nízkonákladové aerolinie často létají na menší letiště, která leží dále od cílového města. Počítejte pak s dalšími náklady na dopravu.
Buďte na letišti včas. Většina společností si vyhrazuje právo zrušit rezervaci, pokud se nedostavíte k odbavení dříve než 30 minut před odletem.
Změna letenky je spojena s vysokými poplatky, při změně jména cestujícího většina společností vyžaduje doplacení rozdílu na aktuální cenu platnou v době změny.
Nechávejte si e-mailem zasílat informační newsletter, sledujte zvláštní nabídky a v případě zájmu reagujte co nejrychleji.

K tomuto jistě řekne něco Michalp, letec tělem i duší.

Rozhovor na téma letenky na internetu:
http://www.finexpert.cz/Online/default.asp?OID=15

to: L!bor

opravdu hodně hezky zpracované rady výhody, ale nějak jsi zapomněl na nevýhody, minimálně:

- pouze přeprava z místa A do místa B, bez garantování návazných spojů, tj. využít low cost s nutností přestupu zavání od začátku průšvihem
- omezení odpovědnosti za zrušení letu - za letenku dáš třeba korunu a to taky bude všechno co uvidíš, když ten let zruší (nebo se můžeš přebookovat na jiný termín, ale čekej někde týden, že jo...)
- to, že tam není jídlo a frequent flyer programy, to obvykle přežiju

Pokud nejste zavisli na case a je Vam vlastne jedno, ze poletite o 6 h jinak nebo i o 2 dny jinak, nebo dokonce nepoletite nikam, protoze lety budou dopravcem 3 dny pred planovanou cestou zrusene, pripadne Vas netrefi slak, kdyz z Prahy na ceste do Amsterdamu kam letie na sraz jeste odskocite do Kodane pro dalsi cestujici... na palube si nedate ani sendvic a nevadi Vam koupit letenku hodne moc dnu spis mesicu pred odletem ....
.... v tom pripade jste idealni typ pro let s nizkorozpoctovym dopravcem Plati prima umera. Nizka cena, horsi globalni podminky-servis ...
Mate-li neprekonatelne vyhrady k necemu vyse uvedenemu, nesedejte do nizkorozpoctovych spoju. Pak si stresy skutecne usetrite.

Dá se vydržet leccos. Když si člověk uvědomí, že třeba za každou hodinu mačkání navíc ušetří třeba 1000 Kč, je to dostatečná motivace.

Tak v business class jsem zatím neletěl. Ale letěl jsem s klasickými chartery s cestovkou (Air Berlin, Nouvelair, LTU, Condor), tak běžným linkovým letem (za letenku Praha-Frankfurt s Lufthansou za mě zaplatil zaměstnavatel asi 18 tisíc !), tak i nízkonákladovkami (Easyjet) a kromě chybějícího občerstvení, žádného filmu a nečíslovaných sedaček jsem nepostřehl žádný rozdíl. Místa na nohy bylo v obou případech stejně (málo).
A v ceně té 18 tisícové letenky byl 1 croissant , navíc s čokoládou, kterou já nerad, takže jsem si nedal nic.

Takže pokud je podstatný rozdíl v ceně, nemám problém vzít nízkonákladovku.